Už jsme vás seznámili s případem, příběhem úředníka, který byl v rámci vyšetřování manipulace s veřejnými zakázkami sledován policejními kamerami, takže se zaměstnavatel dozvěděl, že v práci sleduje porno a o pracovní době masturbuje. Proto ho obratem po zadržení policí přiměl tajemník zaměstnavatele (úřadu) hned v cele předběžného zadržení k uzavření (podpisu) dohody o rozvázání (skončení) pracovního poměru. Zaměstnanec, když už byl na svobodě, uklidnil se, otřepal ze stresu, se domáhal zneplatnění dohody o ukončení pracovního poměru.
I dohodu, kterou jste sami vlastnoručně podepsali, lze u soudu zneplatnit
Vy už určitě víte, že podle § 69 odst. 1 zákoníku práce ve spojení s § 72 zákoníku práce, dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, může zaměstnanec tato právní jednání napadnout u soudu žalobou, a to nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. A tím se domáhat jejich zneplatnění a i případného odškodnění za neplatné rozvázání pracovního poměru.
Při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování práva zaměstnance na náhradu ušlé mzdy nebo platu (čili onoho odškodnění za neplatně rozvázaný pracovní poměr) obdobně jako při neplatné výpovědi dané zaměstnanci zaměstnavatelem.
Úředník měl opravdu perný den
Jednoho dne ráno přišel úředník do práce a v 7:55 byl zadržen Policií České republiky a následně na základě příkazu k domovní prohlídce (prohlídce nebytových prostor) byla provedena prohlídka jeho kanceláře. Prohlídka probíhala od 8:10 do 11:30 hodin.
Důvodem zadržení úředníka a provedení prohlídky jeho kanceláře bylo podezření z manipulace s veřejnými zakázkami. (V takovém případě jde prostě o korupci.)
Po zadržení byl úředník policií umístěn do cely předběžného zadržení, kde byl v průběhu následujících hodin vyslechnut a po provedení nezbytných procesních úkonů (trestního řízení) byl následujícího dne v 10:00 hodin propuštěn na svobodu.
Během pobytu v cele předběžného zadržení (zhruba mezi 11. a 12. hodinou ranní resp. dopolední prvního dne) byli za zadrženým do policejní cely vpuštěni tajemník a personalistka jeho zaměstnavatele. Pospíšili si, že?
Návštěva mu předložila k podpisu dvě listiny – jednak žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou a dohodu o okamžitém rozvázání pracovního poměru.
Tajemník v rámci přesvědčování, aby listiny podepsal, zadrženému zaměstnanci mimo jiné sdělil, že ví o tom, že během pracovní doby sledoval pornografické internetové stránky a podle sdělení policie (která to zjistila ze svých záznamů) při jejich sledování masturboval. Takže s ohledem na tyto skutečnosti nemůže nadále pracovat na svém místě, je možné ho převést na jinou práci nebo mu dát výpověď, resp. okamžité zrušení pracovního poměru pro porušení pracovní kázně. Tajemník mu nabídl, že za situace, kdy listiny podepíše, nebude o uvedených skutečnostech hovořit, a nedozví se tak o nich ani jeho přítelkyně, která pracuje u stejného zaměstnavatele.
Jak vidno, na úřadech to vypadá někdy vskutku zajímavě… Tam se dějí věci a panují poměry, že? Zadržený zaměstnanec poté předložené listiny podepsal, ani nevyužil nabízený čas na rozmyšlenou „do konce pracovní doby“…
Bezprávná výhrůžka
O případu dohody o skončení pracovního poměru uzavírané za mřížemi jsme vás informovali v článku Úředník sledoval v práci porno. Výpověď podepisoval za mřížemi, teď ji zpochybňuje.
Vysvětlili jsme si i, co je tzv. bezprávná výhrůžka. To i v jiném předchozím článku Vyhrožují vám v práci? Rozlišujte, kdy jde o bezprávnou výhrůžku, kdy jsme si řekli, co dělat, když na vás tlačí, abyste něco udělali, podepsali.
Čeho se soudy chytily
Zaměstnanec se svou žalobou nebyl úspěšný. Když to hodně zjednodušíme – nechceme vás zatěžovat složitou právní argumentací, právníci si ji mohou vyhledat v příslušných rozhodnutích soudů – šlo o to, že nebyla řádně a včas uplatněna námitka tzv. relativní neplatnosti oné dohody ze strany zaměstnance.
