I pokud dlužíte věřitelům horentní sumy a je na vaši mzdu uvalena exekuce formou srážky, musí vám pro živobytí zůstat alespoň tzv. nezabavitelné minimum. Jeho výše se každým rokem mění. Jak je to u srážek ze mzdy pro letošní rok?
V důsledku zvýšení tzv. normativu nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (v oblasti státní sociální podpory) na částku 4863 Kč se nezabavitelná částka při srážkách ze mzdy a obdobných příjmů ze závislé činnosti na povinného dlužníka od 1. ledna 2011 zvyšuje na 5326 Kč. Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu vzrostla na 1331,50 Kč a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) srazí bez omezení, je pro rok 2011 na úrovni 7989 Kč. Maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy aktuálně činí 2663 Kč.
O nových pravidlech nezabavitelného minima pro letošní rok už jsme vás informovali v článku: Co vám v roce 2011 nesebere ani exekutor
Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Nové nezabavitelné částky ovlivňují až mzdu za měsíc leden 2011, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2011. Mzda za prosinec 2010 vyplácená v lednu 2011 bude ještě zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.
Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Z čisté mzdy zaměstnance (tedy povinného) se odečte základní nezabavitelná částka.
Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 7989 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 7989 Kč je 2663 Kč. Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.
Částka přesahující hranici 7989 Kč se srazí bez omezení.
Uspokojování pohledávek po třetinách
1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
3. třetina se vždy vyplatí povinnému.
Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.
Částka přesahující hranici 7989 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.
Součet vypočtené 1. třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 7989 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené 3. třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a základní nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).
Příklady srážek
Nejprve si pro porovnání uveďme jednoduché příklady dle parametrů pro rok 2010:
Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč.
Základní nezabavitelná částka na povinného činí 5148,67 čili 5149 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 13 371 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 7723 Kč, z čehož jedna třetina činí 2574 Kč. Zbude 1 Kč.
Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 2574 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 7723 Kč (čili 13 371 – 7723) tedy 5648 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 8222 Kč (2574 Kč + 5648 Kč).
Zaměstnanci zůstane základní nezabavitelná částka 5149 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), t.j. 2×2574 (a zbytek vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy 1 Kč) čili 5149 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 10 298 Kč.
Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí (znovu námi zvolených) 18 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč).
Základní nezabavitelná částka na povinného je 5148,67 Kč, na vyživované osoby 3×1287,17 (3861,51) Kč, celkem tedy 9010,18 čili 9011 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbudou 9509 Kč (18 520 – 9011).
Z toho 1786 Kč (9509 – 7723) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 7723 Kč se rozdělí na třikrát 2574 Kč se zbytkem 1 Kč. Z první třetiny bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (a 1786 Kč) bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu dostane povinný zaměstnanec.
Zaměstnanci tak z čistého výdělku 18 520 Kč zůstane 11 586 Kč (nezabavitelná částka 9011 Kč + třetí třetina 2574 Kč a zbytek vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy 1 Kč); 6934 Kč (1786 + 2×2574) bude sražena ve prospěch oprávněných věřitelů.
Čtěte více: Srážky ze mzdy vůči dlužníkům jsou letos mírnější
A nyní již analogické jednoduché příklady dle parametrů aktuálních pro rok 2011. Předpokládejme, že zaměstnanci nebyla zvýšena (valorizována) mzda a zůstala na stejné úrovni (pomíjíme rovněž veškeré změny v oblasti daní a pojistných odvodů, které by mohly ovlivnit výši čisté mzdy zaměstnance):
Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč.
Základní nezabavitelná částka na povinného činí 5326 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 13 194 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 7989 Kč, z čehož jedna třetina činí 2663 Kč.
Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 2663 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 7989 Kč (čili 13 194 – 7989) tedy 5205 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 7868 Kč (2663 Kč + 5205 Kč).
Zaměstnanci zůstane základní nezabavitelná částka 5326 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy) t.j. 2×2663 Kč čili 5326 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 10 652 Kč.
Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 18 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč).
Základní nezabavitelná částka na povinného je 5326 Kč, na vyživované osoby 3×1331,50 Kč, tedy 3994,50 Kč, celkem tak 9320,50 Kč čili po zaokrouhlení 9321 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbudou 9199 Kč (18 520 – 9321). Z toho 1210 Kč (9199 – 7989) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 7989 Kč se rozdělí na třikrát 2663 Kč.
Z první třetiny (2663 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (2663 Kč) a 1210 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (2663 Kč) dostane povinný zaměstnanec.
Zaměstnanci tak z čistého výdělku 18 520 Kč zůstane 11 984 Kč (nezabavitelná částka 9321 Kč + třetí třetina 2663 Kč; 6536 Kč (1210 Kč + 2×2663 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.
Důsledky valorizace
Na příkladech jasně vidíme, že i když pro rok 2011 oproti roku 2010 nedošlo k tak významnému zvýšení základní nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (výpočtové základny), jako tomu bylo pro rok 2010 oproti roku 2009 (viz tabulku v 1. díle), valorizace nezabavitelných částek v praxi (v souvislosti s tím, že v důsledku finanční krize a hospodářské recese nelze předpokládat nárůst, ale spíše stagnaci, výše mezd) vede k nižším srážkám ze mzdy a prodloužení splácení dluhů věřitelům.
Připomenutí dřívějšího stavu
Podívejme se ještě jednou na situaci svobodného zaměstnance dosahujícího čisté měsíční mzdy 18 520 Kč a uplatňované srážky pro nepřednostní pohledávku, a to podle parametrů roku 2009:
Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč.
