Odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem plynu se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž se řeší podle zvláštního energetického zákona č. 458/2000 Sb., který je ve vztahu k občanskému zákoníku předpisem speciálním a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr plynu.
S neoprávněným odběrem plynu je to jako když je neoprávněně odebírána elektřina
Otázka kdo vymáhá náhradu škody a případně žaluje toho, kdo se dopustil neoprávněného odběru, již byla podle zákona č. 458/2000 Sb. (po účinnosti § 59a v rozhodném znění) řešena ve vztahu k neoprávněnému odběru elektřiny.
Neoprávněný odběr z elektrizační soustavy zákon v jakékoliv jeho podobě zakazuje. Jedná se tak o stav protiprávní a ten, kdo takový stav navozuje nebo jej realizuje, jedná objektivně protiprávně.
Z toho plyne zásadní odlišnost dodávky elektřiny:
- při standardním stavu (v souladu s právem), která se řídí převážně smluvními ujednáními mezi zákazníkem, výrobcem elektřiny nebo provozovatelem distribuční soustavy a dodávajícím obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny,
- při neoprávněném odběru, která zakládá odpovědnost za protiprávní jednání, tedy zejména odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem.
Z toho vyplývá, že je-li zjištěno, že určitý subjekt v rozhodném čase v daném odběrném místě elektřinu odebíral, a současně za tento odběr neplatil některému z obchodníků s elektřinou podle příslušné smlouvy o dodávce elektřiny, zakládá tato situace právo provozovatele distribuční soustavy na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem.
Je tomu tak proto, že odpovědnost za ztrátu elektřiny nese provozovatel distribuční soustavy, který má též nárok na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem. (Nárok na úhradu ceny za skutečně odebranou elektřinu náleží na základě smlouvy držiteli licence na obchod s elektřinou.)
Tak bylo vyloženo v rozsudku Nejvyššího soudu ČR dne 19. 6. 2018 (spis. zn. 23 Cdo 1165/2018).
Tento výklad vyplývá sice z § 51 energetického zákona, který řeší neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, avšak není důvodu, pro který by se tento výklad neuplatnil i ve vztahu k provozovateli distribuční soustavy plynu a jeho nároku na náhradu škody (§ 74 energetického zákona) za neoprávněný odběr plynu.
Není důvod, aby se výklad a přístup měl jakkoli odlišovat, potvrdil rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2024 (spis. zn. 25 Cdo 2200/2023).
V daném případu náhrady škody za neoprávněný odběr plynu žaluje distributor zákazníka, který odebíral plyn na černo. Nižší soudy však žalobu distributora zamítly.
Proč soudy zamítly žalobu provozovatele distribuční sítě a distributora plynu
Žalovaný zákazník obchodníku s plynem dlužil za odebraný plyn (od února 2007). Obchodník s plynem od smlouvy s neplatícím zákazníkem odstoupil. Obchodník s plynem požádal 27. 7. 2007 distributora o přerušení dodávky plynu do odběrného místa. Na základě této žádosti byl distributor povinen odběrné místo odpojit.
Distributor (který je vlastníkem a provozovatelem distribuční sítě) dne 19. 9. 2007 (a následně opakovaně ještě 29×) učinil marný pokus o přerušení dodávky zemního plynu do uvedeného odběrného místa provedením demontáže měřidla.
Demontovat měřidlo se nepodařilo pro jeho nepřístupnost. Demontáž měřidla pak byla provedena až 16. 9. 2011. Proto až do 15. 9. 2011 docházelo k neoprávněnému odběru plynu.
Nižší soud nechal černý odběr bez postihu, protože nebyla dodržena formalita
Podle zhodnocení odvolacího soudu se distributorovi (provozovateli distribuční sítě), který podal žalobu, nepodařilo ani po zvláštním poučení prokázat, že odstoupení od smlouvy o dodávce zemního plynu ze strany dodavatele (obchodníka) bylo doručeno žalovanému člověku.
Nelze proto podle odvolacího soudu uzavřít, že na distributora přešlo právo vymáhat škodu vzniklou neoprávněným odběrem zemního plynu, neboť se jedná o osobu odlišnou od obchodníka s plynem.
S tím ale Nejvyšší soud ČR nesouhlasil a svým rozsudkem ze dne 17. 12. 2024, rozsudek odvolacího soudu zrušil (spis. zn. 25 Cdo 2200/2023).
Jestliže se pro nepřístupnost nepodařilo odběrné místo odpojit, zanikla smlouva o distribuci plynu uplynutím stanovené lhůty. Byl-li poté v odběrném místě plyn odebírán, vznikala tím škoda provozovateli distribuční soustavy.
Kdy odběratel platí obchodníkovi s plynem a kdy provozovateli distribuční sítě
Od účinnosti § 59a energetického zákona v rozhodném znění platí, že nárok na úhradu ceny za zákazníkem skutečně odebraný plyn náleží na základě smlouvy držiteli licence na obchod s plynem.
Jestliže však zákazník v odběrném místě plyn odebíral a nehradil obchodníku s plynem za něj podle mezi nimi uzavřené smlouvy, zakládá tato situace právo provozovatele distribuční soustavy na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem, neboť odpovědnost za ztrátu plynu nese provozovatel distribuční soustavy.
Jinak řečeno, existuje-li smluvní vztah mezi držitelem licence na obchod s plynem a zákazníkem a zákazník neplní svou smluvní povinnost platit za odebraný plyn dohodnuté plnění, je třeba řešit tuto situaci na základě smluvních ujednání.
Jestliže však dojde k ukončení smlouvy mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem a zákazník dále odebírá plyn, nejde už o právní vztah mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem, ale o neoprávněný odběr plynu (realizovaný bez právního důvodu), který jde k tíži provozovatele distribuční soustavy.
Odebírá-li tedy zákazník v odběrném místě plyn po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem s plynem, vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, kterou je povinen nahradit.
Spor pokračuje
Distributor a provozovatel distribuční sítě ještě ale nemá vyhráno, protože odvolací soud musí podle pokynu Nejvyššího soudu přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Musí se zabývat řešením otázky případného promlčení nároku žalujícího subjektu.
Na promlčení totiž založil soud prvního stupně své rozhodnutí o zamítnutí žaloby. Pokud bude shledáno, že žaloba byla podána pozdě a došlo k promlčení, skončí spor vítězstvím odběratele, který odebíral plyn na černo.
ČLÁNKY DO MAILU