Názory k článku Kdy máte nárok na stravenku i stravné najednou?

Naskakuje mi vyrážka, když mám v ruce papírovou stravenku od jisté francouzské stravenkové společnosti. Co mám vlastně v ruce? V ruce mám svoje těžce vydělané peníze, ze kterých je utrženo dost velké procento jako super byznys stravenkové firmy. Dál vidím menší porci jídla, protože i můj hospodský platí procenta z mé porce stravenkové firmě. Dále vidím moje peníze, jak běží k tiskárnám, které stravenku vytiskly. Pak vidím popeláře, kterak ten papírový „odpad“ zpracovánaví.
Copak by nešlo dávat zaměstnanci prostě jen příspěvek do výplaty ( bez zadenění apod.) nebo prostě vysvětlit lidem, že peníze,. které se tváří jako benefit jsou jen jimi vydělané peníze, které dá zaměstnavetel stranou a ze kterých je živo spousta chytráků?

To se da zmenit jedine vstupem do odbrou, stat se vrchnim odborarem a az to vlada bude chtit zase zmenit, tak nedovolit svym oveckam stavkovat.

Idioti by se vůbec neměli učit psát!

Vždyť je to jak u blbejch na dvorečku: zaměstnanec má právo, zaměstnavatel se může (a nemusí..) podílet. Proboha, co je zaměstnavateli do toho, co dlabe zaměstnanec? Ať chroustá šváby nebo dlabe kaviár! Já bych osobně tyhle stravenkové nesmysly zrušila. To má smysl třeba ve fabrice, ze které se těžko odskakuje, tam má být zaměstnavatelova stravovna (nějaká forma kantýny, oběd v poledne, třeba odněkud dovezený ve várnici). Firem, které by zajišťovaly oběd v poledne, je dost.
Navíc je kolem toho hromada zbytečného počítání a výjimek. Viděli jste někdy vedoucí závodního stravování, jak počítá příspěvek na brambory, tamto podle jednoho předpisu, ono podle jiného? Vždyť by se z toho jeden pos**l! Jenže my jsme v rámci chamtivosti museli na restaurační služby vypálit základní sazbu DPH a na obědy zase jinou, aby se náhodou stravovací firmy nenapakovaly (nevím, jak je to v poslední době, moje informace je několik let stará). Tím jsme služby v této oblasti zbořili úplně. Proč se proboha tenhle stravenkový nesmysl nezruší úplně, vždyť je to neskutečná šaškárna a pozůstatek znárodňování z počátku 50. let, kdy byl z důvodu nedostatku potravin ještě ponechán válečný lístkový systém, aby se pracující v průběhu šichty aspoň jednou denně normálně najedli. Ve své době opodstatnění měl, ale dneska je – aspoň podle mého názoru – dávno překonán.

„Jenže my jsme v rámci chamtivosti museli na restaurační služby vypálit základní sazbu DPH a na obědy zase jinou“ Co to píšete za nesmysly? Sazba DPH je stejná! Nepomůže ani to vaše „nevím, jak je to v poslední době, moje informace je několik let stará“ To nikdy neplatilo sazba DPH byla vždy stejná! Kam na to chodíte?
„Viděli jste někdy vedoucí závodního stravování, jak počítá příspěvek na brambory, tamto podle jednoho předpisu, ono podle jiného?“ Proboha o čem to mluvíte, to je již na hranici blábolení? Cena jídla se počítá stejně v závodní jídelně, hospodě nebo interhotelu, jinak žádná regulace zde není, tedy je stanovena dohodou. V praxi: „kuchyně“ navrhne cenu a zákazník s ní buď souhlasí nebo ne ( v tom případě ovšem hladoví), samozřejmě, že se dá i něco usmlouvat.

Podnikové stravování mívalo sníženou DPH. Ty příspěvky se taky počítaly, ale já už jsem pár let mimo. Ono by se to chtělo zeptat někoho, kdo přišel do styku s kalkulacemi v tzv. podnikovém stravování, teda tam, kde neplatí stravenka stravovací společnosti, ale stravenka podniková.
Takže jsem pohledala na netu, a výsledkem je: http://www.penize.cz/65937-sazba-dph . Šaškárna se dvěma sazbami DPH zůstala, ale nebije tolik do očí.
S kalkulacemi pro závodní jídelnu jsem svého času přišla do styku a nikdy předtím mne nenapadlo, jaké věci se tam podle vyhlášky musí počítat. Příspěvky na brambory tam byly, já na to koukala jak zjara, měla jsem dojem, že jsem zpátky někde v 50. létech.

