Hlavní navigace

Kdy se promlčí přestupek? A kdy vám (ne)uznají omluvu z jednání?

30. 3. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Lidé se snaží všelijak protahovat přestupková řízení, aby byl přestupek promlčen. A nezřídka je to i za „pomoci“ úřadů, když „někdo někoho zná“, aby se to, tak říkajíc, zametlo pod koberec. V překladu promlčelo. Ne vždy to ale funguje.

Kdy zaniká odpovědnost za přestupek? Za jak dlouho se protiprávní jednání promlčí? Kdy vám úřad uzná omluvu z jednání a kdy ne? Omlouvá vás automaticky pracovní neschopnost? Co pracovní vytížení? Co provede úřad, když budete činit obstrukce, abyste se vyhnuli jednání a udělení sankce?

Uspořádali jsme vaše otázky týkající se přestupkového řízení v 1. části tak, aby odpovědi v této 2. části byly užitečné i dalším čtenářům. Nahlédneme znovu do zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, do správního řádu, některých dalších zákonů správního práva a také samozřejmě do rozhodnutí správních soudů, jejichž výkladová praxe dotváří zákony.

Odpovědnosti za přestupek se lze vyhnout plynutím času – tím, že odpovědnost za přestupek zanikne promlčením. Odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby.

Za jak dlouho se přestupek promlčuje?

Promlčecí doba činí: 

  • 1 rok, nebo
  • 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč.

Promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku.

Určitým výkladovým specifikem je promlčecí doba u přestupků, kdy zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z nějaké předem nejasné částky).

Na otázku, kdy se promlčuje odpovědnost za takový přestupek, odpovídá rozsudek Nejvyššího správního soudu (ze dne 25. 9. 2020, spis. zn. 10 Afs 72/2020, kterým řeší NSS dosud, do té doby autoritativně nerozhodnutou a nezodpovězenou otázku, jaká je délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty, např. procentem z nějaké předem nejasné částky).

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se v takových případech uplatní promlčecí lhůta kratší, a to jednoletá (§ 30 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky).

Obrátil se na nás stěžovatel s problémem, že v obci, kde žije, kdosi spáchal evidentní přestupek proti občanskému soužití. On, ale i další sousedé byli poškozenými. Jenže pachatel v tom umí chodit a hlavně má na vedení obce známosti, se starostou i radními je jedna ruka, jak se říká. Tak dlouho přestupková komise nic neřešila, až se přestupek promlčel. Jak jednoduché, že? Někdy se ale musejí pachatelé mnohem více snažit.

Obstrukce pachatelů

Účastníci řízení, protože jim hrozí uložení sankce, se snaží úřady a řízení před nimi zdržovat, činit různé obstrukce. Záměrně třeba pošlou úřadu vadnou plnou moc k zastupování zmocněncem nebo ji vadně vystaví, aby ji tak předložil zmocněnec u ústního jednání. Musí úřad odročit nařízené ústní jednání kvůli vadám (písařským chybám) plné moci?

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku (spis. Zn. 2 As 239/2018, ze dne 22. 8. 2019) konstatuje, že pokud si účastník řízení zvolí svého zástupce – zmocněnce, je na jeho vlastní odpovědnost, zda a jakým způsobem prokáže existenci zmocnění u správního orgánu.

Pokud nastane taková procesní situace, že vady plné moci vyjdou najevo bezprostředně před ústním jednáním, o jehož konání byl účastník zpraven s náležitým časovým odstupem, není takováto okolnost sama o sobě spjata s povinností správního orgánu ústní jednání bez dalšího „odročit“ a vyzvat účastníka k odstranění těchto vad.

Taková okolnost totiž v zásadě sama o sobě nebrání projednání věci v nepřítomnosti obviněného, pokud se nedostavil bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. NSS řešil případ, kdy se účastník řízení snažil vyvolat odklad ústního jednání tím, že jeho zástupce před jednáním předloží vadnou plnou moc. V daném případě šlo o „písařské chyby“ v datu narození a adrese zmocnitele. Správní orgány tak dostaly návod řešení, jak se s podobnými obstrukcemi vypořádat.

Posuzování důvodnosti omluvy obviněného z přestupku: co vám uznají a co ne?

K ústnímu jednání správní orgán projednávající přestupek předvolá účastníky řízení. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu. Co lze posoudit jako náležitou-důvodnou omluvu z jednání, aby jednání bylo odročeno?

Odpovědi lze nalézt v judikatuře. V této otázce se vyjadřuje kupříkladu rozsudek Nejvyššího správního soudu (spis. zn. 2 AS 8/2009, ze dne 25. 1. 2010). Omluvitelná absence nemusí být nutně spjata s pracovní neschopností, stejně jako pracovní neschopnost nemusí být vždy omluvitelným důvodem pro absenci při jednání. Kupříkladu zlomenina horní končetiny, i když jste pro ni v pracovní neschopnosti, vám nebrání účasti na jednání, zatímco horečnaté nebo infekční onemocnění samozřejmě ano.

FIN21

Dále NSS hodnotí, že nařízené jednání má přednost před záležitostmi soukromými i služebními. Omluvy na neodkladné služební či soukromé záležitosti (…) stěží mohou mít přednost před záležitostmi úředními.

NSS dále uvádí, že judikatura obecných soudů i soudů správních ostatně reflektuje možnost soudu uvážit o důvodnosti (či naopak účelovosti) omluvy předvolaných osob, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu (typicky počet předcházejících omluv, časový odstup omluvy od soudního roku, hodnověrnost uváděných důvodů aj.); přihlédnout je též třeba k důležitosti osobní účasti předvolaného v řízení či (v případě účastníka) pro práva předvolaného.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).