Hlavní navigace

Jak správně spočítat nemocenské a náhradu mzdy?

25. 11. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Chcete si přepočítat výši náhrady mzdy od zaměstnavatele za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti a nemocenské od státu od 15. dne? Jak na to? Jaká jsou pravidla? Co je to redukce? Jak správně zaokrouhlovat?

Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény se vyplácí za pracovní dny, a to za konkrétní pracovní dny konkrétního zaměstnance, na které připadá jeho pracovní směna. Odvozuje se od průměrného hodinového výdělku za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz nebo mu byla nařízena karanténa.

Průměrný výdělek se zjišťuje čtyřikrát za rok

Průměrný výdělek se zjišťuje vždy na začátku nového kalendářního čtvrtletí:

  • k 1. lednu,
  • 1. dubnu,
  • 1. červenci a k
  • 1. říjnu.

Takto vypočítaný průměrný (hodinový) výdělek pak platí pro celé kalendářní čtvrtletí.

Podrobnosti o zjišťování a počítání průměrného výdělku najdete ve článcích:

Ze čtvrtletního výdělku se pak vypočítá průměrný hodinový výdělek, protože se náhrada počítá a vyplácí za zameškané pracovní hodiny. Zjištěný průměrný hodinový výdělek zaměstnance (za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa) se pro účely stanovení výše (nemocenské) náhrady mzdy nebo platu či odměny ovšem nezapočítává celý, nýbrž se upravuje se (snižuje se) podle příslušných hodinových redukčních hranic.

O jejich aktuální i pro rok 2022 valorizované výši jsme psali článek Náhrada mzdy, nemocenské a další sociální dávky 2022: Jak a o kolik se zvýší?

Průměrný výdělek se ovšem nepočítá celý, dochází k jeho redukci

Redukční hranice (průměrného hodinového výdělku pro účely stanovení náhrady mzdy) činí:

  • 1. redukční hranice 227,15 Kč namísto dosavadních 206,85 Kč, přičemž z uvedené části (částky) hodinového příjmu (do 1. redukční hranice) se z tohoto průměrného příjmu započte 90 %,
  • 2. redukční hranice 340,55 Kč namísto stávajících 310,28 Kč – z příjmu přesahujícího 1. redukční hranici až do hodnoty 2. redukční hranice se započte 60 %,
  • 3. redukční hranice 681,10 Kč oproti dosavadním 620,38 Kč, přičemž se z částky přesahující 2. redukční hranici až do částky ve výši 3. redukční hranice započte 30 %. Částka nad třetí redukční hranici se nezapočítává, nezohledňuje.
Hodinový vyměřovací základ Výše redukce
do 227,15 Kč 90 %
od 227,15 do 340,55 Kč 60 %
od 340,55 Kč do 681,10 Kč 30 %
nad 681,10 Kč nezohledňuje se

Náhrada mzdy nebo jiného příjmu (za hodinu) pak činí 60 % takto stanoveného (redukovaného) hodinového výdělku. A to jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí.

Vypočtená hodinová náhrada mzdy, získaná vynásobením zjištěného redukovaného průměrného hodinového výdělku počtem neodpracovaných hodin za pracovní dny (směny), určená k výplatě zaměstnanci se zaokrouhluje na celou korunu nahoru.

Drtivá většina zaměstnavatelů spoléhá na mzdové programy (software) a zaměstnanci pak, pokud se zajímají o své nároky, na mzdové kalkulačky. Ale mohou vznikat problémy třeba se zaokrouhlováním, a tak se výsledky dosažené v různých početních programech mohou lišit. 

Jak zaokrouhlovat při výpočtu náhrady mzdy

Protože zákoník práce neurčuje způsob zaokrouhlování dílčích výsledků, lze postupovat tak, že při výpočtech jsou dílčí výsledky zaokrouhlovány na dvě desetinná místa, a to podle běžných matematických pravidel. (Dolů zaokrouhlujeme v případě, když je poslední číslice v rozmezí od 0 do 4.

Nahoru zaokrouhlujeme v případě, kdy je poslední číslice v rozmezí 5 až 9. Pokud tedy číslo končí na 0, 1, 2, 3 nebo 4, zaokrouhlujeme dolů. Pokud končí na 5, 6, 7, 8 nebo 9, zaokrouhlujeme nahoru.)

Má to svou logiku, protože peněžní jednotkou v ČR je koruna česká a stále i haléře. (100 haléřů do 1 koruny české čili 1 haléř = 0,01 Kč.) Takto stanovíme v rámci redukce výši částek odpovídajících jednotlivým pásmům průměrného hodinového výdělku (částky do 1. redukční hranice včetně, částky nad 1. až do 2. redukční hranice včetně a částky nad 2. redukční hranici až do 3. redukční hranice včetně).

Jednotlivé částky, jakož i jejich součet – výsledný redukovaný průměrný hodinový výdělek, jsou tak po zaokrouhlení na 2 desetinná místa vyjádřeny v zákonné měně, tedy v korunách a haléřích. Ovšem nečiníme si nároku na správnost, i když náš přístup odůvodníme a obhájíme.

