Hlavní navigace

Kolik odvedete na daních a pojistném z brigády na dohodu o provedení práce?

31. 7. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Pro brigádnické zaměstnání do 300 hodin je nejlepší dohoda o provedení práce. Jestli z vydělané odměny zaplatíte jen daň z příjmu, nebo také pojistné, odvisí od výše výdělku. Způsob zdanění (srážkovou daní nebo zálohou) pak, jestli podepíšete u zaměstnavatele prohlášení k dani, nebo ne.

O pravidlech a výhodách zaměstnání na dohodu provedení práce – třeba během letní brigády – se dozvíte v článku Kdy a jakou podepsat smlouvu na letní brigádu?

Srážková daň, nebo zálohy na daň?

Pro zdanění příjmů vyplácených za práci na základě uzavřené dohody o provedení práce je rozhodnou jednak výše těchto příjmů vyplácených zaměstnanci za kalendářní měsíc, a pak také ta skutečnost, jestli zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k  odst. 4 zákona o daních z příjmů (dále je ZDP).

Podle § 6 odst. 4 ZDP příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně – zaměstnavatelem – jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani.

Z příjmu plynoucího na základě dohody o provedení práce, pokud jeho výše nepřekročí částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc, sráží tedy zaměstnavatel při výplatě daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %, avšak jen v případě, že zaměstnanec nepodepsal u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani.

Příjem z dohody o provedení práce pak tvoří samostatný daňový základ, po uplatnění srážkové daně už ho nemusíte nikde vykazovat. Můžete ho ale zahrnout do daňového přiznání (k tomu viz závěr článku). Když si v průběhu daného roku vyděláte celkově jen málo, dostanete pak sraženou daň zpátky. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní totiž umožní více (nebo dokonce plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat budete potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, které vám na požádání vydá po konci roku.

Pokud zaměstnanec, který má příjem z dohody o provedení práce do 10 000 Kč za měsíc, podepsal prohlášení k dani, sráží se zálohová daň 15 %, ale zohledňuje se daňová sleva na poplatníka.

Pozor, prohlášení k dani lze podepsat za každý měsíc jen u jednoho zaměstnavatele! Bude uplatněna základní daňová sleva na poplatníka, která v roce 2017 činí 24 840 Kč ročně (2070 Kč měsíčně). Slev na dani ale můžete uplatnit víc: slevu na vyživované dítě, slevu na manželku či manžela, slevu pro studenty nebo pro zdravotně postižené.

Nad 10 000 Kč si platíte i pojištění

Pokud příjem za práci na základě dohody o provedení práce překročí stanovený limit (10 000 Kč), sráží zaměstnavatel při výplatě takového příjmu zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti sice také ve výši 15 %, ale při stanovení základu pro výpočet zálohy musí příjem zaměstnance navýšit o povinné pojistné, a to o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel, takže se daň počítá ze „superhrubé“ mzdy (odměny), avšak na druhou stranu zase přihlíží ke slevě na dani, která zaměstnanci náleží. Současně i zaměstnanec platí z odměny pojistné a je účasten důchodového a nemocenského pojištění.

Příklady

1) Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na měsíce červenec a srpen, odměna za provedenou práci je stanovena ve výši 10 000 Kč za měsíc. Zaměstnanec nepodepsal u plátce daně prohlášení k dani. Příjmy vyplacené zaměstnavatelem v měsíci srpnu za měsíc červenec a v měsíci září za měsíc srpen jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %.

2) Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na měsíc červenec a srpen, odměna za provedenou práci je stanovena výši 20 000 Kč celkem za oba měsíce. Zaměstnanec nepodepsal u plátce daně prohlášení k dani. Výplata odměny za provedenou práci ve výši 20 000 Kč bude zaměstnavatelem provedena až po skončení práce za oba měsíce současně ve výplatním termínu za měsíc srpen v měsíci září. I když se jedná o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce a zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, nelze tyto příjmy zdanit daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Úhrnná výše příjmů u téhož zaměstnavatele přesáhla totiž za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, neboť úhrnná výše příjmů za kalendářní měsíc srpen činila 20 000 Kč. Z vyplacených příjmů je zaměstnavatel povinen srazit zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ve výši 15 %, avšak vzhledem k výši příjmů plynoucích zaměstnanci na základě uzavřené dohody o provedení práce srazí uvedených 15 % ze základu pro výpočet zálohy na daň zvýšeného o povinné pojistné.