Základní nezabavitelná částka na povinného činí 4620 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 13 900 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 6930 Kč, z čehož jedna třetina činí 2310 Kč.
Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 2310 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 6930 Kč (čili 13 900 – 6930) tedy 6970 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 9280 Kč (2310 Kč + 6970 Kč).
Zaměstnanci zůstane základní nezabavitelná částka 4620 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy) t.j. 2×2310 čili 4620 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 9240 Kč.
Čtěte více: Kolik vám musí zůstat z výplaty po všech srážkách?
Při stejné mzdě klesá uspokojení věřitelů
Zatímco v roce 2009 bylo při nezměněné výši čisté mzdy 18 520 Kč za měsíc zaměstnanci sraženo 9280 Kč (cca 50 % čisté mzdy) a zůstalo mu 9240 Kč, v roce 2010 mu bylo sraženo už jen 8222 Kč (cca 44 % čisté mzdy) a zůstalo mu 10 298 Kč, v roce 2011 je, resp. bude zaměstnanci sráženo 7868 Kč (cca 42 % čisté mzdy) a zůstane mu 10 652 Kč.
Přednostní pohledávky
Přednostními pohledávkami jsou:
- pohledávky výživného,
- pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
- pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,
- pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
- pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
- pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
- pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
- pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
- pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
Pohledávka výživného je vždy přednostní bez ohledu na to, zda je výživné sráženo pro zletilého oprávněného nebo pro nezletilé dítě anebo zda jde o běžné nebo dlužné výživné. V rámci přednostních pohledávek má výživné absolutní přednost.
Pohledávka náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví je přednostní, jen je-li vymáhána samotným poškozeným. V případě, že pohledávka náhrady škody přešla na jiného, nejde již o přednostní pohledávku.
Pohledávka náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem je přednostní nejen tehdy, byla-li přisouzena rozsudkem vydaným v trestním řízení, ale i tehdy, byla-li přiznána rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení (event. rozhodnutím jiného orgánu), pokud rozhodnutí o náhradě škody vycházelo z odsuzujícího trestního rozsudku.
Pořadí pohledávek
Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.
Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Čtěte také: Dlužíte příliš? Celou výplatu vám vzít nemohou
Příklad uspokojení pohledávek podle jejich pořadí
Zaměstnanci je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně. Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).
Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 2663 Kč se použije (bez zřetele na to jaké má pořadí) na uspokojení přednostní pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2837 Kč se použije z částky, kterou lze srazit bez omezení.
Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 2663 Kč a případná další zbytek z částky, kterou lze srazit bez omezení, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.
Příklad poměrného uspokojení pohledávek
Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v případě jako je ten předchozí, doručeny oba dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno.
Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení.
Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč.
Poměrné číslo stanovíme podílem částky 2663 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,0166437. Tímto číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1497,933 Kč, tedy po příslušném zaokrouhlení 1498 Kč, pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1165,059 Kč, tedy po příslušném zaokrouhlení 1165 Kč, pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1165 Kč.
Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1498 Kč a případný zbytek částky, nad kterou lze srážet bez omezení.
Kdy lze srazit více
Nerespektovat nezabavitelné částky a mimoexekuční srážky provést ve větším rozsahu je možno na základě dohody o srážkách ze mzdy (sjednané mezi povinným zaměstnancem a oprávněným věřitelem popř. mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k uspokojení závazků zaměstnance), nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele (nýbrž ve prospěch třetí osoby). Další podmínkou je, že tím nebude ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny. Čtěte také: Jak na srážky ze mzdy v případě souběhu exekucí?
Zaměstnanec pobírá čistou mzdu ve výši 18 520 Kč, nejsou vůči němu nařízeny žádné exekuční srážky; dohodne se se zaměstnavatelem, aby prováděl z jeho mzdy srážky ve prospěch banky ke splátce úvěru, v měsíční výši 14 000 Kč, což je více, než podle nezabavitelných částek.
Příslušné limity srážek ze mzdy zřejmě nelze překročit ani v případě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem byť k uspokojení pohledávky, jež nevyplývá z pracovně-právního, ale jiného vztahu mezi nimi (např. nájemního, tedy občansko-právního, poměru, kdy zaměstnavatel je pronajímatelem služebního bytu a zaměstnanec jeho nájemcem a podle dohody má být sráženo na úhradu nájemného a služeb souvisejících s užíváním bytu).
Nerespektovat nezabavitelné částky a provádět exekuční srážky ve větším rozsahu je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.
Měli jste někdy nařízené srážky ze mzdy?
Dohodne-li se naproti tomu při exekuci oprávněný věřitel s povinným dlužníkem, že se spokojí s nižšími srážkami, než povolují příslušné předpisy, oznámí to oba soudu a ten vyzve plátce mzdy, aby srážel jen částku, s níž se oprávněný spokojil. Oprávněný může kdykoli oznámit soudu, že svůj souhlas s prováděním nižších srážek odvolává. Soud o takovém oznámení vyrozumí povinného a plátce mzdy, který od doručení tohoto vyrozumění provádí srážky ze mzdy v plném rozsahu, samozřejmě při zachování předepsaných limitů.
Pro mimoexekuční (ale nedobrovolné – tedy souhlas zaměstnance nevyžadující) srážky daně a pojistného (na zdravotní a sociální pojištění), prováděné na základě zákonného zmocnění samozřejmě žádná omezení obdobná výpočtovému vzorci srážek a nezabavitelným částkám neplatí.
ČLÁNKY DO MAILU