Vážená děkuji za váš odkaz, zde se píše: „Pouze upozorňujeme, že zákon o DPH nerozlišuje sazby u závodního stravování a restauračního stravování“ a já, trvám na tom, že to tak bylo vždy. Ono je potřeba číst, ten odkaz je o rozdílu DPH u prodeje jídla a stravování. Prostě, když si koupíte salám a sníte ho z papíru, tak je to rozdíl, než když vám ho naservírují na stříbrném podnosu a to platilo vždy i za socialismu, tatranka v obchodě stála 1,50 Kčs a v hospodě 1,70 Kčs i když vám ji nijak neservírovali. A ten výpočet ceny stravování o kterém mluvíte bylo také za socialismu, kdy existoval FCÚ (Federální cenový úřad), který ceny přímo stanovil nebo určoval postup jak se cena vypočítá, samozřejmě, že to určitou dobu přetrvávalo. Ovšem jak je u nás dlouho volná tvorba cen? V daňových zákonech se prostě vyskytuje jen pojen stravování a pojem závodní stravování je jen přežitek. A cena se stanoví dohodou.

Ty ceny za socialismu máte kapánek popletený… To nebyl rozdíl DPH (žádná nebyla), ale přirážka k SMC, která činila u hospody IV. cenové kategorie 40%, u III. 50%, u II. 70% a u I. 100%.

Nám v práci v rámci „boje proti krizi“ silně omezili nominální hodnotu stravenky.Co následovalo, nepatříme mezi dobře vydělávající zaměstnance, takže ne každý je ochoten obětovat přes litr (Ø 20 dní x 60 CZK) měsíčně: lidé přestali chodit do místní vývařovny, nájemce má problémy, možná to časem zavře, nebyl by první ani poslední. Lidé si buď nosí jak za straých časů kastrůlky z domova nebo si v krámě koupí 10 dkg salátu či salátu a k nim pečivo.
Co se týče výše DPH – v některých podnicích jsem si všiml, že mají dvojí ceny – jednu pro konzumaci uvnitř restaurace, druhou pro odnos jídla a konzumaci mimo provozovnu. Ten rozdíl v ceně nespočívá samozřejmě v ceně jednorázové krabice, obalu, nosiče či jak to nazvat, do které vám jídlo dají, ale právě v sazbě DPH.

Dvojí ceny jsou tam, kde je výrobce plátcem DPH. U nás to tak mají např. v cukrárně: sníte uvnitř = 20% DPH, neb jest to služba (umejou po vás talířek). Koupíte totéž a baštíte na zahrádce z papíru = 10% DPH. Je to jen proto, že majitelem cukrárny je velkopekárna. Ostatní cukrárny v okolí jsou v soukromých rukách a nejsou plátci DPH.
Šaškárna na entou, tuším že z pera páně Kalouska. Ony totiž byly rozdílné sazby DPH, na obědy byla nižší sazba, večer počítali vyšší. Hoši to v rámci „racionalizace“ sjednotili, pochopitelně na tu vyšší sazbu.

Pan Kalousek, chce sjednotit sazbu DPH (na tu vyssi), preve proto aby se tyhle saskarny nedelali. Navic tohle, minimalne ve stavebnictvi, bylo znacne zneuzivane. Platce DPH nakoupil material a stat mu vratil 20% z ceny na DPH, a tento platce, to pak prodal se sluzbou (casto fiktivni) za stejnou cenu s 10% DPH a vydelal na tom o co obral stat.

Už aby ten pan Kalousek zmizel hooodně daleko, tak abychom ho už neviděli a ani o něm neslyšeli. Na co sáhl to po.............al. A to nemluvím o tom jak je arogantní a namyšlený. Prospěchář, jenom sám pro sebe, pak dlouho nic, pak jeho žena a pak už vůbec nic.

jenze to by se musely zrusit stravenky, penzijko, zivotko a jine veci „podporovane“ zamestnavatelem, presneji danovymi ulevami statu. A to by take bylo nutno spoustu firem, co se temi nesmysly zivi, zavrit.

