Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Kdy máte nárok na stravenku i stravné najednou? od petrph - že to, že " pracovníkům na tento příspěvek...

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 3. 6. 2010 8:45

    petrph

    že to, že " pracovníkům na tento příspěvek nevzniká žádný právní nárok", neznamená, že by se musel o stravenky dohadovat pracovník se svým šéfem, nebo si je mohl vymínit nebo naopak odmítnout při dohadování smluvního platu. Nárok na stravenky pro všechny zaměstnance je určen každoročně při dohadování kolektivní smlouvy, kde se stanoví, jaké bude celkový nárůst mezd, jaké budou kulturní příspěvky zaměstnavatele a podobně, tak aby to bylo pro obě strany, jakž takž výhodné. Kdyby se odbory, (či zástupci zaměstnanců) sekli a řekli, nechceme žádné stravenky, plavenky či režíjky, pěkně nám to vyplaťe natvrdo ve mzdě, asi by šla spousta podniků do kelu…A lidem by, po odečtení daní, taky zbyly oči pro pláč…

  • 3. 6. 2010 9:12

    benzin (neregistrovaný) 90.182.94.---

    Na stravenky je danova uleva. Pokud by odbory rekli dejte nam to ve mzde, tak by to podniky dali ve mzde, ale samozrejme ze by to prislo do hrube mzdy. Podnik by to nic nestalo (dokonce by si usetril administrativu), ale zamestnanec by z toho videl tak 40%. Nicmene porad by stat mohl dat „stravovaci slevu na dan“, tim vyskrtnout stravnky a zamestnanec by tak ve mzde mel celyc 100%. A porad by se usetrila administrativa s tim spojena.
    -
    P.S.: Velka cast (tusim ze dokonce vetsina) zamestnancu v CR pracuje na individualni a nikoli kolektivni smlouvu.

  • 3. 6. 2010 9:26

    Lubik (neregistrovaný) ---.rsd.cz

    Nerad bych se pletl, ale výhoda (pro zaměstnance) příspěvku na stravování je v tom, že dochází „k daňovému odpočtu“ a je krácen stát, pro zaměstnavatele je to z tohoto hlediska indiferentní. V případě, že by zaměstnavatel ten samý příspěvek vyplatil pěkně natvrdo ve mzdě, tak by byl krácen zaměstnanec. Jinak nějaký příspěvek na kulturu a podobně zaměstnavatel neposkytuje (samozřejmě, že z čistého zisku může).

  • 3. 6. 2010 9:32

    Méďa Béďa (neregistrovaný) ---.uniqa.cz

    Ale s tím příspěvkem na kulturu se pletete… Třeba státní orgány… Zaměstnanci pod vedením soudružky odborářky Vondrové sice pořád řvou, jak mají nízké platy, ale že mají oběd za 12,– Kč + nějakých 5–6 kKč ročně čistého právě na kulturu, dovolenou a pod., tím už se nepochlubí.

  • 3. 6. 2010 9:39

    Lubik (neregistrovaný) ---.rsd.cz

    Neplete si to s FKSP (Fond kulturních a sociálních potřeb)? Jeden o voze, druhý o koze.

  • 3. 6. 2010 9:45

    petrph (neregistrovaný) ---.pvt.cz

    Příspěvky na stravování, FKSP, další fondy, všechny to jsou určité náklady zaměstnavatele, které si ale může nějakým způsobem optimalizovat, ať už v daních , nákupem ve velkém, a podobně. Jde jen o to, že kdyby je neposkytoval, ale zaměsnanec požadoval navýšení mzdy o tolik, aby si v čisté mzdě mohl totéž nakoupit sám, tak by to podnik přišlo mnohem a mnohem dráž…

  • 3. 6. 2010 9:54

    Méďa Béďa (neregistrovaný) ---.uniqa.cz

    Jo pardon, já se nevšiml domény, z které píšete… Takže samozřejmě netušíte, že pro člověka, který není státním slouhou, je příspěvek na kulturu to samé jako příspěvek z FKSP.

