Hlavní navigace

Jakými pravidly se řídí dopravní nehody v zahraničí? Zkušenosti, tipy a triky z praxe

18. 10. 2021
Doba čtení: 18 minut

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Pokud dojde k nehodě v zahraničí, je dobré mít se na pozoru. Špatným postupem můžete protistraně nechtěně uznat vinu či se sami připravit o možnost prokázat vinu druhého účastníka.

Jako likvidátor zahraničních pojistných událostí se setkávám se stále se opakujícími chybami, kterých se čeští řidiči dopouštějí po nehodě v zahraničí. Proto jsem se rozhodl sepsat tento článek, abych uvedl na pravou míru různé mylné předpoklady a domněnky. Omezím se pouze na země, kde platí tzv. zelená karta, tedy budu předpokládat, že zúčastněná vozidla mají registraci (a jsou také pojištěna) v některé ze zemí, které jsou účastny systému zelené karty, a také že k nehodě fyzicky dojde v některém z těchto států.

Čtvrtá směrnice

Nehody mezi automobily s registrací v různých zemích řeší Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES (tzv. Čtvrtá směrnice o pojištění motorových vozidel). Obecně platí, že je rozhodné právo místa nehody, tedy dojde-li k nehodě v České republice, bude se likvidace řídit českými předpisy. Z tohoto pravidla ale existují výjimky, např. dojde-li k nehodě mezi automobily s registrací ve stejné zemi apod.

Co dělat bezprostředně po nehodě

Nehoda rozhodně není nic příjemného a pro značnou část účastníků je to jejich „poprvé“, navíc na klidu jim nepřidá, když k nehodě dojde v zahraničí, zejména pokud neumí místní jazyk. Jednu univerzální radu však dát mohu – je-li to možné, foťte. Vše, co je možné, místo nehody, obě vozidla (umístění, poškození), poškozené věci/náklad ve vozidlech, dopravní značení, doklady protistrany, pokud vám to umožní.

V mnoha případech rozhodla o určení zavinění jediná fotografie, která dokázala, že druhý účastník porušil zákaz předjíždění (přejel plnou čáru), nebo že v daném místě vůbec neměl co dělat (např. dopravní značka zákaz vjezdu vozidel se šířkou překračující 2 metry na zúžené vozovce).

Velkou péči věnujte zápisu údajů o druhém vozidle, zejména poznávací značky. Není povinností zahraniční pojišťovny zjišťovat, jestli „tohle písmeno je U, V, nebo O, či třeba dokonce D“, případně dohledat konkrétní vozidlo dle osobních údajů majitele, případně jen řidiče. Ani to není možné, protože jeden majitel může mít více vozidel pojištěných u různých pojišťoven.

Opět platí to, co jsem psal výše – je-li možné, foťte, nezaznamenáte si lépe poznávací značku druhého vozidla, než když si ji vyfotíte. Už jsem se setkal s případem, kdy roli hrála nejen písmena, ale i umístění mezery/pomlčky, tedy „ABC 123D“ a „AB C123D“ mohou být dvě různá vozidla. V Německu totiž část před mezerou označuje, kde je vozidlo registrováno, a zbytek značky si pravděpodobně jednotlivé kraje určují samy. Nevím, jestli je nějak ošetřeno, aby tyto duplicity nevznikaly, nicméně nejméně v jednom případě jsem se s tím setkal.

Nemáte-li správně poznamenanou poznávací značku, máte jen minimální šanci získat náhradu.

Pokud se s účastníkem shodnete na zavinění a rozhodnete se nevolat policii, věnujte velkou péči vyplnění tzv. evropského formuláře. Od vaší pojišťovny ho získáte v českém jazyce, některé jsou schopny jej poskytnout i v jiných jazycích, určitě není od věci mít ho s sebou i v nějakém rozšířenějším evropském jazyce (německy, anglicky). Speciálně pro Francii bych doporučil francouzsky, moje zkušenost je, že frankofonní lidé tak nějak odmítají komunikovat v jakémkoliv jiném jazyce. Protože může nastat situace, že ani jeden z účastníků nebude chtít vyplnit formulář v jazyce, kterému nerozumí.