Nemuseli. Porad muzete dostavat prispevek na stravu. Ale neni duvod ho dostavat v podobe ruznobarevnych papirku, ktere jenom ten kolotoc prodrazuji.

Nemuseli. Stačilo by o odpovídající částku zvednout položku odpočtu daně na poplatníka a třeba i zvýšit daňový odpočet na děti. Že by se zavřely firmy, co to tisknout a distrubuují? No a co? Tak by tiskli třeba reklamu nebo dělali něco jiného. Copak výrobce kočárů brečel, že po silnici jezdí auta a jeho kočáry nikdo nechce? Tak holt místo kočáru polstroval auta. Jen si vezměte, do jakého průmyslu se rozrostly třeba počítače nebo mobilní telefony, kolik je v tomto segmentu zaměstnáno lidí, a stačilo na to necelých 20 let.

Jenze ony by si to dotycne firme nenechaly libit, respektive patrne jiz samo zavedeni techto danovych ulev bylo doprovazeno vsimnym. A kdyz je nekdo opetovne nedostane, zacne se na prislusnych mistech mluvit o ruseni stravenek.

Položme se na otázku: co je smyslem stravenek? Levnější oběd pro zaměstnance. Kdyby kolem toho nebylo takové papírování, šaškování a výkaznictví, dalo by se to ošetřit jednoduše, a to nižší sazbou nějaké daně, je jedno, zda z příjmu nebo DPH. Jenže v rámci nenažranosti státu se divíme, že si lidi za stravenky v rámci šetření nedojdou na oběd, ale nakoupí v supermarketu. Ano, ono je jedno, jestli si človíček obecný dojde na oběd nebo místo oběda zdlábne housku a vlašák z papíru. Mně se tanečky kolem stravenek, a skutečnost, že je má možná tak 1/3 zaměstnanců, vidí jak fakt, že pro zaměstnanvatele je to zbytečné papírování a proč by ho dělali, a tam, kde ještě stravenky jsou, stejně lidi nemají na to, aby za ně chodili na obědy. Kdyby se ta šaškárna zrušila a nahradila nižší daní z příjmu, možná by to vedlo k jakémusi oživení služeb. Ale to by „nejlepší ekonom“ nesměl být chemikem.

Na stravenky je danova uleva. Pokud by odbory rekli dejte nam to ve mzde, tak by to podniky dali ve mzde, ale samozrejme ze by to prislo do hrube mzdy. Podnik by to nic nestalo (dokonce by si usetril administrativu), ale zamestnanec by z toho videl tak 40%. Nicmene porad by stat mohl dat „stravovaci slevu na dan“, tim vyskrtnout stravnky a zamestnanec by tak ve mzde mel celyc 100%. A porad by se usetrila administrativa s tim spojena.
-
P.S.: Velka cast (tusim ze dokonce vetsina) zamestnancu v CR pracuje na individualni a nikoli kolektivni smlouvu.

Nerad bych se pletl, ale výhoda (pro zaměstnance) příspěvku na stravování je v tom, že dochází „k daňovému odpočtu“ a je krácen stát, pro zaměstnavatele je to z tohoto hlediska indiferentní. V případě, že by zaměstnavatel ten samý příspěvek vyplatil pěkně natvrdo ve mzdě, tak by byl krácen zaměstnanec. Jinak nějaký příspěvek na kulturu a podobně zaměstnavatel neposkytuje (samozřejmě, že z čistého zisku může).

Ale s tím příspěvkem na kulturu se pletete… Třeba státní orgány… Zaměstnanci pod vedením soudružky odborářky Vondrové sice pořád řvou, jak mají nízké platy, ale že mají oběd za 12,– Kč + nějakých 5–6 kKč ročně čistého právě na kulturu, dovolenou a pod., tím už se nepochlubí.

Neplete si to s FKSP (Fond kulturních a sociálních potřeb)? Jeden o voze, druhý o koze.

