Ceny elektřiny klesají. V průběhu léta začala většina dodavatelů, alespoň těch velkých, měnit ceníky pro nové zákazníky a zároveň snižovat ceny pro stávající odběratele. Jediní, komu se nyní silová elektřina prodraží, jsou lidé, kterým doběhla dvou- či tříletá fixace, a proto nyní dostávají nabídky s vyššími cenami, než na které byli doposud zvyklí.
S příchodem rokem 2024 se však konečné platby za elektrickou energii opět zvýší, a to všem. Ne sice za samotnou silovou elektřinu, ale do faktur pro domácnosti i firmy se znovu po více než roce vrátí poplatek za obnovitelné zdroje energie (POZE).
Poplatek v předchozí době firmy i domácnosti platily do října 2022, než tuto povinnost na sebe převzal stát, aby lidem ulehčil v náročné době vysokých cen energií. Návrat POZE do faktur domácností i firem schválila koncem září 2023.
Vzhledem k poklesu cen elektřiny, které jsou v ČR v současnosti sedmé nejnižší v rámci EU, se (vláda) rozhodla vrátit se k vícezdrojovému financování podporovaných zdrojů energie, který v ČR fungovalo do roku 2021. Na dotacích tak stát v příštím roce ušetří 13,43 miliardy korun,
uvedla vláda v tiskové zprávě.
Ze státního rozpočtu má jít v příštím roce podle schváleného návrhu na podporu obnovitelných zdrojů energie částka 9,35 mld. Kč.
Jak se vypočítá POZE?
POZE platí všichni odběratelé elektřiny, a to jak ti, kteří využívají „zelenou“, tak i lidé odebírající běžnou elektřinu. Pro určení ceny POZE je důležitá kapacita hlavního jističe a najdete ji ve smlouvě s dodavatelem energií, nebo v hlavním rozvaděči. Vedle elektroměru najdete hlavní jistič, na kterém je údaj v ampérech. Měsíční poplatek na podporu obnovitelných zdrojů se pak spočítá jako 15,07 Kč násobeno počtem ampérů hlavního jističe. Pokud máte domácnost připojenou třífázově, jako je to například u rodinných domů, pak výsledek ještě vynásobte třemi.
Váš poplatek však nesmí být ze zákona vyšší než 495 Kč za spotřebovanou MWh, s DPH 599 Kč. Výši poplatku každoročně stanovuje Energetický regulační úřad. Konkrétní výslednou výši tohoto poplatku zjistíte na faktuře s ročním vyúčtováním.
Kolik zaplatíte, až se poplatek vrátí?
Záleží samozřejmě na velikosti domácnosti a na tom, na co elektřinu využíváte. Největší nárůst celkové ceny za dodávky elektřiny pocítí rodinné domy, které ji využívají i na vytápění. Pojďme se podívat na konkrétní příklady.
1. Rodinný dům s užitnou plochou 140 m2, vytápí, ohřívá vodu a vaří pouze elektřinou
Distribuční tarif D45D.
Roční spotřeba 24,5 MWh.
POZE činí 599 Kč za 1 megawatthodinu, tedy 24,5 × 599 Kč.
Váš poplatek za obnovitelné zdroje energie na roční faktuře bude 14 675,50 Kč.
2. Rodinný dům s užitnou plochou 110 m2, topí a ohřívá vodu plynem, vaří na elektřinu
Distribuční tarif D02D.
Roční spotřeba 2,77 MWh.
Výpočet: 599 × 2,77 MWh.
V tomto případě bude POZE činit za rok 1659 Kč.
3. Dvougenerační rodinný dům, 200 m2, vytápění a vaření plynem, ohřev vody na elektřinu
Distribuční tarif D25D.
Roční spotřeba 7,9 MWh.
Výpočet: 599 × 7,9 MWh.
Zde si rodina za rok připlatí 4732 Kč.
4. Byt 2+1, velikost 52 m2, vaření na elektřinu, centrální vytápění
Distribuční tarif D02D.
Roční spotřeba 2,5 MWh.
Výpočet: 599 × 2,5 MWh.