Bohužel jen velmi zřídka obdržím zcela bez chyb vyplněný evropský formulář. Ano, lidé ho často vyplňují poprvé a jsou ve stresu; o důvod více si před výjezdem do zahraničí formulář pečlivě prohlédnout, abyste ho při nehodě neviděli poprvé v životě.

Formulář je rozdělen na dvě poloviny, vozidlo A a vozidlo B, a u každého z vozidel je možné zaškrtnout jeho činnost bezprostředně před nehodou. Pokud u obou vozidel zaškrtnete „jelo v protisměru“, budete jen velmi obtížně dokazovat, že v protisměru jel jen druhý účastník a vy jste jen zaškrtli špatnou kolonku, protože jste formulář špatně pochopili – vždyť je to jen jedno políčko, ostatní mám správně a ze skici je to přece jasné.

Také nezapomeňte do poslední kolonky vyplnit počet zaškrtnutých čtverečků, aby nebylo možné formulář dále upravovat. Velmi pomůže nákres místa nehody a nezbytné jsou podpisy obou zúčastněných. Originál by si měl ponechat poškozený, viníkovi je určena kopie.

Pozor na to, že v různých zemích je povinnost volat policii různě upravena, zcela jistě při zranění, často ale v případech, kdy byla způsobena škoda na majetku třetí osoby, tj. tedy i v případě, že oba řidiči nebyli zároveň vlastníky vozidel, ale např. vozidlo bylo na leasing, firmu. A rozhodně vždy, když mezi účastníky nedojde k dohodě o zavinění.

Když se nedohodnete

Když se s druhým účastníkem nedohodnete na vině, vždy volejte policii. Ta zapíše výpovědi všech účastníků a případně svědků (v některých zemích mohou být jako svědci akceptováni i spolucestující ve vozidlech). Protokol na místě zpravidla nedostanete, pouze obdobu „záznamu o účasti na dopravní nehodě“. V německy mluvících zemích Unfallbericht/Unfallmitteilung, který obsahuje pouze osobní údaje zúčastněných bez popisu nehodového děje a určení zavinění, případně jen Personalienaustauschkarte, kde jsou pouze kontaktní údaje druhého účastníka.

V těchto záznamech může být vyznačeno, že vůči některému z účastníků bylo učiněno nějaké opatření (kolonka „verwarnt“), což může, ale nemusí znamenat přímo pokutu, může jít i o napomenutí, a už vůbec to není rozhodnutí o vině.

Pokuta či napomenutí může být udělena za skutečnost, která nesouvisí s nehodou, např. že u sebe neměl řidičský průkaz atd. Ostatně rozhodnutí o zavinění, které je velmi časté v protokolech české policie, je v zahraničí velmi zřídka k vidění, zpravidla obsahují právě jen výpovědi jednotlivých účastníků.

O zavinění pak rozhoduje pojišťovna, která škodu likviduje. Také získání policejního protokolu od zahraniční policie je mnohem obtížnější. Zatímco v ČR si ho český partner zahraniční pojišťovny může vyžádat od České kanceláře pojistitelů, například v Německu musí o policejní protokol žádat německý advokát a jde i ze strany policie o zpoplatněnou službu, navíc rozhodně to není „na počkání“, tedy pokud si nechcete počkat i několik týdnů. V takových sporných případech se doba likvidace pořádně protáhne.

Někdy policie odmítne přijet s tím, že jde o malou nehodu. Zde je každá rada drahá. Někteří řidiči využívají trik, že při volání policie oznámí, že mají dojem, že z druhého účastníka je cítit alkohol, to ochotu policie přijet výrazně podpoří.

