Názory k článku Kdo pojistí cestovní kanceláře? Někdo musí, ale nikomu se nechce

... tak jim to stat da befelem ;))) pecka ;)

sice jakoby máte pojištění zájezdu - ale když je cestovka podpojištěná, což klient nemá šanci zjistit ani právo vědět, tak nedostane nic. pokud tomu stát chce učinit přítrž, nejsem proti,. pojištovny dostanou za povinnost plnit bez keců a bez výluk, což takto bylo objednáno zákonodárcem - a je docela na nich, aby si s cestovkama dohodly reporting, na jaké riziko jim budou poskytovat krytí, aby bylo stoprocentní.
například ve stavebnictví ta nejobyčejnější pojistka je rámcová pojistná smlouva podnikatelských rizik při výkonu činnosti, k čemuž pojistěná stavební firma průběžně dodává seznamy a objemy zakázek, a podle toho doplácí talón, na co je pojištěná. není důvod, aby se to s cestovkama dělalo nějak výrazně jinak - zejména je-li úmyslem zákonodárce ochránit někoho jiného, než toho který uzavírá pojistku.

Rámcová pojistná smlouva nezabrání podpojištění, ale působí jako každá jiná pojistná smlouva. Pojišťuji-li dům, tak není pojištěn na nekonečno, ale jen do určité výše (podle toho je i výška pojistného) a případné pojistné plnění je jen do této dohodnuté výše. Ve stavebnictví roste hodnota stavby od 0 do 100% a s tím i „roste“ i pojistka, to však nijak nebrání podpojištění, prostě v každé fázi existuje do… V některých zemích se podpojištění snižuje (úplně mu zabránit nejde) minimálním pojištěním (k tomu směřuje současná novela zákona o CK), existuje i tzv. soupojištění např. bankovní garancí. Prostě nejde pojišťovat na nekonečno (dokonce to pojišťovnám nařizovat), ale riziko podpojištění snižovat.

chci tím říci, že například v pojištění zodpovědnosti při stavební činnosti existuje velmi flexibilní pojistka, která se několikrát do roka aktualizuje tak, aby kryla zhruba všechna předpokládatelná rizika při známém objemu pojištěného obratu. zájem na dostatečném pojistném krytí má pojištěný, takže se o to stará a smlouvu průběžně aktualizuje.

dokážu tedy extrapolovat koncepci analogicky flexibilní pojištění zodpovědnosti cestovky, která se několikrát do roka aktualizuje tak, aby kryla zhruba všechna předpokládatelná rizika při známém objemu pojištěného obratu. protože zodpovědnost za dostatečné krytí by měla pojišťovna (stát jí zákonem přikáže bez výluk a keců klopit) - musela by se o to starat a smlouvu průběžně aktualizovat. nástroje k tomu jsou snadno dostupné - nahlížet do účetnictví a kontrolovat (auditovat) obrat, atd, a podle toho aktualizovat pojistné.
je samozřejmě jednodušší vymýšlet proč to nejde, jistě je i pro pojišťovnu jednodušší kasírovat prachy a v podstatě při jakékoliv pojistné události hledat záminku pro prohlášení o podpojištění, tak jako to dělají privátním pojistníkům. ale taky je možné nastavit jasná pravidla hry.
třeba i tak, že dneska snad každý vlastník pojištovny vlastní i nějakou banku, takže dají cestovkám do podmínek, že kdo chce být pojištěn, bude muset mít hlavní účet u jejich skupiny, a pojištovna jim bude čumět na účet a na obraty.

Takže znova, podle mne, rámcová smlouva nijak nezabrání podpojištění, pojistím-li objekt za 50 mil. Kč na 30 mil. Kč, tak i pojištění rozestavěné stavby je 60% podpojištěno. Navíc je zde riziko, že pojištění podseknu rozestavěností. Tedy objekt v hodnotě 50 mil. Kč správně pojistím na 50 mil. Kč, ovšem v poloviční rozestavěnosti vykážu 30% rozestavěnost, čímž si snížím pojistné, ale na druhou stranu musím být srozuměn, že maximální pojistné plnění při totálním zničení stavby bude 30% tedy 15 mil. Kč.
Je tedy možno vymýšlet, podle mne zázračné, recepty k zabránění podpojištění, nebo ho připustit a zavést opatření k jeho zeslabení. Tedy např. cestovka je pojištěna a případný nedostatek je hrazen z bankovní garance, tzv. soupojištění. Domnívám se, že nařídit pojištění nanekonečno je nesprávné.
Co se týká kauzy Generali, tak po kontrole, ČNB konstatovala, že pojišťovna jednala podle zákona a soud pokud nebude uplatňovat retroaktivitu, tak podle mne musí dopadnout stejně, pojišťovna plnila do výše zajištění a klienti zkrachovalé cestovou hold mají smůlu, takový už je život.

Povinné pojištění úpadku je stejné jako povinné ručení u auta. Spousta lidí hledá nejlevnější povinné ručení z důvodu ceny. Problém nastane když se jak se říká zadaří a tento limit překročí. Pokud tento limit je vyčerpán tak hradí škůdce další penize z vlastní kapsy. Rozdíl je jen v tom, že z firmy která je v úpadku už nic nedostanete(u s.r.o. do výše zakl. jmění společnosti). Pokud škoda z povinného ručení překročí limit, tak pojišťovna přestane hradit a veškeré vypořádání je na pojištěném škůdci.

Komentář k Lubik
Pokud někdo ohodnotí nemovitost na 50mil v době sjednání smlouvy tak pojišťovna hradí do tohoto limitu a je jedno jestli ta stavba dostavená nebo je rozestavěná.
příklad
pokud k 1.1. bude mít nedostavěná stavba hodnotu 10mil a předpokládám že 31.12 bude mít hodnotu 12mil tak si to rovnou sjednám na 12mil. Pokud nevím jestli se to o 2 mil navýší a nechci zbytečně platit drahou pojistku, tak musím dávat pozor a až zjistím že sjednaný limit překročím tak není problém přijít do pojišťovny během roku a navýšit si limit.
Tejně by to mělo fungovat u cestovek. Bohužel co si budem povídat je to jen o penězích. Samo, že cestovka nechce platit velké pojistné, protože jí část marže odpluje do pojišťovny takže se pojistí protože musí a když se něco přihodí tak vyhlásí úpadek. Pak se založí nová cestovka a jede se dál.

Myslím, že už se motáme dokola. Já jsem jen reagoval na jezevce: „budou poskytovat krytí, aby bylo stoprocentní“, to je přece proti zdravému rozumu.