Není to tak dávno, bylo to před energetickou krizí, co jsem plynovou varnou deskou vyměnil za indukční varnou desku. V té době mi to vycházelo jako levnější na provoz, ale hlavními důvody byla bezpečnost, čistitelnost, vyšší použitelnost mimo vaření, časovače, bez emisí do místnosti, efektivita s malými hrnci.
V dnešní době je sice poměr cen elektřiny a plynu někde jinde, ale v té době jsem propan-butanové láhve používal jen na dovolených, s turistickým plynovým vařičem a ešusem. Chápal jsem, že především z historických důvodů a na odlehlých místech propanbutanové láhve mají své využití, ale že je to minoritní použití.
Když jsem koupil v zimě dům, který byl kompletně odpojen od služeb, a přemýšlel jsem, jak co nejrychleji mít možnost zde aspoň přespat, bylo koupení propan-butanové (dále jen PB) láhve a nějakého topení na PB kupodivu jedno z těch rychlejších dočasných řešení – nicméně emise do vytápěného prostoru nejsou nic moc.
PB vařič používá ráda žena, aby mohla vařit (vařit, zavařovat, smažit…) venku, na dvorku, ale i na zahradě. Vlastně v jednom domě jsme postupně získali možnost vaření jak na indukční varné desce, plynovém sporáku, tak vaření na PB dvouplotýnkovém vařiči (na 10kg bombu), vaření na kempingovém vařiči, tak vaření na kamnech na tuhá paliva. A využití najde vše.
Když už topíme v krbu, tak toho využijeme na ohřátí vody. Po většinu roku nalezne využití PB vařič venku a pro menší výkony (udržování varu) se hodí využít i malý kempingový vařič.
Indukce je pohodlná, velmi dobře regulovatelná od malých výkonů. A plynový sporák je prostě levnější na kWh, zvláště v zimě, kdy se ztráty zužitkují.
A využívání všech typů mně dává námět na tento článek, který se to vše pokusí porovnat. Uvedu potřebné informace, abyste si mohli přepočítat údaje s budoucími cenami nebo třeba s vaší místní cenou za PB láhev.
Elektřina – pohodlná, ale velmi drahá na provoz i drahá měsíčně
Elektřina je ekologická (i elektřina z uhelné elektrárny je relativně ekologická díky úsporám z rozsahu), je to nejuniverzálněji použitelná energie. Nicméně v žádném okamžiku jí nesmí být v elektrické síti nejen málo, ale i moc.
Rok od roku narůstají náklady na vyrovnávání výroby a spotřeby, které se projevují ve stále vyšších poplatcích za distribuci, které neovlivníte. Dále zde máme poplatek za obnovitelné zdroje jako pohrobek dotací FVE v době, kdy FVE byly drahé, neefektivní. Náklady na vyrovnávání spotřeby a výroby se projevují částečně i v dodavatelských cenách, které máte šanci více ovlivnit. Dále ovlivníte cenu elektřiny např. volbou sazby.
Bez elektřiny se už neobejde žádná běžná domácnost. A svým způsobem pro provoz všeho možného je to vlastně levná možnost, zvláště když prakticky nemáte moc jiných možností. Kromě topení a vaření (případně jiných potřeb, kdy nejušlechtilejší energii – elektřinu měníme na tu nejméně ušlechtilou energii –teplo).
Ano, pokud máte vysokou spotřebu, vyplatí se vám tepelné čerpadlo, FVE apod. Ale pro běžné byty je elektřina drahá cenou za kWh. Ale to neznamená, že je elektřina drahá celkově. Když už platíte měsíční poplatky kvůli jiným spotřebičům, dá se říct, že pro menší spotřeby (např. malinkaté byty) topení elektřinou může vycházet ekonomicky dobře, protože nepotřebujete další jednorázové a pravidelné výdaje jiných energií.
Konkrétně dnes lze zafixovat elektřinu za 3,448 Kč/kWh s DPH (cena jednoho z dodavatelů), k tomu zaplatíte např. u sazby D61d 3,631 Kč/kWh ve špičce (přes týden) a 0,53Kč/kWh mimo špičku (víkend) distribuci (platí pro distribuci EG.D.). A k tomu zaplatíte 0,60 Kč/kWh na podporu výkupu elektřiny z podporovaných zdrojů.
Celkově vychází pro tohoto dodavatele cena kWh na 7,97 Kč/kWh ve špičce a na 4,87 Kč/kWh mimo špičku. A k tomu minimálně 211 Kč měsíčně (2532 Kč ročně) za možnost odebírat elektřinu (sazba D61 jistič do 3× 10 A a do 1× 25 A), plus občas nějakou tu revizi.
