Kolik byste měli odkládat stranou, abyste se v penzi měli jako současní důchodci?

Zatímco dnes se skrze náš důchodový sytém na důchodce „skládají“ ze svých příjmů více než tři ekonomicky aktivní lidé, v roce 2059 to nebudou ani dva. Že je to za dlouho? Je to zhruba doba, kdy budou odcházet do penze dnešní čtyřicátníci.

Pokud se přes velké deficity veřejných financí způsobené důchody dostaneme do bodu, kdy politici (třeba kvůli dosažení tzv. dluhové brzdy) vyrovnají důchodový systém tak, že penze budou jen tak vysoké, jak vysoké budou odvody ekonomicky aktivních obyvatel, ze kterých se financují, začne výše přiznávaných penzí klesat. A v době, až začnou do důchodu odcházet Husákovy děti, už to bude jako na klouzačce, jen bez radostného výskání.

Náhradový poměr (podíl průměrné výše důchodu k průměrné hrubé mzdě), který dnes dosahuje 48 %, se těmito okolnostmi může snížit k úrovním kolem 27 %. Pro představu, to je, jako kdybyste dnes vypláceli penzi ve výši 12 tis. Kč.

Informace vyplynuly z analýzy společnosti Cyrrus, kterou jsme si podrobněji rozebrali v předchozím článku.

Přečtěte si také:

Důchodový systém nám vybouchne do tváře. Které ročníky na tom budou nejhůř?

Dnes se zaměříme na otázku, kolik by si měli poplatníci dávat stranou vzhledem k životnímu standardu, který v penzi chtějí mít.

Odvody jako investice: už teď jste v minusu

Ekonomové ze společnosti Cyrrus se jen pro zajímavost podívali na důchodový systém optikou výnosu, kdy porovnali odvody do systému (odvody na pojistném) a příjmy z něj (penze).

Modelovým příkladem budiž současný dvacátník s předpokládaným odchodem do penze v 65 letech, s výdělky na úrovni průměrné mzdy a střední očekávanou délkou dožití 76 let.

Tento člověk na důchody odvede více, než dostane nazpět. Pokud bychom jeho důchodové pojištění přirovnali k investici, pak mu tato ‚investice‘ ročně vygeneruje záporný výnos na úrovni −1,5 %, uvedla Anna Píchová, šéfka analytického oddělení společnosti Cyrrus, podle které by se tento poplatník musel dožít aspoň 79,5 let, aby na své účasti ve stávajícím důchodovém systému netratil. Tehdy se totiž dostane s výnosem „aspoň“ na nulu. To znamená, že dostane zpět všechny své příspěvky, které se ale mezitím částečně znehodnotí inflací.

Pokud by mu měl důchod vykompenzovat i inflaci tak, jak na ni cílí centrální banka, musel by se kvůli průměrnému výnosu 2 % ročně dožít 88 let. Kdyby se dožil stovky, dosáhl by jeho průměrný roční výnos 3,6 %. Pokud tento hypotetický výnos porovnáme s investičními nástroji, odpovídá zhruba dlouhodobé průměrné výkonnosti nejbezpečnějších a nejlikvidnějších investičních nástrojů, jako jsou státní pokladniční poukázky, fondy peněžního trhu nebo termínované vklady, přirovnala Píchová.

Investice místo odvodů

Kdyby naopak náš dvacátník – čistě hypoteticky – místo odvodů celou částku investoval, dosáhl by podle výpočtů společnosti Cyrrus v případě dynamické (ale také nejrizikovější) strategie s průměrným výnosem 10,3 % ročně při dosažení důchodového věku na částku lehce přes 204 mil. Kč (při vyjádření v současných cenách zhruba 80 mil. Kč). V případě čerpání důchodu po dobu 15 let by náhradový poměr v tomto případě odpovídal 440 % (kolikanásobek průměrné mzdy by důchodce pobíral po dobu 15 let v penzi). Pokud by se tedy veškeré odvody na důchodové pojištění investovaly, náš hypotetický důchodce by si užíval luxusní měsíční rentu, zhruba čtyřnásobnou oproti průměrné mzdě jeho pracujících spoluobčanů, okomentovala Píchová.

