Jaké chyby děláme v daňovém přiznání nejčastěji a jak se jim vyhnout?

Chybovat se při vyplňování přiznání k dani z příjmů dá různě. Několik chyb ale podle finanční správy poplatníci dělají ve svých přiznáních pravidelně. Jaké to jsou a jak se jim vyhnout?

Špatné uplatňování slev na dani

Generální finanční ředitelství (GFŘ) upozornilo, že k chybám dochází zejména při uplatňování školkovného, slevy na děti a na vyživovanou manželku.

Školkovné

U této slevy bývá špatně uplatněna její výše. Výše maximálně uplatnitelného školkovného se odvíjí od nastavení minimální mzdy pro daný rok. Ačkoli letos se minimální mzda zvýšila na 16 200 Kč, pro daňové přiznání je směrodatná výše minimální mzdy za loňský rok, protože letos podáváme přiznání za příjmy v roce 2021, kdy byla minimální mzda ve výši 15 200 Kč.

Jak pokaždé v souvislosti s touto slevou upozorňujeme, uvedená částka 15 200 Kč není obecně uplatnitelná výše slevy, ale její maximální limit. Reálná výše slevy, kterou můžete uplatnit, se řídí tím, kolik jste skutečně zaplatili na tzv. školkovném v předškolním zařízení. Tedy částkou, kterou máte na dokladu, jež vám vystaví provozovatel zařízení.

Sleva na dítě

U daňového zvýhodnění (slevy na dítě) zase podle GFŘ dochází k tomu, že si slevu na vyživované dítě uplatní oba rodiče. Ve skutečnosti si slevu může uplatnit jen jeden z nich. Ten druhý naopak musí doložit potvrzení od zaměstnavatele, že slevu na dítě neuplatňuje. V případě OSVČ se zmíněné dokládá čestným prohlášením.

Sleva na dítě za rok 2021 činí:

• sleva na první dítě 15 204 Kč (1267 Kč měsíčně) – beze změny,
• sleva na druhé dítě 22 320 Kč (1860 Kč měsíčně),
• sleva na třetí a další dítě 27 840 Kč (2320 měsíčně).

Pokud je vaše dítě držitelem průkazu ZTP/P, je daňové zvýhodnění dvojnásobné:

• sleva na první dítě ZTP/P 30 408 Kč (2534 Kč měsíčně) – beze změny,
• sleva na druhé dítě ZTP/P 44 640 Kč (3720 Kč měsíčně),
• sleva na třetí a další dítě ZTP/P 55 680 Kč (4640 měsíčně).

Protože zaměstnancům, kteří si slevu na dítě uplatňují na měsíční bázi, nebyla v roce 2021 vyšší sleva zohledněna během roku, dopočte se jim rozdíl v rámci zúčtování daní. Pokud zaměstnanec nemůže požádat zaměstnavatele o zúčtování daní (např. protože má i příjmy z podnikání), musí podat daňové přiznání, kde si vyšší neuplatněnou slevu na děti zohlední sám.

Sleva na vyživovanou manželku

Chyby poplatníci často dělají také při uplatnění slevy na vyživovanou manželku/manžela, protože nezahrnují do jejich testovaného příjmu vše, co by měli. Tuto slevu si totiž můžete uplatnit pouze v případě, že manželka/manžel neměli příjmy vyšší než 68 000 Kč za celý rok.

Do vlastního příjmu manžela/manželky se pro účely uplatnění této slevy podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP zahrnují např. :

• veškeré příjmy „v hrubém“ od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu apod.,
• všechny druhy důchodů,
• dávky nemocenského pojištění (nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství – tedy lidově mateřská, ošetřovné),
• náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
• podpora v nezaměstnanosti,
• kompenzační bonus.

Jde jen o příklady, protože zákon ve zmíněném paragrafu definuje přesně naopak příjmy, které se do příjmů vyživované manželky nezahrnují (úplný výčet):

• dávky státní sociální podpory (např. rodičovský příspěvek, porodné, apod.),
• dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
• dávky osobám se zdravotním postižením,
• dávky pomoci v hmotné nouzi,
• příspěvek na péči, sociální služby,
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,
• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen.