Může nastat situace, že jste po nehodě pokutováni a domníváte se, že nespravedlivě. V tomto případě si dobře rozmyslete, zda pokutu na místě uznat a zaplatit. Setkal jsem se s případem nehody v Chorvatsku, kdy byla oběma účastníkům udělena pokuta 1000 kun. Čech ji zaplatil, Němec se proti pokutě odvolal a v odvolacím řízení byla pokuta zrušena. Protože se v tomto případě nehoda řídila chorvatským právem, nechal jsem věc posoudit partnerskou organizací v Chorvatsku a ta rozhodla jasně – Čech zaplacením pokuty uznal vinu, Němec byl úspěšným odvoláním viny zproštěn. Čech tím přišel o právo na náhradu z povinného ručení Němce, naopak Němec tím získal právo uplatnit škodu z povinného ručení Čecha.

Setkal jsem se i se zajímavými triky ze strany jednotlivých účastníků. Například v Británii se účastníci dohodli, že si navzájem ofotí doklady, Čech je předložil jako první, cizinec si pro ně jako šel do auta, naskočil a odjel. Za pár měsíců přišlo uplatnění nároku, a protože cizí účastník měl kopie zelené karty a řidičského průkazu a Čech neměl nic, rozhodla pojišťovna na základě porady se svým zahraničním partnerem o výplatě škody cizímu účastníkovi, protože u případného soudu by s vysokou pravděpodobností vyhrál.

Co platí doma, nemusí platit v cizině a naopak

Ne ve všech zemích platí stejná pravidla, ne ve všech zemích se vše hradí. Když odlétne od kola vozidla jedoucího před vámi kamínek a rozbije vám čelní sklo a máte to štěstí, že druhý účastník je ochoten svoji odpovědnost přiznat, máte vyhráno v České republice, ale ne ve všech evropských zemích. Někde se tato škoda bere jako něco, co vozidlo před vámi nemohlo ovlivnit, a tedy není za tuto škodu zodpovědné.

V německy mluvících zemích je zase třeba dávat pozor na to, že v případě „Stau“ (tedy kolony) platí pravidlo zipu i z připojovacího pruhu, pokud tedy kolegu z připojovacího pruhu napravo od vás nepustíte a dojde ke střetu, viníkem jste vy.

Stejně tak se liší nárok na náhradní vozidlo. Nejenže některé země (z oblíbených destinací českých turistů např. Chorvatsko a Itálie) velmi omezují případy, kdy je náhradní vozidlo propláceno (např. jen na podnikatele, a to ještě ne vždy), ale liší se i odečítání tzv. ušetřených vlastních nákladů vzniklých neprovozováním (a tedy neopotřebováváním) vlastního vozidla, které se při nehodě v ČR počítají dle ujetých km, ale v Německu a Rakousku je to procentní sazba z půjčovného. Samozřejmě je na rozhodnutí pojišťovny, jestli odečet uplatní, nebo ne, mimo jiné záleží na kategorii vozidla, které jste si zapůjčili (nesmí být vyšší), a ceně účtované za den (opět, pokud je vyšší než průměr trhu, je vyšší pravděpodobnost uplatnění „Eigenersparnis“ – ušetřené vlastní náklady).

V německy mluvících zemích je také velmi rozšířené uplatnění „Betriebsgefahr“, tedy nebezpečnosti provozu daného vozidla. Dojde-li k nehodě mezi vozidly s výrazně rozdílnou nebezpečností provozu, třeba mezi kamionem a osobním automobilem, je časté, že je řidiči nebezpečnějšího vozidla (kamionu) přisouzena větší část viny, než by odpovídalo nehodovému ději, právě z důvodu, že jako řidič vozidla s vysokou nebezpečností má řídit s větší opatrností.

V případě řetězové havárie – typicky první v koloně zabrzdí a ostatní postupně nedobrzdí a narazí do sebe, nejenže pojišťovna odmítne hradit škodu na přední části vozidla, ale z důvodu „zkrácení brzdné vzdálenosti“ (tím, že se vaše vozidlo zastavilo nárazem do vozidla před vámi, byla zkrácena možnost zabrzdit pro vozidlo za vámi) může zkrátit i plnění na zadní části vašeho vozidla.