Nejběžnější sazba D02 v rodinném domě s obvyklým jističem 3× 25 A stojí měsíčně 379,23 Kč, tj. 4551 Kč ročně. Ale dále tyto měsíční náklady pro topení neuvažuji, budete je platit tak jako tak.
Mimochodem pro zprovoznění, znovupřipojení potřebujete výchozí revizi, což je jen na vašich schopnostech, kolik bude stát. Distribuce zapojí odběrné místo zdarma (rozumějte v ceně měsíčních poplatků) a hned poté si můžete zapnout světlo.
Zemní plyn – pohodlný, levný na provoz, ale pravidelné náklady
Zemní plyn je relativně levný. Dodavateli zaplatíte např. 1,49 Kč/kWh. Distribuci zaplatíte maximálně 0,80 Kč/kWh, ale také jen 0,25 Kč/kWh (asi nejběžněji platíte cca 0,40 Kč/kWh).
Celkově zaplatíte max. 2,30 Kč/kWh, běžněji 1,90 Kč/kWh. Nicméně za možnost plynu platíte dodavateli 59 Kč měsíčně, nebo také 157 Kč měsíčně (zvláště pokud máte vyšší spotřebu). Dále platíte distribuci od 117 Kč měsíčně, běžněji cca 200 Kč měsíčně.
Celkově zaplatíte min. 2112 Kč ročně, běžněji 4284 Kč. Platí pro distribuci GasNet.
K tomu obvykle ročně servis kotle, čištění komínů (ročně) a sem tam (doporučení bývá ročně nebo jednou za 3 roky) revizi plynových zařízení v řádu nižších tisíců ročně.
Navíc vaření na zemním plynu znamená emise do vnitřních prostor. Protože spotřeba zemního plynu se měří v m3, potřebujete znát, že 1 m3 je 10,55 kWh.
Mimochodem pro zprovoznění, znovupřipojení potřebujete výchozí revizi, což je jen na vašich schopnostech, kolik bude stát. Distribuce zapojí zdarma (rozumějte v ceně měsíčních poplatků), ale poté musí dojít ještě znalá osoba odborně pustit plyn do objektu, zkontrolovat vše (další nižší tisíce korun).
Propan-butan – zadarmo měsíčně, levný na provoz, nutná obezřetnost
Propan-butan se kupuje v láhvích (doporučuji koupit osobně láhev i s plynem, vyjde to levněji než prázdnou láhev přes e-shop a následně vyměnit, plnou láhev přes e-shop neseženete) a množství se udává v kg. A už při nákupu jsou rozdíly v cenách násobné. Uvedu rozpětí cen pro dvě nejčastější velikosti láhví, 2 kg a 10 kg.
Kupodivu není úplně snadné zjistit na dálku cenu náplně, není to tak pohodlné jako u benzínu, nafty, ale i cenu LPG seženete snadněji.
2kg náplň lze koupit za 170 Kč, ale i za 109 Kč (Brno-Slatina, Praha-Šterboholy – na webu cenu nenaleznete, po e-mailovém dotazu na danou čerpací stanici vám ji sdělí).
10kg náplň lze sehnat za 678,60 Kč, mediánová cena asi cca 439 Kč, ale lze sehnat i za 369 Kč.
Z článku Vařit a vytápět zemním plynem, propan-butanem nebo elektřinou? cituji:
Orientačně, pro domácnost rodičů a dvou dětí lze předpokládat roční spotřebu cca 30 kg propan-butanu.
Výhřevnost propanu je 46,4 MJ/kg a butanu 45,8 MJ/kg. Takže neuděláme velkou chybu, když vezmeme průměr 46,1 MJ/kg. Abychom měli porovnání se zemním plynem, tak údaj převedeme na kWh/kg (děleno 3,6) a vyjde nám cca 12,8 kWh/kg.
Pozor! Dodavatel zemního plynu však neúčtuje cenu za výhřevnost plynu, ale za spalné teplo, zatímco u propan-butanu jde o výhřevnost. Proto aby porovnání bylo správné, u zemního plynu uvažovaných 600 kWh spalného tepla je vlastně jen 540 kWh ve výhřevnosti.
Koho by zajímaly detaily, máte je, nicméně pro toto srovnání si vystačíme se zjednodušením.
Neboli 1 kWh spalného tepla u zemního plynu je vlastně jen 0,9 kWh ve výhřevnosti.
Neboli u PB místo 12,8 kWh/kg budeme počítat s 14,2 kWh/kg, abychom lépe srovnávali se zemním plynem.
Neboli kWh spalného tepla PB nás může stát 3,84 Kč/kWh (nejlevnější 2kg náplň), nebo i 2,60 Kč/kWh (nejlevnější 10kg náplň), ale také 5,99 Kč/kWh (nejdražší 2kg náplň).
