Stát připravuje pro lidi živořící dosud na okraji společnosti řešení, jak se odlepit ode dna a pracovat na svém společenském uplatnění a schopnosti slušně se uživit. Pokud vše půjde podle plánu, od roku 2025 začnou vznikat tzv. integrační sociální podniky, které budou přijímat jako zaměstnance právě lidi, kteří jsou doposud bez jakékoli pracovní perspektivy. Tyto podniky bude stát finančně podporovat, aby měli motivaci takto problémové lidi zaměstnávat.
Vyplývá to z návrhu zákona o integračním sociálním podniku pocházejícího z pera Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který před pár dny schválila vláda. Zákon o integračním sociálním podniku má doplnit plánovanou revizi systému sociálních dávek a zároveň chce vyhovět námitkám z řad neziskových organizací, které si stěžují na nedostatečnou schopnost státu začlenit na pracovní trh i sociálně znevýhodněné osoby.
Pokud bude vše vycházet podle plánu, z šedé zóny by se měly začlenit zpátky do společnosti tisíce českých občanů. Svoji šanci na únik z „nicoty“ budou mít lidé, kteří jsou minimálně 2 roky v evidenci Úřadu práce a kteří patří do těchto kategorií:
- nedosáhli žádného nebo pouze základního vzdělání,
- jsou 2 roky po dokončení studia,
- byl jim udělen azyl nebo doplňková ochrana,
- je proti nim vedena exekuce,
- nebo dosáhli alespoň 60 let věku.
Další kategorie, u kterých není nutná podmínka dvouleté registrace na Úřadu práce:
- lidé, kteří osobně pečují o fyzickou osobu, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s touto osobou trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, nebo jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
- lidé se zdravotním postižením,
- lidé, kterým byla poskytnuta služba sociální prevence,
- lidé bez přístřeší,
- lidé, kteří jsou po ukončení výkonu trestu odnětí svobody,
- lidé, kteří jsou do 10 let po ukončení nařízené ústavní výchovy nebo uložené ochranné výchovy v diagnostickém ústavu či dětském domově.
Zatímco pro osoby s určitým sociálním znevýhodněním bude tato pomoc znamenat zejména řešení sociálního problému a možnost adaptovat se na otevřeném trhu práce, pro zdravotně postižené občany bude prioritou najít smysluplnou, důstojnou a stabilní práci. Odstraněním bariér pro vstup na volný trh práce a vyřešením případných sociálních problémů v době trvání pracovního poměru u těchto integračních sociálních podniků by mohlo dojít ke zlepšení vyhlídek těchto lidí najít si snáze „normální“ zaměstnání.
Podle studií, které si MPSV nechalo vypracovat, vyplývá, že každá ekonomicky neaktivní osoba stojí stát přes 300 tisíc Kč ročně. Pokud by se tyto lidi podařilo uchytit na pracovním trhu, pak by stát mohl významně ušetřit.
Vidíme velký potenciál i v tom, že díky fungujícímu systému, který bude doplňovat revizi dávek sociálního systému, budeme schopni šetřit finanční náklady právě v oblasti sociálních služeb,
dodal ministr Marian Jurečka, který úspory odhaduje až na 1,3 miliardy Kč ročně.
Státní podpora pro zaměstnavatele
Firma, která se rozhodne zaměstnávat tyto těžko uplatnitelné občany, získá od státu jednak motivační příspěvek za každého pracovníka a také částečnou kompenzaci nákladů spojených s jejich zaměstnáváním (příspěvek na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami).
Tento příspěvek bude v pevné výši 1000 Kč měsíčně za každého takového pracovníka v případě:
- firma ho zaměstná minimálně na 0,3 stanovené týdenní pracovní doby, tedy cca 13 hodin týdně,
- pracovník není osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti a zároveň není v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je uznán za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti,
- na tohoto pracovníka už nedostává příspěvek jiná firma od Úřadu práce.
Příspěvek na náklady může firma na pracovníka dostávat nejdéle 2 roky.
Motivační příspěvek získá integrační sociální podnik za období 36 měsíců od uzavření pracovní smlouvy integrované osoby, a to zpětně vždy za uplynulý kalendářní rok. Výše motivačního příspěvku za integrovaného pracovníka činí 11 % z jeho ročního vyměřovacího základu, přičemž dosáhne minimálně 80 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, za který je motivační příspěvek poskytován.
