Protože jsou obchodní banky častým cílem různých finančních machinací se směnkami, navazuji na svůj článek Jak banka pozná, že se přes ni snažíte vyprat špinavé peníze a dále jej rozvedu.
V žádném případě ovšem nikoho nechci navádět k jakýmkoli špatnostem nebo nepravostem, chtěl bych jenom čtenáře upozornit, na jaké záležitosti si při používání směnek musí dát ve vlastním zájmu opravdu velký pozor.
Vycházím z předpokladu, že všichni čtenáři tohoto článku jsou dobře obeznámeni s tím, co to je směnka a jak ji používat, a proto se nezabývám vysvětlením tohoto pojmu. Ty z vás, kteří si problematikou směnky nejsou po odborné stránce příliš jistí, proto pouze odkazuji na zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový.
Škody, které některým z níže uvedených způsobů vznikají, se ve většině případů pohybují v řádech šestimístných a vyšších částek, a to nejenom v českých korunách, ale také v cizích měnách.
Odcizení nebo ztráta směnky
Tento podvod vychází z toho, že směnka představuje tzv. abstraktní závazek. To v ekonomické praxi znamená, že zničením, ztrátou nebo odcizením tohoto dokumentu veškerá práva ze směnky zanikají. Jinak řečeno, pokud vám někdo odcizí směnku, tak jako věřitel „máte opravdu velkou smůlu“.
Před několika lety došlo v České republice k případu, kdy dva obchodní partneři diskutovali svoje problémy v restauraci a věřitel (neboli majitel směnky) nechal směnku volně ležet před sebou na stole. Náhle nějaký „naprosto cizí“ člověk prošel kolem nich, směnku vzal ze stolu a rychle se vzdálil.
Jakkoliv uvedený skutek zachytila bezpečnostní kamera, lupiče se tuším nepodařilo identifikovat, resp. prokázat jeho vazbu na dlužníka nebo jakoukoli dohodu s ním. Dlužník proto mohl vcelku úspěšně tvrdit, že s tímto činem nemá vůbec nic společného. Myslet si o tomto jeho tvrzení sice můžeme cokoli, otázkou je, co mu je možné dokázat.
Věřitel tímto způsobem přišel o poměrně vysokou finanční částku. To znamená, že si na směnky musíte dávat opravdu veliký pozor. Nejde ovšem jenom o krádeže směnek, stejné velmi nepříjemné důsledky (neboli finanční ztrátu) rovněž má i „pouhá“ ztráta tohoto finančního instrumentu, vzniklá neopatrností nebo nepořádkem v evidenci věřitele.
Problematika podpisu dlužníka
Poměrně častým „směnečným podvodem“ bývá zfalšování podpisu dlužníka na směnce, který je pak naprosto nečekaně postaven před nutnost zaplatit směnečnou částku. Další poměrně častou variantou tohoto podvodu je násilím nebo pohrůžkou násilí někoho donutit k podpisu směnky.
Na druhou stranu se ovšem může i dlužník pokusit se o vyvlečení se ze svého závazku ze směnky tvrzením, že byl k podpisu směnky donucen.
Jedinou možnou obranou je v těchto případech podle mého osobního názoru soudní proces.
Úslužné směnky
Úslužné směnky jsou používány následujícím způsobem. Podnikatel A, který je v úvěrových problémech, vystaví a nabídne podnikateli B za „úsluhu“ k akceptování směnku s tím, že osoba A dodá osobě B k dispozici požadované finanční prostředky. Tuto směnku potom A předloží k eskontu svojí obchodní bance, přičemž pochopitelně zamlčí úlohu svojí osoby, a od svojí banky na tomto základě obdrží úvěr.
Vzhledem k tomu, že uvedený vystavovatel směnky nemůže předložit svojí bance velké množství takovýchto úslužných směnek ani pro ně získávat stejného akceptanta (což by vedlo k odhalení jeho machinací), musí současně využívat více obchodních bank – a těm předkládat další úslužné směnky.
Jezdecké směnky
Takzvané „jezdectví“ spočívá v tom, že si soukromé nebo právnické osoby na sebe navzájem vystaví směnky. Na základě zkušeností jednotlivých bank dokonce existují organizované skupiny osob, které provádějí vzájemnou výměnu směnek.
Tímto způsobem pak od svých bank mohou získat úvěr, ačkoliv předloženým směnkám neodpovídá žádná reálná obchodní nebo výrobní aktivita.
Protisměnky neboli směnky vydané akceptantem
Jedná se vlastně o druh jezdecké směnky. V podstatě jde o čistě finanční směnku, která je ovšem proti „pravé“ jezdecké směnce podložena skutečným (reálným) obchodem se zbožím.
Sklepní směnka
Označení sklepní směnka je obecně používáno pro označení směnek s fingovaným závazkem nebo se zfalšovanými podpisy (viz též jeden z výše uvedených odstavců tohoto článku). V bankovních kruzích pak bývá za sklepní směnku považována každá směnka, kterou vystavila buď osoba platebně neschopná, nebo osoba úvěrově nezpůsobilá.
Při dalším předávání takovýchto směnek jsou prováděna v podstatě stejná, nebo ještě intenzivnější výměnná opatření jako při využívání zmíněných jezdeckých směnek.
Osoba, která by takovouto směnku zakoupila bez jejího dostatečného předchozího opatření, obvykle přichází o veškeré finanční prostředky, které vynaložila na nákup tohoto finančního instrumentu.
Malá „odbočka“ na závěr
Na závěr tohoto článku mi prosím dovolte jedno malé odbočení od tématu podvodů se směnkami. Pokud se dostanete do situace, kdy budete chtít nebo budete muset najít možné podvody v účetnictví, doporučuji vám podívat se nejdříve na účet hlavní účetní knihy „časové rozlišení nákladů i výnosů“ a/nebo na účet „manka a škody“. Jedná se o účty, po nichž nejdříve „sáhnou“ podvodníci, pokud chtějí zahladit stopy svojí nekalé činnosti.
