Afrika je exotický kontinent, ale i v afrických státech působí centrální banky. O jejich historii ve vybraných afrických státech pojednává tento článek.
Demokratická republika Kongo
Od sedmdesátých let devatenáctého století se země stala osobním vlastnictvím belgického krále Leopolda II. (pod názvem Svobodný stát Kongo), v roce 1908 jej rozhodnutím parlamentu převzala Belgie jako svoji „státní“ kolonii pod názvem Belgické Kongo. Dne 30. června 1960 země vyhlásila svoji nezávislost jako Republika Kongo, v roce 1964 se pak země přejmenovala na Demokratickou republiku Kongo.
Ještě v roce 1908 v zemi neexistovala žádná banka. Protože byly v této době připravovány ekonomické a sociální reformy, začalo se uvažovat o zřízení obchodní banky v Kongu. Jejími klienty měly zpočátku být nejrůznější společnosti, jako např. Compagnie du Chemin de Fer du Congo (neboli Konžská železniční společnost) nebo společnosti z důlního regionu Katanga. Měla také poskytovat služby státu a emitovat peníze v Kongu.
Dne 11. ledna 1909 byla zřízena Banque du Congo Belge jako akciová společnost podle belgického práva. Její první pobočka byla založena dne 1. června 1909 v Matadi, což byly nejdůležitější přístav země a zároveň i její významné hospodářské centrum.
Dne 28. října 1909 se otevřela pobočka banky v Elisabethville, která spojila svoje první klienty, a to včetně obchodníků ze sousední Rhodesie do společnosti Union Minieredu Haute Katanga (neboli Důlní společnost z Haute Katanga). Další její pobočka byla založena dne 1. srpna 1910, v Leopoldville, budoucím hlavním městě země. Banka se i potom poměrně rychle rozvíjela. V roce 1912 v ní pracovalo již 25 úředníků, kteří obsluhovali 1800 účtů.
Světová válka bankovní aktivity přerušila
Bankovní aktivity byly krátce přerušeny na začátku první světové války v roce 1914, a to z důvodu nejistoty v budoucím vývoji a z důvodu přerušení toku zdrojů z Bruselu. Nicméně vedení banky se brzy podařilo konsolidovat situaci banky, která pak úspěšně pokračovala ve svojí činnosti. Banque du Congo Belge úspěšně překonala i velkou deflaci v roce 1920, stejně tak jako velkou hospodářskou krizi v letech 1929–1933.
Dekret ze dne 27. července 1935 potvrdil této bance emisní privilegium, a to jak pro bankovky, tak také pro mince. Emitované peníze se nazývaly konžské franky. Toto privilegium bylo později prodlouženo až do 30. června 1952. Když se blížilo datum vypršení emisního privilegia, bylo živě diskutováno, zda má být ještě prodlouženo, nebo zda má být svěřeno jiné (soukromé) bance.
Nicméně ještě předtím bylo nutné provést bankovní reformu, protože v zemi již v této době působilo dalších šest obchodních bank (vedle Banque du Congo Belge). Zdálo se tedy býti nutné, aby byla jejich činnost koordinována skutečnou centrální bankou, která by také emitovala peníze a spravovala zahraniční rezervy země. Funkce centrální banky však neměly být koncentrovány v rukách centrální banky, měly být pod veřejnou kontrolou.
Založení centrální banky
To se stalo příčinou, proč byla dekretem belgického krále dnem 30. července 1951 založena Banque Centrale du Congo Belge et du Ruanda-Urundi (tj. Centrální banky Belgického Konga a Ruanda-Urundi, zkráceně BCCBRU), která měla převzít emisi peněz ihned po vypršení emisního privilegia, které bylo dříve přiznané Banque du Congo Belge.
Koncem srpna 1960, tedy dva měsíce po vyhlášení nezávislosti Konga, bylo dohodnuto zrušení BCCBRU a založení Emisního institutu (Institut d´Emission) pro Kongo a pro Ruandu-Urundi. Dne 3. října 1960 pak byl zákonným dekretem zřízen Conseil Monétaire de la République du Congo, který měl vytvořit návrhy na zřízení centrální banky v Kongu a na organizaci bankovního sektoru v samostatném Kongu.
Dne 16. února 1961 byla ratifikována belgicko-konžská dohoda o likvidaci BCCBRU, která byla podepsaná před třemi měsíci v New Yorku. Dne 23. února 1961 byl vyhlášen dekret, kterým byla založena Banque Nationale du Congo (zkráceně BNC) a také schválen její statut. Jejím prvním guvernérem se stal Paul-Marie Charles.
Conseil Monétaire de la République du Congo nicméně do 23. června 1964 ještě vykonával všechny svoje funkce.
Vzhledem ke změně názvu státu z Konga na Zaire byla Banque National du Congo přejmenována Banque Nationale du Zaire, a to příkazem ze dne 4. listopadu 1971. Dne 25. listopadu 1971 pak dostala banka nové jméno – Banque de Zaire (BZ).
V návaznosti na změnu politického režimu a opětovné změně názvu státu na původní Kongo došlo k další změně názvu banky, tentokrát na Banque Nationale du Congo, později na Banque Centrale du Congo.
Etiopie
Etiopie je nejstarší samostatný africký stát, který nikdy nebyl ničí kolonií. Národní banka Etiopie byla zřízena zákonem v roce 1963 a svoje operace začala provádět již v lednu následujícího roku (tedy v roce 1964). Od roku 1976 až do roku 1994 musela centrální banka na základě zvláštního zákona podporovat budování socialistické ekonomiky v Etiopii. V současnosti se však již opět jedná o centrální banku, která v plném rozsahu plní všechny obvyklé úkoly centrálních bank.
Jihoafrická republika
Území dnešní Jihoafrické republiky bylo dlouhou dobu pod silným nizozemským a britským vlivem. Teprve dnem 31. května 1961 získala země svoji nezávislost na Velké Británii.
Nejstarší bankou, založenou na území dnešní Jihoafrické republiky, byla Lombard Bank in Cape Town, založená 23. dubna 1793. Jednalo se o státní banku, která emitovala tzv. „vládní peníze“. Banka fungovala až do roku 1886, kdy byla z trhu vytlačena soukromými bankami.
Nejstarší úvahy o zřízení centrální banky v Jižní Africe se datují do roku 1879. Dne 31. března 1920 byl založen zvláštní výbor, který byl složený z 10 členů parlamentu a který měl prozkoumat praktické otázky, spojené se zřízením centrální banky v zemi.
Na základě doporučení tohoto výboru zahájila South African Reserve Bank svoji činnost dne 30. června 1921. Jejím prvním guvernérem se stal W. H. Clegg a byl jím až do 31. prosince 1931. Svoje první bankovky tato banka emitovala dne 19. dubna 1922.
ČLÁNKY DO MAILU