Hlavní navigace

Když skončíte po pracovním úrazu na pracáku, už nebudete tratit na zvyšování minimální mzdy

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Renty za poškozené zdraví už nebudou snižovány podle aktuální výše valorizované minimální mzdy. Bude se odečítat fiktivní výdělek toliko ve výši původní nižší minimální mzdy v době, kdy přišli na zdraví poškození zaměstnanci o práci. Ukážeme vám, jak.

Doba čtení: 5 minut

Pracovní úraz či nemoc z povolání si často vynutí váš přechod na hůře placenou práci, nebo dokonce ztratíte schopnost pracovat a vydělávat si zcela. Zaměstnancům se proto přiznává pravidelné odškodnění – renta v podobě náhrady za ztrátu na výdělku příslušející po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, resp. při uznání invalidity z uvedených důvodů.

Renta se stanovuje ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody, kterého jste dosahovali před pracovním úrazem či nemocí z povolání v původním zaměstnání, a stávajícím výdělkem v současném povolání, dosahovaném po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání. Plus s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

V případě, že v době, kdy je vám vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku, se octnete např. v důsledku ukončení zaměstnání v evidenci úřadu práce, je vám renta i nadále poskytována ve stejné výši i v době, kdy jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Podle § 271b odst. 3 věty druhé ZP, pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Problém však nastává v případě, pokud vám před tím, než jste se stali uchazeči o zaměstnání, náhrada poskytována nebyla. V případě, že se stanete uchazeči o zaměstnání, chybí zde tzv. poúrazový výdělek, tedy výdělek, který by se pro účely stanovení renty porovnával s výdělkem před vznikem škody. Proto je pro případy, že jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, zákonem stanovena fikce výdělku ve výši minimální mzdy.

Podle § 271b odst. 3 věty první ZP náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy.

Nejednotnost postupu poškozuje některé zaměstnance znovu a znovu

V praxi je přitom sporné, zda se má v tomto případě při výpočtu náhrady vycházet

  • z aktuální výše minimální mzdy,
  • nebo z výše minimální mzdy platné v den vašeho zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Jestliže bude schválen návrh zákona novelizujícího zákoník práce, který předkládá vláda, nebude už docházet k tomu, že namísto toho, aby se při valorizaci náhrad za ztrátu na výdělku renta poškozenému zvýšila, tak mu poklesne.

Příklad

Jak je to vůbec možné, že renta může po valorizaci klesat? Opravdu to možné je, proto také někteří čtenáři, když je uveřejněn článek o pravidelné každoroční valorizaci rent, namítají, že jim žádná valorizace provedena nebyla. Vysvětlíme si to vše na příkladu.

Kupříkladu při poslední valorizaci k 1. lednu 2018 se na základě nařízení vlády č. 406/2017 Sb. průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě (již dříve) zvýšený podle pracovněprávních předpisů, zvyšuje o 3,5 %.(Připomeňme, že o příslušnou procentní sazbu se zvyšuje rozhodný průměrný výdělek, nikoliv samotná náhrada.)

Jestliže váš průměrný výdělek před úrazem činil např. 20 000 Kč a po úrazu činí 16 000 Kč, náhrada za ztrátu na výdělku představuje 4000 Kč. Jestliže se provedla valorizace náhrady za ztrátu na výdělku, pak se (původní skutečný, posléze již po dalších valorizacích už jen fiktivní) průměrný výdělek 20 000 Kč zvýšil o 3,5 % na 20 700 Kč, a proto se vyplácená náhrada zvýšila na 4700 Kč. Zaměstnanci, který po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pracuje, se tak zvýšila náhrada o 700 Kč. Psali jsme o tom v článku Renty za poškozené zdraví se od ledna 2018 zvyšují.

Avšak v případě zaměstnance se stejným rozhodným výdělkem, který je registrován úřadem práce, tomu tak není. Jestliže jeho průměrný výdělek činil 20 000 Kč a od něho se odečítala do 31. 12. 2017 minimální mzda ve výši 11 000 Kč, náhrada za ztrátu na výdělku činila 9000 Kč. Po valorizaci by od 1. 1. 2018 měla činit 9700 Kč, když by se od valorizovaného fiktivního průměrného výdělku 20 700 Kč odečetlo 11 000 Kč (dosavadní výše minimální mzdy).

Jenže, pokud byla odečtena nová – aktuální – valorizovaná výše minimální mzdy, to jest 12 200 Kč, náhrada činí toliko 8500 Kč. Náhrada se tak snížila o 500 Kč.

Jestliže se nebude zohledňovat valorizace minimální mzdy, tedy při výpočtu náhrady se nebude zohledňovat její aktuální výše, ale výše platná v den zařazení uchazeče o zaměstnání, tudíž minimální mzda, která se bude počítat, zůstane pro konkrétního poškozeného stále stejná, bez ohledu na její valorizaci, k poklesu náhrady nebude docházet, naopak renta se bude zvyšovat.

Vládní návrh novely zákoníku práce proto do § 271b odst. 3 zákona věty první ZP chce stanovit, že půjde o minimální mzdu platnou v den zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Nedoplatky se vracet nebudou, ale spravedlivá změna snad bude rychlá

Přechodné ustanovení novely pak zajišťuje přepočet náhrady všem poškozeným v uvedené situaci, když jsou poškození uchazeči o zaměstnání vedenými na úřadu práce – náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, na niž vzniklo právo přede dnem nabytí účinnosti novely, jim již ode dne účinnosti novely bude příslušet podle nových pravidel.

Bude se to týkat především zhruba 600 poškozených, jimž vyplácí rentu Česká pojišťovna a Kooperativa pojišťovna. Obě pojišťovny již nějakou dobu fiktivní výdělek uchazečům o zaměstnání v důsledku valorizace minimální mzdy podle jejich sdělení nenavyšují, tedy náhradu nesnižují.

dan_z_prijmu

Poškozeným se však částky, které jim v důsledku zvyšování minimální mzdy vyplaceny nebyly, vracet zpětně nebudou, ale od nabytí účinnosti zákona jim již bude zohledněna výše minimální mzdy, která byla pro každého jednotlivého poškozeného zaměstnance platná v den, kdy byl zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.

Obdobná opatření budou provedena i pro vojáky a příslušníky bezpečnostních sborů. Vláda navrhuje zrychlenou proceduru přijetí zákona, tedy aby jeho návrh projednala a vyslovila s ním souhlas Poslanecká sněmovna již v prvním čtení.

Našli jste v článku chybu?