V případě jízdní soupravy (auto s přívěsem či návěsem) se může lišit rozdělení viny na jednotlivá vozidla. Zatímco u nás je vina téměř vždy na tažném (motorovém) vozidle (a to i když fyzicky narazí přípojné vozidlo), ve Španělsku se odpovědnost dělí 70:30. Velmi nemilým překvapením při totální škodě může být, že zahraniční pojišťovna odmítne proplatit odtah tohoto vozidla zpět do České republiky.

Co do pravidel je zajímavá země Velká Británie, zejména náhrady i za banální zranění (téměř vždy poškozený při nehodě hlásí podvrtnutí krční páteře) jdou do desítek tisíc liber.

Pak je potřeba počítat s jinými pravidly silničního provozu – např. v Británii platí, že na víceproudém kruhovém objezdu, pokud jedete vnějším pruhem, musíte na nejbližším výjezdu objezd opustit. V případě, že tak neučiníte a dojde ke srážce s vozidlem, které se z vnitřního pruhu řadí k výjezdu, jste automaticky viníkem.

Jsou ale i případy, kdy jako poškozený máte nárok na proplacení nákladů, na které v ČR nárok není. V Německu máte jako poškozený nárok na proplacení advokáta vždy, v ČR pouze u nehod se zraněním nebo tam, kde pojišťovna bez závažného důvodu neplnila do 3 měsíců od uplatnění nebo vaše nároky nebo jejich část neoprávněně zamítla.

Pokud si nevezmete náhradní vozidlo, můžete uplatnit „Nutzungsausfall“ (výpadek v provozu), je to náhrada ve výši desítek až více než 100 EUR za den, které jste pojišťovně ušetřili, když jste si po dobu opravy nebo po dobu shánění nového vozidla v případě totální škody nevzali náhradní vozidlo. Také je pojišťovna viníka povinna poškozenému proplatit znalecký posudek (který mimo výše škody určí i dobu Nutzungsausfall a sazbu za den). V Itálii je nárok na náhradu právního zastoupení stanoven paušálem a není nutno skutečné vynaložení prostředků dokládat.

Když opadne prvotní stres

Došlo tedy k nehodě a je to ta lepší situace, kdy jste všichni živí a zdraví. Lidé, kteří tento problém ještě neřešili, mají někdy dojem, že zavolají pojišťovně viníka a „ta se o vše postará“. Pro ty mám nepříjemnou zprávu – budete se muset o vše postarat sami a následně vzniklou újmu po pojišťovně viníka požadovat.

Máte havarijní pojištění? Využijte jej

Je zvláštní, jak se lidé, kteří mají na svůj vůz sjednané (ne zrovna levné) havarijní pojištění, silně brání jej využít. Jsem přece poškozený, tak nebudu využívat svoje havarijní pojištění! Vždyť bych přišel o bonus! Omyl.

Vaše pojišťovna si vyplacené plnění uplatní u pojišťovny viníka (tzv. regres), a pokud ho dostane zaplacené, bonusy vám neodečte (nebo po obdržení regresu stržené bonusy vrátí), jen si je potřeba to ohlídat a případně na to upozornit.

Výhodou uplatnění z vlastního havarijního pojištění je rychlost – vaše pojišťovna nemusí řešit, kdo nehodu zavinil a jestli má platnou pojistku. Obvykle má smluvní servisy, kterým pošle krycí dopis, a ty vám automobil vydají po zaplacení pouze spoluúčasti.

Práci si sice neušetříte ani vy, ani zahraniční pojišťovna nebo její škodní zástupce či korespondenční partner, protože místo celé škody budete uplatňovat spoluúčast (a vaše pojišťovna se přihlásí s regresním požadavkem) s případnými dalšími škodami, které vaše havarijní pojištění nekryje, ale místo abyste čekali na zaplacení např. 100 000 Kč za celou škodu, budete čekat jen na 5000 Kč za spoluúčast.

