Koalice intenzivně řeší úpravy v oblasti důchodů. Oficiálně zatím nic konkrétního nezveřejnila. Brzy by se to mělo změnit. Deník N nicméně zveřejnil informaci, podle které by se v několika bodech už měla koalice blížit shodě. Stále však mějme na vědomí, že jde o „podpultové“ informace, které mohou doznat změn, a to ještě před tím, než vůbec vstoupí do legislativního procesu. Berme je proto jako orientační.
Trvalé změny u mimořádné valorizace
Podle dokumentu, který má Deník N k dispozici, by se měla trvale upravit podoba mimořádné valorizace penzí. To není žádné překvapení. O nutnosti změny nám už před časem řekla ekonomka Helena Horská, která je členkou Národní ekonomické rady vlády (NERV) i členkou poradního týmu, který připravuje důchodovou reformu.
Ostatně změnit se má už nadcházející mimořádná valorizace, která bude vyplácena v červnu. Pokud předlohu neshodí ze stolu Ústavní soud, mělo by mimořádné navýšení u průměrného důchodu činit asi 750 Kč. Jak jsme v minulosti vypočetli, podle současných zákonných pravidel by mimořádná valorizace průměrnou penzi navýšila asi o 1770 Kč.
Ekonomové se shodují v tom, že současná pravidla pro mimořádné navýšení nejsou konstruována pro tak výrazné cenové šoky, jakých jsme teď byli svědky. Navíc smyslem této valorizace má být pomoc s vysokými cenami, která nejvíce dopadá na nízkopříjmovou skupinu lidí, zatímco současná pravidla více valorizují vyšší penze.
Pro rozpočet teď současná podoba mimořádné valorizace představuje o to větší problém, že důchodcům je vyplácena trvale bez ohledu na to, kam se ceny vydají dál. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury by jen toto mimořádné navýšení v dalších sedmi letech znamenalo náklady přes 291 mld. Kč, a to ještě bez započtení nákladů na obsluhu státního dluhu, které by činily dalších 50 mld. Kč.
Dávka místo trvalého navýšení
Koalice proto uvažuje nad tím, že by se trvale vyplácená mimořádná valorizace změnila na dočasně vyplácený mimořádný příspěvek. Ten by měl pomoci důchodcům pokrýt zvýšené náklady. Trvalá kompenzace související s růstem cen by se pak realizovala vždy jen v rámci pravidelné valorizace na začátku roku.
Na příspěvek by vznikl nárok v případě, že růst cen od poslední pravidelné valorizace přesáhl pět procent. Stejně jako u současné mimořádné valorizace by nárok na dočasné navýšení vznikl automaticky, lidé v penzi by o něj nemuseli žádat.
Výplata se předpokládá v období od července do prosince před realizací nejbližší valorizace, nejdříve však od čtvrtého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bude dosažen růst cen 5 %,
cituje Deník N dokument Ministerstva práce.
Mimořádný příspěvek by tedy byl vyplácen ve druhé půli roku a o měsíc dříve, než je tomu u mimořádné valorizace (ta se vyplácí pět měsíců po aktivaci). Avšak na rozdíl od ní jen do konce daného kalendářního roku. Další případný nárůst cen by byl pak zohledněn v pravidelné valorizaci na začátku roku.
Dávka by měla být podle deníku u průměrné penze stanovována jako 60 % z násobku indexu životních nákladů důchodců a průměrného důchodu. Část příspěvku bude fixní, ve výši 50 % příspěvku odpovídajícího průměrnému starobnímu důchodu, zbývající část bude stanovena procentem procentní výměry důchodu odvozením od průměrného důchodu,
cituje Deník N dokument.
Úprava pravidelné valorizace
Jak už jsme informovali v minulosti, koalice uvažuje také o změně pravidelné valorizace, která navyšuje penze vždy na začátku roku. Současná pravidla zvyšují základní i procentní výměru, a to o inflaci a polovinu růstu reálných mezd. Do roku 2017 se však valorizovaly penze o inflaci a třetinu růstu reálných mezd.
Podle dokumentu Ministerstva práce by se koalice chtěla vrátit právě k původnímu vzorci, což by mělo snížit pravidelnou valorizaci v řádu vyšších desítek korun.
Nově by se ale pravidelné navýšení odvozovalo jen od růstu cen pro domácnosti důchodců. Dosud se přitom tento údaj poměřoval s indexem spotřebitelských cen domácností a následně se použil ten, který byl vyšší. V případě letošní a loňské mimořádné valorizace ale byl vždy vyšší právě růst cen u domácností důchodců.
Úpravy u předčasné penze
Dokument ministerstva zmiňuje i další úpravy, konkrétně u předčasných penzí. Potvrzuje tak předchozí zvěsti, podle kterých by nově mělo být možné odejít do předčasného důchodu maximálně tři roky před dosažením důchodového věku.
V současnosti je možné odejít do předčasné penze v určitých případech i pět let před dosažením důchodového věku. Pro vznik nároku je důležitá získaná doba pojištění a váš důchodový věk:
- pokud je váš důchodový věk pod 63 let, nárok na předčasnou penzi vznikne nejdříve v okamžiku, kdy vám do dosažení důchodového věku budou chybět nejvýše tři roky,
- pokud je váš důchodový věk alespoň 63 let a dosáhli jste věku alespoň 60 let, nárok na předčasnou penzi vznikne v okamžiku, kdy vám bude do dosažení důchodového věku chybět nejvýše pět let.
Kromě toho by mělo dojít také k vyššímu krácení penze za předčasnost, než platí nyní. Míra krácení je tím vyšší, čím větší je rozdíl mezi skutečným odchodem do penze a datem dosažení důchodového věku.
V současnosti se krátí sazba procentní výměry, a to za každých (i započatých) 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o:
- 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
- 1,2 % za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a
- 1,5 % za období od 721. kalendářního dne.
Z koalice přitom už nějakou dobu zní, že je potřeba upravit systém tak, aby nezvýhodňoval pojištěnce, kteří odejdou do důchodu dříve než ti, kteří vydrží v práci až do dosažení řádného důchodového věku. Výrazné mimořádné valorizace v posledních dvou letech totiž zapříčinily, že se řadě lidí vyplatilo odejít do penze dříve i za cenu předčasného důchodu.
Podle Deníku N by se krácení o 1,5 % nově mělo vztahovat na všechny pojištěnce, kteří odejdou do penze před dosažením důchodového věku.
Vláda však na druhou stranu chce občany také pozitivně motivovat k tomu, aby zůstávali v práci déle a pracovali i v penzi. Lidé, kteří by v penzi pracovali (a nechávali si při tom vyplácet důchod), by mohli místo mírného navyšování penze získat slevu na důchodovém pojištění, která by se projevila v jejich peněžence výrazněji a o dost dříve.
Po médiích koluje více interních dokumentů s pracovními návrhy týkajícími se penzí. Podle zjištění České televize, která má k dispozici zase jiný materiál, by do důchodu chodili později než při dosažení 65 let lidé, kterým je sedmapadesát a méně. Dnešní padesátníci by odcházeli do penze o několik měsíců později. Například u lidí narozených v roce 1969 by byl důchodový věk 65 let a 6 měsíců, u lidí narozených v roce 1966 pak 65 let a 2 měsíce.
O dalších možných změnách důchodového systému jsme informovali už v minulosti. Opět jde ale v drtivé většině pouze o pracovní návrhy, které se nakonec nemusí dostat na stůl, nebo může dojít k jejich modifikaci v rámci legislativního procesu.
ČLÁNKY DO MAILU