  • 3. 6. 2010 10:05

    Lubik (neregistrovaný) ---.rsd.cz

    Teď už jen nevěcně rýpete. Proč sem plete státní sektor? To přece s FKSP nijak nesouvisí (ten si může zřídit každá firma a nestátní i malé firmy s FKSP jsou a já jich znám dost). A víte co je to FKSP? Odkud jdou do něj peníze? A vy jste neslyšel, že by zaměstnanci soukromé firmy šli společně do divadla? A co myslíte z čeho se platí takový golf?

  • 4. 6. 2010 6:32

    : (neregistrovaný) ---.6.broadband5.iol.cz

    Pracuji ve státním jako řadový úředník, ale o obědu za 12 Kč a 5–6 kkč na kulturu se nám může jen zdát. Možná v Praze na ministerstvech budou jiné podmínky, ale nám na venkově očesali to poslední, co jsme měli – stravenky. Už před krizí jsme je měli oproti jiným státním složkám, natož oproti soukromníkům, stravenky značně nominálně nižší. Aby si někteří „chytří“ nemysleli, že stravenky dostáváme zdarma – z větší části si je kupujeme za vlastní, zaměstnavatel na ně přispívá opravdu jen minimum /navíc to je pro něj daňově výhodné/.
    Kam toto Janotovo šetření vede? Nesmíme pořizovat žádné kancelářské potřeby, cesťáky nemůžeme vyplňovat v Excelu, protože pak se musí vytisknout a to je spotřeba papíru a toneru. Tak místo 5minutového počítání v Excelu děláme cesťák půl dne ručně na tiskopis, s několikerým přepisováním, preotože u nás musí být vše pintlich. Práce je na hranici lidské důstojnosti. Když odboráři chtěli prezentovat v Praze před managmentem situaci se stravenkami, tak takové informace tam prý nepatří, takže držet ústa a krok, managment samozřejmě o takových nedůstojných restrikcích neměl ani tušení. Zajímavé je, že jiní úředníci z jiných resortů taková omezení nezažívají. Samozřejmě, že s nízkým platem úředníci nemohou ekonomiku oživovat svým utrácením, což je kontraproduktivní. Na jedné straně se šetří ať to stojí co to stojí. Na druhé straně např. minimalizace stravenek vedla k tomu, že většina úředníků se přestala stravovat v závodce, kuchaři ze závodky se vyházeli a závodka funguje zatím jako výdejna dovezeného jídla. Zatím. Není vyloučeno, že i ti, co jídlo vydávají, přijdou časem o práci. Nepřeji jim to, ale i takové následky může mít šetření „odborníků“.
    Chápu, že pro některé občany nejsou státní úředníci lidmi, že by je rádi viděli někde v plynu. Ale pokud si stát vymyslel úřednickou práci, tak by měl vytvořit důstojné pracovní i platové podmínky. Pokud uzná, že není potřeba občanských nebo řidičských průkazů, tak ať je zruší, ale ať pracovníky zabezpečující tyto agendy nijak neutiskuje a nevydírá.
    PS: nepracuji samozřejmě na průkazech, ale jako příklad to stačí.

  • 4. 6. 2010 7:05

    Pavel (neregistrovaný) 62.168.56.---

    No, jestli opravdu vyplňujete cesťák půl dne, tak byste měl spíš vy platit zaměstnavateli za poskytnutí přístřeší a tepla, sám neodvedete práci v této hodnotě. Vyplnění cesťáku za dva měsíce pobytu v USA mě trvalo (včetně přepočtu kursů) 20 minut, z toho většinu času zabralo lepení stvrzenek na papír. Vyplnění několikadenního cesťáku po vlastech českých je otázka pěti minut.

  • 4. 6. 2010 8:30

    Méďa Béďa (neregistrovaný) ---.uniqa.cz

    Cesťák ručně půl dne??? To mně trvalo v někdy v roce 1990 půl hodiny i s uvařením kafe a hledání jízdenek za celý týden (jeden den v týdnu jsme byli na úřadě, zbytek týdne v terénu)…