Hlavní navigace

Koronakrize: Co nás čeká a kdo to přežije?

29. 5. 2020
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Zakonzervujme si optimismus, na podzim bude jasněji. Vláda znemožněním insolvencí, vydáváním voucherů, odkladem nájmů, možností odkladu splátek úvěru problém o několik měsíců odsunula.

Až bude padat listí, budou jasnější související nejistoty, stejně jako hloubka propadu a způsob dalšího fungování. 

Doba v historii nejdelšího růstu náhle skončila. Rychleji a z jiných příčin, než kdo čekal. V řádu dnů a týdnů došlo ke sledu událostí, které běžně trvají mnoho měsíců a třeba i let. Krutá realita nás teprve čeká. Koronakrize leckoho doběhne. Mnohé nepřipravené. Mnohým zkazí plány. Bude z toho deprese?

Sklenice zpola prázdná, nebo zpola plná?

Jasnou představu o budoucím vývoji nemá nikdo. Optimista vidí sklenici zpola plnou, pesimista zpola prázdnou. Realista chce vidět scénáře, varianty toho, co by mohlo nastat. Co dnes vnímá každý, jsou ceny potravin.

Jak kurz koruny o nějakých 10 % oslabil, zdražování v obchodech je zřejmé. Úřad ČNB ve své predikci uvádí, že z dnešní 5% inflace cen potravin má tato inflace klesat (viz graf). Jak moc je tato předpověď optimistická, ukáže až čas. 

Odhad vývoje cen potravin podle ČNB (28.5.2020)
Autor: Radovan Novotný

Odhad vývoje cen potravin podle ČNB (28. 5. 2020)

Optimistický scénář hovoří o nalezení vakcíny. Jak nastoupila vakcína, oživování a vzpamatovávání může začít okamžitě. Ve scénáři sklenice zpola prázdné ovšem virus nezmizel a lze čekat problémy. Epidemiologové hovoří o nutnosti připravenosti pro dohledávání solitérů v nově zasažených lokalitách a hledání postupů pro čekání na vakcínu. V realitě se neví, v jakém rozsahu neviditelný nepřítel zůstal v lese a jak to na nás může dopadnout.

V realitě nás může čekat vleklé zápolení s virem. Prostě zákopová válka s neviditelným nepřítelem. Vývoj ekonomik pak v realitě bude záviset na tom, jak tato válka bude probíhat. Jak se podaří obnovit výrobu a obchod, jaké oběti si budou žádat epidemiologická opatření.

Ustoupí-li epidemie i bez vakcíny, může se ekonomika otřepat už příští rok. Existuje ovšem riziko další vlny nebo třebas dva roky trvající zákopové války. Podstatné pro naše peněženky je a bude, jak se naučíme s nemocí žít a vypořádávat.

V praktickém životě to asi nechce slepě spoléhat na experty. Slepě nevěřit radostnému jásání, že válka už skončila. Mít rezervu a počítat s tím, že se leccos může zadrhávat. Je lepší být připraven na vleklý scénář než být překvapen. S horkou hlavou nekupovat investice, ať už je to zlato, akcie, nebo cokoliv jiného.

Epidemiologové mohou kdykoliv zatáhnout za brzdu. Bude-li nutné v zájmu nepřekročení kapacity zdravotního systému uzavírat či omezovat vybrané odvětví či obory, finančně bude vycházet všechno jinak a naplní se černé scénáře.

Na poli finančním a ekonomickém nastoupí krize solventnosti, krize dluhová a v realitě každodenního života obyčejných lidí boj o to, jak vyjít s penězi.

Rozjezd, vyhlídky a směřování: Méně poptávky, větší nezaměstnanost

Kvůli pandemii zasáhla více než polovinu světové ekonomiky hibernace. Koronakrize ochromila naše životy a bude je ovlivňovat i nadále. Restaurace, obchody, výrobu i zaměstnanost. Stranou nezůstane ani cestovní ruch a kulturní či společenský život. Než se některé obory rozjedou, bude to trvat. Půjde o to přežít, zvládnout to.

Zatímco lidé i firmy se učí žít v podmínkách, kdy se příjmy zadrhly a budou menší, někteří ministři dávají sliby a hraběcí rady. Třebas o tom, že správný podnikatel má mít vatu. Plánovat podnikání lze, přizpůsobovat se také, ale otázkou je, jaká bude realita.

