Jak se zvýšila podpora v nezaměstnanosti pro lidi, kteří před registrací na úřadu práce nepracovali?

Běžná výše podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce (podpůrčí doby) 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4, nebo 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebo jeho vyměřovacího základu pro důchodové pojištění (pokud podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc. 

Přečtěte si také:

Kdo dostane od ledna 2023 vyšší podporu v nezaměstnanosti? A komu se naopak sníží?

Podpora v nezaměstnanosti totiž náleží uchazeči o zaměstnání při splnění podmínek, zvláště pak té hlavní, a to účasti na důchodovém pojištění z titulu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti aspoň 12 měsíců. To znamená, že uchazeč platil důchodové pojištění z příjmu ze zaměstnání nebo ze samostatného podnikání 12 měsíců v posledních 2 letech po podpůrčí dobu, jejíž délka se odvíjí od věku uchazeče o zaměstnání ke dni podání žádosti o ni.

Přičemž do 50 let věku včetně trvá podpůrčí doba (doba, po kterou lze pobírat podporu) maximálně 5 měsíců, nad 50 let do 55 let věku včetně činí podpůrčí doba až 8 měsíců a nad 55 let věku činí podpůrčí doba maximálně 11 měsíců.

Rozhodující je přitom věk, kterého uchazeč o zaměstnání registrovaný na úřadu práce dosáhl v den podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Jaká je výše podpory, když ji není z čeho spočítat

Zákon o zaměstnanosti ale počítá i se situacemi, kdy:

• uchazeč o zaměstnání nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu,
• u uchazeče o zaměstnání nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit,
• uchazeč o zaměstnání splnil podmínku pro přiznání podpory, a to podmínku doby předchozího zaměstnání nebo výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění v délce aspoň 12 měsíců v posledních 2 letech započtením tzv. náhradní doby (která se posuzuje jako poslední zaměstnání).

Ztráta dokladů či potíže se zaměstnavatelem

První situace, kdy zaměstnanec nemůže osvědčit výši svého posledního výdělku před registrací na úřadu práce nebo OSVČ svůj vyměřovací základ, by neměla nastat. Přesto, kdyby nastala, měla by být snadno vyřešena.

Situace, kdy uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, může nastat zřejmě jen v situaci, kdy zaměstnavatel nesplní svou povinnost a nevydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzení, tedy od potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) oddělený doklad osvědčující zejména výši průměrného výdělku a další skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (tj. např. skončení zaměstnání nikoliv z vážného důvodu nebo pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem (povinnost vydat potvrzení stanoví § 313 odst. 2 zákoníku práce)).

Když zaměstnanec takové potvrzení třeba ztratí či o něj přijde, může požádat zaměstnavatele o nové, o duplikát. I kdyby třeba zaměstnavatel činil zaměstnanci potíže a nevydal mu oddělené potvrzení pro úřad práce, pořád může zaměstnanec svůj výdělek osvědčit úřadu práce jinak. Třeba výplatními páskami a podobně.

Totéž platí, kdyby zaměstnavatel zkrachoval a snad byla firma tak rychle zlikvidována, nebo nějaká vyšší moc v podobě tornáda, záplavy zlikvidovala dokumenty jak v listinné podobě, tak v té elektronické. Určitě by se dal výdělek osvědčit ve spolupráci se zdravotní pojišťovnou zaměstnance nebo Českou správou sociálního pojištění. V případě samostatné výdělečné činnosti, u níž je rozhodný poslední vyměřovací základ (na důchodové pojištění), by podobný problém neměl nastat, jelikož vyměřovací základ potvrzuje právě Česká správa sociálního zabezpečení.

Podnikání netrvalo dost dlouho

Naproti tomu další situace může nastat vcelku snadno a nemusí být neobvyklá. Nemožnost určit vyměřovací základ může nastat v situaci, kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže roce, přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. O tom, že zbývající potřebná část doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby, si napíšeme níže.

