Pokud bychom měli odpovědět velmi stručně – je dobré ještě před začátkem obchodování mít pevně stanovený plán, který bude tuto variantu obsahovat.
Nastavení „bodu pravdy“
Jelikož má každý jiná měřítka rizika, může být i odpověď na otázku zastavení obchodování systému dosti individuální. Každý investor používající určitý systém by měl mít stanoven jakýsi svůj „bod pravdy“, hranici, kterou nikdy nepřekročí.
Ale kam tento bod umístit? Obvykle ne na hranici předchozího maximálního drawdownu, protože můžeme v budoucnu očekávat nový maximální drawdown. Existuje mnoho statistických metod pro určení této hranice, avšak pro začátek je nastavení na úrovni 1,5 předchozího, testovaného maximálního drawdownu velmi dobrou volbou, která dává systému poměrně dost „prostoru k dýchání“. Tato hodnota sice nemá žádný statistický základ, nicméně provedené testy dokázaly její platnost, a je tedy možné ji použít minimálně jako základ před provedením pokročilejších matematických metod testování.
Měření budoucích drawdownů
Monte Carlo simulace
První metodou na měření pravděpodobného budoucího maximálního drawdownu je Monte Carlo simulace. Tato simulace, která se běžně provádí až s 5000 (i více) variantami na období 1200 měsíců (100 let), používá náhodných obměn existujících dat k zobrazení co největšího množství budoucích možností.
K lepšímu pochopení tohoto principu si můžete představit klobouk, do kterého nasypeme historické měsíční výsledky, promícháme a pak je budeme náhodně losovat zpět. Může tak vzniknout vzorek obsahující pouze úspěšné obchody nebo pouze ztrátové obchody. Většinou však půjde o mix zhruba ve stejných proporcích, jako byla původní data.
Používáme tedy naprosto stejná data, ale změnili jsme strukturu jejich pořadí. Tím byl do výsledků zahrnut i element náhody, který může způsobit drastické změny oproti klasickému backtestingu. Výsledky určí, v kolika procentech případů se budou drawdowny pohybovat pod danou hranicí (např. že v 99 % případů bude drawdown nižší než 30 %).
Empirické testování (průměr, směrodatná odchylka, šikmost)
Další variantou je empirické testování dostupných dat použitím průměru, směrodatné odchylky a šikmosti křivky měsíčních výnosů. Tato metoda umožňuje zjistit nejen pravděpodobnou velikost maximálního drawdownu, ale i dobu jeho trvání.
Six Sigma test
Třetí metodou je Six Sigma test, který se běžně používá při vývoji mikročipů a bezpečnostních softwarů vysokého stupně, kde je extrémně důležitá minimální pravděpodobnost chyby. Kritérium úspěšného projití skrz Six Sigma test je, že se v procesu nesmí objevit více než 3,4 chyb při každém miliónu možností.
Pro zajištění takové přesnosti se používá šesti směrodatných odchylek mezi průměrem a nejbližším specifikačním limitem. U obchodních systémů je průměrem průměrný drawdown a specifikační limit je maximální drawdown, jakého byste nikdy nechtěli dosáhnout.
Drawdown v % | Drawdown v $ | |
---|---|---|
Současný drawdown | 17 % | $850 |
Max. testovaný DD | 30 % | $1500 |
Možné body pravdy | ||
1,5 x max. testovaný DD | 45 % | $2250 |
Empirické testování (1× za 100 let) | 38 % | $1900 |
Monte Carlo (99 percentil) | 48 % | $2400 |
Six Sigma (6× směrodat.odchylka) | 55 % | $2750 |
Bod pravdy – max | 55 % | $2750 |
Bod pravdy – min | 38 % | $1900 |
Bod pravdy – průměr | 46,5 % | $2325 |
Každý investor si tedy při takovémto postupu může zvolit v závislosti na svém rizikovém profilu, zda bude akceptovat hodnotu maximální, či spíše minimální. Ačkoliv tedy obchodní systém může po určité období být v záporných hodnotách, je třeba nepodléhat emocím a dodržet svůj předem stanovený plán.
Pavel Topol – technický obchodník se specializací na opce, zakladatel poradenské firmy FUTURES s.r.o., která provozuje portál www.etrading.cz.