Autor není vychcánek, jen se pojistil. Ono kamarádů, co naslibují a nesplní je...
Mně se stalo, že nás vykradli (1990). Škoda byla tehdy nějakých 2.500,- Kč, na tehdejší dobu nebyla zas tak malá. Soud sice konstatoval vinu, ale hochy neodsoudil, neb přišla jakási amnestie. Nás s požadovanou náhradou škody poslal na občansko-právní soud. Následovala žaloba o náhradě škody. Ta byla možná až po odsouzení, což trvalo 2 roky. Poté první hoch zaplatil, protože jeho otec viděl úroky ve výši 24 % p.a. a protočily se mu panenky. Řekl, že to zatáhne, aby klukovi pomohl a kluka za to zmlátí. Druhý hoch se cukal, že je nevýdělečně činný, že nemá majetek... Exekutoři ho hledali nějakých 6 let, mezitím navrhli zpětvzetí, nicméně nakonec našli a vymohli. My po asi 8 letech od činu dostali asi 5.500,- Kč, další byly náklady na exekutora, počítám tak 10.000,- Kč. Hoch měl smůlu, prostě na něj dopadlo rameno spravedlnosti. Neberu to jako nějakou pomstychtivost, prostě mne naštvalo, že nechtěli uznat vinu a domnívali se, že jim to někdo promine. Jak tvrdí Valaši, na tvrdou hlavu musí být tvrdý klacek.