Hlavní navigace

Ptali jste se na přestupky, my vám odpovídáme (část 1.)

23. 3. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Co je to příkazní řízení? Jak vysokou pokutu v něm můžete dostat? Jak se bránit příkazu? Jakou škodu musí nahradit přestupce? Jak uplatníte svůj nárok jako poškození? Kdy se přestupek posuzuje podle pozdějšího zákona, který ještě nebyl účinný, ba třeba ještě vůbec neexistoval, v době spáchání přestupku?

Uspořádali jsme vaše nejrůznější otázky týkající se přestupkového řízení tak, aby odpovědi byly užitečné i dalším čtenářům. Nahlédneme do zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, do správního řádu, některých dalších zákonů správního práva a také samozřejmě do rozhodnutí správních soudů, jejichž výkladová praxe dotváří zákony.

Nepůjde tedy o nějaký komplexní nebo systematický výklad problematiky přestupků, budeme se věnovat vybraným otázkám, zajímavostem a specifikům.

Příkazní řízení (o přestupku) na místě – rychlé řešení přestupku, které se vám však nemusí líbit

Jestliže pachatel, respektive přestupce-obviněný souhlasí, může být přestupek, například dopravní, vyřešen správním orgánem konečným způsobem v příkazním řízení na místě. Možná někdo netuší, co je příkazní přestupkové řízení provedené na místě, ale asi každý ví, co je blokové řízení nebo bloková pokuta.

Příkazní řízení na místě připomíná někdejší blokové řízení, jedná se prakticky o totožnou věc, ostatně uplatňuje se například příkazový blok. Tímto příkazním řízením bylo nahrazeno blokové řízení. Příkazem na místě lze uložit pokutu nejvýše 10 000 Kč. Mladistvému obviněnému lze příkazem na místě uložit pokutu nejvýše 2500 Kč, to neplatí, je-li mladistvý podnikající fyzickou osobou.

Příkaz na místě je jednou z možností rozhodnutí o potrestání za spáchaný přestupek, jestliže nestačí vyřešení pouhou domluvou a pachatel (přestupce) souhlasí se zjištěným skutkovým stavem věci, jeho právní kvalifikací i uloženou pokutou. Je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok.

Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení

Může být zrušeno rozhodnutí o přestupku vyřešeném příkazním řízením na místě?

Rozhodnutí o (dopravním) přestupku vydané v příkazním řízení na místě (§ 91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) může být zrušeno v přezkumném řízení (§ 94 a násl. správního řádu) pro nesoulad s právními předpisy spočívající například v porušení § 3 ve spojení s § 50 odst. 3 a 4 správního řádu, tedy pokud správní orgán při vydání příkazu na místě nezjistil dostatečně skutkový stav, nezjistil všechny rozhodné okolnosti nebo pečlivě nepřihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení dosud najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (i toho, co uvedl poškozený jako účastník dopravní nehody, byť formálně vzato není účastníkem přestupkového řízení), jinak řečeno pokud o tehdy zjištěném skutkovém stavu byly, respektive mohly být, důvodné pochybnosti, vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2020, spis. zn. 6 As 148/2020.

V předmětném případě byl řešen dopravní přestupek, spáchaný v souvislosti s dopravní nehodou, příkazem na místě. Poškozená řidička vozidla však posléze nahlásila významnější zdravotní obtíže, které u ní nastaly.

Odbor služby dopravní policie Krajského ředitelství policie příkaz na místě proto následně zrušil svým rozhodnutím, neboť zejména nebyla dostatečně zvážena možnost projevu zranění účastníků dopravní nehody s určitým časovým odstupem, a o právoplatnost tohoto opatření se následně vedl spor před správními soudy.

Výjimky z posuzování přestupků podle pozdějšího zákona příznivějšího pro pachatele

Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Tak stanoví § 2 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky. (Ust. § 2 odst. 5 zákona dodává, že při pozdějších změnách zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán, se použije zákona nejmírnějšího).

Tato úprava vychází ze zásady zakotvené v čl. 40 odst. 6 ústavní Listiny základních práv a svobod: Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán.

Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Nicméně z této zásady časové působnosti zákona (ve prospěch pachatele) v přestupkovém řízení existují výjimky, kdy ji ve prospěch pachatele nelze použít.