Pokud půjde o nehodu se spoluvinou a dojde k ní v německy mluvících zemích, máte další výhodu – Quotenvorrecht. Toto složité slovíčko říká, že má přednost zaplacení vaší spoluúčasti před regresním požadavkem vaší pojišťovny.

Příklad

Došlo k nehodě s 50 % vinou na obou stranách a škoda na vašem vozidle je 100 000 Kč, spoluúčast u vašeho havarijního pojištění je 5000 Kč.

Pokud si necháte hradit z povinného ručení, dostanete zaplaceno 50 % škody (tedy 50 000 Kč) a druhý účastník zase 50 % své škody z vašeho povinného ručení.

Když si ale necháte hradit z havarijního pojištění, obdržíte od vaší pojišťovny celou škodu sníženou spoluúčast (tedy 100 000 Kč – 5000 Kč) a spoluúčast uplatníte u pojišťovny viníka.

Celkem dostanete zaplacenou celou škodu, krácena bude vaše pojišťovna, která dostane pouze 45 000 Kč. V tomto případě to ale již nejspíše bude mít vliv na váš bonusový průběh.

Kde tedy uplatnit škodu?

Ať už budete z povinného ručení uplatňovat celou škodu, nebo jen její část, budete nakonec muset komunikovat s pojišťovnou viníka. Naštěstí to nemusíte učinit přímo. Platná právní úprava vám umožňuje využít škodního zástupce (případy, kdy došlo k nehodě v zahraničí) nebo korespondenčního partnera (případy, kdy došlo k nehodě v České republice).

Kdo je škodním zástupcem nebo korespondenčním partnerem konkrétní pojišťovny, vám sdělí Česká kancelář pojistitelů.

Pokud danou pojišťovnu na území ČR nikdo zastupovat nebude, Česká kancelář pojistitelů někoho likvidací pověří.

Doporučuji opravdu pečlivě si poznamenat název zahraniční pojišťovny, protože pod podobným názvem (v německy mluvících zemích se s tím setkáte zejména u názvů typu Öffentliche, Sparkassen, Provinzial, Allgemeine, Kommunale, Feuer, případě u názvů vycházejících ze jmen měst, spolkových zemí a podobně) může na trhu působit více pojišťoven a mohou se lišit i jejich zástupci a partneři v České republice.

Uplatněním u správné pojišťovny, resp. správného škodního zástupce nebo korespondenčního partnera předejdete zbytečnému zdržení. Vzhledem k tomu, že v Německu je zelená karta vydávána na 3 roky a člověk je tvor zapomnětlivý, tak se často stává, že druhý účastník je dávno pojištěn u jiné pojišťovny, než tvrdí jeho stará zelená karta, a vy se zdržení vyvolaném uplatněním vůči špatné pojišťovně stejně nevyhnete.

Za likvidaci přes škodního zástupce nebo korespondenčního partnera nic neplatíte, úhrada jeho služeb je věcí jeho dohody se zahraniční pojišťovnou (obvykle je to % ze škody), případně dle tzv. Londýnské úmluvy (15 % ze škody, minimálně 200 EUR, maximálně 3500 EUR), pokud zde pojišťovna zástupce nemá a likvidaci provádí společnost pověřená Českou kanceláří pojistitelů.

V Německu a Rakousku si můžete pojistitele vozidla dle poznávací značky ověřit na těchto odkazech

Také se může stát, že druhý účastník nebude pojištěn vůbec. Z „vrozené skromnosti“, lenosti nebo lajdáctví. Pokud dojde k nehodě na území České republiky, bude škodu hradit Česká kancelář pojistitelů z garančního fondu, pokud dojde k nehodě v zahraničí, pověří někoho, kdo provede likvidaci k tíži obdobné organizace v zahraničí (v Německu např. Büro Grüne Karte).

Zahraniční pojišťovny mohou zastupovat zde působící pojišťovny (zpravidla, i když ne nutně vždy, to jsou pojišťovny patřící do stejné finanční skupiny), mohou to ale být specializované firmy (AVUS, CED, Dekra a další), které pojišťovnami nejsou. Výhodou využití škodního zástupce či korespondenčního partnera je, že komunikujete v českém jazyce.

