Vlákno názorů k článku Kolik stojí odhlučnění bytu? od * - Na začátku první odstavec omáčka o ničem. Poté "propustnost...
-
* (neregistrovaný)
Na začátku první odstavec omáčka o ničem.
Poté "propustnost zdí". Odporný termit je "zvuková a kročejová neprůzvučnost". No nic, aspoň to naznačuje odbornou úroveň článku a co nás čeká dále.Následuje hodně nastavované naprosto jalové omáčky... když tu v hnoji perla, které si možná ani autorka není vědoma: " Ve starších bytech, ať už panelových, ale zvlášť v cihlových, je ale situace jiná a na běžné zvuky z okolních domácností si tu lidé museli zvyknout." Ano, správně, ony solidní "provorepublikové činžáky", stejné platí pro ty ještě starší, jsou na tom velmi často hůře, nežli paneláky. Protože teprve od roku 1944 platí předpis požadující nějaké minimální akustické parametry stropů a zdí. Takže příčka 14 cm + omítka je úplně obyčejné šetření nákladů. Stačí se podívat do původních plánů, ony se dnes tradují různé pitomosti, jako třeba že to jsou zdi rozdělovaných velkých bytů provedené za minulého režimu. Nejsou, je to standard do roku 1944.
"Plata od vajec nalepená na zdi nefigurují jako prvek, který pohlcuje zvuk, ale pouze ho jiným způsobem odrážejí." Nikoli, plata od vajec zvuk, namísto odrazu, skutečně (z větší částí nežli holá stěna) pohlcují. Takže ke zlepšení dojde, protože (téměř) nezabrání proniknutí hluku do místnosti, ale omezí odrazy, tudíž hladinu hluku (ale opatření je to velmi málo vhodné).
Následující odstavec: koberec na zdi funguje úplně stejně, jako ta plata od vajec.... No a když dáte masivní skříň, kde se hluk vyodráží mezi stěnou a skříní, a přitom je pohlcen kobercem, tak je to ještě lepší, již docela znatelné, zlepšení.
V principu je to stejné, jako rada o odstavec dále, tedy pevná předstěna s vatou.Jenže aby to co nejlépe fungovalo, ono je to potřeba navrhnout. Tedy tlouštku mezery, parametry vat, způsob kotvení předstěny, atd.... což vám onen "zmíněný odborník", tedy na interenetu poptaný řemesník neudělá.
Když budete mít "štěstí", tak dokonce ještě dojde ke zhoršení, bo ta předstěna bude rezonovat, či natvrdo vodit zvuk. -
P2010 (neregistrovaný)
Stačí se podívat do původních plánů, ony se dnes tradují různé pitomosti, jako třeba že to jsou zdi rozdělovaných velkých bytů provedené za minulého režimu. Nejsou, je to standard do roku 1944.
Potvrzuji. Jenže to také souviselo se způsobem života (hlukem) v té době. Jeden ze současných módních trendů je nemít koberec, ale jen parkety. Takže když na tom začnou skákat děti, je to o patro níže k nevydržení.
Řešení to nemá žádné, leda zmenšit plochu místností o metr na každé straně :-) Tohle ví ti, co se například snaží odhlučnit hudební kluby v nevhodném místě (Rock Cafe Praha apod). V zahraničí se takové provozují mimo obydlené oblasti, kde hluk nikomu nevadí. U nás se ale vše přetvoří na zbytečné kanceláře, takže je takových prostor málo.
-
jehovista (neregistrovaný)
"ony solidní "provorepublikové činžáky", stejné platí pro ty ještě starší, jsou na tom velmi často hůře, nežli paneláky"
Ja bydlim v Rakousko-Uherskem cinzaku a co se tyce hluku je to asi tak tisickrat lepsi, nez vsechny panelaky. Nevim, jake predpisy byly tehdy. Dost mozna zadne.
-
* (neregistrovaný)
Vždyť to píšu, že z hlediska akustiky do roku 1944 nebyly předpisy žádné žádné.
