Jak řešit dluhy manželů?

Dosavadní právní úprava pro řešení dluhů manželů

V současné době platné znění insolvenčního zákona pohlíží na dluhy manželů odděleně. Což v praxi znamená, že manžel i manželka předkládají příslušnému insolvenčnímu soudu samostatně každý svůj návrh na povolení oddlužení ve spojení s insolvenčním návrhem.  Ke každému z těchto návrhů musí být přiloženy zákonem stanovené přílohy. Návrh na povolení oddlužení manžela i manželky vyžaduje souhlas s povolením oddlužení druhého manžela. Tento souhlas vyjadřuje druhý z manželů svým podpisem v návrhu na povolení oddlužení, který musí být úředně ověřen.

Jak je to v případě, kdy návrh na povolení oddlužení podá pouze jeden z manželů

Reálně nastávají případy, kdy pouze jeden z manželů se cítí natolik zodpovědný, že pouze on podá návrh na povolení oddlužení. Současná platná právní úprava tuto možnost připouští. Také v této situaci je nutné, aby druhý z manželů podepsal návrh na povolení oddlužení svého manžela, který jednak musí být úředně ověřen a kterým takto vyjadřuje souhlas se zpeněžením veškerého majetku ve společném jmění manželů.

Druhý z manželů se jen tak dluhů nezbaví

Za situace, kdy druhý z manželů nepodá návrh na povolení oddlužení, se dluhů vzniklých za trvání manželství jen tak jednoduše nezbaví. Neboť již během vedeného insolvenčního řízení na druhého z manželů mohou po tomto manželovi, který se nenachází v insolvenčním řízení, věřitelé požadovat úhradu dlužné částky. Za zmínku zcela jistě také stojí fakt, že může nastat situace, kdy manžel, který prošel oddlužením, zaplatil pouze 30 % dluhů. Opět je zde za takto nastalé situace možností věřitelů požadovat po druhém z manželů, který neprošel oddlužením, úhradu zbývajícího dluhu. Přičemž zbývající dlužná částka se tomuto manželovi nadále úročí.

Každý dlužník musí uhradit alespoň 30 % svých dluhů

Dlužník, který se nachází v insolvenčním řízení formou oddlužení, ať již splátkovým kalendářem nebo zpeněžením jeho majetku, musí uhradit alespoň 30 % svých dluhů. Tato povinnost se vztahuje i na každého z manželů, kterým bylo na základě jejich návrhů na povolení oddlužení schváleno oddlužení, což obvykle znamená, že minimálně 30 % dluhů vůči přihlášeným věřitelům uhradí manžel a minimálně dalších 30 % uhradí manželka.

Dlužník hradí i odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce

Obvykle každý z manželů hradí samostatně i hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce a DPH, pokud je ustanovený insolvenční správce plátcem DPH. Což znamená, že pokud je vedeno insolvenční řízení po maximální možnou dobu tj. 60 – ti měsíců, manžel uhradí insolvenčnímu správci, který je plátcem DPH, 65 340 Kč. Totožnou částku uhradí i manželka insolvenčnímu správci, který byl ustanoven insolvenčním soudem do funkce v jejím insolvenčním řízení.

Insolvenční soud návrhu manželky vyhověl, avšak stanovil ji povinnost uhradit zálohu

Manželka Šárka se rozhodla, že bude řešit své výlučné dluhy a dluhy vzniklé za trvání jejího manželství s manželem Erikem prostřednictvím oddlužení formou splátkového kalendáře. Podala insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení. Insolvenční soud návrh paní Šárky posoudil a zjistil, že jsou dány důvody pro povolení oddlužení, ale současně také usnesením rozhodl o uložení zálohy ve výši 3000 Kč. Stanovení zálohy insolvenční soud odůvodnil jednak tím, že účelem této zálohy na náklady insolvenčního řízení je umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho činnosti bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a po jeho ustanovení do funkce a překlenout tak prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí např. poštovného, cestovného a jiné výdaje insolvenčního správce, a to do doby, než bude možno majetkovou podstatu zpeněžit nebo případně do doby schválení oddlužení. A dále pak tím, že v případě schválení oddlužení bude ze složené zálohy rovněž určena odměna insolvenčního správce, a to za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení

Také manžel podal návrh na povolení oddlužení

Manželce Šárce se po půl roce od podání jejího návrhu podařilo přesvědčit jejího manžela Erika, aby také podal návrh na povolení oddlužení s tím, že v jeho návrhu insolvenčnímu soudu navrhne, aby jejich insolvenční řízení byla spojena. Pan Erik manželku Šárku poslechl a podal k insolvenčnímu soudu návrh na povolení oddlužení spolu s insolvenčním návrhem mimo jiné s tím, že navrhl, aby jejich insolvenční řízení byla spojena.

