2. pilíř se nevyplatí všem. Jen je možné, že budou tratit méně, než když budou jen v 1.pilíři.
Jenže proti 2.pilíři mluví minimálně 3 faktory:
1) Reálná inflace je minimálně 2x taková, co ta oficiální, tzn. reálný "výnos" 2.pilíře je ještě daleko více záporný, než jak autor počítá.
2) 2. i 3. pilíř může být (a podle mne i bude) znárodněn/zrušen. Pokud budeme mít štěstí, udělá to již příští vláda KSČSSD. Pokud budeme mít smůlu, udělá to až nějaká budoucí vláda, třeba rok před tím, než budeme mít nárok na penzi.
3) V 2. a 3. pilíři jde podstatná část prostředků do státních dluhopisů. Jenže pravděpodobnost, že ty české v horizontu 20ti let dopadnou jako ty řecké, je poměrně vysoká.
Jaká je tedy nejlepší cesta? Vystoupt ze všech třech pilířů! A prostředky investovat samostatně (akcie, drahé kovy, atd...). Dočkáte se vyššího zhodnocení a hlavně prostředky budete mít stále k dispozici, budete mít nižší riziko znárodnění (CZ vláda vám těžko znárodní brazilskou akcii či cihlu zlata zakopanou pod jabloní) a budete moct prostředky přealokovávat podle aktuální politické a ekonomické situace.
A že z 1.pilíře vystoupit nejde? Předně si je potřeba uvědomit, že nutit vás k účasti je zcela nelegitimní, jedná se o znásilnění vašich práv na rozhodování o vlastním osudu a majetku. Jste opravdu majetkem eráru, nevolníkem, ovcí chovanou na vlnu-daně? Pokud si toto uvědomíte, musíte dojít k tomu, že obrana proti takovému násilí je zcela legitimní. Řekl bych, že toto dnes již velká část lidí chápe. A proto tolik lidí funguje formou švarcsystému, proto všichni řemeslníci jsou raději, když zákazník nechce doklad, proto firmy využívají možnosti offshore a daňových rájů, proto produktivní a schopní Francouzi odcházejí do Belgie a Británie, proto mnoho českých firem sídlí např. na Kypru.
Ale samozřejmě pokud věříte, že stát má právo přisvojit si, co uzná za vhodné, že ČR nikdy nezbankrotuje a že příští rok EU dostane Nobelovu cenu i za ekonomii, řiďte se svým názorem a na mne nedejte.
Jediné možné a schůdné řešení je tedy holt ten první pilíř. S mírnými korekcemi. Ono kdyby se nějak zastropovaly životní náklady (cena elektřiny, vody, základních potravin, nafty, svozu odpadu, MHD a podobně) a definoval se nějaký minimální životní standard, který bude pro přežití stačit, a k tomu se upnulo dlouhodobé plánování, pak by to všechno bylo ok. Je jasné, že důchodci nikdy nebudou mít na dovolenou na Flloridě nebo novej auťák, ale jde o to, aby bylo alespoň co jíst, pít a jezdit třeba MHD. Ale i to už každým rokem roste. Čili jediné řešení v dlouhobém horizotnu vidím jasně, nějaká forma centrálního přerozdělování a regulací, tedy něco jako byl socialismus. Jinak to nejde, nic neroste do nebe a kapitalizmus umírá.
Hm. Klidně si plánujte socialismus, ale prosím jen pro ty, kteří s tím souhlasí a jen za jejich peníze. Ano? Takový kibuc....
Protože pokud mne do toho budete nutit násilím, násilím mi na tento váš sen seberete peníze, tak vás budu považovat za stejného lupiče, jako toho, který ke mě přijde v noci s punčochou na obličeji. A cítím se oprávněn s vámi i stejně naložit.