Hlavní navigace

Kdy má smysl investice do umění a jak probíhá aukce?

Autor: Depositphotos
Zbyněk Kalabis

Ne každý obraz má uměleckou hodnotu a není tak vhodný na investice. I pokud už takový naleznete, je potřeba projít registrací a následně aukcí. Podívejte se, jak probíhá aukce a jestli je investice do umění dobrá volba.

Doba čtení: 4 minuty

Jak jistě víte, v dnešní době se točí v obchodech s umění hodně peněz. Nákup uměleckých děl totiž přináší nejenom umělecký požitek, ale může sloužit také jako zajímavá investice. Právě možnosti investic do umění se budeme věnovat v tomto článku.

Obraz s uměleckou hodnotou

Obchod s obrazy se rozvíjel v dobách, ve kterých byla umělecká díla ceněna především pro svoji uměleckou hodnotu a ve kterých se umělci vymanili ze svojí závislosti na šlechtických nebo církevních objednavatelích a mohli tak tvořit rovněž pro sběratele a milovníky umění. Tak tomu bylo již v antickém Římě.

Pro dnešní dobu je důležité, že se obchod s uměním rozvíjel již od 15. století, a to v Itálii a v Nizozemí, kde již v této době existovala významná střediska tohoto obchodu. Důležité bylo, že vedle umělců a šlechtických a církevních objednavatelů existovalo také dost bohatých měšťanů, kteří umění rozuměli a současně měli potřebu reprezentovat svoje finanční úspěchy např. nákupem obrazů.

Nejprve umělci prodávali svoje díla na jarmarcích. Nejprve umělec prodával svoje díla osobně na jarmarcích, ale již na počátku 16. století byl provozován obchod s uměním v obchodech. Prvním známým obchodníkem byl Florenťan Giovanni della Palla, který mimo jiné prodával obrazy i francouzskému králi.

Obchodníci často předepisovali malířům náměty, které šly dobře na odbyt, tj. které měly u obecenstva, resp. potencionálních kupců největší úspěch. Díky tomuto tlaku byli umělci nuceni opakovat a vytvářet stereotypy ve svých dílech (týkalo se to např. zátiší).

V renesanci vznikla grafika vysloveně jako produkce, zaměřená na obchod – neobracela se tedy k jednotlivému konkrétnímu objednavateli, ale k naprosto anonymnímu zájemci. Dokonce i některé obrazy byly reprodukovány ve formě grafických listů.

Cenu ovlivnily aukce

Na tvorbě cen uměleckých předmětů se významnou měrou podílejí také umělecké aukce. Konaly se již v 16. století v Nizozemí. Nejstarší do dnešní doby dochovaný aukční katalog pochází z roku 1616. V této době se obchodováním s uměním zabývali ve vlastních obchodech i aktivní (a slavní) malíři, např. Rembrand van Rijn (1606–1669) nebo Vermeer van Delft (1632–1675).

Za zmínku určitě stojí fakt, že se na původu obrovského majetku Rotschildů ve druhé polovině 18. století významně podílel také obchod s uměleckými předměty – obchodovali s nimi zejména Moses Amschel Rotschild a jeho syn Mayer Amschel Rotschild.

Rozvoj moderního malířství je úzce svázán se jmény a aktivitami několika pařížských obchodníků, kteří tehdy ještě neznámé malíře podporovali tím, že nakupovali jejich obrazy. Obchodníkem impresionistů se stal P. Durand-Ruel, postimpresionistů Pére Tanguy, kubistů O. H. Kahnweiler, berlínských expresionistů H. Walden nebo malířů pařížské školy A. Vollard.

K nejvýznamnějším světovým aukčním síním v současnosti patří Sotheby´s (založená byla již 11. března 1744 v Londýně) a Christie. Rovněž v České republice působí řada aukčních síní, např. Vltavín (snad se na mne nebudou ostatní u nás obchodující aukční síně zlobit, že je zde neuvádím).

Podrobné prověřování

Všechny aukční síně musí důsledně dodržovat přísná bezpečnostní opatření, a to jak v oblasti identifikace svých klientů (prodávajících i nakupujících), tak rovněž z hlediska ověřování původu a pravosti prodávaných i nakupovaných uměleckých děl. Trh s uměním totiž může silně přitahovat také takové osoby, které se mohou tímto způsobem snažit legalizovat výnosy ze svojí trestné činnosti.

Pokud si zájemce přeje prodat svoje umělecké dílo prostřednictvím aukce, musí se nejprve spojit s pracovníky aukční sině, kteří posoudí vhodnost tohoto díla pro aukci (neboli aukční potenciál). V návaznosti na to je určena vyvolávací cena a uzavřena smlouva mezi majitelem díla a aukční síní.

Jako další krok aukční síň zajistí nezávislé odborné posouzení nabídnutého uměleckého díla, zajistí jeho profesionální fotografie a osloví co nejširší okruh potencionálních zájemců. Potom je umělecké dílo vystaveno (nejčastěji v prostorách aukční síně).

V některých případech může prodávající od aukční síně obdržet zálohu. Průběh aukce bývá možné sledovat i na internetu.

Máte zájem? Musíte se zaregistrovat

Coby zájemci o koupi uměleckých děl prostřednictvím aukce se s každým prodávaným uměleckých předmětem můžete seznámit buď přímo v aukční síni, nebo v katalogu. U každého prodávaného díla jsou uvedeny jeho parametry, tedy jméno autora, technika, rozměry, doba vzniku, případně také jeho poškození nebo vady. Zároveň se můžete dozvědět, kolik času ještě zbývá do konce aukce.

Pokud jste se rozhodli na základě výše uvedených informací o prodávaném uměleckém díle, musíte se zaregistrovat. Každá registrace musí ještě projít ověřením ze strany aukční síně, která může trvat např. až 24 hodin. To znamená, že se musíte ve vlastním zájmu registrovat do aukce v dostatečném časovém předstihu.

Vlastní aukce se tedy můžete zúčastnit až po svojí registraci. V jejím průběhu můžete:

  • dražit (tedy přihazovat částky),
  • stanovit limit neboli stanovit maximální cenu, kterou jste ochotni či schopni za konkrétní umělecké dílo zaplatit.

K ceně, která byla dosažena v průběhu aukce, je ještě připočtena odměna provozovateli aukce (aukční síně). Pokud jste v aukci zvítězili, obdržíte od aukční síně:

  • informaci o platbě za získaný artefakt (tj. bankovní spojení, přesnou částku, nejpozdější možné datum splatnosti atp.),
  • informace o způsobu, místě a termínu převzetí vydraženého uměleckého díla.

Rovněž prostřednictvím aukčních síní nakupují umělecká díla i obchodní nebo privátní banky, a to zejména pro svoje nejvýznamnější, resp. nejbohatší klienty.

Našli jste v článku chybu?