Přepočteme-li tento model na investici v peněžních fondech a podobných nástrojích, kde je dlouhodobý průměrný roční výnos mírně přes 3 %, na konci pracovní kariéry by měl náš dvacátník necelých 32 mil. korun (při vyjádření v současných cenách zhruba 12,5 mil. Kč). Náhradový poměr je v tomto případě 69 %.

Různé scénáře tohoto hypotetického příkladu podle druhu investiční strategie a s výsledným náhradovým poměrem (pravá svislá osa) znázorňuje graf níže. Tyto výpočty jsou zde samozřejmě uvedeny jen pro zajímavost, neberte je jako agitaci.

Výnosy sociálního pojištění jako investice (mil. Kč) v různých scénářích a náhradový poměr (pravá svislá osa)

Autor: Gabriela Hájková z PPT společnosti Cyrrus

Kolik si odložit stranou?

Podle současného nastavení důchodového systému má příjemce průměrného důchodu zhruba o polovinu méně než zaměstnanec s průměrnou mzdou. Kvůli demografickému vývoji by ale v budoucnu průměrná penze měla podle odhadů společnosti Cyrrus odpovídat asi jen necelým 30 % průměrné mzdy. Kolik bychom si aspoň zhruba měli odkládat, pokud se budeme chtít mít stejně jako současný důchodce, kolik, pokud se chceme mít lépe, a kolik, když nám naopak stačí se mít o něco hůře?

Obecně platí, že čím dříve, tím lépe. Čím dříve začnete, tím větší balík na vás na konci bude čekat a tím déle budete moci využít efektu složeného úročení.

V případě, že patříte mezi dvacátníky, snesete větší míru rizika (budete investovat dynamicky) a chcete se mít v penzi zhruba stejně jako současní důchodci, pak vám stačí měsíčně investovat zhruba 982 Kč po dobu ekonomicky aktivního života, tedy asi 45 let.

Jste-li současný padesátník a chcete kvůli nízkému riziku už jen spořit, měli byste si měsíčně odkládat 10 364 Kč po dobu 15 let, abyste se měli podobně, jako se mají lidé v penzi teď.

Současný padesátníci jsou na tom ještě poměrně dobře. Pokud se budou chtít mít v penzi zhruba stejně jako současní důchodci, bude je to sice stát na doinvesticích necelých 6 tis. Kč, nicméně zde zase počítáme 15 let důchodu. Ti padesátníci se budou mít (aspoň na začátku své penze) zhruba o čtvrtinu hůře, než se mají lidé v penzi dnes, uvedla k výpočtům padesátníků Píchová.

U všech případů počítáme s průměrnou délkou penze 15 let, tedy od 65 let do 80 let věku. Pokud máme v rodině dlouhověkost nebo se nyní aktivně staráme o své zdraví a plánujeme si užít aktivní stáří, bude současného dvacátníka investujícího dynamicky stát jeden rok penze navíc zhruba 100 Kč měsíčně, současného třicátníka pak rok navíc bude stát zhruba 200 Kč měsíčně, čtyřicátníka 400 Kč měsíčně a padesátníka pak 1000 Kč, vysvětlila šéfka analytického oddělení Píchová.

Pokud nemáte v úmyslu celé své úspory investovat po celou dobu pod dynamickou strategií (což by se vám před důchodem nemuselo vyplatit), ale nechcete se spokojit s nízkým výnosem, který poskytne spoření, možná se najdete v dalších propočtech.

Ty první odhadují výši měsíční úložky v situaci, kdy se snažíte o vyváženější strategii a investujete jak do výnosnějších akcií, tak do bezpečnějších dluhopisů.

Poslední z tabulek obsahuje odhady modelované při konzervativním investování do dluhopisů.

Zdroj tabulek a výpočtů: společnost Cyrrus