Hlavní navigace

Kdy je možné zastavit exekuci vedenou na základě notářského zápisu?

19. 11. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Věřitelka v exekuci žádala úrok z prodlení asi 5 milionů Kč a další vysoké úroky za půjčení peněz a za úvěr. Nakonec slevila a žádala jen jistinu. Soud však exekuci zcela zastavil, šlo o lichvu.

Paní si půjčila peníze – za nevýhodných podmínek – a jak už to bývá, nesplácela… A tak proti ní byla zahájena exekuce pro 1 100 000 Kč s příslušenstvím. Žádný soud, který by určil dlužnici povinnost zaplatit uvedený dluh (tedy nalézací soudní řízení před ním), předtím neproběhl. Exekuce byla totiž zahájena rovnou na podkladě notářského zápisu se svolením k (přímé) vykonatelnosti. (Právní povahu těchto notářských zápisů a kdy jsou a kdy nejsou způsobilým exekučním titulem, jsme si vysvětlovali v tomto článku.

My jsme se zabývali vztahy mezi pronajímateli a nájemci bytů, ale notářský zápis může být sepsán o jakémkoliv závazkovém vztahu. Kupříkladu o úvěru, jako tomu bylo v nyní popisovaném případě.)

Za půjčení 800 tisíc měla zaplatit 300 tisíc a za nesplácení 5 milionů

Povinná dlužnice navrhla zastavení exekuce, která proti ní byla na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti zahájena, a soud prvního stupně jí vyhověl. Měla být vymožena povinnost zaplatit oprávněné pohledávku ve výši 800 000 Kč, sjednaný úrok ve výši 180 000 Kč, poplatek za zřízení úvěru ve výši 120 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 1500 Kč za každý den prodlení (!) za období od 29. 9. 2011 do zaplacení a náklady exekuce. Jen vysoký úrok z prodlení (1500 Kč za den) by měl být placen (momentálně zhruba) za 9 let. Činil by tak téměř 5 000 000 Kč.

Po zastavení exekuce už chtěla věřitelka jen jistinu dluhu

Soud dovodil, že úvěrová smlouva uzavřená mezi oprávněnou a povinnou, jež byla podkladem pro soupis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, je smlouvou lichevní, a tedy absolutně neplatnou. Rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil i odvolací soud. A tak se oprávněná obrátila s dovoláním na Nejvyšší soud. Požadovala zrušení rozhodnutí odvolacího soudu, tedy pokračování exekuce, nebo aspoň mírnější variantu postupu, aby pokračovala exekuce co do částky 800 000 Kč a k úhradě nákladů, aby tedy exekuce byla částečně zastavena co do částky ve výši 180 000 Kč, poplatku za zřízení úvěru ve výši 120 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 1500 Kč za každý den prodlení za období od 29. 9. 2011 do zaplacení.

Povaha a využitelnost notářských zápisů v exekuci

Nejvyšší soud už dříve vysvětlil ve své judikatuře (rozhodovací praxi), že i když je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti titulem pro nařízení exekuce, není rozhodnutím (nemá účinky, které zákon s rozhodnutím spojuje) a není sám o sobě samostatným zavazovacím důvodem a ani se jím nezakládá domněnka o existenci dluhu v době jeho sepsání. Skutečnost, že se osoba povinná zavázala poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění a že dohoda o tom byla uvedena v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti, rovněž nepředstavuje překážku, která by bránila projednání sporu o stejné plnění před soudem.

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti má jen formální charakter a obsahuje jen takové náležitosti, které jsou potřebné k tomu, aby byl jako titul pro nařízení exekuce vykonatelný; notář jej sepíše na základě dohody oprávněné a povinné osoby, aniž by byl oprávněn zkoumat její podklad v hmotném právu, a činí tak na základě prohlášení povinné osoby, jímž svoluje k jeho vykonatelnosti.

Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 10. 10. 2000 (spis. zn. 21 Cdo 267/2000) odůvodnil závěr, že nařídí-li soud podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti výkon rozhodnutí (exekuci), ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je to důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí. V řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu podaného z uvedeného důvodu tedy soud musí posoudit, zda hmotněprávní úkon, jenž je podkladem pro notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který je exekučním titulem, je, či není neplatný (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2009, spis. zn. 20 Cdo 3326/2007).

Verdikt o exekučně vymáhané lichevní smlouvě

Nejvyšší soud ČR dospěl v usnesení (spis. zn. 20 Cdo 1851/2020) ze dne 21. 7. 2020 ke stejnému závěru jako soud odvolací, a to jestliže je v exekučním řízení zjištěno, že hmotněprávní úkon, který je obsahem notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, je absolutně neplatným, je nutné exekuci zastavit v celém jejím rozsahu a nelze ji ponechat v běhu pouze v její části (zastavit částečně).

Úvěrová smlouva jakožto hmotněprávní podklad pro soupis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti byla posuzována nejen s ohledem na její příslušenství, ale i k okolnostem, které vedly k jejímu uzavření (s ohledem na výše popsaný formální charakter notářského zápisu), a soudy shledaly, že je jako celek pro svůj lichevní charakter neplatná. (Je-li smlouva neplatná, pak jsou obě strany povinny si navzájem vrátit, co podle ní plnily, patrně se tedy bude nově věřitelka domáhat zaplacení jen jistiny dluhu – půjčených peněz, částky 800 000 Kč, ale to nemůžeme předjímat, hovoříme jen o možnosti, jakou má.)

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).