Ta je a bude odlišná. Půjde o to, co bude s poptávkou, zda se nezadrhne nabídka. Největší obavy ale dnes panují kvůli výpadkům poptávky. To, že si lidé odvyknou kupovat věci, které ani nepotřebují, může být ohrožení tolik žádaného růstu a roztáčení kol hospodářství.

Přestane se utrácet. Něco se dá oželet. Jsou věci zbytné. Kvůli tomu autority usilují o rozběhnutí ekonomiky, o podporu poptávky. Zaznívají výzvy, aby lidé nakupovali, vzdali se jakýchkoliv obav. Nálada je ovlivňována vyzdvihováním líbivých a neodstrašujících scénářů – nelze se divit, sebenaplňující se proroctví je strašákem všech ekonomů a politiků.

Vyslovované recepty jsou různé – šrotovné, poukazy a vouchery motivující k utrácení. První otázkou ale je, kde na to vzít, z čeho to financovat. Druhou otázkou je udržitelnost a funkčnost. Nikdo neví, jak dlouho to bude trvat, situace je nebývalá.

S krizí zdravotní takového rozsahu se nutně pojí krize další – krize hospodářská, krize solventnosti, krize dluhová, stejně jako krize finanční.

Strašák nezaměstnanosti a docházející peníze

Podobná situace, kdy je z podstatné části hibernována a zadrhnuta reálná ekonomika a nastupuje zadrhnutí finančních toků, se nikdy neřešila. S opatřeními v podobě rozpočtové politiky tak přicházejí vlády, centrální banky uvolňují úvěrovou politiku. Státy mají utrácet, centrální banky mají snižovat úrokové sazby, vytvářet podmínky pro úvěrování, anebo dokonce úvěrovat.

Nastupují vskutku kreativní přístupy – centrální banky dodávají finančnímu systému likviditu v gigantických sumách. Hasí se požár a úvahy o tom, jak bude finanční systém sanován, nastoupí až později. Ekonomika má být podpořena i kvantitativním uvolňováním, uvolněným financováním z měšce centrálních bank. Na straně vlád nastupují různé úlevy, dotace nebo poskytované záruky.

Nyní se hraje o čas. Jde o to dostat peníze k lidem i firmám. Zajistit finanční pomoc potřebným. Injekce peněz ani podobná opatření ovšem nezachrání hospodářství od propadu tržeb a zisků, způsobených zákopovou koronavirovou válkou. Jsou už první vlaštovky reakcí podniků přecházejících do nouzového režimu. Někdo chce přežít, jiný tlumit, další hladce přistát.

Česká republika je otevřenou ekonomikou, která je závislá na automobilovém průmyslu. Již před koronavirem bylo zřejmé, že na tento sektor dopadnou náročné časy. Poptávka po nových autech je více než nejistá.

Nastoupí-li krize v EU a zejména v Německu, krize u nás, pokles HDP a nezaměstnanost budou realitou. Tak jako tak na dveře zaklepe nezaměstnanost. Práce bude méně, nastoupí tlaky na snižování mezd.

Graf 1: Odhad vývoje kurzu koruny. Světle modrá odráží scénář druhé vlny pandemie. Tmavě modrá scénář prodlouženého trvání pandemie. 

Odhad vývoje kurzu koruny (28.5.2020).
Autor: Radovan Novotný

Odhad vývoje kurzu koruny (28. 5. 2020).

Zadrhnutí, úvěrování, nejistoty a platební neschopnost

Došly peníze. Třebas v řetězci s oblečením, kuchyňskými potřebami a vším možným. Jak se dobrat hotovosti? Řešením se ukázal být výprodej: „… jsme se rozhodli pozastavit výrobu a distribuci propagačních letáků … jsme pro vás připravili 30% slevu na všechny produkty v našich prodejnách“. Jako vnější pozorovatelé můžeme jen odhadovat. Možná vyprodají a zavřou krám. Ve světě, kdy ze dne na den bude muset být prodejna uzavřena, nelze podnikat. Navíc po spotřebním zboží nemusí být taková poptávka jako třeba po potravinách.

Deficit likvidity a narušení schopnosti honorovat závazky je jak u domácností, tak u firem velký. Kdo na tom byl špatně, bude na tom ještě hůř. Kdo byl za vodou, asi tam i zůstane – pokud tedy myslel na zadní kolečka. A v životě nastávají i doby, že i realitní magnát se může octnout na mizině. Stačí, když všechno investoval do nelikvidních investic a dluhy se ukázaly být tíživé.

