Hlavní navigace

Kdy potřebujete k vedlejšáku nebo k podnikání souhlas zaměstnavatele?

17. 9. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Svému zaměstnavateli nesmíte konkurovat. Bez jeho souhlasu nemůžete pracovat ve stejném oboru u jiného zaměstnavatele ani v něm sami podnikat.

Peněz není nikdy dost, a tak někdy jedna práce, respektive příjem z ní nestačí. Co byste měli vědět, než se rozhodnete přivydělávat si v dalším zaměstnání nebo než začnete podnikat?

Zákaz konkurence za trvání zaměstnání

Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Tohle říká zákoník práce ve svém § 304 odst. 1, když upravuje institut výkonu jiné výdělečné činnosti. Vlastně jde o zákaz konkurence během trvání pracovněprávního vztahu, ať už pracujete v pracovním poměru, nebo na dohodu o pracovní činnosti, nebo na dohodu o provedení práce.

Konkurenční doložka (podle § 310 zákoníku práce (ZP)) je ovšem něco zcela jiného, ta dopadá až na situaci po skončení zaměstnání a musí být ujednána ve smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Naproti tomu zákaz konkurence za trvání pracovněprávního vztahu platí přímo ze zákona, není potřeba jej ujednávat v pracovní smlouvě nebo jiné dohodě zaměstnavatele se zaměstnancem. Pokud nedodržíte pravidla a omezení zákoníku práce, můžete být ihned sankcionováni.

Zákaz konkurence prostřednictvím pravidel pro výkon jiné výdělečné činnosti platí pro každého zaměstnance, i řadového, kdežto konkurenční doložka se sjednává spíše výjimečně – vedoucími zaměstnanci, manažery, tvůrčími pracovníky, vývojáři apod. Vaše omezení při výkonu jiné výdělečné činnosti chrání vašeho zaměstnavatele před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž má zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání.

Omezení platí pro zaměstnání i podnikání

Zaměstnanci tedy mohou vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost, ať už v závislém vztahu, tedy u jiného zaměstnavatele, a to v pracovním poměru nebo na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, či jako osoby samostatně výdělečně činné nebo jako společníci nebo jednatelé obchodních korporací, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Předmět činnosti zaměstnavatele zjistíte především ze zápisu v obchodním rejstříku; popřípadě z jeho zřizovací listiny, jde-li o organizaci nezapsanou do obchodního rejstříku; z živnostenského rejstříku, jde-li o fyzickou osobu nezapsanou do obchodního rejstříku, apod. Ostatní činnosti, tedy ty, které nejsou shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, mohou zaměstnanci vykonávat bez omezení. (Například mzdová účetní stavební firmy může bez omezení vykonávat účetní práce, ale nemůže bez souhlasu zaměstnavatele podnikat nebo pracovat ve stavebnictví.)

K čemu souhlas nepotřebujete

Na svého zaměstnavatele se nemusíte (podle § 304 odst. 3 ZP) ohlížet, pokud chcete vykonávat vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou činnost, tu můžete vykonávat bez jeho souhlasu, i když by její náplň byla podobná činnosti zaměstnavatele. Ani aktivity zaměstnance směřující toliko k započetí (zahájení) výkonu výdělečné činnosti, a to například účast ve výběrovém řízení k získání určitého pracovního místa, úkony vedoucí k získání živnostenského listu, zakládání obchodní společnosti, ještě nepředstavují samotnou výdělečnou činnost, která by byla v rozporu s § 304 odst. 1 ZP, jelikož takovými kroky vytváří zaměstnanec jenom předpoklady pro její započetí. Jen musíte včas získat souhlas zaměstnavatele nebo ukončit zaměstnání u něj.

Jak je to s podílem v eseročku?

Poněkud složitější určit, zda zaměstnanec konkuruje svému zaměstnavateli, anebo ne, je tehdy, pokud má účast ve společnosti s ručením omezeným. Společník společnosti s ručením omezeným není z důvodu účasti v této společnosti automaticky podnikatelem; to však současně neznamená, že by výkon práv a povinností společníkem ve společnosti s ručením omezeným nemohl představovat výdělečnou činnost.

I kdyby měla společnost shodný předmět činnosti (podnikání) jako zaměstnavatel některého z jejích společníků, nelze považovat činnost takovéhoto společníka při jednání valné hromady společnosti nebo při hlasování o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu za výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatele; předmětem činnosti společníka tu totiž je realizace jeho práv společníka společnosti s ručením omezeným, stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti.

