Jak vyhlásit osobní bankrot a jaké jsou podmínky pro schválení oddlužení?

Vzhledem k tomu, že stále existuje mnoho lidí, kteří se nachází v úpadku a nejsou schopni hradit své závazky vůči věřitelům, poskytuje tzv. insolvenční zákon jako jedno z možných řešení úpadku tzv. „oddlužení“, neboli osobní bankrot.

Institut oddlužení je primárně cílen na osoby, které nemají dluhy z podnikání. Za určitých podmínek však lze oddlužit i osoby s dluhy pocházejícími z podnikatelské činnosti.

Komu může být schváleno oddlužení?

Oddlužení je velmi výhodné především pro dlužníky, kteří se tímto způsobem jsou mnohdy schopni „zbavit“ velké části svých dluhů, za předpokladu, že řádně plní podmínky stanovené insolvenčním soudem. Pokud dlužník plní řádně a včas veškeré podmínky a povinnosti spjaté se schváleným oddlužením, insolvenční soud dlužníka osvobodí od placení veškerých jeho dluhů, a to i těch neuspokojených.

Dlužník tak může ve finále zaplatit jen zlomek svých dluhů a od placení zbytku být soudem osvobozen. Mimo jiné i z toho důvodu je institut oddlužení značně neoblíbený především mezi věřiteli, kteří jsou v konečném důsledku často ve svých pohledávkách vůči dlužníkům v rámci insolventního řízení zkracováni, ale taková je realita insolvenčního zákona.

Podle insolvenčního zákona je možné využít institutu oddlužení zejména

• právnickou osobou, která není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání,
• nebo fyzickou osobou, která nemá dluhy z podnikání.

Insolvenční soud ale může povolit oddlužení i takové osobě, která má dluhy z podnikání, musí s tím však souhlasit věřitel. Zde se nabízí otázka, zda s tímto jakýkoliv rozumný věřitel může někdy vyslovit souhlas. Odpověď zní překvapivě, že ano, a to z jednoho prostého důvodu – podle insolvenčního zákona se totiž souhlas věřitele automaticky presumuje a platí, že věřitel souhlasí, pokud nejpozději spolu s přihláškou své pohledávky do insolvenčního řízení výslovně nesdělí, že s řešením úpadku oddlužením nesouhlasí, a toto své stanovisko odůvodní.

Jen minimum věřitelů však o této presumpci svého souhlasu s oddlužením u dlužníků-podnikatelů ví, natož aby svůj nesouhlas v přihlášce pohledávky ještě odůvodňovali. Implicitní souhlas věřitele tak v daném případě bývá v praxi spíše pravidlem nežli výjimkou.

Jak docílit schválení oddlužení

Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem k příslušnému insolvenčnímu soudu. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba (např. věřitel), lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku a dlužník o tom musí být v takovém případě řádně poučen.

Insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, pokud s ohledem na všechny okolnosti se dá předpokládat,

• že jím dlužník sleduje nepoctivý záměr,
• nebo jednoduše proto, že dlužník nebude schopen splácet ani odměnu insolvenčního správce,
• současně alespoň stejnou částku ostatním věřitelům,
• a k tomu ještě veškeré případné splátky na výživném (pokud jej má dlužník povinnost platit).

Insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne i v případě, kdy chování dlužníka dokládá lehkomyslný nebo nedbalý přístup k plnění svých povinností v insolvenčním řízení (např. je-li dlužník nekontaktní, nespolupracuje s insolvenčním správcem atp.).

V dnešní době již není nezbytnou podmínkou pro schválení a povolení oddlužení, aby dlužník byl schopen uhradit minimálně 30 % pohledávek svých nezajištěných věřitelů.

Dnes dlužníkům v zásadě může stačit, když budou:

• schopni hradit za činnost insolvenčního správce,
• stejnou částku splácet svým věřitelům,
• a také budou mít na splácení výživného.

Oddlužení je totiž nejčastěji realizováno plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Připravovaná novela insolvenčního zákona

Standardní doba pro splnění soudem schváleného oddlužení dnes činí 5 let a jen ve výjimečných případech může být 3letá – tato kratší doba pro splnění oddlužení se však vztahuje pouze na vybrané kategorie tzv. zranitelných osob, mezi které lze zařadit například

• invalidy,
• starobní důchodce,
• mladistvé.

Popř. zkrácenou 3letou dobu oddlužení zákon poskytuje dlužníkům, kteří jsou reálně schopni uhradit nezajištěným věřitelům 60 % pohledávek.

Dle nedávného vládního návrhu novely insolvenčního zákona by však mělo dojít ke zkrácení a sjednocení doby oddlužení na 3 roky pro všechny, tedy jak pro podnikatele, tak i pro nepodnikatele, což představuje další zmírnění podmínek oddlužení pro dlužníky.

Hlavní novinkou připravované novely insolvenčního zákona je proto zavedení 3leté doby pro oddlužení nikoliv jen pro úzkou skupinu dlužníků, nýbrž pro všechny bez rozdílu, což je velice zásadní změnou.

Závěr

Důvodová zpráva připravované novely insolvenčního zákona opakovaně zmiňuje potřebu poskytnutí „druhé šance“ dlužníkům, a to i s ohledem na dopady koronavirové krize. Pravděpodobně všichni se shodneme na tom, že každý poctivý dlužník by měl druhou šanci dostat.

Realita je ovšem bohužel často trochu jiná a je třeba uvést na pravou míru, že běžnými praktikami dlužníků využívajících institutu oddlužení bývá využívání tzv. šedé ekonomiky k dosažení výrazně vyšších výdělků, to vše bez odpovědného hrazení svých závazků.