Nicméně ještě záleží, jestli pro novou náplň pojedete schválně a kolik km najedete, nebo jestli ji naplníte, až pojedete kolem.
Říkáte si, že zemní plyn je levnější? Možná pro větší spotřeby, pro menší spotřebu zemní plyn zásadně zdražují měsíční poplatky. Nevýhodou PB je, že standardně nedokážete měřit průběžnou spotřebu (což je důležité, např. pokud krátkodobě pronajímáte), u zemního plynu máte v ceně plynoměr. Dále při manipulaci je třeba dodržovat bezpečnostní pravidla.
Tuhá paliva – Zadarmo měsíčně, levný na provoz, ale nepohodlné
Spočítat, kolik stojí kWh spalného tepla u dřeva, je složitější. Nakupuje se po m3.
Záleží, jestli je to plnometr (také PLM, nereálné), prostorový metr rovnaný (také PRMr, neboli skládaný) nebo prostorový metr sypaný (PRMs).
Záleží na typu dřeva (jeho výhřevnosti).
Záleží na vlhkosti dřeva (na délce doby sušení), čím sušší, tím výhřevnější. Ve dřevě dva roky sušeném ve větraném dřevníku je cca 4 kWh/kg energie (3,6 MJ/kg, cca 20% vlhkost), pro toto srovnání máme 4,4 kWh/kg.
Pokud byste topili čerstvě pokáceným dřevem (vlhkost 60–90 %), tak v 1 kg dřeva bude 2,8–2,3 kWh.
Nejvýhodněji vychází nákup PRMr smrkového dřeva (měkké dřevo), které necháte alespoň dva roky proschnout. Při současných cenách cca 1100 Kč za 1 PRMr vychází celková cena 0,66 Kč/kWh výhřevnost. (Po přepočtu na spalné teplo odhaduji na cca 0,6 Kč/kWh.) Jen čistě pro srovnání, pokud bychom vyměnili smrk za buk (tvrdé dřevo), byla by při současných cenách 2500 Kč za 1 PRMr výsledná hodnota 1,06 Kč/kWh.
Dále je vhodné zmínit, že „není započítána účinnost kotle nebo kamen, která se pohybuje kolem 80–95 %“.
Zdroj citací: Dřevostavitel.cz, NETION s. r. o.
Mé hodnocení berte s rezervou, např. elektřina je relativně drahá, ale ne pro majitele FVE.
Tuhá paliva jsou pracná, ale ne pro majitele samopřikládacího kotle, který si kupuje nebo má stroje na získání paliva v té správné velikosti. Prakticky vždy existuje nějaké řešení pro snížení nevýhod, ale řekněme, že mé hodnocení se vztahuje na převážné použití.
I výše uvedené částky za kWh berte orientačně.
Celkovou cenu ovlivní vaše spotřeba, resp. vliv měsíčních a jiných pravidelných nákladů na cenu kWh – čím vyšší spotřeba, tím menší zdražení vlivem těchto nákladů.
Dále záleží i na tom, jaký kotel/kamna/vařič koupíte, s jakou pracuje účinností. Když si pořídíte dražší kondenzační kotel, spotřebujete méně kWh, než pokud budete dále používat starší atmosférický kotel. Ale nějakou dobu potrvá, než amortizujete jednorázové náklady za kondenzační kotel.
Dále je obří rozdíl, jestli topíte pomocí nějakého termostatu, nebo dokonce nějakého sofistikovaného termostatu, nebo jestli topíte ručně klasicky dřevem – rozdílem je nejen komfort, ale má zkušenost je taková, že prostě při ručním topení dřevem, tj. pokud nemáte nějaký moderní drahý kotel, teplota více kolísá, topí se na vyšší teplotu, tedy protopí se více kWh, než když by topení mělo termostat a dokázalo regulovat hoření, jako je to standard u topení na zemní plyn či elektřinu.
A nic není jen o ceně. S topením elektřinou a často i zemním plynem jste závislí na dodávkách elektřiny. S topením zemním plynem jste závislí navíc i na samotných dodávkách zemního plynu a naplánovanému přechodu na vodík. Zásob PB nebo dřeva si můžete udělat dle kapacity vašeho místa.
Za mne, nejlevnější je topit dřevem, nicméně je to pracné. Druhým nejlevnějším způsobem je zemní plyn. Na vaření je zemní plyn levný, pokud už s ním topíte. Jinak je na vaření vhodný propan-butan. Jako nejdražší je elektřina.
Ale záleží i na účinnosti a regulovatelnosti vámi pořízeného topení, na spotřebě, na tom, jak moc si hledíte doporučených intervalů revizí a kontrol, za jakou cenu seženete palivo (především u elektřiny a dřeva může cena paliva klesnout i na nulu).