Nárok na motivační příspěvek vznikne integračnímu sociálnímu podniku za úspěšnou pracovní integraci osob se specifickými potřebami v případě, že:
- daný pracovník u něj pracuje alespoň 1 rok. Maximální délka doby, po kterou je zaměstnanec hodnocen jako integrovaná osoba, činí 4 roky od vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku,
- nebo po skončení pracovního poměru,
- nejpozději v následujícím měsíci, kdy pracovník ukončil pracovní poměr u integračního sociálního podniku, uzavřel pracovní smlouvu se zaměstnavatelem, který už není integračním sociálním podnikem nebo zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, a to v rozsahu alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby.
Která firma se stane integračním sociálním podnikem?
Podle navrhovaného zákona může status integračního sociálního podniku dostat firma, která:
- vykonává soustavnou hospodářskou činnost,
- podíl zaměstnanců se specifickými problémy činí alespoň 30 % z celkového počtu zaměstnanců,
- má sídlo v ČR,
- nebyla uznána vinnou za přestupek podle zákona o zaměstnanosti nebo zákona o inspekci práce, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 200 000 Kč,
- je bezúhonná a nemá dluhy u orgánů Finanční správy, Celní správy, České správy sociálního pojištění nebo u zdravotních pojišťoven
- a není v úpadku.
Příležitost pro města a obce, jak se zbavit sociálních problémů
MPSV si od zákona slibuje, že se v tomto případě chopí příležitosti zejména obce a kraje, které se jeho pomocí mohou zbavit místních problémů s nezaměstnaností znevýhodněných obyvatel a s tím spojenými sociálními problémy.
Obce a kraje mohou zakládat integrační sociální podniky a podílet se na jejich fungování. Samosprávné celky mohou účinně podporovat rozvoj sociálního podnikání na svém území a využívat tak jeho potenciál pro zvyšování místního sociálního kapitálu,
uvádí důvodová zpráva.
Přihlásit se ke statusu integračního podniku a zaměstnat třeba bývalé vězně ovšem nebude jen tak. Zaměstnavatel totiž bude muset dbát na další rozvoj svého svěřence a nastavit mu konkrétní plán, jak se dosavadních problémů zbavit.
Zaměstnání s plánem osobního rozvoje
Například člověku, který přišel z výkonu trestu, nebo ještě nikdy nepracoval, je předlužený, bez přístřeší a má významné problémy s gramotností, protože nedokončil ani základní školu, bude nutné nastavit velmi podrobný plán jeho sociálního rozvoje.
Zmírnění nepříznivé sociální situace zaměstnanců tak může spočívat například v pomoci se zabráněním narůstání dluhu zaměstnance a pomoci s vedením řádného způsobu života. Je ovšem na posouzení integračního sociálního podniku, jaké další cíle na sebe vezme. Žádoucí pak je, aby se aktivity při socializaci v rámci pracovního poměru u integračního sociálního podniku snoubily s další pomocí orgánů veřejné správy, územní samosprávy a zejména občanské společnosti v dané komunitě,
uvádí důvodová zpráva.
Zaměstnavatelé budou mít povinnost zpracovat u vymezených skupin osob vstupní diagnostiku, která má jednak popsat stávající bariéry v plnohodnotném výkonu práce zaměstnance a jeho sociální situaci. Také budou muset odhadnout, jaký má zaměstnanec budoucí potenciál, jaké negativní faktory bude zapotřebí odbourat a jakým způsobem se budou jeho problémy řešit.
Pro některé specifické zaměstnance budou muset zaměstnavatelé zajistit podporu sociálního pracovníka. Tím může být buď vlastní zaměstnanec firmy, anebo externista. Zaměstnanec se při uzavírání pracovní smlouvy dozví, jakým způsobem mu bude firma a sociální pracovník pomáhat, a čemu se tedy bude muset podrobit. To znamená, že existence pracovníka v integračním podniku přesáhne běžnou pracovní oblast a daný člověk bude muset pod přidělenou asistencí pracovat na svém fyzickém i psychickém zdraví, bydlení, oddlužení, zvyšování kvalifikace a podobně.
Zákon nyní musí projít celým legislativním kolečkem, tedy Parlamentem, Sněmovnou a nakonec ho musí schválit prezident. Pokud projde bez problémů, začne platit od 1. ledna 2025.
ČLÁNKY DO MAILU