Názory k článku Jsou družstevní záložny alternativou bank?
-
Problem muze nastat, pokud nebude ve fondu pojisteni vkladu dost penez. Pak nebude z ceho plneni vyplacet.
Muzete namitnout, ze se prece stat zarucil, ale tahle zaruka neni nic jineho, nez ze znehodnoti penize vsem ostatnim tak, aby vam mohli dat nekolik papirku. Stanimi zarukami se rybnik nenapusti, jen se hodne lidem trochu sebere, aby se par lidem mohlo hodne vyplatit. -
Pytlík (neregistrovaný)Tento scénář se mi zdá velice pesimistický, to bych nesměl držet žádné peněžní účty, ani v bance ani v záložně.
Pokud však peníze mám a nechci je utratit za nepotřebné věci, budu se rozhodovat, zda je uložím do banky nebo do záložny. Jediným kritériem pro mne musí být výše úroku, když je 100% záruka. Zda banka či záložna, která nabízí největší úrok zkrachuje, to není můj problém, já dostanu své peníze zpátky.
Pokud bych bral v úvahu, že může nastat situace, kdy nebude ve fondu pojistění dostatek peněz, pak by se tento stav týkal bank i záložen , a já bych se musel rozhodovat zda si peníze budu ukládat do slamníku (ale i tam budou ztrácet hodnotu inflací), nebo kupovat starožitnosti,obrazy, popř. nějaké cennosti (tomu nerozumín, takže bych se mohl stát obětí podvodníka ), nebo peníze utrácet, abych nic neměl a nemohl o nic přijít. Možná , že nejlepší alternativou by bylo, nadělat si dluhy, ty mně nikdo navezme.
Úrokové sazby záložen jsou nyní vyžší než u stavebního spoření, kde jsou také garantované státem. Tak proč peníze nepřesunout ze stavebního spoření do záložny, kde úroky jsou vyšší, peníze jsou k dispozici v kratší době a riziko, že stát mi peníze nevyplatí je naprosto stejné ??? -
Pytlík (neregistrovaný)Netvrdím, že ukládání do kampeličky je terno, zatím nemám v kampeličce uloženou ani korunu. Mám ale nějaké peníze na stavebním spoření 3% úrok bez státní podpory , téměr u cílové částky, s tím , že SS navýší cílovou částku jen s podmínkou, že další úročení bude 2%. Zajímají mne proto názory ostatních, pokud se chci chovat konzervativně, zda je vhodné tyto prostředky převést např. na WPB Capital, kde dostanu úrok 4,1 s výpovědní lhůtou 6měsíců (při větších částkách nebo delší výp.lhůtě mohu dostat i více %). I po zaplacení 15% daně mi zbyde úrok 3,485%, což je jistě více než 3% + 290Kč poplatek u SS.
Neberte to proto osobně, pouze si chci ověřit zda mé rozhodnutí by bylo správné,
tzn. že si převedením peněz do kampeličky nepohorším. Jsem si vědom, že to žádné terno není, ale chtěl bych mít určitou část prostředků co nejlépe zabezpečenou. Neznám jiný produkt , kde by mi tyto procenta garantovali.
Něco jiného by bylo, kdyby vklady byly u kampeličky garantovány např. 90%. Pak bych do toho nešel.
Ještě může nastat to, že kampelička po určité době úroky sníží.
Má moje rozhodnutí nějakou trhlinu, nebo mám peníze raději ponechat na SS.
Děkuji za jakýkoliv návrh. -
anon (neregistrovaný)Uvažujete zcela správně. Sám jsem tak učinil a větší část úspor přesunul do WPB (v současné době tam dokonce dostanete hned na začátku peněžní cenu). Členský vklad je přitom pouhá 1,- Kč, přičemž ručíte za případnou ztrátu z hospodaření záložny do výše dvojnásobku tohoto vkladu (event. součtu s dalším vkladem, který je ale volitelný a nikdo ho po vás nebude chtít). Navíc má každá záložna rezervní a rizikový fond (nebo i nerozdělený zisk z minula), z nichž se hradí ztráta prioritně (to kdyby vám bylo líto těch 2 Kč :-)). Nejprve je nutno si prostudovat stanovy družstva (musíte se stát jeho členem), chráněn jste ale i ustanovením § 4a zákona č. 87/1995 Sb. V tomto předpisu se dočtete mimo jiné i to, že spořitelní a úvěrová družstva podléhají stejné kontrole jako banky, kterou vykonává ČNB, a rovněž ručení z Fondu pojištění vkladů je naprosto shodné jako u bank. Prostudování příslušných materiálů a finální rozhodnutí je ale jen a jen na vás.