Upozorním, že škodního zástupce si nevybírá poškozený, ale je určen smlouvou se zahraniční pojišťovnou. Můžete se také obrátit přímo na zahraniční pojišťovnu, která s vámi může jednat přímo, nebo se vám ozve právě její český partner, který vás informuje, jaké podklady bude potřeba k likvidaci dodat. Ne vždy zahraniční pojišťovna nebo její zástupce provádějí prohlídku poškozených vozidel, tak by vás nemělo zaskočit, když budete vyzvání k doložení fotografií pořízených například servisem, kde je vozidlo v opravě.

Další možností je využít služeb vlastní pojišťovny, a to i v případě, že nemáte havarijní pojištění, ale pouze povinné ručení. Vaše pojišťovna může provést tzv. „prvotní likvidační úkon“, kdy vaše vozidlo prohlédne, sepíše zápis o prohlídce a pořídí fotodokumentaci. Potřebné dokumenty pak zašle zástupci zahraniční pojišťovny, obvykle vám i zjistí, kdo danou zahraniční pojišťovnu zastupuje.

Některé pojišťovny poskytují svým klientům i nadstandardní službu, kdy likvidují z povinného ručení „v zastoupení“. U případů, kdy je nesporný „právní základ nároku“ (tedy není pochyb o tom, kdo nehodu zavinil), škodu celou zlikvidují a svému klientovi vyplatí a následně si vyplacené plnění uplatní u zástupce zahraniční pojišťovny.

Za jak dlouho dostanu peníze?

Asi nejběžnější otázka a s nejtěžší odpovědí. Co vám na místě přijde jako „jasný případ“, může se ukázat být sporem, přestože druhý účastník „na místě přiznal vinu a ještě se mi omlouval“. Nebo i když zavinění uznává, z lenosti, časové zaneprázdněnosti nebo jakéhokoliv jiného důvodu otálí s nahlášením na své pojišťovně.

Také nedoporučuji spoléhat na to, že škodu někdo vyřídí za vás. Je povinností poškozeného, aby prokázal své nároky co do důvodu a co do výše. Můžete pověřit třeba servis, aby fotky, ale třeba i kopie vašich dokladů zaslal společnosti, která bude škodu vyřizovat, ale je to vaše povinnost, a pokud to servis neudělá, nebo to neudělá dostatečně rychle, prodlouží se tím doba, po kterou si počkáte na auto i na peníze.

Někdo si řekne, že ho to vlastně moc nepálí, má náhradní vozidlo ze servisu „na pojišťovnu“, pak je ovšem překvapen, že dle práva místa nehody pojišťovna uhradí náhradní vozidlo pouze po dobu opravy dle norem výrobce vozidla, a tak ze zapůjčených 30, 40, ale třeba i 90 a více dnů dostane třeba jen 20, pokud vůbec právo dané země náhradní vozidlo v daném případě přiznává.

Něco málo pro viníky

Aby z mého článku měli užitek i ti, co nehodu způsobí, poskytnu i jim dvě rady. Ta první rada je stejná jako v případě poškozených – foťte.

Zaprvé si nikdy nemůžete být jisti, jak vyšetřování nehody dopadne, vždy je šance na tzv. otočení viny, nebo alespoň snížení podílu vašeho zavinění.

Zadruhé – prokážete, jak moc bylo vozidlo protistrany při nehodě poškozeno, a někdy i předešlá poškození. Díky fotce od nehody jsem odhalil pojistný podvod poškozeného, který škodu uplatnil až několik měsíců po nehodě. To už nebylo podezřelé, že některá poškození jsou zrezivělá. Naštěstí fotka přímo od nehody prokazovala, že byla zrezivělá už při nehodě, a tedy musela vzniknout před ní.