A i když se Ústavní soud nakonec zaměstnance zastal a postavil se proti přepjatému formalismu, musíme my přesto zhodnotit, že opravdu šlo o chybu zaměstnancova advokáta, to v každém případě. Více: Odškodnění: Říkat jen „chci tady pracovat“ vám při neplatném „vyhazovu“ nepomůže
Zaměstnanec, i když asi opravdu měl máslo na hlavě, jak se říká, však byl rozrušený a vůbec nemusel ani později detaily zneplatňování ukončení pracovního poměru znát. Od toho měl právníka. Ale advokát by je znát měl.
Nejvyšší soud, k němuž se případ dostal, ve své judikatuře (rozhodovací praxi) vyžaduje, aby ten, kdo se domáhá neplatnosti rozvázání pracovního poměru, jednak podal žalobu o určení neplatnosti jeho ukončení a kumulativně s tím se dovolal relativní neplatnosti právního jednání ve smyslu § 587 občanského zákoníku.
Co vyčetly soudy zaměstnanci, či spíše jeho právníkovi, za formalitu, resp. za nedodržení formality
Soudy však dospěly k tomu, že se zaměstnanec nedovolal relativní neplatnosti předmětné dohody v 3leté promlčecí lhůtě a nedovolal se jí ani v podané žalobě na určení neplatnosti předmětné dohody, protože v ní nikde neuvedl, že by se dovolával relativní neplatnosti dohody o rozvázání pracovního poměru.
Žaloba neobsahovala řádné uvedení vady dohody o rozvázání pracovního poměru, která by způsobovala její neplatnost. Zaměstnanec, resp. jeho advokát v podání pouze souhrnně uváděl, že s ohledem na umístění v cele předběžného zadržení byl v takovém psychickém stavu, který vylučoval jeho svobodné rozhodování.
Pokud hovořil o nátlaku, tento nátlak spatřoval v tom, že byl umístěn v cele předběžného zadržení, nikoli v tom, že by na něj tajemník úřadu (zaměstnavatele) vyvíjel nátlak směřující k podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru.
Jednání svého tajemníka úřad (zaměstnavatel) označil mj. za „návrh gentlemanské dohody“. Gentlemanem měl být tedy tajemník úřadu v doprovodu slečny (tedy po anglicku lady) personalistky.
Soudy zhodnotily, že zaměstnavatel ani neuplatnil námitku promlčení v rozporu s dobrými mravy: Pokud jde o uplatnění relativní neplatnosti opožděně po uplynutí promlčecí lhůty, pak uplatnění námitky promlčení nebylo v rozporu s dobrými mravy, neboť žádné výjimečné okolnosti, které by mohly vést k odepření práva vedlejšímu účastníku, aby uplatnil námitku promlčení, zjištěny nebyly,
dle jejich hodnocení.
Ústavní soud, na který se zaměstnanec obrátil s ústavní stížností, už k řešení sporu přistoupil jinak (ve svém nálezu spis. zn. II. ÚS 2883/21, ze dne 19. 4. 2022).
Zvláštní poměry na služebně policie, ani to Ústavní soud nepřehlédl
Argumentace (zaměstnavatele a soudů) vyjádřená shora je podle názoru Ústavního soudu pouhá sofistika. Odhlíží totiž mimo jiné od toho, jak soudní řízení probíhalo a co v jeho průběhu vyšlo najevo.
Je zřejmé, a ani soudy to v dané věci nezpochybňují, že stěžovatel (zaměstnanec) se nacházel pod hrubým nátlakem bezprávné výhrůžky. Ústavní soud poznamenává, že podobné „gentlemanské dohody ve vězení“ nemají s původním významem slova gentleman nic společného.
Významné také v této souvislosti je, hodnotí Ústavní soud, že Policie ČR se chovala natolik vstřícně k zaměstnancům úřadu a vpustila je do cely předběžného zadržení, kde neměli podle zákona o policii co dělat.
Podobné chování a nátlak nemůže soud demokratického právního státu aprobovat. Soudy v tomto ohledu zcela správně konstatovaly, že nenadálé zadržení stěžovatele, prohlídka jeho kanceláře, umístění do cely předběžného zadržení a úkony s tím spojené, kterým se musel podrobit, způsobilo, že se stěžovatel nacházel pod silným psychickým tlakem a za těchto okolností nemohl odolávat nátlaku ze strany zástupců zaměstnavatele.
Ze strany tajemníka zaměstnavatele se tak jednalo o bezprávnou výhrůžku, neboť hrozil něčím, co nebyl oprávněn učinit – nepřípustným zásahem do osobnosti stěžovatele, tedy do jeho práva na zachování důstojnosti, vážnosti, cti a soukromí.
Ústavní soud proto vyhověl ústavní stížnosti zaměstnance a obecné soudy se budou sporem o neplatnost rozvázání pracovního poměru muset zabývat znovu.
ČLÁNKY DO MAILU