Hlavní navigace

Kdo odpovídá za neoprávněný odběr elektřiny a kdo jej zaplatí?

7. 12. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Co všechno musí být zaplaceno, když se přijde na neoprávněný odběr elektřiny? Komu a jaké hrozí sankce? Provozovatelům sítě a dodavatelům elektřiny zákon trochu usnadňuje situaci. Proto pozor na bezdomovce a squattery.

Otázka v titulku článku se vám může zdát nesmyslná. Řeknete si, že „ukradenou“ elektřinu přece zaplatí, resp. má zaplatit ten, kdo ji neoprávněně odebral. Jenže právo je zašmodrchané, není vždy jednoznačné a spravedlivé a ne vždy se v praxi podaří zjistit, kdo kupř. skutečně „napíchl dráty“ a neoprávněně odebral elektřinu.

Právo stanoví různé fikce a právní domněnky oproti realitě. Ostatně ukážeme si, že byl o téměř 150 000 Kč žalován člověk, který vůbec žádnou elektřinu neodebral. Jak je tomu tedy při neoprávněném odběru elektrické energie?

Elektřina dramaticky v poslední době zdražila. Elektřinu kradli lidé už dříve, nyní budou podobné otázky ještě aktuálnější. Někteří na ni nebudou mít, tak si ji prostě „vezmou“, jak už to bývá. Někdo, kdo měl výhodnou cenu od dodavatele „spotové“ elektrické energie, zase nebude chtít platit mnohem vyšší cenu od dodavatele poslední instance nebo od jiného nového dodavatele, s nímž nově uzavřel smlouvu. Nejspíš se tak negativní společenský fenomén neoprávněného odběru elektřiny v blízké době ještě rozšíří.

Co říká zákon k neoprávněnému odběru

Co je to neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, stanoví (určuje) § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Nebudeme kopírovat širokou definici energetického zákona, ale když do něj nahlédnete, zjistíte, že může jít např.

  • o odběr bez uzavřené smlouvy nebo po ukončení smlouvy (tzv. bez právního důvodu),
  • o odběr bez měřícího zařízení, které vůbec nebylo instalováno nebo bylo odinstalováno,
  • o připojení se tam, kde prochází neměřená elektřina (ono tzv. napíchnutí drátů),
  • o odběr na základě upraveného elektroměru, který měří špatně, tedy ve prospěch odběratele ukazuje méně spotřebované elektřiny,
  • o odběr počítaný elektroměrem, který nepřipojila oprávněná osoba – provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy atp.

Náhrada škody – co vše je potřeba zaplatit

Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedojde-li k jiné dohodě. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

Kdo je osoba odpovědná za neoprávněný odběr elektřiny

Za osobu odpovědnou za neoprávněný odběr elektřiny je dle energetického zákona považována osoba, která neoprávněně odebírá, popřípadě odebírala elektřinu, přičemž ovšem zákon neobsahuje její bližší definici.

Je tak potřeba zjistit, v čí prospěch je nebo byla elektřina neoprávněně odebírána a kdo ji spotřeboval. Logicky je tak primárně odpovědnou osobou ten, kdo elektřinu skutečně odebírá, resp. spotřebovává ve svých spotřebičích. Jenže v praxi nemusí být vždy jednoduché takovou osobu zjistit, určit (nalézt) a pak postihnout.

Ve složitých sporných případech poškozený není tak docela povinen prokazovat, která konkrétní osoba v rámci odběrného místa skutečně neoprávněně odebranou elektřinu spotřebovala. K založení odpovědnosti k náhradě škody postačuje dokázat pouhou existenci relevantního vztahu odpovědné osoby k odběrnému místu, například tím, že k danému místu, kde došlo k neoprávněnému odběru, má někdo nájemní smlouvu.

Co vyložily soudy

Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce, zhodnotil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 31. 8. 2017 (spis. zn. 25 Cdo 1803/2017).

Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratel.

Varovný případ – nevinný člověk měl u soudu namále

Právě případ projednávaný Nejvyšším soudem ČR (pod spis. zn. 25 Cdo 1803/2017), o němž jsme vás informovali dříve v článku Firma po něm chtěla 150 tisíc za „černý“ odběr elektřiny. Může se to stát i vám. Jak se bránit?, budiž varováním.

V daném případě totiž žalovaný „nic neprovedl“, ale měl namále. Hrozilo mu, že bude muset zaplatit téměř 150 000 Kč. A to si vezměte, že elektřina zdražila. Kolik by to asi tak bylo dnes nebo v budoucnu?

Distributorská společnost a též soud prvního stupně dovodily ve sporné věci o náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem odpovědnost žalovaného člověka za neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy na určitém místě.

A to pouze ze zjištění, že žalovaný (bývalý zákazník) měl po řádném ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny mezi ním a distributorem v domě nahlášený trvalý pobyt a nadále disponoval klíči od nemovitosti (ačkoli nebyl jediný). Nemovitost žalovaný nevlastnil, nebyl zde nájemcem ani se zde nezdržoval.

Nijak nepomohlo, že škoda vznikla až po ukončení smluvního vztahu a zaměstnanci distributora odmontovali ke dni skončení smluvního vztahu na odběrném místě elektroměr.

Žalovaného se zastal až odvolací soud. Jeho hodnocení případu (že žalovaný nic platit nemusí) pak potvrdil i Nejvyšší soud.

Bezdomovci, squatteři, drzí sousedi a jiní vykukové

Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob, zhodnotil Nejvyšší soud ČR v rozsudku (ze dne 31. 8. 2017, spis. zn. 25 Cdo 1803/2017).

Okolnost, že na adrese odběrného místa byl žalovaný hlášen k trvalému pobytu, má význam spíše evidenční a sama o sobě o faktickém stavu a vztahu žalovaného k nemovitosti nic nedokládá. Stejně tak skutečnost, že žalovaný měl klíč od domu, neznamená takové panství nad věcí, v níž ke vzniku škody došlo, které by bylo srovnatelné s výkonem vlastnického či nájemního práva.

Odebrala-li nezjištěná osoba neoprávněně elektřinu v době, kdy k odběrnému místu neexistoval smluvní vztah mezi dodavatelem a žalovaným, který není vlastníkem ani nájemcem domu, byť zde má hlášen trvalý pobyt (avšak prokázal, že se tu fakticky nezdržuje, přičemž nemovitost v rozhodném období, jak bylo zjištěno, užívala skupina neidentifikovaných osob – mohli to být třeba šikovní bezdomovci), nelze uvedeného člověka žalovat a chtít po něm náhradu škody.

A když už jsme byli u formalit, dodejme ještě pro úplnost pár slov podle zákona k druhé straně odpovědnostního vztahu.

školení účto Kučerová

Osoba poškozená neoprávněným odběrem elektřiny

Poškozeným neoprávněným odběrem elektřiny většinou bude provozovatel elektrizační distribuční soustavy. Může jím však být i dodavatel elektřiny, a to v případě, kdy neoprávněný odběr elektřiny spočívá v opakovaném neplnění platebních povinností.

Neoprávněným odběrem elektřiny je totiž (podle ust. § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona) též odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).