3) Zaměstnancova odměna z dohody o provedení práce činí 8000 Kč měsíčně. Zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani. Hrubá odměna činí 8000 Kč, z níž se odečte srážková daň ve výši 15 %, tedy 1200 Kč, čistá odměna tak činí 6800 Kč.

4) Zaměstnancova měsíční odměna z dohody o provedení práce činí 10 000 Kč. Zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani, a proto se při výpočtu čisté odměny uplatní daňová sleva poplatníka ve výši 2070 Kč. Zálohová daň z příjmu by činila 1500 Kč (15 % z 10 000), s ohledem na slevu na poplatníka však daň bude nulová, a proto čistá odměna rovná se hrubé odměně a činí 10 000 Kč měsíčně.

5) Zaměstnancova odměna z dohody o provedení práce činí 15 000 Kč za měsíc, zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani. Z hrubé odměny se srazí sociální pojištění ve výši 6,5 %, tedy 975 Kč (15 000 × 0,065), zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, tedy 675 Kč (15 000 × 0,045). Superhrubá odměna pro účely zdanění se vypočítá navýšením hrubé odměny o 34 %, činí tedy 20 100 Kč (1,34 × 15 000). Zálohová daň z příjmu činí 15 % ze superhrubé odměny 20 100 Kč, tedy 3015 Kč. Čistou odměnu dostaneme odečtením povinných odvodů od hrubé odměny, tedy 15 000 Kč – 975 – 675 – 3015 Kč, činí tak 10 335 Kč.

6) Zaměstnancova odměna na dohodu o provedení práce činí 15 000 Kč měsíčně, zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Postup a výpočty budou stejné jako v předchozím případě, ale patnáctiprocentní zálohová daň z příjmu 3015 Kč se sníží o slevu na poplatníka 2070 Kč, bude tedy nižší a činit bude toliko 945 Kč. Čistá odměna bude činit 12 405 Kč (hrubá odměna 15 000 Kč – zálohová daň z příjmu 945 Kč – sociální pojištění 975 Kč – zdravotní pojištění 675 Kč).

dan_z_prijmu

Zdanění dohody o provedení práce při odměně do 10 000 Kč
Podepsané prohlášení poplatníka Nepodepsané prohlášení poplatníka
Daň z příjmů Zálohová daň 15 %
minus sleva na dani
Srážková daň 15 %
Zdravotní pojištění ne ne
Sociální pojištění ne ne
Zdanění dohody o provedení práce při odměně od 10 001 Kč
Podepsané prohlášení poplatníka Nepodepsané prohlášení poplatníka
Daň z příjmů Zálohová daň 15 %
minus sleva na dani
Zálohová daň 15 %
Zdravotní pojištění ano ano
Sociální pojištění ano ano

Zaplacenou daň můžete získat zpět

Podle § 36 odst. 7 ZDP, zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP (tedy příjem z dohody o provedení práce) do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Může tak příští rok získat zpět zaplacenou daň, i když byl příjem zdaněn zvláštní sazbou daně, a nebyl tedy zdaněn zálohově.

Zaměstnanec, který podepsal prohlášení k dani, pak může do 15. února následujícího roku požádat o zúčtování daně zaměstnavatele (pokud ve zdaňovacím období – kalendářním roce pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně). Pokud měl zaměstnanec více zaměstnavatelů najednou, musí si zúčtování provést sám v daňovém přiznání. To může udělat i zaměstnanec, který jinak může o zúčtování záloh na daň požádat zaměstnavatele.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).