Přemýšlíte o zainvestování volných finančních prostředků do podílových fondů, ale nejste si jistí, jak to udělat nebo jaký nejvhodnější fond vybrat na základě vašich konkrétních potřeb? Pokud vás to alespoň trochu uklidní, nejste v tom nepochybně sami. Nicméně ještě možná netušíte, že výběr dobrého podílového fondu je mnohem jednodušší, než byste asi očekávali.
Určení cílů a tolerance podstupovaného rizika
Před prvním nákupem podílových listů v jakémkoliv podílovém fondu musí investor nejdříve určit své cíle a požadavky v návaznosti na prostředky, které hodlá investovat. Jsou požadované dlouhodobé kapitálové zisky, nebo je preferován běžný příjem? Budou peníze použité pro zaplacení třeba vysokoškolských nákladů nebo jako doplněk k důchodu, až na něj jednou za pár desítek let dojde? Určení cíle je velmi důležité, protože nám to umožní výrazně snížit seznam tisíců různých podílových fondů, které jsou běžně veřejně přístupné pro klienty.
Kromě toho musí investoři také zvážit otázku tolerance podstupovaného rizika. Může si investor dovolit a mentálně akceptovat dramatické výkyvy v hodnotě portfolia? Identifikace tolerance podstupovaného rizika je stejně důležitá jako určení investičního cíle. Oba „úkoly“ je třeba udělat na úplném začátku investování. Nakonec je třeba vyřešit otázku spojenou s časovým horizontem. Investoři musí přemýšlet, jak dlouho si mohou dovolit vázat své peníze, resp. jestli neočekávají problémy s likviditou v blízké budoucnosti. Důvodem je skutečnost, že podílové fondy mohou mít prodejní poplatky, které by mohly „ukousnout“ značnou část výnosu investora z krátkodobého pohledu. Ideálně by měli mít držitelé podílových listů svůj investiční horizont minimálně v délce pěti let.
Styl a typ fondu
Pokud má investor v úmyslu použít peníze na dlouhodobou potřebu a dokáže zvládnout poměrně vysoké riziko a volatilitu, může být nejlepší sázkou nějaký dlouhodobý podílový fond se zaměřením na růstové akcie. Tyto typy fondů obvykle drží vysoké procento vlastních aktiv v klasických akciích, a proto jsou obecně považovány za rizikovější investice. Na druhé straně však také přinášejí větší potenciál po stránce výnosu v průběhu času. Pokud investor naopak potřebuje běžný příjem, měl by se zaměřit na příjmové fondy. Státní a korporátní dluhopisy jsou dvě z nejpoužívanějších držeb v rámci tohoto typu fondu. Samozřejmě existují chvíle, kdy má investor dlouhodobější potřebu, ale není ochoten nebo schopen převzít na svá bedra větší riziko. V tomto případě nebude na škodu zvolit balancovaný (smíšený) fond, který investuje finanční prostředky v rámci alokace aktiv do akcií a zároveň také do dluhopisů.
Téma poplatků
Podílové fondy vydělávají peníze tím, že účtují poplatky investorům. Je důležité získat přehled a znalosti v návaznosti na různé druhy poplatků, kterým můžeme čelit během našeho investování do podílových fondů. Některé fondy si účtují poplatek při nákupu a/či prodeji podílových listů. Prodejní poplatky mohou být vázané na určitý minimální čas držby podílových listů, což pokud není dodrženo, je tímto investor postižen. V opačném případě se ho to nedotkne. Cílem těchto poplatků je omezit velkou fluktuaci aktiv a samozřejmě pokrýt administrativní náklady spojené s investicemi. Poplatky se platí také za správu (management fee) fondu, takže pokud se setkáme s tím, že vstupní a/či výstupní poplatky jsou velmi nízké, může to být odraženo právě v tomto poplatku. Podívejme se proto také na nákladový poměr spojený s vybraným podílovým fondem. Čím větší bude, tím hůře pro nás.
Hodnocení manažerů fondu a historických výsledků
Stejně jako u všech investic by měli investoři zkoumat historické výsledky vybraného fondu. Za tímto účelem jsou níže uvedené dvě základní otázky, na které by si měli budoucí investoři odpovědět při kontrole těchto historických záznamů:
Dodal manažer fondu výsledky, které byly konzistentní s obecnými tržními výnosy?
Byl fond více volatilní než velké indexy (myšleno, zda se výnosy v průběhu roku výrazně lišily)?
Tyto informace jsou důležité, protože poskytují investorům přehled o tom, jakou má portfolio manažer výkonnost za určitých tržních podmínek a jaký byl historický trend v rámci výnosu. Mějme však na paměti často používanou poučku, že historické výsledky nejsou zárukou výsledků budoucích. Z tohoto důvodu dává před nákupem fondu smysl prozkoumat propagační materiály, které s ním souvisí, abychom našli informace o očekávaných trendech na trhu či v odvětví v následujících letech. Ve většině případů poskytne upřímný manažer fondu investorům také nějaký výhled pro fond a/či jeho držby v následujícím roce či letech.
Velikost podílového fondu
Obvykle velikost fondu nebrání jeho schopnosti plnit nastavené investiční cíle. Existují nicméně chvíle, kdy může být fond příliš velký. Perfektním příkladem je Fidelity Magellan Fund. V roce 1990 dosáhl tento fond velikosti 100 miliard amerických dolarů v rámci aktiv a byl donucen změnit svůj investiční proces tak, aby odpovídal velkému dennímu peněžnímu přílivu finančních prostředků ze strany investorů. Namísto toho, aby byl „hbitý“ a nakupoval akcie s malou či střední tržní kapitalizací, přesunul své zaměření především na růstové akcie s velkou tržní kapitalizací, což mělo za výsledek, že trpěla jeho výkonnost jako taková.
Kdy je tedy podílový fond už příliš velký? Neexistují žádná měřítka, která by byla někde přesně vytesána. Ale ta hranice 100 miliard amerických dolarů jistě už stěžuje manažerovi fondu situaci, aby vše správně řídil po stránce alokace aktiv nebo například s nějakou anonymitou získal pozice v akciích a následně se jich zbavil, což činí tento proces prakticky nemožným.
Usnadněte si výběr
Výběr vhodného podílového fondu se může zdát na první pohled jako strašidelný úkol, ale pokud známe naše cíle a toleranci podstupovaného rizika, máme polovinu „bitvy“ úspěšně za sebou. Pokud si navíc před prvním nákupem uděláme také nějaký tržní průzkum, jaký konkrétní podílový fond (či fondy) by mohl být ten nejvhodnější pro naše potřeby, nepochybně si zvýšíme šance na náš budoucí úspěch v tomto směru o hodně procent.
Inspirováno článkem od Glenna Curtise na serveru Investopedia.com.