-
Souhlasím s předřečníkem. Jen na doplnění: Např. WPB garantuje výši úroku po celou dobu úložky. Takže když nyní termínovaný účet založím, stanovím si dobu, na kterou chci toto mít, či jdu do revolvingu, pak má garantován úrok na danou dobu. Při revolvingu pak v době, kdy mi končí stanovená doba, již vím, jaký je úrok stanoven pro další období. Pokud by mi přišel úrok nízký, nic mi nebrání změnit ústav. Je to jen a jen na mě. Je pravda, že je to uvažování značně konzervativní, ale pokud chci mít své jisté, tak mi nic jiného nezbývá. Rozhodně nenechávám peníze ve slamníku, jak někteří přispěvatelé radí. Když nic jiného, uložením na účet s co největším úrokem čelím inflaci.
-
V tom případě čelíte inflaci velmi neefektivně. ;-)
Úrok v bance nebývá vyšší nez inflace. Teď je i v kampeličkách přibližně poloviční, takže když peníze utratíte, vyjde vás to lépe. Neříkám, že spořit je špatné, ale vždy spořit na něco. A když mám napořeno, tak to hned koupit. Skladování peněz v peněžním ústavu jen pro strýčka příhodu mi přijde jako velmi neefektivní. -
jezevec (neregistrovaný)Riziko že ve fondu pojištění vkladů nebude dost peněz (a stát z našeho nedodá) je tak malé - že už je pravděpodobnější nějaká drastická inflace, či brutálně nevýhodná měnová konverze na eur.
A v takovém případě pak už je celkem jedno, zda dostanete 100% pojištění a jak rychle - protože dostanete jen číslo, ale jeho směnná hodnota bude třeba na polovičce.
Takže riziko vyčerpání FPV je v rovině teorií - zatímco zvýšení pojištění vkladů považuji za překvapivě rozumný krok vlády. Kdo má víc než 700 tisíc na hotovosti a musí je držet v bance - jistě si umí zařídit více účtů. Ale kdo má deset tisíc, rozdíl 90 nebo 100 procent pojištění je pro něj hodně peněz. -
Sparky (neregistrovaný)Vezměme si hypotetickou situaci, že se záložna dostane do problémů, nebo se jen někdo z hlavních podílníků rozhodne si namastit kapsu a potichu (malá poznámka na úřední desce v sídle) svolá členskou schůzi, kde si ve vybrané společnosti odhlasuje zvýšení základních členských vkladů na nějakou slušnější úroveň - třeba 100.000 Kč se splatností například do týdne. Vzápětí udělá družstvo bankrot a podle dřívějších případů se bude likvidátor dožadovat zaplacení celého základního členského vkladu, jinak naspořenou částku nevydá. A vycouvat včas může být také problém, pokud lhůta na ukončení členství činí 3 měsíce.
Co si myslíte o takovémhle tunelu? -
JirkaZ (neregistrovaný)K tomu je třeba oznámení o konání členské schůze (min 15 dní předem), kde se provede změna stanov a asi i zápis změny do obch.rejstříku. Zvýšení vkladů podléhá pravděpodobně i souhlasu ČNB.
Současné stanovy říkají :
"Žádný člen není povinen se zavázat k poskytnutí dalšího členského vkladu". (FIO)
A pak : zvýšení členského vkladu by ve Vašem případě nepřineslo do záložny další peníze a o ty jde tunelářům především.
Není lepší vykrást poštu nebo banku ? (ale nejsem odborení kv této oblasti). -
Sparky (neregistrovaný)Členská schůze - lze svolat i potichu, kdo si všimne úřední desky?
Zápis do rejstříku - ano, ale myslím že stačí až následně.
Nutné schválení ČNB - o tom jsem se nedočetl.
Nezaměňovat další členský vklad (nepovinný) a členskou schůzí navýšený základní členský vklad (musí se splatit do určeného termínu).
Máte pravdu, že tunelářům by zvýšení členského vkladu moc nepomohlo.