Co existovalo byl stavební řád. A ten, mimo jiné například stanovoval tloušťku nosných stěn, empiricky, podle množství podlaží. Čím vyšší, tím tenčí stěna. Takže pokud to tak náhodou vyšlo, a dělící stěna je ta nosná, nejlépe v nižším patře, tak není problém. Pokud to ale stejnou náhodou nevyšlo, problém je.
A jen poznámka pro zamyšlení: Za Rakouska-Uherska byly předpisy na denní osvětlení a oslunění. Nepříliš přísné, ale byly. Podstatně přísnější byly za minulého režimu, a mimo Prahu platí do teď. Takže byt nemohl být úplně "černá díra". Nyní ale v Praze platí tzv. "Hudečkovi stavební předpisy", ve skutečnosti je autorem IPR, a ty fakticky říkají, že bytem nyní v Praze je v podstatě jakákoli černá díra. Inu pokrok...
Tak si na to dejte pozor při koupi bytu v novostavbě. -
P2010 (neregistrovaný)
Tak si na to dejte pozor při koupi bytu v novostavbě.
Těch věcí je ale tolik, že něco takového bych udělal jen kdyby cena bytu byla tak desetina mého majetku. Stát se ale nevolníkem na celý život a platit nějaký byt hrůzy, kterého se nezbavíte jinak než za zlomek jeho původní ceny (takže ani dluhů), to je v téhle zemi naprosté šílenství. A to ještě nedošlo ke zvýšení daně z nemovitosti na úroveň jako jinde.
-
Děda měl škváru na stropě kovárny, která byla postavena někdy kolem roku 1910. Děda zemřel před 30 léty, jinak by se ho zeptal, kde ji vzal.
Ale předpokládám, že metalurgické procesy znali už za Rakouska: https://cs.wikipedia.org/wiki/Struska
Jinak jsi ze sebe udělal akorát volouška.
-
* (neregistrovaný)
Úžasné. Jeden napíše, že 60 cm škváry:
1) Výrazně překračuje únosnost stropu.
2) Výrazně překračuje únosnost stropu.
3) Výrazně překračuje únosnost stropu.
4) Výrazně překračuje únosnost stropu.
5) Výrazně překračuje únosnost stropu.
6) Škvára nebyla za Rakouska výrazně přebytkovým odpadním materiálem.
7) Doprava takto hmotného a objemného materiálu byla dosti drahá (i ta vertikální na stavbě)..... A druhý z toho vydedukuje, že ten druhý ASI tvrdí, s jistotou nelze říci, proč hovoří o kovárně svého dědečka, přesně se vyjádřit zjevně nedovede, že škvára tehdá neexistovala.
Anebo... druhá možnost je, že se chtěl pochlubit dědečkovou kovárnou. Ale proč by to dělal?A technická poznámka: Škvára je velmi často zdrojem radonu....
-
Kdybych se chtěl pochlubit, tak napíšu, že škváru měla babička na stropě na zámku a nechala si ji tam dopravit vrtulníkem.
I méně chápavý jedinec by mohl uznat, že když si mohl dovolit škváru na stropě vesnický kovář, nebylo to s její dostupností a cenou dopravy asi až tak strašné.
K tloušťce vrstvy v souvislosti s nosností stropu jsem se nevyjadřoval, což zřejmě méně chápavý jedinec nepostřehl.
-
Jimmy (neregistrovaný)
Mám původně činžovní dům z roku 1908. Ve všech podlahách byla škvára, takže to zjevně byl běžně používaný a dostupný material. Pravda 60 cm bych možná naměřil v podlaze přízemí na konci klenby. Jinak 60cm se blíží spíše tloušťka celého stropu/podlahy včetně všechny vrstev a výšky použitých trámů. Té škváry je tam cca 10 cm což je zatížení cca 80kg/m2, tedy nic tragického.
