Kdo by si měl místo reformy spořit raději na penzijním připojištění?

Co očekávat od penzijní reformy jsme vám nastínili v článcích  Podoba penzijní reformy dohodnuta. Co vás čeká v důchodu? a  Vláda se shodla na reformě a odpověděla na další otázky. 

Kdo by se měl z plánovaných změn radovat a kdo by se naopak měl reformě vyhnout napověděla studie v článku Kdo vydělá na penzijní reformě a kdo by se jí účastnit neměl? Ta upozornila na to, že návrh důchodové reformy se vyplatí spíše lidem s vyššími příjmy.

Stejná studie posuzovala také výhodnost tzv. třetího pilíře důchodového systému, který představuje jinou formu investice. Představit si zde můžete třeba penzijní připojištění, investiční fondy nebo stavební spoření. Analogicky se potvrdilo, že tzv. třetí pilíř je vhodný pro lidi s nižšími příjmy. Ti mají šanci při kratší délce spoření získat relativně více, než jim bude schopna dát reforma.

Co je důležité znát?

Na úvod je důležité se seznámit s předpoklady modelu a faktory, které výsledky ovlivňují. Mezi ty bezesporu patří výše příjmu a parametry pro výpočet penzí v průběžném pilíři, stejně jako srážky ze státního důchodu pro případ účasti na reformě. Dále také výše zhodnocení ve druhém a třetím pilíři nebo vývoj reálných mezd či valorizace penzí. 

Model počítá se vstupními předpoklady, které ovlivňují výsledky, a jak uvidíme později, někdy i zcela výrazně:

• mzda se valorizuje o 1 % nad inflaci (tj. reálný nárůst 1 %)
• do opt-outu se vyvádí 3 % na sociální pojištění, dále si občan přidává vlastní 2 % ze stejného základu
• míra čistého zhodnocení (2. a 3. pilíř) je 1 % (po odečtení poplatků a inflace) – po celou dobu spoření a pobírání penze
• doba pobírání penze je nastavena na 20 let, dle návrhu reformy, blíží se době dožití při pobírání starobního důchodu 
• budoucí výše důchodu se vypočítává z valorizované mzdy, dle současného výpočtu výše důchodu (zjednodušená forma) a je zohledněna změna poměru pracujících k důchodcům (v době počátku pobírání starobního důchodu)
• státní důchod se pak valorizuje jen o inflaci (čisté zvýšení je tedy 0 %)
• poměr krácení výše státního důchodu při vstupu do 2. pilíře je nastaven poměrově dle vyvedení pojistného, tj. 3/28 = cca 11 %
• diskontní sazba pro určení čisté současné hodnoty budoucích toků je nastavena konzervativně na 0,5 %

Výnos nízký, rozdíl ve výhodnosti obrovský

Pro větší názornost si výsledky případu, který porovnává investici do druhého a třetího pilíře porovnáme s výsledky z minulého článku, který srovnává výhodnost prvního a druhého pilíře.

Porovnání čisté současné hodnoty (NPV) 1. a 2. pilíř při 20leté penzi

Při 20leté penzi se opt-out vyplatí lidem s vysokými příjmy nebo těm se středními příjmy, pokud budou spořit minimálně 25 let.

Porovnání čisté současné hodnoty (NPV) 2. a 3. pilíř při 20leté penzi

Už jen z grafu je zřejmé, že lidem s vysokými příjmy se třetí pilíř nevyplatí, na rozdíl od nízkopříjmové skupiny, která může z této volby vzhledem k možnostem, které jí nabízí penzijní reforma, profitovat.

Při 20letém spoření a zhodnocení ve výši 1 % se nižším příjmovým skupinám rozhodně vyplatí spořit si na stáří k budoucímu státnímu důchodu ve třetím pilíři.

Sázka na smrt se nevyplatí

Pokud by bylo v rámci reformy možné si vsadit na vlastní délku života a zvolit si výplatu penze jen po 10 let, přestává se i třetí pilíř při delší době spoření nízkopříjmové skupině obyvatel vyplácet. Není ale pravděpodobné, že by reforma tuto možnost připouštěla. Stát by si pak nemusel vědět rady s důchodci, kteří utratili své naspořené prostředky za 10 let, žijí dál a státní snížený důchod na obživu nestačí.