Nejvyšší HDP na jednoho obyvatele v Evropě s velikým náskokem vykazuje malé Lucembursko. Nejvyšší růst však vykazují pobaltské země: Lotyšsko, Estonsko a Litva.
Nejvyšší HDP ve světě? Bermudy!
Při porovnání všech zemí světa zjistíme, že nejvyšší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele vykazují Bermudy (69 900 USD) a hned na druhém místě je Lucembursku (55 400 USD). Absolutní špičku ještě tvoří Norsko (42 300 USD) a USA (41 800 USD).
Vůbec nejnižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je v afrických zemích, kde nedosahuje ani osmi set dolarů na osobu v paritě kupní síly (výjimku tvoří Egypt, Alžírsko a Maroko).
Nejvyšší meziroční růst HDP potom zažívají země bývalého Sovětského svazu (Ukrajina, Turkmenistán, Arménie, Ázerbajdžán). Roční růst HDP je v těchto zemích vyšší než 10 % za rok, současně však nedosahuje HDP ani 3500 dolarů na osobu v paritě kupní síly. Tyto země mají špatné ekonomické výsledky, které se mohou samozřejmě lépe zvyšovat než u prosperujících vyspělých zemí světa.
Podívejme se blíže na nejvyspělejší evropské ekonomiky a světovou velmoc číslo jedna – USA.
Lucembursko
Výsledky lucemburské ekonomiky jsou výjimečné. I vzhledem k malému počtu obyvatel (300 tisíc) se na vysokém HDP výrazně podílejí i cizinci. Lucemburská ekonomika je výkonná a vyznačuje se vysokou dynamikou rozvoje a růstu.
Prim v národním hospodářství Lucemburska hrají ocelářství, finanční služby a telekomunikace. Domácí firmy se můžou pochlubit vysokou produktivitou práce, rozvojem nových technologií a vlastním know-how. Ekonomika těží z rozvinuté sítě služeb podnikům.
Lucemburk je sídlem několika evropských institucí. Lucemburčané tvoří vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu. Téměř všichni hovoří minimálně dvěma světovými jazyky (především německy, francouzsky a anglicky). Lucemburské hospodářství je otevřeno vnějšímu světu a je silně orientováno zejména na spolupráci s ostatními členskými zeměmi Evropské unie (především Nizozemí a Belgie).
Vláda fiskálními opatřeními a investičním programem stimuluje rozvoj odvětví lehkého průmyslu a pokrokových technologií. Lucembursko je domovem významných kontinentálních společností v oblasti multimedií a komunikace. Spousta společností v Lucembursku je aktivních v oblasti filmové produkce, internetových technologií, elektronické publikační činnosti a automatických překladů.
V případě Lucemburska se tradičně jedná o soukromé společnosti, které působí v mezinárodním měřítku. Lucemburská vláda se snaží o získání zahraničních investorů z oblasti biotechnologie a průmyslového inženýrství.
Po USA, Japonsku a Švýcarsku patří zemi čtvrtá příčka ve významnosti finančního sektoru na světě. V bankovnictví, pojišťovnictví a ostatních finančních institucích pracuje více než 26 tisíc občanů (z 280 tisíc všech pracujících), na HDP se podílí více než 60 %.
Norsko
Norsko je stabilní hospodářsky rostoucí země s nízkou inflací, nezaměstnaností a vzdělaným obyvatelstvem. Členství v Evropské unii již občané dvakrát odmítli v referendu (v letech 1972 a 1994).
Nejrychleji se rozvíjející průmyslovou oblastí, která ovlivňuje celou norskou ekonomiku, je těžba ropy a zemního plynu (na HDP se podílí okolo 20 %). Norská vláda vytváří pro zahraniční investory liberální a rovnocenné podmínky s domácími obchodními společnostmi a podnikateli. V současné době v této zemi působí více než 1300 zahraničních společností. Zahraniční investoři se zajímají zejména o ropný sektor, těžbu a zpracování barevných kovů a o oblast služeb (zejména potom finančního sektoru).
