Složení peněz do soudní úschovy kvůli smrti věřitele dlužníkovi nemusí pomoci, pokud se do prodlení se splácením dlužník dostal už během života zesnulého. Ilustruje to spor, kdy soudy řešily m.j. i úroky z prodlení z vysoké dlužné částky, na jejíž splacení měl nárok věřitel, který zemřel.
Časová osa čili Kdy se co stalo
Notářka projednávající dědictví jako soudní komisařka sdělila zástupci dlužníka 21. 12. 2017, že jedinou dědičkou (zesnulého zůstavitele) je pozůstalá manželka.
Dále, že pozůstalostní řízení je ve fázi zjišťování aktiv a pasiv dědictví a že probíhá jednání o uzavření dohody o odbytném s nepominutelnými dědici (dohody pak byly následně schváleny).
Zástupce žalovaného nahlížel do pozůstalostního spisu ještě 23. 1. 2018. Dlužník pak podal návrh na přijetí dlužné částky do soudní úschovy 29. 3. 2019.
Jaký význam má složení peněz do soudní úschovy
Pravomocné usnesení soudu o přijetí plnění do úschovy má z hlediska zániku závazků stejné právní následky jako převzetí plnění věřitelem (čili zaplacení dlužníkem).
Za okamžik uspokojení nároku (zaplacení peněz) se přitom považuje den, v němž byl předmět plnění složen u soudu. Uvedené ovšem platí jen za předpokladu, že dlužník složil předmět plnění do úschovy plně v souladu s § 1953 občanského zákoníku (o. z.).
Jaké jsou podmínky úschovy
Aby mohlo být složení peněz do soudní úschovy považováno za náhradní plnění (s účinky splnění, vyrovnání a zániku dluhu), musí být splněny podmínky § 1953 odst. 1 o. z.: Nelze-li dluh splnit čili uhradit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele.
Pochybnosti o osobě věřitele musejí být ze strany dlužníka důvodné, aby mohl být předmět plnění složen do soudní úschovy s důsledkem zániku závazku. Nemůže jít jen o subjektivní pocit nejistoty na straně dlužníka, kdo je jeho věřitelem.
Komu lze zaplatit dluh v průběhu dědického řízení
Soud proto v popisovaném případě zhodnotil, že dlužníkovi nic nebránilo ve zjištění aktuálního stavu dědického řízení před složením částky do soudní úschovy, když bez vší pochybnosti byla k datu složení peněžité částky do soudní úschovy jedinou dědičkou a držitelkou pohledávky manželka zesnulého.
Přitom podle § 1677 odst. 1 o. z. platí, že povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti.
Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové.
Podle § 1677 odst. 2 o. z. může soud nařídit i jiné vhodné opatření, je-li proto vážný důvod. Ovšem o takovém důvodu se musí soud dozvědět.
Nebyl důvod platit do úschovy, dlužník mohl platit dědičce
V předmětném pozůstalostním řízení však nebyl povolán ani jmenován správce pozůstalosti (ani vykonavatel závěti). V popisovaném pozůstalostním řízení nebylo vydáno usnesení podle § 151 z. ř. s. (zákona o zvláštních řízeních soudních), kterým by soud uložil dlužníkům zůstavitele, aby plnění skládali do úschovy soudu, s upozorněním, že plnění provedená jinam nebudou mít za následek splnění dluhu.
V pozůstalostním řízení nebylo vydáno ani usnesení podle § 149 nebo § 152 z. ř. s., kterým by soud uložil dlužníkům zůstavitele, aby plnění skládali do úschovy soudu.
Proč dluh nezanikl složením peněz do soudní úschovy a nabíhaly úroky z prodlení
Dluh proto nebyl splněn v okamžiku uložení peněz do soudní úschovy, ale až poté, co manželka tuto částku skutečně obdržela. (Až dne 8. 9. 2022 bylo potvrzeno nabytí dědictví jediné dědičce ze závěti, a to manželce.) Do té doby proto nabíhaly úroky z prodlení.
Soud totiž zhodnotil, že v době podání návrhu na zahájení řízení o soudní úschově bylo, resp. přinejmenším mělo být dlužníkovi již známo, že v pozůstalostním řízení vystupuje v postavení dědice toliko manželka zesnulého.
Před podáním návrhu na zahájení řízení o soudní úschově byly též uzavřeny dohody o odbytném se všemi nepominutelnými dědici.
Dlužník měl možnost před podáním návrhu (29. 3. 2019) zjistit od soudního komisaře (notářky) stav pozůstalostního řízení, když oproti stavu v době nahlížení do spisu dne 23. 1. 2018 došlo k uzavření dohody o odbytném s posledním nepominutelným dědicem dne 22. 11. 2018.
V době zahájení řízení o soudní úschově tak nebylo žádného sporu o platnost či pravost závěti.
Rozhodnutí a zhodnocení případu nižším soudem shledal jako souladné s právem i Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 27. 8. 2025 (spis. zn. 24 Cdo 829/2025), a tak můžeme shrnout výklad pravidel ohledně plnění dlužníka do soudní úschovy po úmrtí věřitele (a řešení popisovaného sporu).
Když si dlužník způsobí nejistotu ohledně věřitele vlastní vinou
Jestliže dlužník plnil do soudní úschovy po úmrtí věřitele až poté, co se ohledně celého dluhu dostal do prodlení během života věřitele, není ve smyslu § 1953 o. z. bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem.
Tvrdí-li dlužník, že je v nejistotě, komu má plnit kvůli tomu, že zůstavitel zemřel a není rozhodnuto o tom, kdo je jeho dědicem, potom si tento stav tvrzené nejistoty způsobil vlastní vinou, neboť nebýt prodlení dlužníka, potom by jím tvrzené pochybnosti o tom, komu plnit, nevznikly.
Nebyl-li v pozůstalostním řízení povolán ani jmenován správce pozůstalosti (ani vykonavatel závěti), nebylo vydáno usnesení podle § 156 z. ř. s., a soudní komisař sdělil během probíhajícího pozůstalostního řízení dlužníkovi, že dědické právo svědčí jediné dědičce (přičemž ke dni podání návrhu na přijetí do úschovy zde již nebyl ani spor o dědické právo), nebyl dlužník ve stavu objektivní nejistoty, kdo je jeho věřitelem.
V situaci, kdy dlužník neinicioval vydání usnesení podle § 151 z. ř. s. a takové usnesení vydáno nebylo, mohl dlužník plnit jediné dědičce jako osobě spravující pozůstalost.
Důvody pro složení plnění do úschovy soudu podle § 289 a násl. z. ř. s. proto nebyly dány a dluh nebyl složením do soudní úschovy splněn.
ČLÁNKY DO MAILU