Možnost podat žádost o odklad splátek skončila k poslednímu zářijovému dni, 30. 9. 2020. Všechny schválené odklady pak skončí k 31. 10. 2020. A od 1. 11. 2020 se ti, kteří si nechali splácení svých úvěrů odložit, vrátí k pravidelné úhradě svých půjček tak, jak byli zvyklí před moratoriem.
Podle údajů České bankovní asociace (ČBA) požádalo o odložení splátek jen 13 % všech bankovních klientů. Celkem banky v rámci moratoria poskytly odklad splátek zhruba 360 tisícům žadatelů. Odklady se týkaly v 66 % případech spotřebních úvěrů, ve 26 % šlo o hypotéky, 5 % tvořily úvěry podnikům a 3 % ostatní.
Banky chování lidí, kteří moratoria využili, průběžně sledují a vyhodnocují, většina z nich opět začíná své závazky splácet. ČBA se proto domnívá, že další plošný odklad splátek není v tuto chvíli nutný. Otázka ovšem je, jak se bude vyvíjet druhá vlna pandemie koronaviru. Lidem splácejícím své úvěry by mohlo jejich finanční situaci zkomplikovat také případné ukončení programů vládní pomoci a vyšší nezaměstnanost. Banky jsou však prý připraveny řešit případné potíže svých klientů se splácením individuálně. Jestliže se potýkáte s obtížnou situací, obraťte se na svou banku ještě předtím, než se dostanete do prodlení s placením.
Většina dlužníků věří, že bude schopná své závazky splácet
Podle informací Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) požádalo o odklad splátek zhruba 10 % klientů členských firem asociace, což je kolem 5000 lidí.
APNÚ si nechala na konci léta udělat průzkum, z něhož vyplynulo, že po skončení moratoria se k bezproblémovému splácení vrátí 43 % lidí. Nicméně více než 55 % dlužníků může mít po ukončení odkladu problémy své úvěry hradit, 2 % dotázaných rovnou přiznala, že nejspíš nebudou schopní dostát svým závazkům.
APNÚ nabízí odklad splátek bez navýšení
APNÚ proto přijala nová pravidla, která začnou platit od 1. listopadu a budou se vztahovat na případy dlužníků, jež dříve zažádali o odložení splátek, a to na 6 měsíců, případně kratší dobu.
Jestliže o to dlužník požádá, věřitel (člen APNÚ) mu u jednorázově splatných půjček s hodnotou převyšující 5 tisíc korun umožní rozložit si splácení dlužné částky nejméně do pěti měsíčních splátek, a to bez navýšení. Podmínkou je zaplacení alespoň 20 % úvěru. U půjček s pravidelnými splátkami si dlužníci budou moci v odůvodněných případech, jako je například ztráta jejich příjmů nebo příjmu člena domácnosti, splátky rozložit na delší období, opět bez navýšení. V ostatních případech věřitel čili poskytovatel nebankovního úvěru dlužníkovi nabídne individuální splátkový kalendář. Tato pravidla jsou závazná pro všechny členské firmy asociace. Vztahují se na dlužníky – fyzické osoby nepodnikatele i podnikatele.
Pravidla pro odklad bez navýšení
U jednorázově splatné půjčky:
- hodnota půjčky musí přesahovat 5000,
- dlužník musí zaplatit alespoň 20 %.
Zbývající dlužná částka musí být žadateli rozložena minimálně do pěti měsíčních splátek.
U půjčky s pravidelnými splátkami:
- možnost rozložit si splátky na více měsíců, než je dáno smluvními podmínkami v případě ztráty vlastního příjmu nebo příjmu člena domácnosti,
- možnost individuálního splátkového kalendáře.
Nová pravidla mají ochránit dlužníky, kteří využili zákonného odkladu splátek kvůli první vlně pandemie COVID-19 a jejichž finanční situace se nezlepšila ani nyní. Podle Aleše Janků, výkonného ředitele APNÚ, je dohoda vždy oboustranně přijatelnějším řešením než exekuce nebo insolvence. Hlavní motivací pro odklad splátek spotřebitelského úvěru byl pro polovinu těch, kteří ho využili, reálný pokles příjmů v souvislosti s pandemií a vyhlášením karantény. Pro necelou čtvrtinu (23,5 %) byly důvodem obavy z budoucího vývoje pandemie a z neschopnosti splácet své závazky v následujících měsících,
říká Aleš Janků. Z těch, kteří odklad splátek spotřebitelského úvěru využili, jich více než polovina (56 %) volila variantu odkladu na 6 měsíců, zbývajících 44 % si pak odložilo splátky na 3 měsíce.
Většina Čechů je na tom finančně stejně jako před pandemií
Průzkum dále ukázal, že většina Čechů – 7 z 10 dotázaných – je na tom finančně přibližně stejně jako před pandemií a karanténními opatřeními. Čtvrtina (25 %) respondentů uvedla, že jejich aktuální situace je horší, častěji přitom šlo o příslušníky mladších ročníků do 35 let a také obyvatele Prahy a Zlínského kraje. V případě osob, které využily moratoria na odklad splátek spotřebitelského úvěru, hodnotila svou finanční situaci jako horší více než polovina (57 %) dotázaných. Oproti běžné populaci se jedná o více než dvojnásobek.
Z průzkumu APNÚ dále vyplynulo, že více než polovina (53,4 %) dotázaných by jako možné řešení po skončení úvěrového moratoria uvítalo individuální a vstřícné řešení splátek u svého věřitele. Necelá třetina (31 %) respondentů nepovažuje žádné další opatření za nutné s tím, že šest měsíců byla dostatečně dlouhá doba pro vyřešení finanční situace. Pouze asi 15 % dotázaných by ocenilo další pomoc od státu pro ty, kteří byli pandemií postiženi nejvíce, přičemž častěji takto odpovídali lidé do 35 let. V případě respondentů, kteří využili odkladu splátek, by pomoc od státu jako žádoucí alternativu uvítala téměř čtvrtina (23 %) dotázaných, což je o 8 p. b. více než u běžné populace.
ČLÁNKY DO MAILU