Spíš by to ocenili věřitelé v konkurzním řízení, otázkou ale zůstává motivace členské schůze k takovémuto kroku. Leda že by to protlačila minorita členů s ohroženým běžným vkladem, který by nedostali nahrazený od FPV.Ti by se pak zahojili na zbytku drobných členů (představte si ztrátu třeba 100MKč na pouhé tisíce členů).
Závěr mi vychází takový, že načrtnutá situace asi nabude běžná, ale na rozdíl od klienta banky může mít člen družstva i nějaké závazky nad rámec pojištěného vkladu.
Máte někdo jiný názor nebo informaci? -
Pavel (neregistrovaný)Jak by to šlo využít - třeba tak, že jeden z těch podílníků bude mít firmu, která dodá té kampeličce nějaký předražený nesmysl, tím ji pošle do konkursu a pak se na navýšených členských vkladech zahojí v konkursním řízení. Vlastně by ty firmy musel mít dvě, aby ji mohl poslat do konkursu, ale to je v podstatě detail v papírování.
-
Bob (neregistrovaný)Také řeším tento problém a nikde jsem se žádné pomoci či rady nedočetl.Povinné zvýšení členského vkladu samozřejmě pomůže majiteli družstevní záložny ( člověk s největším podílem ).Hypoteticky, když má záložna 2000 členů se základním vkladem 1 kč a základní kapitál 150 milionů je naprosto jasné kdo prosadí povinný další vklad či navýšení základního vkladu. Majitele to může zachránit od krachu jeho už další nyvýšení třeba o půl mega nevzrušuje ale členům družstva hezky provětrá peněženku.Psal jsem dotaz i na čnb, ale odpověděli mi, že jim nepřísluší komentovat s ohledem na bankovní tajemství???Prostě si tam nidko neobtěžoval můj dotaz ani přečíst.Chtělo by to nějakýho odborníka na na právo, pohybujícího se v oboru.
-
anon (neregistrovaný)Od toho tu je právě dohled ČNB, aby si držitelé většinového podílu v družstevní záložně nemohli provádět co se jim zlíbí. Ze zákona č. 87/1995 Sb. vyplývá, že záložna je povinna informovat ČNB o každé změně stanov, které se týkají skutečností, které musí být ve stanovách družstva uvedeny podle obchodního zákoníku nebo právě z.č. 87/1995 Sb. (viz § 27 odst. 4). Mezi tyto skutečnosti patří i výše základního členského vkladu (§ 5 písm. d) téhož právního předpisu). V § 28 jmenovaného zákona jsou uvedeny související pravomoci ČNB jako orgánu dohledu nad družstevními záložnami. Možnosti ČNB jsou přitom poměrně rozsáhlé a sahají od výměny osob ve vedení družstva a jeho orgánů přes svolání členské schůze a projednání bodů navržených ČNB až po odejmutí povolení družstevní záložně.
-
vahajici klient (neregistrovaný)Resim uplne stejnou vec. Problem je, ze jde pouze o informacni povinnost, ktera nebrani hlavnim majitelum odhlasovat navyseni drive, nez CNB stihne neco udelat. Otazka je, jestli takove navyseni neopravnuje clena zalozny k ukonceni clenstvi nezavisle na vypovednich lhutach ve stanovach (zasadni zmena okolnosti, za kterych do zalozny vstupoval), ale v praxi by to byl problem, protoze si penize strhnou z Vaseho vkladu a pak se muzete 5 let soudit...
-
anon (neregistrovaný)Zvýšení i snížení základního členského vkladu je změnou stanov družstva a proto musí být odhlasováno v souladu s ustanovením § 4 odst 3 zákona č. 87/1995 Sb., tj. každý člen družstva má při hlasování jediný hlas, neboť se nezohledňují další členské vklady a většinový podílník či podílníci nemůžou proto prosadit změnu stanov prostřednictvím dalších hlasů, které získali vložením dalšího členského vkladu, příp. vkladů. Navíc může každý člen družstva podat k soudu žalobu na neplatnost usnesení členské schůze, "pokud usnesení je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva" (viz § 242 odst. 1 obchodního zákoníku). Z ustanovení § 265 obchodního zákoníku přitom vyplývá, že "výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany".
ČLÁNKY DO MAILU