Hlavní navigace

Kdo musí v roce 2016 podat přiznání k dani z nemovitostí?

14. 1. 2016
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Letos se bude vztahovat povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí na více lidí než obvykle. Co se změnilo?

V lednu tradičně přichází čas na informace o přiznání k dani z nemovitých věcí. Letos bude daňové přiznání podávat více lidí. Na koho se bude povinnost vztahovat?

Kdo musí podávat daňové přiznání

Obecně daňové přiznání k dani z nemovitých věcí musí podávat poplatníci, kteří v minulém roce nabyli (např. koupí, darem) do vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. (A naopak poplatníci, kteří nemovitost naopak prodali, darovali (či pozbyli jiným způsobem), o tom musí informovat finanční úřad.)

Povinnost podat daňové přiznání se na vás vztahuje i v případě, že jste v minulém roce provedli nástavbu či přístavbu nebo jste třeba nemovitost částečně zlikvidovali. Podstatné je, že došlo ke změně druhu nebo i výměry pozemku či stavby, případně jste přistavěli podlaží apod. Zkrátka došlo-li ke změnám, které ovlivní vyměření daně z nemovitých věcí (nemáme však na mysli změnu koeficientů, kvůli které daňové přiznání podávat nemusíte).

Daňové přiznání musí podat též majitelé nemovitých věcí v katastrech, kde v loňském roce proběhla tzv. digitalizace, informuje Petra Petlachová, mluvčí Finanční správy ČR.

U některých pozemků po celé ČR došlo totiž kvůli digitalizaci katastrálních map ke změně výměry. Ačkoli se často může jednat o změnu zanedbatelnou, vzniká vám povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí.

Změna výměry se dotkla zhruba 10 % pozemků na celém území České republiky. Nové přiznání k dani z nemovitosti musejí podat například majitelé parcel u jakékoliv stavby třeba i rodinného domu, majitelé dosud nezastavěných stavebních pozemků, majitelé pozemků v zahrádkářských koloniích, majitelé chovných rybníků i majitelé hospodářského lesa nebo zemědělské půdy, uvedla Gabriela Hoppe ze společnosti Grant Thornton a dodala, že úřady preventivně majitele pozemku o nové povinnosti informovat nebudou.

Hoppe upozornila také na změnu v osobě poplatníka v případě pronájmu zemědělských pozemků, tedy tzv. pachtu: Doposud byl poplatníkem daně nájemce neboli pachtýř. Nástupem digitalizované evidence tato praxe končí a poplatníkem daně se stává vlastník pozemku. I v tomto případě je potřeba nové přiznání k dani z nemovitosti podat, vysvětlila.

Informaci o tom, zda došlo ke změně výměry pozemku se dozvíte na katastrálním úřadě nebo na úřední desce obce, kde k novému mapování došlo.

Novinky, které přinesl v souvislosti s přiznáním letošní rok

Prvním lednem letošního roku nabyl účinnosti kromě jiných i zákon č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Z něho vyplyne povinnost podat daňové přiznání i pro poplatníky, kteří v minulém roce žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli (ani jejich nemovitost neprošla žádnou změnou rozhodnou pro vyměření daně, jak zmiňujeme výše). A to i přes to, že se jejich daňová povinnost může i snížit.

Všechny letošní novinky najdete v článku Daň z nemovitých věcí 2016: co se mění?

Změna výše daně, která způsobí povinnost podat DP

Od začátku letošního roku platí, že předmětem daně ze staveb a jednotek je i část budovy nebo inženýrské stavby, které jmenuje příloha k tomuto zákonu, nebo i součást jednotky, pokud je dokončená nebo užívaná. Tento fakt ovlivní zdanění stavebního pozemku jako předmětu daně z pozemků. Podrobnější informace včetně příkladu najdete na webu Finanční správy ČR.

K novému roku také došlo ke změnám u stavebních pozemků:

  • ve vztahu ke zdanitelným jednotkám v bytových domech (podrobnosti na webu Finanční správy)
  • ve vztahu ke zdanitelným jednotkám v ostatních domech (podrobnosti na webu Finanční správy)

Od 1. ledna 2016 také platí, že stavební pozemky, které jsou určené k zastavění stavbami osvobozenými podle § 9 odst. 1 písm. i) nebo j) zákona (například stavby vodáren, úpraven vody, kanalizačních zařízení, rozvodných zařízení nebo stavby pro veřejnou dopravu), nejsou pro účely daně z nemovitých věcí považovány za stavební pozemky.

Změny, které mohou někdy zapříčinit povinnost podat DP

Počátkem letošního roku došlo i k upřesnění použití základní sazby daně u tzv. podnikatelských staveb a jednotek ve vazbě na jejich zařazení v obchodním majetku. Podnikatelé, kteří mají zdanitelnou stavbu či jednotku zahrnutou v obchodním majetku podle zákona o dani z příjmů, na ně musí použít sazbu daně pro podnikání (dle § 11 odst. 1 písm. d) zákona o dani z nemovitých věcí).

Ustanovení se nepoužije na budovy obytného domu a ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu, zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž, a na ostatní zdanitelné jednotky (byty a nebytové prostory), které nezahrnují jiný nebytový prostor než sklep nebo komoru, vysvětluje Petlachová.

Změny v důsledku rušení vojenského újezdu Brdy

Povinnost podat formulář daňového přiznání přinese některým poplatníkům i zrušení vojenského újezdu Brdy. Pokud vlastníte pozemek v katastrálním území, které už od ledna není součástí vojenského újezdu, vzniká vám povinnost podat daňové přiznání. Tyto pozemky totiž nebyly do konce loňského roku předmětem daně z pozemků.

