Soudy řešily spor o odškodnění, kdy došlo v Hradci Králové k vyvrácení stromu (břestovce západního) ve středovém pruhu zeleně mezi dvěma komunikacemi, a ten pak spadl na přilehlou asfaltovou komunikaci a k ní přiléhající pozemek. Pádem stromu byl poškozen plot vlastníka pozemku. Vlastník pozemku zažaloval o náhradu škody ve výši 57 966 Kč za poškozený plot vlastníka pozemku, na kterém rostl spadlý strom, tedy statutární město. Představitelé města se ovšem k náhradě škody neměli, argumentovali tím, že správu pozemku město zadalo jiné osobě.
To je velice častá situace, se kterou se můžete potkat, kdy vlastníkem pozemku je obec (město) či kraj, které pověřily správou majetku (pozemku, rostoucích dřevin čili zeleně) někoho jiného.
Korporátní vlastníci zpravidla přenechávají správu svého majetku někomu jinému
Územní samosprávné celky jako obec či kraj za tím účelem zřizují servisní (tzv. příspěvkové – to je pojem otázky jejich hospodaření a zdrojů) organizace. Není však vyloučeno, aby pověřily správou majetku (pozemku a na něm rostoucích dřevin, sekáním trávy atd.) i soukromý subjekt – správcovskou firmu –, třeba obchodní společnost, nebo podnikající fyzickou osobu.
Podobně i soukromí vlastníci – třeba obchodní společnosti – pověřují v praxi správou svého majetku jiný soukromý subjekt. Například větší korporace pověří nějakou realitní firmu, která se nezabývá jen zprostředkováním prodeje, ale správou majetku. A když pak dojde ke škodě, třeba v důsledku pádu stromu na automobil, plot sousedního pozemku atp., stojí poškozený subjekt před otázkou, koho zažalovat o náhradu škody, pokud mu není poskytnuta dobrovolně.
Museli jste někdy řešit škodu na domě, bytě či pozemku, kterou způsobil váš soused?
Má žalovat vlastníka pozemku, nebo jeho správce? Popř. je-li pozemek pronajat, nájemce, nebo je-li přenechán bez úplaty, vypůjčitele? Když poškozený zažaluje někoho nesprávně, hrozí riziko, že se jeho nárok vůči skutečně odpovědné osobě promlčí, protože řízení před soudy trvá dlouho.
Soukromé i veřejnoprávní korporace jsou vlastníky, ale zásadně se jim o majetek stará jiný subjekt – nasmlouvaný, nebo dokonce jimi zřízený
Pomineme-li nějaké mimořádné situace nastalé třeba v důsledku meteorologických jevů, jako třeba tornádo apod., či dalších výjimečných skutečností, jako kupř. tzv. downburst. Takový výjimečný jev zde zmiňujeme, protože už byla autoritativně zodpovězena otázka, jak je to s odpovědností při pádu stromu na automobil při něm – psali jsme o tom v článku Jak je to s odpovědností provozovatele parkoviště za škodu na zaparkovaných vozidlech?
Odpověď na otázku, koho žalovat o náhradu škody, odpovídá aktuální rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 25 Cdo 1034/2023 ze dne 25. 4. 2024. Jde o situaci, kdy vlastník věci – pozemku – pověří (nebo zřídí) k zabezpečení její údržby a oprav jiný subjekt.
Když nejde o exces: věc se poškodila sama od sebe, třeba stářím, a pak poškodila i majetek někoho jiného
Klíčové je ust. § 2937 odst. 1 věty první o. z., podle něhož způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled. Nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci.
Zmiňované ustanovení občanského zákoníku upravuje povinnost k náhradě újmy v situaci, pro kterou je rozhodující víceméně samovolné působení věci, která je způsobilá vyvolat škodu a také ji způsobí. Jde o situaci, kdy věc působí sama od sebe, tj. z vnitřních důvodů, okolností či vlastností, které nejsou vyvolány způsobem jejího užívání. Nejde tedy třeba o situaci, kdy by strom, který spadl, někdo navrtával, budoval na něm nějakou atrakci – ubytování, domeček pro děti, lezeckou dráhu, stezku korunami stromů apod.