-
* (neregistrovaný)
Ano, 10 cm je už uvěřitelná hodnota. (Spíše ale 6-10 cm, a téměř vždy ne jako jednolitá vrstva, ale jsou v tom polštáře - distanční trámečky, na které jsou přibita prkna podlahy. Což akustické vlastnosti také zhoršuje.) A v naprosté většině to není (radonová!) škvára, ale nějaký odpad. Stavební suť, častěji zemina z výkopů, které se tak zbavili, a podobné. Občas to někomu jako škvára může připadat, ale bývá to spíše hodně letitá špína, co tomu dává odstín.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Ale Flasi má v tomto pravdu. Vezměte si činžáky v Praze: Vinohrady pro střední a vyšší vrstvu, tam je bydlení příjemné i dneska. Na Žižkově se ale stavělo pro dělníky, kteří se po zrušení roboty houfně hrnuli do měst a makali v tehdejších Kolbenkách. Těm muselo stačit 1+1 s vodou a společným WC pro xx rodin na pavlači. Tam ta kvalita byla úměrná výši nájmu (protože tyto byty nebyly ve vlastnictví rodin, byly zásadně nájemní). No, a kdo na to měl, stavěl si radši vilu, třeba na Hanspaulce. V tehdejší vile pro 1 rodinu dneska bydlí rodiny klidně i 4 nebo 6.
-
* (neregistrovaný)
Bohužel, ono i na Vinohradech se najdou "pěkné kousky" s jednou štorckou.
Ba i na Starém městě jsem viděl, a to byl prosím stavěn jako dům českého svazu stavitelů (nebo tak nějak), za Rakouska, jsou na něm ta sgrafita se staviteli na fasádě, v Kozí, všude štorcky. Byty, kanceláře, prd ho, štorcka 14 cm přes 6 pater (!), jen vzepřená mezi stropní trámy... Děs běs. -
* (neregistrovaný)
Jak jsem psal. Možné to je, náhodně.
Jenže spíše náhodou, protože tam vyšly nosné zdi, třeba 60 cm, což je luxus. Ono když ti náhodou vyjde byt v novostavbě k dilataci, tak to máš ještě luxusnější.Ono uvědom si, že tehdá každá malá cihla musela projít mnohokrát rukama několika lidí, vše se vozilo povozem s vozkou a koňmi, tak to bylo dost drahé. Takže ten tlak na úsporu byl ještě větší nežli dnes, kdy je vše automatická linka, doprava za pár šupů, a předpis na to žádný nebyl...
-
* (neregistrovaný)
No tak ono záleží, jak tlustá ta řada cihel je, zda je zplných cihel, tvarovek, jakých tvarovek, jak jsou provedeny spáry, jak pečlivě, z jakého materiálu atd. Panel má výhodu, že na něm se mnoho pokazit nedá, to u zdění ano.
Pokud hovoříme o jedné řadě, tedy 14 cm, tak to je výrazně horší, nežli panel, většinou 19 cm. Ten 19 cm panel odpovídá cca 25 cm zdi z plných cihel, nebo akustických tvarovek (záleží z jakých cihel, u některých typů tvarovek je například 30 cm horší, nežli ten 19 cm panel).
No a potom záleží, jestli byl projektant, stavba, nebo soused při úpravách prase, a nezasekal tam třeba krabičky elektroinstalací. Což se stává u penelu i cihly.No a stropy, to je samostatná kapitola. Neřekl bych to takhle obecně, u paneláků i zděných se to, co se táče zvukové neprůzvučnosti hodně liší, dost záleží na konkrétním případě.
Slabinou paneláků je ale kročejová neprůzvučnost (dupání). Zvláště pak po mnohých "rekonstrukcích", které výchozí stav ještě zhoršily. U paneláků byl standard PVC s filcem, což bylo lov-cost řešení, ale ten filc utlumil alespoň to nejhorší. Dnes si tam občan dá co se mu líbí, vzhledově, a i kdyby o tomhle věděl, tak na to většinou kašle, protože prý je to jeho majetek, a tak si může dělat co chce. A co je mu po sousedech. No, on mu to soused o patro výše vrací. O tomto jednom parametru, ale pouze v něm, lze obecně říci, že jsou paneláky téměř vždy horší.
A mimochodem, dnes se to v novostavbách dělá jinak, teorticky výrazně lépe nežli v panelácích i starých činžácích, ale když to prováděcí firma neudělá pořádně, tak je to jak panelák. Někdy i horší, když to tam navíc začne rezonovat.
ČLÁNKY DO MAILU