Ta druhá rada je důležitější. Může se stát, že v důsledku nehody se dostanete až k soudu. Je dobré o tom informovat vaši pojišťovnu, a to z těchto důvodů:

Pojišťovna vám může zaplatit vlastního právního zástupce. Ať už „z čisté dobroty srdce“ (nebo proto, že na něj dle vašeho pojištění máte nárok), nebo proto, že tím chrání i svoje zájmy. Opět se zde může stát, že až u soudu se prokáže „otočení viny“, setkal jsem se s tím u případu, kde již byla škoda vyplacena, nicméně poškození (pozůstalí) nebyli spokojeni s výší plnění a podali na pojišťovnu žalobu. Během soudního projednání nový znalecký posudek prokázal, že nehodu zavinil zemřelý účastník a pozůstalí byli vyzváni k vrácení již vyplaceného plnění.

Zejména u menších nároků nebo u těch, které jsou sporné, využívají právní zástupci poškozených toho, že se připojí k trestnímu řízení. Na rozdíl od občanského sporu je zde výhoda v tom, že je to zdarma. A viník často, aby nešel do vězení, uzná vinu a nerozporuje výši nároků. Je odsouzen k náhradě dle požadavků, které přednesl právní zástupce poškozených (soud jejich oprávněnost a výši obvykle nijak nezkoumá), a když pak požádá pojišťovnu, aby tato za něj soudem uznané nároky uhradila, může přijít nepříjemné překvapení. Rozsudek totiž zavazuje toho, kdo je odsouzen, nikoliv jeho pojišťovnu. A pokud ta posoudí, že nároky jsou přemrštěné (např. 2 týdny náhradní vozidlo s ujetými 150 km za 30 tisíc – tedy naprosto neúčelné a ještě předražené), zůstane povinnost uhradit náklady řidiči vozidla.

Závěrem

Ať už se domníváte, že jste nehodu způsobili, nebo že jste v tom nevinně, vždy ji nahlaste. Bohužel se setkávám s tím, že pojištěný ani na výzvu nereaguje, protože se domnívá, že když to nezavinil, nemusí nic hlásit. A pojišťovna pak škodu zaplatí, protože nemá argumenty poškozeného jak vyvrátit (tedy kromě toho, že se její klient vůbec neozval).

Zejména u nehod v zahraničí platí, že pokud domnělý viník nekomunikuje, pojišťovna škodu uhradí, protože ví, že u soudu by prohrála.

Pokud neposkytnete pojišťovně dostatečnou součinnost, tak navýšené náklady na šetření, nebo dokonce celou škodu po vás může vymáhat. Rozhodně tak se svojí pojišťovnou komunikujte, i kdybyste jí měli sdělit, že jste nic nezpůsobili a ta částka že taky nesouhlasí.

skoleni11_1

Pokud už svoji vinu rozporujete, dobře zvažte, zda jste své tvrzení ochotni jít hájit i před soud do zahraničí. Pokud totiž pojišťovna na základě vašeho vyjádření škodu zamítne a vy se pak odmítnete dostavit k soudu, mohou jít veškeré náklady na váš vrub. Zejména pro firmy platí, že jakmile se něco stane, musí si zajistit písemnou výpověď svého zaměstnance, protože až dojde k soudu, nemusí tam už dávno pracovat.

Pokud vozidlo prodáte, nezapomeňte zrušit pojistnou smlouvu. Kdybych v tomto oboru nepracoval, nevěřil bych, jak často se stává, že někdo prodá auto a nezruší smlouvu. Nový majitel s vozidlem havaruje a vaše pojišťovna je pak nucena uhradit celou škodu (pokud si nový majitel vozidlo nepojistí vůbec), nebo její část (pokud si vozidlo pojistí, uplatní si ta pojišťovna, která škodu uhradila, regres vůči ostatním pojišťovnám, kde v době nehody mělo vozidlo platnou smlouvu, a tyto se pak rovným dílem podílí na celkové škodě) z vašeho pojištění. A to má, samozřejmě, vliv na váš bezeškodní průběh (bonusy).

Autor článku

Neúnavný přispěvatel do diskuzních fór na českém internetu je zároveň moderátorem diskusí na serverech Měšec.cz a FinExpert.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).