Dle insolvenčního soudu pan Erik nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení

Insolvenční soud posoudil insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení předložený panem Erikem a z předložených listin zjistil, že v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře by za dobu 5 let trvání splátkového kalendáře v porovnání závazků a předpokládaných příjmů dlužníka zaplatil svým nezajištěným věřitelům částku odpovídající 18,99 %  jejich pohledávek. Insolvenční soud vzal v úvahu skutečnost, že pan Erik nemá majetek, který umožňoval schválení oddlužení zpeněžení majetkové podstaty.

Dluhy z podnikání pana Erika

Insolvenční soud dále pak poukázal na fakt, že oddlužení se může úspěšně domáhat jen taková fyzická či právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a která zároveň nemá dluhy vzešlé z podnikání, kdy tyto podmínky je třeba naplnit kumulativně. Z čehož plyne, že osoba, která je považována za podnikatele, není osobou oprávněnou k podání návrhu na povolení oddlužení. Dle zjištění insolvenčního soudu pan Erik ukončil podnikatelskou činnost měsíc před podáním návrhu na povolení oddlužení. Z příloh insolvenční soud zjistil, že dlužník má také dluhy z podnikání.

Insolvenční soud nesouhlasil se spojením řízení manželů

Současně se insolvenční soud ve svém usnesení vyjádřil, že ani nepředpokládá, že bude vyhověno žádosti pana Erika o spojení ke společnému řízení jeho a jeho manželky, a to z důvodu, že tento postup nelze považovat za hospodárný.

Insolvenční soud stanovil dlužníku povinnost uhradit zálohu ve výši 50 000 Kč a nesouhlasil s návrhem na povolení oddlužení

Insolvenční soud s odvoláním na skutečnost, že pan Erik v postavení dlužníka  nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, rozhodl, že jediným možným způsobem řešení jeho úpadku je zpeněžení jeho majetku v konkursu. Zároveň insolvenční soud stanovil dlužníku povinnost uhradit ve stanovené lhůtě zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč. 

Pan Erik využil možnosti opravného prostředku a podal proti tomuto usnesení odvolání k vrchnímu soudu. Vrchní soud posoudil odvolání dlužníka s tím, že se neztotožnil s názorem insolvenčního soudu, že jsou dány předpoklady pro to, aby úpadek dlužníka byl řešen zpeněžením majetku dlužníka v konkursu. A to z důvodu, že podíl dlužníkových dluhů z podnikání na jeho celkových dluzích činí cca 17 %, tento podíl na pasivech společného jmění manželů dlužníka a jeho manželky činí necelých 15 %. Vrchní soud se také neztotožnil s názorem insolvenčního soudu v tom, že není hospodárné, aby byla insolvenční řízení manželů spojena. Proto se také odvolací soud zabýval posouzením společných příjmů a závazků obou manželů, přičemž dospěl k závěru, že v případě spojení insolvenčních řízení manželů Šárky a Erika, budou tito považováni za jednu osobu dlužníka a bude tedy ustanoven pouze jeden insolvenční správce. Za situace, kdy bude hrazena pouze záloha na odměnu a náhrada hotových výdajů jediného společného insolvenčního správce, dosáhnou nezajištění věřitelé uspokojení svých pohledávek vyšších než 38 %.  Z důvodu, že nebude úpadek pana Erika řešen konkursem a také proto, že jeho manželka již uhradila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3000 Kč, stanovil vrchní soud dlužníku panu Erikovi pouze zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 2000 Kč.

Návrh na povolení oddlužení manželů od 1. 1. 2014 bude méně nákladný

Od ledna roku 2014 nabývá účinnosti novela insolvenčního zákona, dle které budou moci manželé podat jeden společný návrh na povolení oddlužení, a to za situace, kdy budou splňovat zákonem stanovené podmínky. 

Insolvenční zákon stanovuje, že manželé mohou podat jeden společný návrh na povolení oddlužení, ale musí být každý z nich samostatně osobou oprávněnou k podání návrhu na povolení oddlužení. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu.

Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů. Manželé musí v tomto smyslu podepsat prohlášení a zároveň musí být jejich podpisy na tomto prohlášení úředně ověřeny.

Manželé, kteří se rozhodnou podat společný návrh na povolení oddlužení, budou mít po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto jejich společném návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Manželé budou mít ustanoveného jediného společného insolvenčního správce, a proto také budou hradit pouze jednu odměnu a náklady na hotové výdaje insolvenčního správce.