Například zaměstnanec propuštěný ze zaměstnání k 31. 12. 2022, nebo rodič do té doby pobírající rodičovský příspěvek, aniž by čerpal v zaměstnání rodičovskou dovolenou (takže se nemá kam do práce vrátit), začne podnikat jako OSVČ od 1. ledna 2023 a činnost v budoucnu ukončí k 31. červenci 2023.

Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost tak bude provozována od 1. ledna do 31. července 2023 a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna onou samostatnou výdělečnou činností ve spojení s předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti.

1. srpna 2023 požádá uchazeč o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce 2024 po podání přehledu a příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok 2023.

Jelikož v předchozím roce 2022 samostatná výdělečná činnost konána nebyla a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ, přičemž nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože se nejedná o poslední ukončenou činnost, je třeba postupovat podle ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.

Místo zaměstnání náhradní doba – péče o děti, pobírání plného invalidního důchodu, ale ne studium SŠ či VŠ

Není-li pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti splněna podmínka spočívající v odpracování alespoň 12 měsíců důchodově pojištěné výdělečné činnosti předchozím zaměstnáním (nebo samostatnou výdělečnou činností), lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby za zaměstnání, kterou může být např. péče o dítě ve věku do 4 let a další doby, které specifikuje ust. § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. Těmi mohou být například plná invalidita nebo péče o postiženého člověka.

Náhradní dobou však není studium. Proto ten, kdo po absolutoriu střední nebo vysoké školy ještě nenašel práci, se podpory v nezaměstnanosti nedočká. Snad jedině podpory při rekvalifikaci.

Možná i takové případy se dějí, kdy se musí někdo hned po učení nebo středoškolském či vysokoškolském studiu rekvalifikovat. Za náhradní dobu zaměstnání se však považuje doba přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (ust. § 72 zákona o zaměstnanosti).

Takže třeba rodič, který v posledních 2 letech pečoval o dítě a pobíral rodičovský příspěvek, nemůže prokázat žádný výdělek, z něhož by se mu počítala podpora, jestliže se nevrací do žádného zaměstnání.

Obdobně třeba někdo onemocněl závažnou chorobou a byl mu přiznán po vyčerpání podpůrčí doby nemocenského invalidní důchod ve 3. stupni (tzv. plný invalidní důchod). Po delší léčbě se však uzdravil, invalidní důchod mu byl zcela odebrán nebo snížen v závislosti na snížení stupně invalidity. Jestliže si takový člověk obratem není schopen zajistit příjem výdělečnou činností, jistě se bude registrovat na Úřadu práce, ale nemůže osvědčit poslední výdělek, z něhož by mu byla počítána podpora.

Podpora v nezaměstnanosti se počítá z průměrné mzdy, ale ta se násobí hodně nízkou procentní sazbou

V uvedených situacích se podpora v nezaměstnanosti stanoví takto:

• Za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku,
• další 2 měsíce ve výši 0,12násobku,
• po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.

Podpora v nezaměstnanosti tak činí v příslušných úsecích podpůrčí doby:

• Nově 5896 Kč (první 2 měsíce),
• 4717 Kč (další 2 měsíce) a
• 4324 Kč (po zbytek podpůrčí doby), protože se vychází z výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2022, která činila 39 306 Kč.

Platí to, pokud si uchazeč o zaměstnáni požádal o podporu v letošním roce 2023. Jestliže si však požádal už vloni, v r. 2022, pak podpora v nezaměstnanosti činí:

• První 2 měsíce jen 5558 Kč,
• další 2 měsíce 4446 Kč,
• po zbývající dobu 4076 Kč. Vychází se totiž z průměrné mzdy v národním hospodářství ještě za 1. a 3. čtvrtletí roku 2021, která činila činila 37 047 Kč.

Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14násobek příslušné částky průměrné mzdy, tedy nově, pokud žádost o ni byla podána v r. 2023, bude 5503 Kč, jinak pokud nárok na ni přetrvává ještě z loňského roku 2022, tak jen 5187 Kč.