Vlákno názorů k článku Jak vypadá bankovnictví pro bohaté? Nápoj na přání a individuální služby od me vakérav - Asi nemám dostatečnou představivost, ale nechápu, co by...

Asi nemám dostatečnou představivost, ale nechápu, co by mi takový „bankéř pro bohaté“ mohl nabídnout. Umím si představit, že bohatý člověk naopak chce, aby banka strkala nos do jeho věcí co nejméně, nedávala žádné kontroly, limity (které si člověk sám nenastaví)… Se vzrůstajícím objemem transakcí narůstá i počet různých otravných AML kontrol apod.
A hlavně takový člověk nebude chtít na pobočku chodit nikdy.

Pokud chce člověk něco speciálního, tak snad každá banka má nějaké API na ovládání, ne? Případné specialitky si teda udělá sám (resp. někoho si na to najme).

Může někdo napsat nějaký příklad, co se na takových schůzkách řeší, co nelze udělat přes API? Díky :-)

Děkuji za nepřímé potvrzení mého názoru. Nejsem boháč, takže jsem v praxi nic podobného nevyzkoušel, ale říkám si - bohatí lidé, pokud to nejsou jen pouzí dědici, asi nejsou blbci, asi museli hodně myslet a makat, aby bohatí byli, takže nějaké VIP služby bank nepotřebují. A asi setsakra myslí, kam své peníze vloží, pokud je neotáčí. Nezlobte se, prosím, ale mne nejvíce fascinuje ten nápoj na přání. Ještě jednou to musím zmínit. Pokud mám miliony, tak fakt neřeším, kde a za kolik mi dají napít (na Staromáku v Praze vím o podniku, kde stojí desítka europiva Kozel 98 Kč, ale také, kde stojí Plzeň 40 Kč), i na mojí pobočce pitomé velké banky v okrajové městské části Prahy - banky k ničemu, byl donedávna automat na pití, pro každého, i pro toho, kterému přijde na účet minimální mzda nebo pro třeba jen trochu slušně vypadajícího bezdomovce, kterého nezadrží ochranka při vstupu (a v tropickém vedru snad mohou čekajícímu klientovi dát vodu z vodovodu bez obstrukcí kdekoliv). A když mám žízeň, tak voda je ideální. Míchané drinky, pro ty co je mají rádi (a pochybuji, že banky mají barmana), ani speciální pivo, to by bylo tak pro mne (třeba povedený ALE), jistě žádná banka nedá. Ale i kdyby, to přece není důvod svěřit jim peníze.

Ale to je jednoduché: když má někdo tolik peněz, musel je nějak vydělat. Má spoustu práce s firmou, nemá na spoustu věcí čas. Starat se o peníze aby z nich byl rozumný výnos je spousta práce - smyslem privátního bankovnictví je prostě a jednoduše nemuset se o to starat sám.