Kdy jde o konkurenci

O výkon konkurenční výdělečné činnosti se může jednat tehdy, jestliže se zaměstnanec ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku, jako je tomu například tehdy, vykonává-li pracovník (zaměstnanec) funkci jednatele společnosti s ručením omezeným konkurující jeho zaměstnavateli, jestliže se jako společník podílí na zařizování záležitostí společnosti v oblasti, v níž společnost konkuruje jeho zaměstnavateli, jestliže v pracovním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu vykonává pro společnost takovou činnost, kterou má v předmětu činnosti (podnikání) jeho
zaměstnavatel, apod.

Jednoznačné je to už vždy u jednatele. Nejvyšší soud ČR se v rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 2842/2004, ze dne 15. 8. 2005) vyjádřil k bezplatnému výkonu funkce jednatele nebo jednatele, když společnosti činnost nevyvíjí: Funkce jednatele je funkcí, která je již svou povahou sama o sobě určena k získávání příjmů. Na této povaze ničeho nemění ani skutečnost, bylo-li případně ujednáno, že výkon povinností statutárního orgánu společnosti bude bezúplatný. Za výdělečnou činnost (ve smyslu § 304 odst. 1 ZP) je nutno považovat i ty případy, kdy zaměstnanec je jednatelem ve společnosti s ručením omezeným, která tuto činnost dočasně nebo trvale nevyvíjí.

Jednatelem konkurenční společnosti tedy být bez souhlasu zaměstnavatele nesmíte – nemůžete, nejspíš vám souhlas zaměstnavatel neudělí, a to i kdybyste pracovali pro konkurenci zdarma. Tím se obhajovat, pakliže byste se pustili do podnikání bez souhlasu svého zaměstnavatele, nemůžete.

Ani ztráta v podnikání neomlouvá

Výdělečnou činností je jakákoliv činnost vykonávaná za účelem dosažení výdělku nebo zisku. Výmluvy, že jste zisku nedosáhli, a proto nešlo o výdělečnou činnost, vám nepomohou. Pojmovým znakem výdělečnosti je již záměr získat odměnu, dosáhnout zisku nebo jiného majetkového prospěchu. Skutečnost, že nedošlo k naplnění cíle (výdělečné) činnosti, tedy dosažení výdělku, zisku atp., není rozhodná, podstatná je motivace, úmysl zaměstnance. Výkon (konkurenční) výdělečné činnosti, i když není dosaženo výdělku, zisku a tak podobně, bez souhlasu zaměstnavatele představuje porušení § 304 odst. 1 ZP. Zákaz konkurence tedy platí i tehdy, když se výdělečná činnost nedaří.

Za přivýdělek nebo konkurenční podnikání bez souhlasu hrozí vyhazov

Pokud zaměstnanec omezení nedodrží, může s ním zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr. Konkurencí svému zaměstnavateli totiž porušil pracovní kázeň – povinnost uloženou mu právním předpisem vztahujícím se k výkonu jeho práci. Podle závažnosti poškození zájmů zaměstnavatele může konkurující zaměstnanec dostat výpověď nebo s ním může být rozvázán pracovní poměr i okamžitě. A vůbec není vyloučeno, že se zaměstnavatel bude domáhat náhrady škody, kterou mu zaměstnanec způsobil.

Porušení § 304 ZP však nemá vliv na oprávnění zaměstnance k provozování výdělečné činnosti. Podnikání zaměstnance bude oprávněným podnikáním. Zaměstnavatel se nemůže domáhat například prostřednictvím živnostenského úřadu toho, aby zaměstnanci bylo živnostenské oprávnění odebráno. Z porušení zákazu konkurence tedy vyplývá jediná sankce, a to rozvázání pracovního poměru v důsledku porušení povinností zaměstnance stanovených mu zákonem v souvislosti s výkonem jeho práce.

I původně povolenou činnost vám může zaměstnavatel později zakázat

Pokud zaměstnavatel vůbec souhlas s vedlejší výdělečnou činností zaměstnance neudělí, nesmí ji zaměstnanec vykonávat. I pokud souhlas udělí, může jej kdykoliv odvolat. Dovoluje mu to § 304 odst. 2 ZP. Jestliže zaměstnavatel svůj souhlas odvolá, musí být odvolání písemné stejně jako musel zaměstnanec získat původně písemný souhlas. Zaměstnavatel je povinen v odvolání souhlasu uvést důvody změny svého rozhodnutí. V zásadě mohou být jakékoliv.

Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. To znamená, že je v předepsaných dobách povinen ukončit pracovní poměr k jinému zaměstnavateli (výpovědní doba z pracovního poměru činí 2 měsíce a počítá se od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, u dohod o práci konané mimo pracovní poměr činí jen 15 dnů a běží okamžitě od doručení výpovědi), zatímco podnikatelskou činnost je povinen ukončit v podstatě okamžitě.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.