Výše uvedené novinky se týkají následujících 71 katastrálních území: Stráž u Hradiště I, Stráž u Hradiště II, Vojkovice u Hradiště I, Vojkovice u Hradiště II, Kyselka u Hradiště, Doupovské Hradiště, Bražec u Doupova, Bražec u Těšetic, Albeřice u Hradiště, Valeč u Hradiště, Podbořanský Rohozec u Hradiště I, Podbořanský Rohozec u Hradiště II, Radonice u Hradiště, Okounov u Hradiště, Občiny u Drahan, Osinky u Krumsína, Ostatky u Křenůvek, Žleb u Prostějoviček, Cihelny u Podivic, Chaloupky u Otaslavic, Borovno v Brdech, Bratkovice v Brdech, Dobřív v Brdech, Drahlín v Brdech, Felbabka v Brdech, Číčov v Brdech, Hvozdec v Brdech, Chaloupky v Brdech, Jince v Brdech, Křešín v Brdech, Láz v Brdech, Malá Víska v Brdech, Mirošov v Brdech, Míšov v Brdech, Nepomuk v Brdech, Obecnice v Brdech, Ohrazenice v Brdech, Podluhy v Brdech, Sádek v Brdech, Strašice v Brdech, Skořice v Brdech, Štítov v Brdech, Trokavec v Brdech, Těně v Brdech, Věšín v Brdech, Vranovice v Brdech, Zaječov v Brdech, Březovík 1, Březovík 2, Okrouhlík, Kraví Hora, Polná na Šumavě, Houbový Vrch, Maňávka u Českého Krumlova, Mýtina u Želnavy, Hájenky, Město Libavá, Město Libavá I, Město Libavá II, Kozlov u Velkého Újezdu, Kozlov u Velkého Újezdu I, Luboměř u Potštátu, Domašov nad Bystřicí I, Hadinka, Hlubočky I, Hlubočky II, Hlubočky III, Hlubočky IV, Jívová I, Mrsklesy na Moravě I, Nové Oldřůvky I.

Kdo si s přiznáním hlavu lámat nemusí?

Podávat daňové přiznání naopak nemusíte, pokud jste tak učinili už v uplynulých letech a od té doby nedošlo k žádné změně, která by vyměření daně ovlivnila.

Stejně tak vám povinnost podávat daňové přiznání nevznikne ani kvůli změně místních koeficientů, které určují obce, nebo změně ceny půdy.

Změny, kvůli kterým na finanční úřad nemusíte

Další novinky, které přinesl letošní rok, ale přesto nezakládají povinnost podat daňové přiznání, souvisí se změnou výše daně kvůli koeficientu, který se používá při stanovení upravené podlahové plochy.

Pokud v bytovém domě vlastníte kromě zdanitelné jednotky (tedy bytu či nebytového prostoru) a podílu na společných částech domu i podíl na pozemku, který je součástí jednotky, nebo podíl na jiném pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v tomto domě užívaného společně s těmito jednotkami, bude pro vás při stanovování upravené podlahové plochy pro základ daně ze staveb a jednotek platit vyšší koeficient 1,22. Právě tímto koeficientem dojde k zohlednění existence zmíněných pozemků ve vašem vlastnictví. Z toho důvodu se může některým poplatníkům nepatrně zvýšit daň ze staveb a jednotek. (Tyto pozemky totiž nejsou předmětem daně z pozemků.)

Naproti tomu u poplatníků, kteří vlastní v jiném než bytovém domě (tedy rodinný dům, stavba občanské vybavenosti, administrativní budova, víceúčelová stavba apod.) kromě zdanitelné jednotky (tedy bytu či nebytového prostoru) a podílu na společných částech domu i podíl na společném pozemku přesahujícím zastavěnou plochu domu nebo na pozemku, který sice užívá spolu s jednotkou, ale který je přitom ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, jsou tyto pozemky předmětem daně z pozemků. V těchto případech se bude při stanovení upravené podlahové plochy pro základ daně ze staveb a jednotek používat koeficient 1,20. Tento koeficient totiž nezohledňuje existenci zmíněných pozemků v rámci daně ze staveb a jednotek. Důsledkem použití tohoto koeficientu tak může dojít u dotčených poplatníků k nepatrnému snížení daně ze staveb a jednotek.

dan_z_prijmu

Přepočet automaticky provede finanční úřad automatizovanou konverzí a daň ze staveb a jednotek vyměří z moci úřední. Obdobně tomu bude i v případě daně z pozemků, která bude vyměřena z moci úřední správcem daně ve výši spoluvlastnického podílu na pozemku. Novou výši daně sdělí správce daně poplatníkovi rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem, dodala Petlachová.

Postup zjištění koeficientu pro výpočet upravené plochy
Autor: Finanční správa ČR

Postup zjištění koeficientu pro výpočet upravené plochy

Do kdy se musíte přiznat?

Nezapomeňte, že daňové přiznání je nutné podat nejpozději do konce ledna. Letos vychází 31. leden na neděli, a proto se konec řádného termínu posouvá na pondělí 1. února. Po tomto termínu mají opozdilci ještě pět dní na to, aby podali formulář bez sankce. Pokuta vám totiž začne nabíhat až od šestého pracovního dne po skončení řádného termínu. Činí 0,05 % vyměřené daně za každý den prodlení, maximálně ale 5 % z daňové povinnosti (nejvíce 300 tisíc korun). Pokutu vám finanční úřad neudělí v situaci, kdy nedosáhne 200 korun. Nezapomeňte také, že letos už můžete zaplatit daň z nemovitých věcí přes SIPO.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).