Hlavní navigace

Kde jsou nejvyšší sociální dávky?

17. 7. 2006
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Často se hovoří o tom, kolik žije v které zemi chudých obyvatel. Tato hodnota přitom z velké části závisí na tom, jak je v té které zemi nastaven systém sociálních dávek. Kde jsou v Evropě vypláceny nejvyšší sociální dávky a o kolik procent snižují chudobu?

Počet „chudých“ občanů je prostřednictvím štědrých sociálních dávek v evropských zemích značně redukován. Za „chudého“ se v členských zemích Evropské unie považuje ten, jehož měsíční příjem nedosahuje 60 % mediánu (v některých studiích průměrné mzdy) v daném státě.

Evropané mají vysoké sociální cítění a v jednotlivých členských zemích EU je každému občanovi zaručen minimální životní standard. Chudoba v členských zemích EU je proto rozdílná od chudoby v rozvojových zemích světa, kde lidé umírají hlady či přežívají ve složitých životních podmínkách. A kde jsou v Evropě sociální dávky nejvyšší? Kde je nejnižší počet chudých?

Nejhustší síť sociálních dávek existuje ve Skandinávii

V zemích Skandinávie je nejpropracovanější sociální politika státu. Vždyť v Dánsku klesá „chudoba“ po vyplacení sociálních dávek z 31 % na 11 %, ve Švédsku z 30 % na 11 % a ve Finsku z 29 % na 11 %. Snaha o zabezpečení sociální solidárnosti přivedla země Skandinávie k nejpropraco­vanější aktivní politice na trhu práce na celém světě.

Přemýšlíte, jak získat prostředky z fondů EU? Využijte pro své úvahy speciální přílohu Měšce Dotace EU.

Vybudování systému sociálního zabezpečení je realizováno rozsáhlou sítí sociálních služeb, které jsou občanům poskytovány buď zcela zdarma, nebo jen za nepatrnou, někdy i jen symbolickou, cenu. Tyto veřejné služby jsou velmi náročné na finanční zabezpečení, a tak je výše zdanění ve Skandinávii zároveň nejvyšší ze všech členských zemí EU.

Naopak nejméně se počet chudých snižuje prostřednictvím sociálních dávek v Itálii a v Řecku (o 4 %). V Řecku jako v jediné členské zemi EU není stanoveno životní minimum zákonem.

Skandinávský sociální systém

Skandinávské země jsou charakterizovány jako země blahobytu, s velkou mírou přerozdělování domácího důchodu a jednou z nejvyšších daňových zátěží fyzických osob na světě. Severské země vedou v Evropské unii daňovou ligu se zdaněním přes 50 % k HDP. Na jedné straně odvádějí občané státu vysoké daně, na straně druhé je v zemích dobré a bezplatné vzdělání či kvalitní a dostupná lékařská péče.

Státní aparát má dále odpovědnost za značné množství služeb. Ty zahrnují výchovu dětí, pracovní trh a průmyslovou politiku, péči o nemocné a důchodce, sociální zabezpečení, ochranu životního prostředí…

Severské země mají tedy sice vysoké daňové odvody, ale současně také právní systém na špičkové úrovni, nízkou obchodní kriminalitu a vysokou ochranu hospodářské soutěže, proto nejsou například zahraniční investoři poškozováni a z uvedených důvodů nemají země o zahraniční investice nouzi i přes vysoké přímé a nepřímé daně.

Státní legislativa je nejrychlejší v Evropské unii. Index korupce dosahuje nejnižší úrovně v EU. Obchodní spory jsou řešeny velmi rychle. Produktivita práce je v rámci členských zemí EU nadprůměrná.

skoleni_15_4

Koho nejvíce postihuje „chudoba“?

Nejvíce jsou „evropskou chudobou“ ohroženi dlouhodobě nezaměstnaní, kteří jsou nezaměstnaní déle než jeden rok. Tito občané již nepobírají podporu v nezaměstnanosti a pobírají pouze základní sociální dávky. Tyto základní sociální dávky jsou již neporovnatelně nižší. Dlouhodobá nezaměstnanost nejčastěji postihuje mladistvé, občany s nízkou kvalifikací, imigranty či obyvatele venkova.

Chudoba v Evropě (za rok 2005)
Země Počet chudých (v %)
před přidělením sociálních dávek po přidělení sociálních dávek
Belgie 28 15
Česko 21 8
Dánsko 31 11
Estonsko 25 18
Finsko 29 11
Francie 26 14
Irsko 33 21
Itálie 23 19
Kypr 20 15
Litva 23 15
Lotyšsko 24 16
Lucembursko 22 11
Maďarsko 17 12
Malta 19 15
Německo 24 16
Nizozemí 23 12
Polsko 31 17
Portugalsko 27 21
Rakousko 25 13
Řecko 23 20
Slovensko 28 21
Slovinsko 16 10
Španělsko 25 20
Švédsko 30 11
Velká Británie 29 18

Pramen: Eurostat: Bevölkerung und soziale Bedingungen: Sozialer Zusammenhalt 2006

Jste pro vysokou míru přerozdělování?

  • Ano.
    32 %
  • Ne.
    68 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).