Pojištění se dělí na dvě základní skupiny – životní a neživotní. Hlavní rozdíl mezi nimi je v tom, že neživotní pojištění vychází z absolutně náhodných jevů a životní pojištění používá jen relativní náhodnost jevů – i když to zní morbidně, tak smrt je jistou událostí, neznámou je pak to, kdy k ní dojde. Dalším podstatným rozdílem je, že neživot poskytuje pouze pojistnou ochranu a nenabízí žádnou spořicí, resp. rezervotvornou složku.
Jaké typy pojištění spadají do jedné, či druhé skupiny, v tom Češi stále ještě tápou. Jak vyplynulo z výzkumu Instant Research pro Partners, tak nejistí jsou si zejména u úrazového pojištění, pojištění hospitalizace a pojištění pracovní neschopnosti. Ty jako neživotní označila zhruba jen pětina až čtvrtina respondentů. Naopak ta pojištění, která patří mezi životní, známe dobře, viz graf 1.
Pár slov o životním pojištění…
I když se v seriálu budeme podrobněji zabývat pojištěním neživotním, tak na úvod krátká exkurze do toho životního. Životní pojištění je zaměřeno především na ochranu pojištěné osoby, v rámci jedné smlouvy je možné pojistit jak sebe, tak třeba celou svou rodinu. Životní pojištění nejen představuje určitou míru krytí rizika, ale ve většině případů i určitou formu spoření.
Rozlišuje se na rizikové a rezervotvorné. U rizikového životního pojištění není žádná spořicí složka a plněním je pouze pojistná částka. Rezervotvorné se rozlišuje na kapitálové, které kombinuje pojistnou ochranu a spoření (klient svěřuje peníze pojišťovně a ta si s nimi nakládá dle svého uvážení) a pojišťovna pouze zajistí vyplacení garantované pojistné částky, a investiční, kde je spořicí složka uložena v podílových fondech.
Na rozdíl od kapitálového pak u něj není sjednána pojistná částka pro případ dožití. Výplata při dožití se plně odvíjí od výkonnosti fondu nebo skupiny fondů, do kterých je v rámci pojištění investováno.
Klient sám vybere metodu či způsob, jak bude své úspory investovat, resp. rozhodne o rozložení svého portfolia. Důchodové pojištění je možné považovat za podmnožinu kapitálového životního pojištění. Klient si v tomto případě minimalizuje částku, kterou při dožití určitého věku dostane jednorázově či ve formě doživotní penze. Výše případného důchodu je v naprosté většině produktů vypočtena podle pravidel platných až v okamžiku dožití, a výše důchodu ani způsob výpočtu není smluvně zaručen.
Majetek, odpovědnost, ale i osoby – to vše spadá do neživotka
Co spadá do životního pojištění, je stručně uvedeno výše. Nyní se pojďme podrobněji věnovat oblasti neživota. Tato skupina je daleko obsáhlejší a nabízí řadu specifických pojištění, které se týkají tří základních oblastí:
- Pojištění osob
- Pojištění majetku
- Pojištění odpovědnosti
Z průzkumu Instant Research pro Partners vyplynulo, že pod neživotní pojištění by veřejnost předně zařadila pojištění majetku (81 %), potom pojištění vozidel – přesněji povinné ručení a havarijní pojištění (76 %) a na třetím místě pojištění odpovědnosti (66 %), viz graf 1. Nyní si rozebereme jednotlivé oblasti a typy pojištění, která do nich spadají.
Co tedy konkrétně patří do pojištění osob? Jedná se o úrazové pojištění, ať již pojištění smrti úrazem, trvalých následků úrazu, nezbytné doby léčení úrazu či pojištění invalidity úrazem. Je potřeba také zmínit pojištění příjmu v pracovní neschopnosti a pojištění vážných onemocnění, které bývá někdy zařazováno mezi životní pojištění. Nesmíme také zapomenout na cestovní pojištění, které kryje rizika spojená především s úrazem, náhlým onemocněním, nebo ztrátou zavazadel.
Do majetkového pojištění potom patří pojištění věci, hmotné i nehmotné, souboru věcí jako například domácnost, či práv majetkové hodnoty například know- how. Nejčastěji si v této oblasti pojišťujeme případ jejich ztráty, odcizení, poškození či zničení. Toto pojištění má uzavřené podle výzkumu Partners 40 procent respondentů, viz graf 2. Pokud se bavíme již o konkrétních typech pojistek, tak to jsou pojištění staveb, domácnosti, havarijní pojištění, kde součástí rozsahu pojištění je především pojištění proti živlu, jako jsou pád stromu, vichřice, zemětřesení, krupobití, záplavy, povodně, požár, blesk, výbuch, tíha sněhu, ale i vandalismus, krádež, odcizení, zpronevěra a neoprávněné užívání věci.
V této souvislosti nesmíme zapomenout také na pojištění asistenčních služeb, jejichž rozsah bývá velmi rozdílný. U havarijního je dobré se též zaměřit na riziko střetu, ať již s jiným vozidlem, jakýmkoliv předmětem či zvířetem, pojištění čelních skel či všech skel, nadstandardní výbavy a zavazadel nebo zapůjčení náhradního vozidla.
Mezi zvláštní majetková pojištění však patří i např. zemědělské pojištění – nejčastěji pojištění hospodářských zvířat a plodin, dále pojištění technických rizik, pojištění zásilek a finančních ztrát.
Neštěstí nechodí po horách, ale… a na to je tu pojištění odpovědnosti
Pojištění odpovědnosti se vztahuje na majetkovou či nemajetkovou újmu na zdraví, kterou pojištěný způsobil, na věcnou škodu, způsobenou poškozením či zničením věci, ale i na jinou škodu jako např. finanční ztrátu či ušlý zisk. Toto pojištění má uzavřeno téměř každý třetí Čech (29 %), viz graf 2. Rozsah újmy stanovuje nový občanský zákoník a v pracovněprávních vztazích potom zákoník práce. Škoda je na rozdíl od předešlých pojištění vyplácena přímo poškozenému.
V tomto odvětví najdeme jednak smluvní pojištění, do kterého řadíme pojištění odpovědnosti občanských rizik, kterými jsou pojištění odpovědnosti za újmu z provozu nemovité věci, odpovědnost za újmu způsobenou členy domácnosti a odpovědnost zaměstnance. A dále pak pojištění odpovědnosti za újmu podnikatelských rizik.
Vedle smluvního pojištění sem lze zařadit též také povinné pojištění odpovědnosti. Nejznámější je pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tzv. povinné ručení. Ale povinně pojištěny musejí být i některé profese, jako advokáti, notáři, daňoví poradci, ale i pojišťovací makléři či agenti nebo stomatologové.
Úplně mimo tyto tři skupiny pojištění – tedy pojištění majetkové, osob a odpovědnosti - stojí pojištění, s níž se v běžném životě potkáváme stále častěji. Je jím pojištění záruky, pojištění právní ochrany či pojištění z důvodu platební neschopnosti.
V dalších dílech seriálu si podrobněji probereme nejčastější druhy pojištění, zejména různé výjimky a vychytávky, na které si je třeba dát pozor.
Informace o průzkumu: Výzkum byl realizován formou on-line dotazování prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos pro společnost Partners na reprezentativním vzorku populace ve věku od 18 do 65 let (dle regionu, kraje, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání) v květnu 2014. Velikost základního souboru byla 1050 respondentů