Vlákno názorů k článku Jsou družstevní záložny alternativou bank? od Sparky - Vezměme si hypotetickou situaci, že se záložna dostane...
-
Sparky (neregistrovaný)Vezměme si hypotetickou situaci, že se záložna dostane do problémů, nebo se jen někdo z hlavních podílníků rozhodne si namastit kapsu a potichu (malá poznámka na úřední desce v sídle) svolá členskou schůzi, kde si ve vybrané společnosti odhlasuje zvýšení základních členských vkladů na nějakou slušnější úroveň - třeba 100.000 Kč se splatností například do týdne. Vzápětí udělá družstvo bankrot a podle dřívějších případů se bude likvidátor dožadovat zaplacení celého základního členského vkladu, jinak naspořenou částku nevydá. A vycouvat včas může být také problém, pokud lhůta na ukončení členství činí 3 měsíce.
Co si myslíte o takovémhle tunelu? -
JirkaZ (neregistrovaný)K tomu je třeba oznámení o konání členské schůze (min 15 dní předem), kde se provede změna stanov a asi i zápis změny do obch.rejstříku. Zvýšení vkladů podléhá pravděpodobně i souhlasu ČNB.
Současné stanovy říkají :
"Žádný člen není povinen se zavázat k poskytnutí dalšího členského vkladu". (FIO)
A pak : zvýšení členského vkladu by ve Vašem případě nepřineslo do záložny další peníze a o ty jde tunelářům především.
Není lepší vykrást poštu nebo banku ? (ale nejsem odborení kv této oblasti). -
Sparky (neregistrovaný)Členská schůze - lze svolat i potichu, kdo si všimne úřední desky?
Zápis do rejstříku - ano, ale myslím že stačí až následně.
Nutné schválení ČNB - o tom jsem se nedočetl.
Nezaměňovat další členský vklad (nepovinný) a členskou schůzí navýšený základní členský vklad (musí se splatit do určeného termínu).
Máte pravdu, že tunelářům by zvýšení členského vkladu moc nepomohlo.
Spíš by to ocenili věřitelé v konkurzním řízení, otázkou ale zůstává motivace členské schůze k takovémuto kroku. Leda že by to protlačila minorita členů s ohroženým běžným vkladem, který by nedostali nahrazený od FPV.Ti by se pak zahojili na zbytku drobných členů (představte si ztrátu třeba 100MKč na pouhé tisíce členů).
Závěr mi vychází takový, že načrtnutá situace asi nabude běžná, ale na rozdíl od klienta banky může mít člen družstva i nějaké závazky nad rámec pojištěného vkladu.
Máte někdo jiný názor nebo informaci? -
Pavel (neregistrovaný)Jak by to šlo využít - třeba tak, že jeden z těch podílníků bude mít firmu, která dodá té kampeličce nějaký předražený nesmysl, tím ji pošle do konkursu a pak se na navýšených členských vkladech zahojí v konkursním řízení. Vlastně by ty firmy musel mít dvě, aby ji mohl poslat do konkursu, ale to je v podstatě detail v papírování.
-
Bob (neregistrovaný)Také řeším tento problém a nikde jsem se žádné pomoci či rady nedočetl.Povinné zvýšení členského vkladu samozřejmě pomůže majiteli družstevní záložny ( člověk s největším podílem ).Hypoteticky, když má záložna 2000 členů se základním vkladem 1 kč a základní kapitál 150 milionů je naprosto jasné kdo prosadí povinný další vklad či navýšení základního vkladu. Majitele to může zachránit od krachu jeho už další nyvýšení třeba o půl mega nevzrušuje ale členům družstva hezky provětrá peněženku.Psal jsem dotaz i na čnb, ale odpověděli mi, že jim nepřísluší komentovat s ohledem na bankovní tajemství???Prostě si tam nidko neobtěžoval můj dotaz ani přečíst.Chtělo by to nějakýho odborníka na na právo, pohybujícího se v oboru.
-
anon (neregistrovaný)Od toho tu je právě dohled ČNB, aby si držitelé většinového podílu v družstevní záložně nemohli provádět co se jim zlíbí. Ze zákona č. 87/1995 Sb. vyplývá, že záložna je povinna informovat ČNB o každé změně stanov, které se týkají skutečností, které musí být ve stanovách družstva uvedeny podle obchodního zákoníku nebo právě z.č. 87/1995 Sb. (viz § 27 odst. 4). Mezi tyto skutečnosti patří i výše základního členského vkladu (§ 5 písm. d) téhož právního předpisu). V § 28 jmenovaného zákona jsou uvedeny související pravomoci ČNB jako orgánu dohledu nad družstevními záložnami. Možnosti ČNB jsou přitom poměrně rozsáhlé a sahají od výměny osob ve vedení družstva a jeho orgánů přes svolání členské schůze a projednání bodů navržených ČNB až po odejmutí povolení družstevní záložně.
-
vahajici klient (neregistrovaný)Resim uplne stejnou vec. Problem je, ze jde pouze o informacni povinnost, ktera nebrani hlavnim majitelum odhlasovat navyseni drive, nez CNB stihne neco udelat. Otazka je, jestli takove navyseni neopravnuje clena zalozny k ukonceni clenstvi nezavisle na vypovednich lhutach ve stanovach (zasadni zmena okolnosti, za kterych do zalozny vstupoval), ale v praxi by to byl problem, protoze si penize strhnou z Vaseho vkladu a pak se muzete 5 let soudit...
-
anon (neregistrovaný)Zvýšení i snížení základního členského vkladu je změnou stanov družstva a proto musí být odhlasováno v souladu s ustanovením § 4 odst 3 zákona č. 87/1995 Sb., tj. každý člen družstva má při hlasování jediný hlas, neboť se nezohledňují další členské vklady a většinový podílník či podílníci nemůžou proto prosadit změnu stanov prostřednictvím dalších hlasů, které získali vložením dalšího členského vkladu, příp. vkladů. Navíc může každý člen družstva podat k soudu žalobu na neplatnost usnesení členské schůze, "pokud usnesení je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva" (viz § 242 odst. 1 obchodního zákoníku). Z ustanovení § 265 obchodního zákoníku přitom vyplývá, že "výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany".
ČLÁNKY DO MAILU