V rámci přestupkového práva není možné aplikovat pozdější příznivější právní úpravu zcela bezvýjimečně. Vždy je nutné zkoumat, zda mělo pravidlo regulace, za jehož porušení je určitý subjekt sankcionován a které bylo následně v důsledku legislativních změn pozměněno, v době své platnosti svůj racionální důvod a legitimní cíl, který mohl odpadnout teprve s postupem času, přičemž současně nepominul zájem na úrovni regulace v rozhodném (předchozím) období.

Potvrzuje to judikatura Nejvyššího správního soudu. Uvedený přístup vyplývá například z případů řešených rozsudky Nejvyššího správního soudu (spis. zn. 1 As 208/2016, spis. zn. 5 As 269/2017).

Příklad první

Šlo o dodržení povinnosti držitele poštovní licence dosáhnout při měření přepravních dob poštovních zásilek vložených do poštovních schránek podle normy EN 13850 za kalendářní rok 2012 výsledku nejméně 95 % poštovních zásilek dodaných následující pracovní den. Nedodržení představovalo správní delikt ve smyslu § 37a odst. 2 písm. a) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění účinném do 31. 12. 2012.

Širší pojem přestupku

Tady na tomto místě připomeňme, že nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (zákon č. 250/2016 Sb.) se vedle stávajících přestupků (jak jste zvyklí na jejich pojem) nově vztahuje i na dosavadní správní delikty, a to jak podnikajících a nepodnikajících fyzických osob, tak osob právnických.

Pod pojem přestupek je podřazeno i to jednání, které dosavadní právní předpisy označují za správní delikt. Jednotný pojem však neznamená, že pro stávající přestupky a dosavadní správní delikty bude bezvýhradně platit totožný režim.

Příklad druhý

Ve druhém případě (jak shora uvedený druhý rozsudek NSS) šlo o nedodržení cenové regulace, sběr, přepravu, třídění a odstraňování komunálního odpadu podle pravidel účinných do 31. 12. 2016.

Vidíme však, že prolomení zásady z posuzování přestupků podle pozdějšího zákona, je-li to příznivější pro pachatele, se nebude týkat běžných, obvyklých přestupků, které páchají občané mimo svou podnikatelskou činnost.

Náhrada způsobené škody v rámci řešení přestupků – jen majetková, nebo i nemajetková?

Poškozený může uplatnit nárok na náhradu škody v přestupkovém řízení. Osoba, které byla spácháním přestupku způsobena škoda nebo na jejíž úkor se obviněný spácháním přestupku bezdůvodně obohatil, je poškozeným.

Kdy a jak je třeba uplatnit nárok na náhradu škody?

Osoba, které byla spácháním přestupku způsobena škoda nebo na jejíž úkor se obviněný spácháním přestupku bezdůvodně obohatil, se stává poškozeným uplatněním nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

Nárok na náhradu škody nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení může uplatnit u správního orgánu nejpozději při prvním ústním jednání nebo ve lhůtě určené správním orgánem, nekoná-li se ústní jednání, nebylo-li již o tomto nároku rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném řízení, nebo pokud takové řízení neprobíhá.

Jestliže osoba, které byla spácháním přestupku způsobena škoda nebo na jejíž úkor se obviněný spácháním přestupku bezdůvodně obohatil, uplatnila nárok na náhradu této škody nebo nárok na vydání takového bezdůvodného obohacení v předcházejícím trestním řízení o totožném skutku, stává se poškozeným zahájením řízení.

dan_z_prijmu

Pokud osoba uplatní nárok na náhradu škody způsobené spácháním přestupku nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kterým se obviněný spácháním přestupku obohatil na její úkor, a o takovém nároku již bylo rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném řízení nebo pokud takové řízení probíhá, správní orgán ji vyrozumí o nemožnosti rozhodovat o náhradě této škody nebo o vydání takového bezdůvodného obohacení; pokud občanskoprávní nebo jiné řízení o náhradě škody způsobené přestupkem nebo o vydání bezdůvodného obohacení probíhá, vyrozumí osobu také o výsledku řízení o přestupku.

Odpověď na související další otázku Rozumí se škodou ve smyslu přestupkového zákona jen škoda majetková, nebo i nemajetková? Lze při řešení přestupku uložit i náhradu nemajetkové škody? už je naznačena v předchozím textu, ale přesto odpovězme explicitně: Rozsudek Nejvyššího správního soudu spis. zn. 8 As 39/2009 ze dne 30. 9. 2009 specifikuje, že škodou ve smyslu zákona o přestupcích je na rozdíl od trestního řízení pouze škoda majetková. Majetkovou škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná v penězích.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).