Názory k článku Jakými pravidly se řídí dopravní nehody v zahraničí? Zkušenosti, tipy a triky z praxe

Pěkný a užitený článek. A škoda, že to pravidlo nebezpečnosti provozu daného vozidla neplatí i u nás. Možná by pak mnozí kamioňáci jezdili trošičku méně jako čuňata.

Článek je jedním z důvodů, proč do zahraničí, a zvláště do východních zemí (Rusko, Turecko, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajina, Ázerbájdžán), jezdím starším, ale spolehlivým autem. Když bude nejhůř, vezmu registrační značky, protokol o nehodě, zamáčknu slzu a půjdu na vlak. (Pokud nebude škoda na zdraví, samozřejmě.) V Gruzii a Arménii tuplovaně, tam sice mají vlastní povinné ručení, ale s legračními limity. Docela obdivuji "zápaďáky", tedy i nás Čechy, kteří na východ jezdí auty za mega a víc. Buď nejsou jejich, nebo mají tolik peněz, že nemusí řešit případnou škodu, kterou jim někdo způsobí na vozidle.

V UK to do mne málem napálil ne Angličan, ale... Polák v dodávce.

Ve Španělsku a Francii se zase jako prasata chovali hlavně kamioňáci s PL, RO a BG značkami. Místní řidiči byli přirozeně divocí, ale předvídatelní.

RUS, UA, AL, KOS, MD, GE, AM, AZ, TR jsou specifické světy, kde buď člověk bude ještě o krok napřed před davem, nebo mu (nechtěně) rozbijí auto :-)

A nehoda v zahraničí naposledy před 2 měsíci na Slovensku na parkovišti. Zezadu do mně najel maník s BMW. Rozbil si nárazník a snímače v něm o můj nárazník, můj má totiž v sobě od výroby železnou traverzu, která je schovaná pod plastem. Plast se sám narovnal zpět. Udělal jsem fotky, videodokumentaci, moje škoda 0 Kč a jel jsem dál. Kdybych jel svým novějším autem, mám ze svého nárazníku vzadu trsátka a řeším škodu. Rychlost byla cca 15 km/hod.

18. 10. 2021, 08:22 editováno autorem komentáře

Tak to asi někdo si tu smůlu na sebe přitahuje. Než řešit kde a jakým než svým autem jet, tak raději mít vždy peníze stranou a jezdit tam kde zrovna chci.

Děkuji za článek.
Zvláště na upozornění na odlišné pravidla v zahraničí.
Víceméně porovnání předpisů marně dlouhodobě hledám, ideálně i s vysvětlením. Sice už do zahraničí prakticky nejezdím, ale pro případ, že bych jel, některá pravidla jsou na tolik odlišná a vlastně protichůdná.
Např. ten připojovací pruh a zip v Německu. Od jaké rychlosti je to bráno jako kolona? Když dálnice pojede 160 a připojovat se bude někdo stovkou? Zvláště když ve Francii tuším je pokutováno uvolňování pruhu při připojovací vozidla.

Faktem je, že tohle by asi ocenilo hodně řidičů. Znalost místních předpisů, likvidační praxe a judikátů je hlavní know-how firem, které poskytují službu škodního zástupce a korespondenčního partnera zahraničním pojišťovnám. A že rozdíly v kvalitě těchto firem jsou propastné, ne nadarmo se říká, že pojišťovna je u sporu v zahraničí pouze tak silná, jak silný je její škodní zástupce. Zejména u případů nehod mezi vozidly s odlišnou registrací ve třetí zemi (tedy např. Čech s Němcem v Maďarsku) mají navrch firmy, které mají pobočky v různých zemích a mohou tu svojí v místě nehody požádat o posouzení odpovědnosti.

A k odpovědi na otázku - pokud tam byla policie, tak záleží co napíše. Když napíše, že tam byla Stau, tak tam byla Stau. Pokud nebude, bude to závislé na svědeckých výpovědích... .

Docela by mě zajímalo řešení dopravní nehody v Íránu mezi českým a marockým autem v rámci povinného ručení :-))

Přidám ještě jednu perličku - z Rakouska. V případě, že vám před auto vběhne drobné zvíře (liška, pes, kočka, bažant,...), máte ho přejet a zbytečně nebrzdit. Pokud tak učiníte "bez zjevného důvodu náhle zastavíte" a ten za vámi to nedobrzdí, máte spoluvinu.

Ono stačí takové časté věci jako, že v Chorvatsku max. povolená rychlost se nemění značkou začátek/konec obce.

Něco se dá najít na https://www.uamk.cz/informace/mezinarodni-turisticke-informace, kde je u každé země i kapitola Dopravní předpisy.

Úžasné dílo. Předcházet tomu ale měl díl pro začátečníky, s omezením všeho pouze na ČR.

Ono se to zas tolik neliší. Dopravní předpisy (alespoň ty české) by měl každý držitel řidičského průkazu znát. A to ostatní (foťte, foťte, foťte; vyplňte PEČLIVĚ záznam o dopravní nehodě a když se nemůžete shodnout, volejte policii) platí tak nějak univerzálně všude. Hlavně ty fotky, někdy bych skoro až řval "do Prrrrčic, všichi máte telefony s desítkami i stovkami megapixelů a několika objektivy na každém telefonu, ale nejste schopni si od nehody udělat nějakých 5 fotek?!". A hned si vzpomenu na pohádku O statečném kováři a hlášku "a nedají si říct, a nedají si říct".
Ten zbytek už je jednoduchý, nahlásit to na pojišťovně viníka nebo na České kanceláři pojistitelů, pokud viník není pojištěn.