Příjmy ze závislé činnosti za rok 2021, které byly vyplaceny do konce ledna 2022, se ještě počítají do příjmů za rok 2021. U sociálních dávek se započítávají jen dávky vyplacené v roce 2021.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.

Chybné uplatnění nezdanitelných částí základu daně

Chyby se opakují také u nezdanitelných částí základu daně. Podle finanční správy u nich dochází k jejich nárokování, i když ve skutečnosti ze zákona nárok nevzniká. Například úroky z hypotéky poskytnuté na bydlení si v praxi uplatňují i ti, kteří nejsou vlastníkem nemovitosti, nebo za financování nemovitosti, která není používána k trvalému bydlení, ale např. jen k rekreaci nebo nájmu.

Od základu daně si můžete odečíst částku rovnající se úrokům zaplaceným z:

• úvěru ze stavebního spoření,
• úvěru překlenovacího poskytnutého stavební spořitelnou,
• úvěru hypotečního poskytnutého bankou,
• úvěru předhypotečního a doplňkového poskytnutého k hypotečnímu úvěru.

Vždy se musí jednat o financování bytových potřeb. Používá se zde pojem trvalé bydlení. Trvalá adresa není totéž, co trvalý pobyt. Poplatník zde nemusí být hlášen k trvalému pobytu. Bytová potřeba musí být užívána pro účely trvalého bydlení a ne pro účely podnikání, rekreace či pronájmu. Jestliže by nemovitost byla k trvalému bydlení užívána pouze částečně, uplatní se úroky pouze v poměrné výši, vysvětluje v článku Dagmar Kučerová, redaktorka sesterského serveru Podnikatel.cz s tím, že je nutné bytovou potřebu prokázat.

Bytové potřeby jsou definovány v ustanovení § 15 odst. 3 a prokázání nároku na odpočet nezdanitelné části základu daně v ustanovení § 38l odst. 1 ZDP.

V souvislosti s odpočtem úroků z úvěru na bydlení je namístě připomenout, že u některých poplatníků dojde poprvé k aplikaci sníženého maximálního limitu pro odpočet úroků pro bytovou potřebu. Limit se snížil z 300 000 Kč na 150 000 Kč, ale pouze v případě, že byla bytová potřeba obstarána od 1. ledna 2021 dál (rozhodující je datum obstarání bytové potřeby, a ne uzavření úvěrové smlouvy).

U bytové potřeby obstarané do konce roku 2020 zůstává nárok na odpočet úroků nezměněný. Pokud byste ale navyšovali úvěr o další prostředky např. na rekonstrukci dokončenou po prvním lednu letošního roku, bude pro vás už platit nový limit.

Covidové podpory

Podle GFŘ také poplatníci často tápou v otázkách kolem covidové podpory. Tedy například zda jsou finanční podpory zdaňovány a zda se počítají do vlastního příjmu manžela/manželky.

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Vracení přeplatku na dani z příjmů

Poplatníci často chybují i ve vyplňování části formuláře, která je věnována žádosti o vrácení přeplatku. V takovém případě totiž musí být přiznání podepsáno a vyplněno nejenom v prohlášení o uvedených údajích, ale také v části žádosti o vrácení přeplatku na samotném konci přiznání. Jedná se o dvě podání, tj. daňové přiznání a žádost o vrácení přeplatku, a obě tato podání musí být podepsána, zdůrazňuje Hana Baráková, mluvčí Finanční správy ČR s tím, že přeplatky se začínají zpracovávat a vyplácet až po lhůtě pro podání přiznání (do 30 dnů, tj. po 1. dubnu), a to platí i pro poplatníky, kteří podali daňové přiznání v předstihu. To se netýká případů, kdy finanční úřad zahájí kontrolní postup nebo když poplatník podá daňové přiznání opožděně.