Hlavní navigace

Kolik si vyděláme v EU?

12. 5. 2003
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Průměrná mzda se v jednotlivých zemích Evropské unie liší. Do jaké země se vyplatí nejvíce cestovat za prací? A jak si stojí Česká republika na žebříčku výše mezd - je srovnatelná průměrná mzda v české kotlině s průměrnou mzdou evropských sousedů?

Kolik si vydělá průměrný Němec či Rakušan, si můžeme najít ve statistických ročenkách publikovaných Evropskou unií. Tyto statistiky nám umožňují srovnávat úroveň průměrných hodinových mezd dosahovaných občany v jednotlivých členských státech Evropské unie v jednotlivých letech.

Rozdíly v úrovni jsou pochopitelně v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce, které příslušná země dosahuje. Je samozřejmé, že země s nízkou produktivitou si nemůže dovolit vysoké mzdy. V tomto případě by každá země riskovala totální úpadek konkurenční schopnosti svého národního hospodářství na světovém ale i evropském trhu.

Určitým vodítkem pro posuzování hospodářské vyspělosti té či oné země nám poslouží měření produktivity v závislosti velikosti hrubého domácího produktu (HDP) přepočítaného na jednoho obyvatele s přihlédnutím na reálnou kupní sílu jednotlivých zemí. Tento ukazatel nám nejobjektivněji vypovídá o vyspělosti daného státu, pro fundovanější hodnocení by bylo ovšem zapotřebí provést dalekosáhlejší rozbor, nám ale pro naše účely poslouží. Veškeré údaje máme k dispozici v tabulce.

Tabulka č. 977
Stát Průměrná hrubá hodinová mzda
(v eurech)
HDP/obyvatele
EU = 100 %
EU 17,20 100,0
Belgie 17,70 112,0
Česká republika 2,97*) 57,0
Dánsko 23,80 140,0
Finsko 17,20 88,0
Francie 16,60 117,0
Irsko 14,70 71,0
Itálie 15,30 91,0
Lucembursko 20,40 168,0
Německo 20,10 126,0
Nizozemí 17,90 108,0
Portugalsko 6,50 46,0
Rakousko 17,10 122,0
Řecko 7,70 46,0
Španělsko 10,60 65,0
Švédsko 19,00 114,0
Velká Británie 19,40 87,0

Poznámky:
Pramen: Eurostat, Bevolkerung und soziale Bedingungen Nr. 7/2003
*) Převedeno kurzem ČNB z 6. 5. 2003

Nejvyšší mzdovou úroveň, jak vidíme, vykazují Německo a Dánsko. Určitý střed s malými rozdíly (na úrovni průměru celé Evropské unie) ve mzdové úrovni je v Nizozemí, Finsku, Belgii, Rakousku a překvapivě i ve Francii. Za nimi pak s uctivým odstupem následují Španělsko, Řecko a Portugalsko.

Není tedy divu, že k největší migraci za prací v jiných zemích Evropské unie dochází právě ze tří zemí s nejnižšími průměrnými mzdami.

Samotné porovnávání hrubých měsíčních mezd nesmíme provádět ukvapeně a zbrkle, neboť v tabulce jsou uvedeny hrubé příjmy, tj. před zdaněním. Výše zdanění je potom v každé zemi rozdílná. Nejvyšší zdanění je potom tradičně ve Skandinávských zemích. Jako příklad si vezměme Dánsko. Vysoká úroveň mezd v Dánsku nás nesmí vést k zjednodušeným závěrům. Dánsko má současně také nejvyšší stupeň zdanění osobních příjmů ze všech členských zemí Evropské unie. V každém případě je zajímavé a pozoruhodné zjištění, že rozdíly v úrovni průměrných mezd neodpovídají zdaleka velikosti rozdílů ve velikosti HDP na obyvatele.

dan_z_prijmu

Pohlédneme-li na dvě nejchudší země Evropské unie (Portugalsko a Řecko), jejichž úroveň HDP na hlavu je řádově nižší než v ostatních zemích Evropské unie, a do jisté míry i na Španělsko, je nám zřejmý výrazný rozdíl mezi jihem a severem Evropské unie.

Bohatší sever (výjimku tvoří pouze Irsko, i když dosahuje v posledních letech nebývalého rozvoje) má více méně vyrovnanou úroveň produktivity i mezd. Rozdíly mezi zeměmi – s výjimkou malého a netypického Lucemburska – a ani rozdíly ve mzdách nejsou – s výjimkou Francie – příliš pronikavé, avšak překvapuje zásadní rozchod mezi produktivitou a mzdami. Nadprůměrně výkonná Francie má mzdy pod průměrem, na druhé straně v podstatě průměrně produktivní Británie a Nizozemí mají nadprůměrné mzdy.

Jste spokojen/a se svou mzdou?

  • Ano.
    13 %
  • Ne, v EU bych měl/a vyšší.
    64 %
  • Ne, v EU bych měl/a srovnatelnou.
    4 %
  • Ne, v EU bych měl/a nižší.
    5 %
  • Nejsem zaměstnanec.
    7 %
  • Nemám práci.
    7 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).