Příspěvky na stravování, FKSP, další fondy, všechny to jsou určité náklady zaměstnavatele, které si ale může nějakým způsobem optimalizovat, ať už v daních , nákupem ve velkém, a podobně. Jde jen o to, že kdyby je neposkytoval, ale zaměsnanec požadoval navýšení mzdy o tolik, aby si v čisté mzdě mohl totéž nakoupit sám, tak by to podnik přišlo mnohem a mnohem dráž…

Jo pardon, já se nevšiml domény, z které píšete… Takže samozřejmě netušíte, že pro člověka, který není státním slouhou, je příspěvek na kulturu to samé jako příspěvek z FKSP.

Pracuji ve státním jako řadový úředník, ale o obědu za 12 Kč a 5–6 kkč na kulturu se nám může jen zdát. Možná v Praze na ministerstvech budou jiné podmínky, ale nám na venkově očesali to poslední, co jsme měli – stravenky. Už před krizí jsme je měli oproti jiným státním složkám, natož oproti soukromníkům, stravenky značně nominálně nižší. Aby si někteří „chytří“ nemysleli, že stravenky dostáváme zdarma – z větší části si je kupujeme za vlastní, zaměstnavatel na ně přispívá opravdu jen minimum /navíc to je pro něj daňově výhodné/.
Kam toto Janotovo šetření vede? Nesmíme pořizovat žádné kancelářské potřeby, cesťáky nemůžeme vyplňovat v Excelu, protože pak se musí vytisknout a to je spotřeba papíru a toneru. Tak místo 5minutového počítání v Excelu děláme cesťák půl dne ručně na tiskopis, s několikerým přepisováním, preotože u nás musí být vše pintlich. Práce je na hranici lidské důstojnosti. Když odboráři chtěli prezentovat v Praze před managmentem situaci se stravenkami, tak takové informace tam prý nepatří, takže držet ústa a krok, managment samozřejmě o takových nedůstojných restrikcích neměl ani tušení. Zajímavé je, že jiní úředníci z jiných resortů taková omezení nezažívají. Samozřejmě, že s nízkým platem úředníci nemohou ekonomiku oživovat svým utrácením, což je kontraproduktivní. Na jedné straně se šetří ať to stojí co to stojí. Na druhé straně např. minimalizace stravenek vedla k tomu, že většina úředníků se přestala stravovat v závodce, kuchaři ze závodky se vyházeli a závodka funguje zatím jako výdejna dovezeného jídla. Zatím. Není vyloučeno, že i ti, co jídlo vydávají, přijdou časem o práci. Nepřeji jim to, ale i takové následky může mít šetření „odborníků“.
Chápu, že pro některé občany nejsou státní úředníci lidmi, že by je rádi viděli někde v plynu. Ale pokud si stát vymyslel úřednickou práci, tak by měl vytvořit důstojné pracovní i platové podmínky. Pokud uzná, že není potřeba občanských nebo řidičských průkazů, tak ať je zruší, ale ať pracovníky zabezpečující tyto agendy nijak neutiskuje a nevydírá.
PS: nepracuji samozřejmě na průkazech, ale jako příklad to stačí.

No, jestli opravdu vyplňujete cesťák půl dne, tak byste měl spíš vy platit zaměstnavateli za poskytnutí přístřeší a tepla, sám neodvedete práci v této hodnotě. Vyplnění cesťáku za dva měsíce pobytu v USA mě trvalo (včetně přepočtu kursů) 20 minut, z toho většinu času zabralo lepení stvrzenek na papír. Vyplnění několikadenního cesťáku po vlastech českých je otázka pěti minut.

Cesťák ručně půl dne??? To mně trvalo v někdy v roce 1990 půl hodiny i s uvařením kafe a hledání jízdenek za celý týden (jeden den v týdnu jsme byli na úřadě, zbytek týdne v terénu)…

Jsem zaměstnán u firmy, která je vzdálená od mého bydliště více jak 100 km. Firma zaměstnancům poskytuje příspěvek na stravné formou stravenek. S vedením firmy jsem dohodnut, že fyzicky jsem na pracovišti přítomen 1x až 2x v týdnu a zbytek práce vykonávám doma, přičemž jsem připojen online po celou pracovní dobu. Mám nárok na stravenky, nebo na stravné, nebo na nic ?

Ja to beru od zamestnavatele jako bonus,a jsem rad ze je dostavam,