Všechny prestižní agentury hodnotí Norsko jako jednu z nejbezpečnějších zemí pro případné investování. V současné době patří země mezi přední světové výrobce hliníku a dalších důležitých kovů. Norská vláda uplatňuje ochranářská opatření u potravin a alkoholu, kde jsou zavedena poměrně vysoká dovozní cla.
USA
Objem průmyslové výroby ve Spojených státech je nejvyšší na světě. Silný růst v posledních letech zaznamenává především zpracovatelský průmysl a vyspělé technologie: počítače, internet, telekomunikace a polovodiče. Americké podniky silně investují (především do vybavení a software) a produktivita práce se neustále zvyšuje.
Největším průmyslovým odvětvím v USA je výroba automobilů, která je vyšší než HDP celé střední Evropy. Ve Spojených státech amerických se vyrobí a prodá nejvíce aut na světě.
Dalším odvětvím, které získává, je energetika. USA jsou největším producentem i spotřebitelem všech forem energie, nejen kvůli síle ekonomiky, ale také spotřebou domácností, které je mimořádně vysoká.
Klíčovou roli v americkém hospodářství hraje rovněž výroba výpočetní techniky. Výrazným znakem odvětví je zkracování inovačního cyklu (zákazníci obnovují či vyměňují vybavení častěji) a klesající ceny hardware. Největším výrobcem počítačů zůstává Dell, těsně před HP.
Hlavním tahounem americké ekonomiky jsou ovšem profesní služby (poradenství, reklama, pojišťovnictví či vzdělání). Tyto firmy jsou pružné, inovativní a jsou zdrojem nových pracovních míst.
Není bez zajímavosti, že nová pracovní místa v dnešním světě vznikají z převážné části v malých firmách, které se dokáží flexibilně adaptovat na nově vzniklé podmínky na trhu. Touha nebýt na nikom závislý, pracovat sám na sebe, být si vlastním pánem – to jsou jenom některé důvody, proč počet drobných podnikatelů je ve Spojených státech amerických nejvyšší na světě a neustále roste.
Růst HDP nejvyšší ve východní Evropě
Hospodářský růst podporují všechny kroky směřující k podpoře podnikání. Dalším důležitým faktorem je vzdělanost obyvatelstva, fungující infrastruktura či podnikavost občanů. Ekonomický rozvoj země je potom souběhem všech dílčích charakteristik dané země.
V Česku je hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele dvojnásobně vyšší, než činí průměr celého světa. Z nových členských zemí Evropské unie dosahuje vyšší HDP na jednoho obyvatele pouze Kypr a Slovinsko. Současně však má nižší HDP na jednoho obyvatele Portugalsko. Nejnižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele z členských zemí Evropské unii vykázalo za rok 2005 Polsko a Lotyšsko.
Česká ekonomika patří (měřeno reálným růstem HDP) mezi nejúspěšnější z členských zemí Evropské unie, za rok 2005 měly lepší výsledky pouze pobaltské země. Dle ekonomických odhadů by měla i v letošním roce růst okolo 6 % a lepší výsledky se předpokládají zase pouze u pobaltských zemí (i když už s menším rozdílem).
Země | Rok 2005 |
---|---|
Lucembursko | 251 |
Norsko | 169 |
USA | 150 |
Irsko | 139 |
Island | 129 |
Švýcarsko | 129 |
Nizozemí | 126 |
Rakousko | 123 |
Dánsko | 122 |
Belgie | 118 |
Velká Británie | 117 |
Švédsko | 115 |
Finsko | 111 |
Německo | 110 |
Japonsko | 110 |
Francie | 108 |
Itálie | 100 |
Španělsko | 98 |
Kypr | 89 |
Řecko | 84 |
Slovinsko | 82 |
Česko | 74 |
Portugalsko | 71 |
Malta | 70 |
Maďarsko | 63 |
Estonsko | 60 |
Slovensko | 57 |
Litva | 52 |
Polsko | 50 |
Lotyšsko | 48 |
Chorvatsko | 48 |
Rumunsko | 34 |
Bulharsko | 33 |
Turecko | 28 |
Pramen: Eurostat: Pressemitteilung Nr. 166/2006 von 18. Dezember 2006