Jiné názory vycházejí z toho, že neexistuje žádná zákonná opora pro jakékoliv průběžné zaokrouhlování při provádění redukce průměrného hodinového výdělku, a proto by zjištěné dílčí částky 90 %, 60 % a 30 % (z průměrného hodinového výdělku, resp. jeho jednotlivých intervalů) měly být při redukci vypočteny s přesností až na čtyři desetinná místa. (Způsob zaokrouhlování haléřů však žádný právní předpis nestanoví.) A teprve součet těchto dílčích částek pak představuje redukovaný průměrný hodinový výdělek, který lze vyjádřit v korunách a haléřích a je způsobilý k zaokrouhlení (na dvě desetinná místa podle obecných matematických pravidel).

Kdybychom postupovali analogicky k legislativně pregnantněji upraveným výpočtům nemocenského, patrně bychom již redukovaný průměrný hodinový výdělek (pro účely stanovení náhrady mzdy) mohli (měli) analogicky k dennímu vyměřovacímu základu (pro stanovení nemocenského) zaokrouhlit na celé koruny nahoru, neboť pak už zbývá jen vynásobení příslušnou procentní sazbou, abychom získali výši plnění (náhradu mzdy za jednu hodinu zameškané práce z důvodu pracovní neschopnosti nebo karantény, resp. nemocenské za jeden kalendářní den pracovní neschopnosti nebo karantény).

Tato analogie pak hovoří i pro to, aby částky odpovídající jednotlivým pásmům průměrného hodinového výdělku při jeho redukci byly zaokrouhlovány na 2 desetinná místa podobně jako částky denního vyměřovacího základu (pro účely stanovení nemocenského) v jeho jednotlivých intervalech při jeho redukci, jak o ní hovoříme dále, a nikoliv na 4 desetinná místa, jak tvrdí někteří odborníci v článku Jak se provede výpočet náhrady mzdy?

Jde zprvu o haléře, ve výsledku o pár korun, ale znáte lidi

Problém spočívá v tom, že zákoník práce kromě způsobu zaokrouhlení redukčních hranic (§ 192 odst. 2) a zaokrouhlení mzdy nebo platu (§ 142 odst. 2) neupravuje zaokrouhlování ve mzdové oblasti.

§ 192 odst. 2 řeší pouze určení redukčních hranic pro náhradu mzdy, tedy jejich odvození z redukčních hranic pro stanovení nemocenského, jak už bylo uvedeno: příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru, čili pokud jde o koruny, na dvě desetinná místa.

Mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Pokud jde o náhradu mzdy nebo platu, pak § 144 odkazuje na úpravu pro mzdu a plat, včetně zmíněného § 142.

Potížisté, kverulanti, ti jsou všude, ale také může jít o zbavení se exekuce

Koruna česká není tak silná, aby snad někdo dostál v praxi úsloví o tom, že si pro ni „nechá vrtat koleno“, i když nesmíme pomíjet existenci potížistů a kverulantů. Kdyby snad opravdu nějaký zaměstnanec hrotil spor o výsledek zúčtované náhrady mzdy, o nějakou 1 či 2 Kč rozdílu v jeho neprospěch, nejspíš by mu je zaměstnavatel raději vyplatil.

Jenže v zájmu zaměstnance může být opak, a totiž aby mu bylo vyplaceno méně, pakliže zaměstnavatel zaokrouhloval pro zaměstnance výhodnějším způsobem. Koneckonců, může být i v zájmu zaměstnavatele nezaokrouhlovat příjem určitého zaměstnance, ačkoliv u jiných zaměstnanců tak činí, způsobem pro zaměstnance výhodnějším, a to proto, aby se zbavil administrativní zátěže spojené s prováděním exekučních srážek ze mzdy.

Náhrada mzdy z důvodu pracovní neschopnosti nebo karantény je obvykle nižší než mzda. Může nastat situace, kdy spolu s náhradou mzdy je zaměstnanci vyplácena nějaká bonusová složka příjmu jako prémie, odměny apod., a tak příjem zaměstnance dosáhne takové výše, že je z něj možno provádět srážky ze mzdy, což do té doby možné nebylo, a tak dojde k přetržení doby (ve smyslu § 290 odst. 1 občanského soudního řádu):

Soud zastaví na návrh plátce mzdy (zaměstnavatele) nebo povinného (zaměstnance) nařízený výkon rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny.

S výpočtem nemocenského by neměly být problémy

Nemocenské dávky zaměstnanců se počítají z tzv. denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (je to zásadně období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ (zákonem specifikovaných) kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Ani pro účely výpočtu výše nemocenského se nezohledňuje celý výdělek zaměstnance, ale jenom jeho určitá část – zmenšuje se prostřednictvím tzv. redukčních hranic.

skoleni11_1

  • 1. redukční hranice v r. 2021 činí 1182 Kč, nově od 1. 1. 2022 to bude 1298 Kč,
  • 2. redukční hranice v r. 2021 je představována částkou 1773 Kč, nově pro rok 2022 to bude 1946 Kč,
  • 3. redukční hranice je v r. 2021 3545 Kč, nově půjde o 3892 Kč.

Redukce denního vyměřovacího základu se provede tak, že se započte:

  • do 1. redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu,
  • z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 %,
  • z části mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %, k části nad 3. redukční hranici se nepřihlédne.

Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % denního vyměřovacího základu a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).