Co způsobilo pád stromu a škodu
Ve sporu, který Nejvyšší soud řešil, způsobil škodu pád stromu. Příčinou pádu byl jeho náklon a asymetrická koruna převažující jej ve směru následného pádu. Škodu tedy způsobil strom z důvodu svých vlastností, a proto je na místě řešit otázky odpovědnosti podle ust. § 2937 o. z., hodnotí Nejvyšší soud. Strom byl součástí pozemku (dle ust. § 507 o. z.), jehož vlastníkem je statutární město.
Žalovaný vlastník se však bránil před soudy tím, že dohled nad stromem měla jiná osoba, a to servisní organizace, kterou si město zřídilo, a proto za škodu odpovídá ona. Tento obranný argument však soudy neuznaly. Osobou povinnou k náhradě je ten, kdo měl mít nad věcí dohled. Není rozhodující, zda jej skutečně vykonával, nýbrž zda byl povinen tak činit. Primárně má nad věcí dohled její vlastník, neboť s vlastnictvím věci se pojí povinnost na svou věc dohlížet.
Kdy má dohled nad věcí a za škodu odpovídá někdo jiný než vlastník věci
Osobou povinnou k náhradě je především ten, kdo v době škodní události na věc dohlížel, měl ji fakticky ve své dispozici (např. nájemce, vypůjčitel, kdo ji fakticky převzal k realizaci určité činnosti nebo ji má u sebe bez právního důvodu či na základě protiprávního činu). Z toho vyplývá, že osoba odlišná od vlastníka, která vykonává nad věcí dohled, je osoba, která věc užívá pro sebe.
Jinak řečeno, věc od vlastníka převzala za tím účelem, aby ji užívala ve svůj prospěch. To může být nájemce, vypůjčitel, ale i zloděj nebo ten, kdo věc užívá pro sebe, aniž měl k tomu jakýkoli právní důvod. Dále to může být ta osoba, která věc převzala např. za účelem její opravy nebo úpravy a po tuto dobu má věc ve své moci (dohlíží na ni).
Takže, kdyby třeba vlastník sjednal kácení stromů nebo průřez jejich větví, pak by za škodu, pokud by k ní při takové činnosti došlo, odpovídal ten, kdo byl na práci sjednán, u koho byla objednána. Výše uvedené ust. § 2937 o. z. se totiž neuplatní, jestliže škodu způsobila věc pod vlivem aktivní činnosti dohledové osoby (např. pád větve při prořezávání stromu či pád kmene při jiné manipulaci). Ale o takovou situaci nešlo.
Řešení otázky, kdo za škodu odpovídá: Město, nebo jeho technické služby?
Žalované město tvrdilo, že osobou, která měla nad stromem dohled, je příspěvková organizace (technické služby města), kterou samo zřídilo mimo jiné za účelem péče o zeleň. Tato organizace také skutečně tuto péči pro město prováděla, včetně péče o dotčený strom. Mezi povinnosti vlastníka patří, aby zajistil dostatečnou péči o své vlastnictví, tedy i věci, mimo jiné i tak, aby nezpůsobily jinému újmu.
Aby město dostálo této své povinnosti, zřídilo si příspěvkovou organizaci, která pro něj péči o zeleň v obci zajišťovala. Ta podle jeho pokynů a za něj plnila jeho povinnosti, tedy mimo jiné i odbornou péči o zeleň (jako pomocník ve smyslu ust. § 2914 o. z.).
Osoba, kterou vlastník takto pověří plněním některých svých povinností (např. odbornou péčí), ale není osobou, jež má nad věcí vlastníka dohled ve smyslu ust. § 2937 o. z., neboť věc nedrží, neužívá a nespravuje pro sebe, ale pro toho, kdo jej touto činností pověřil. Proto v takovém případě je osobou, jež má nad věcí dohled, stále vlastník, který jiného dílčí péčí o věc pověřil. Věc je totiž stále v jeho faktické dispozici, rozhoduje o ní, spravuje ji a dohlíží na ni, jen za pomoci jiného.
Osobou, která má nad věcí dohled ve smyslu ust. § 2937 o. z. (a odpovídá za škodu věcí způsobenou), je ten, kdo věc v rozhodné době drží pro sebe, nikoli osoba, která byla vlastníkem pověřena péčí o jeho věc, vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu. V posuzované věci je proto tím, kdo měl nad stromem dohled, vlastník věci, tedy žalované město.
ČLÁNKY DO MAILU