V tomto případě bude roční faktura vyšší o 1498 Kč.
Stát hledá způsob, jak poplatky snížit. „Solárníci“ však stojí pevně v kramflecích
Poplatky a jejich příjemce definuje zákon o obnovitelných zdrojích energie. Jedná se o vodní, sluneční a větrné elektrárny, biomasu, bioplyn nebo biologicky rozložitelný komunální odpad. Podporované jsou ale také druhotné zdroje energie (DZE) a kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET).
Od roku 2006 bylo na dotacích na podporované zdroje energie v Česku vyplaceno přes 500 miliard korun.
Ministerstvo financí původně zvažovalo více variant, kdo by měl dotace pro fotovoltaické elektrárny hradit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chtěl původně poplatky úplně zrušit, jenže se setkal s nesouhlasem právníků svého resortu a také vlastníků „zelených“ elektráren.
Také hledal způsob, jak by se dal změnit poměr mezi tím, jaké POZE platí domácnosti a jaké firmy. Ministr to uvedl během srpna letošního roku v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. V současné době je systém nastavený tak, že domácnosti přispívají více než firmy.
Firmy platí polovinu toho, co domácnosti, v objemu na jednu megawatthodinu. Domácnosti platí 495 korun, s daní přibližně 600 korun. Firmy nejsou plátci (daně), naprostá většina platí polovinu, tedy 250 korun. Já jsem připraven bavit se o tom, že se to zvedne právě i ve světle výsledků hospodaření firem,
řekl v Otázkách Václava Moravce ministr Stanjura.
Resort financí také nyní hledá argumenty, které by umožnily celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie zredukovat. Stanjura připustil, že možností může být změna zákona. Kdy by její návrh mohl předložit, však nedokázal specifikovat. Nejdříve se musí vyřešit všechna možná právní rizika, aby stát v budoucnu nečelil případným arbitrážím ze strany firem, které jsou nyní příjemci těchto dotací.
Máme za sebou jako Česká republika řadu arbitráží, většina nebyla úspěšných, takže se chceme poučit, ať neděláme chybu,
řekl Zbyněk Stanjura.
Seškrtání podpory by se nelíbilo investorům
Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem životního prostředí nyní v září předložilo aktualizovaný Vnitrostátní klimaticko-energetický plán, který má zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro Česko. Jeho cílem je také podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic.
Jasné je, že budeme muset výrazně přidat v oblasti obnovitelných zdrojů, ve které jsme v minulosti zaspali. Na druhou stranu se dá očekávat postupný útlum výroby energie z uhlí. Svoji roli sehraje také výroba elektřiny i tepla z jádra a očekáváme také větší využívání plynu jako přechodného energetického zdroje,
uvedl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela.
Vnitrostátní plán pracuje se scénářem, který České republice umožní plnit podmínky vyplývající z evropských závazků v rámci dekarbonizace ekonomiky v oblasti energetiky, budov, dopravy a průmyslu.
Pro mě jako pro ministra životního prostředí je podstatný hlavně důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetické úspory, v obou sektorech máme co dohánět. I proto jsem rád, že model v roce 2030 počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě bude 30 procent,
říká ministr Petr Hladík a dodává, že stát potřebuje značně urychlit rozvoj výstavby solárních a větrných elektráren a zároveň zvýšit míru kvalitních renovací budov alespoň na 3 % ročně. Vnitrostátní plán sleduje zajistit do budoucna pro české domácnosti energii za dostupné ceny.
Tohoto vnitrostátního plánu obou ministerstev si všímá server Oenergetice.cz.
S ohledem na další plánovaný rozvoj energetických zdrojů by seškrtání podpory po více než 10 letech provozu vyvolalo arbitráže proti ČR, což by předvídatelnost z pohledu investorů značně poškodilo, přičemž výsledek sporu by byl značně nejistý,
píše server. Proto je vize, že by se domácnosti či firmy poplatků za obnovitelné zdroje zbavily, dost nepravděpodobná a rozhodně nenastane v blízké budoucnosti.