Strukturální ekonomické změny a související šoky přicházející s koronakrizí mohou leckteré investice učinit ztrátovými a prodělečnými. Zvoleným řešením má být financováno na dluh, podpořit růst, vytáhnout ekonomiky z bláta utrácením.

Mnohé z těch, které tíží dluhy nahromaděné v dobách let růstu, budou dluhové břemeno trápit. Kapitálově těžké firmy to mají a budou mít nejtěžší. Nastoupí volání po zárukách, úvěrech, dotacích. Narušení či rozpad dodavatelsko-odběratelských vztahů v důsledku kolapsu firem by se mohlo stát pověstnou černou labutí a (ne)zachraňování se může stát politickým horkým bramborem.

Válka s koronavirem a veřejné investice

I když se akcionáři mnoha podniků několik let stěží dočkají dividend, propady cen akcií nejsou nijak závratné. Rozvahy centrálních bank se totiž nafukují a centrální banky tyto aktiva nakupují. Mnohá ekonomická a finanční čísla tím ztrácejí svůj smysl a vypovídací hodnotu.

Centrální banky se chystají ulevit vládám, co se týká financování – použít bazuku kvantitativního uvolňování. Centrální banky financují nemalé vládní dluhy. Vede se válka s koronavirem a stejně jako za válek minulých se tvrdí, že inflace a znehodnocení úspor nehrozí.

Centrální banky prý zvládnou zachraňovat finanční trhy i reálnou ekonomiku. Někdejší instance centrální banky jako posledního věřitele se změnila v instanci investora první instance. Objemy zadlužení domácností, firem a států mají být po krizi ještě větší. Zdá se, že centrální banky se zase jednou stanou zdánlivě bezedným měšcem použitelným k financování kouzla života a růstu na dluh.

Na straně druhé se volá po státních investicích. Možná se někdy tak trochu zapomíná na to, že to, co se staví v dobách, jako je tato, bývají hladové zdi. Uměle nafukující se HDP a na straně druhé hromadící se dluh a ve svém důsledku horší vyhlídky na budoucí hospodářský růst. V případě Česka je v sázku dáván i kurz koruny a nastartování inflace znehodnocující úspory.

Riziko byrokratizace, zombifikace a zúčtovávání

Na jedné straně v Česku zaznívá „musí stát stavět, musejí stavět obce“, na straně druhé je obcím peněz ubíráno. Vláda sahá na rozpočtové určení daní s přísliby budoucích dotací. Jsou slyšet výtky, jak obce ruší investice v obavách nejistých příjmů.

Mnoho z pomoci, na kterou firmy dosáhly, představují úvěry. Právě v době splácení se ukáže. Pokud se mzdy, nájem a další náklady hradí z úvěru, protože se peněz nedostává, je to vlastně jen relativně krátké odložení v čase. Rizikem stojícím na pozadí je nástup polostátního, korporativistického a administrativního řízení ekonomik.

Nejen podnikatelé narážejí na neochotu bank úvěrovat. Je žádáno o úvěr právě kvůli úderu koronaviru, ale úvěr není poskytnut třebas kvůli tomu, že jde o zaměstnance nebo podnikatele v oboru, který je kvůli koronakrizi postižen. Divit se nelze, banka není charita a při poskytnutí úvěru nese rizika.

Nezaměstnanost teprve bude nastupovat. Zde se zatím vcelku nic neděje, ale už to klepe na dveře. Když jsou očekávány těžké časy a výpadky příjmů, neutrácí se. A když se neutrácí, firmy nemají tržby. Méně se vyrábí, méně se prodává. Klesají příjmy, ať už firem, nebo domácností. Hrozí druhotná platební neschopnost.

Tip do článku - účto fakturace duben

Množství neplatičů bude narůstat. Dodávat se bude, ale zejména z ruky do ruky. Na fakturu jen stěží. Doby, kdy se řeší, zda v létě bude povoleno cestovat k moři, či nikoliv, budou s prohlubujícím se útlumem a nezaměstnaností vystřídány dobami, kdy se úvahy stočí jiným směrem.

V době nástupu sychravého podzimu budeme chytřejší. Tak jako tak vzpamatování a oživení bude pomalé a bude trvat déle než při poslední recesi.

Autor článku

Autor se věnuje šíření poznání, uplatňování procesního i finančního řízení podniků, optimalizaci investic, strategickému a manažerskému poradenství včetně lektorské činnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).