Vlákno názorů k článku Jak porostou důchody? Jejich výši ovlivní několik novinek od anonym - Moje "bída" přesto bude pokračovat a mnohem víc...

To složení vlád i to jak se v jednotlivých letech valorizovalo je dohledatelné docela dobře, během takových 10 minut. A pokud se týká "valorizačního schématu", které máte na mysli? To které bylo dáno novelou 220/2011 Sb. nebo (dočasně na roky 2013 -15) novelou 314/2012 Sb., jako reakce na přetrvávající recesi? V obou případech šlo o zákony a ty, jak snad víte, navrhuje sice hlavně vláda (případně, skupina poslanců či senátorů atd.) ale schvaluje je parlament, senát a prezident. Jinak ta novela z r. 2011 zavedla pevné valorizační schéma (předtím se valorizovalo tak trochu dle pohledu z okna, či očekávaných voleb). A to schéma bylo takové, že (zjednodušeně) základní složka důchodu činíila 9 % průměrné mzdy a procentní byla stanovena tak, aby celková valorizace odpovídala pro průměrný důchod indexu růstu cen (t.j. inflaci) + 1/3 čistého růstu mezd. Novela 314/2012 Sb. pak ponechala způsob stanovení výše základní výměry stejný, ale (na tři roky) se měla inflace u procentní výměry zohledňovat jen z 1/3. Inflace ovšem v r. 2013 činila 1,4 %, v r. 2014 pak 0,4 % a v r. 2015 jen 0,3 %. A bídný byl i růst mezd. V roce 2012 došlo dokonce k poklesu mezd, v r. 2013 byl index růstu 2,73 %, v r. 2014 pak 2,46 % a v r. 2015 "úžasných" 3, 96 %, a to bez očištění o inflaci. Takže ono by se nijak zlášť nevalorizovalo ani podle současného zákonného schématu. A na druhé straně, jestliže v r. 2019 byla inflace 2,8 % (a letos je ještě vyšší) a relevantní index růstu mezd byl pro poslední valorizaci 8,43 %, byla by ta valorizace výrazně vyšší než v době recese i podle "historických" schémat. Jinak, komu jste tu nízkou valorizaci přisuzoval je celkem jasné, protože ten návrh vlády v rámci úsporných opatření v rozpočtu objasňoval v parlametu (jak jinak) ministr financí "Kalousek", tedy posel špatných zpráv... A že to vše ponechala Rusnokova i Sobotkova vláda v platnosti až do konce asi mělo nějaký ekkonomický důvod.

Jehovisto, jen úředníci, kteří evidují odvody na důchod a jestli jsou ty odvody podloženy skutečností, mohou ty odvody zaznamenat k pozdějšímu výpočtu Vašeho důchodu. Jestli v tom někdo dneska podvádí, bude plakat stejně jako pláčou ti, co mají dnes nízké důchody. A těch plakajících je hodně! Příklad: Celý život dřela bezdětná žena jako odbornice na opravách starých fresek v kulturních památkách. - Svobodné umělecké povolání. -Vydělala na dva velké baráky, nemá rodinu. Důchod má takový, že zaplatí telefon a poplatky za energie tam, kde bydlí, a nemá na živobytí. Musí makat na tom samém až do dnes, kdy je jí 80 let, aby se najedla. - TAKHLE TO VYPADÁ V PRAXI A tito lidé nejvíc štvou proti důchodovému systému země.

Jádrem problému u té "odbornice na opravy starých fresek" ovšem je, a nejen u ní, ale i u jiných umělců, že v minulosti (do roku 2009) nebylo u příjmů na základě autorského zákona a příjmů obdobných povinné důchodové pojištění. A proto si jej také mnozí "umělci" neplatili, nebo si jej platili jen v minimální výši, či jen občas a tedy krátkou dobu. Teprve od ledna 2009 byla i pro příjmy z této SVČ stanovena povinnost odvádět obdobné pojistné, jaké platí pro živnostníky a další OSVČ, jako jsou lékaři, veterináři, advokáti, daňoví poradci, patentoví zástupci, soukromí zemědělci a další "neumělecké" činnosti k zajištění obživy. To má pak samozřejmě v jednotlivých případech dopad podle toho, jak k tomu kdo přistupoval. Na jedné straně existují známí umělci, kteří namísto "volné nohy" preferovali pracovní poměr, a když náhodou ten PP neměli, tak si to pojištění platili, a dnes se vyjadřují, že důchod mají dostatečný (myslím např. Marie Rottrová). A na druhé straně jsou tací či také (zde nebudu jmenovat), co např. jako "hvězdy popíku" v sedmdesátých a osmdesátých letech spoléhaly na to, že budou mít "do smrti" příjmy z autorských práv, tak jako to bylo v době jejich aktivní činnosti, či to prostě "jen neřešily". A to procitnutí ze sna potom bylo bolestné. Bylo a je totiž úplně jedno jak kdo "dřel" a kolik vydělal, ale jako u všech ostatních (zaměstnaců, OSVČ či samoplátců) záleželo na tom, jak dlouho a jak vysoké bylo placeno (někdy dobrovolné) důchodové pojištění. Je to jako u žen v domácnosti. Znám takové, které byly doma dlouho, a důchod mají slušný, protože si nějakou dobu, tedy když byly doma s dětmi, platily dobrovolné pojištění. A jiné, které nyní hekají, že mají nízký důchod "protože vychovávaly děti", ale první jejich aktivita týkající se důchodu byla žádost o něj. Závěrem - existuje přímá úměra mezi roky pojištění a výší procentní výměry důchodu, stejně jako přímá úměra mezi osobním vyměřovacím základem do první redukční hranice a redukovaným výpočtovým základem po jeho překročení. Nízké důchody mají v první řadě zejména lidé s krátkou dobou pojištění (hlavní vliv) a lidé s velmi nízkými výdělky, respektive odvody (vedlejší vliv). Tak to prostě je.

Ještě další věc. Jaké "evidují úředníci odvody", respektive vyměřovací základy, si každý může celkem snadno zkontrolovat, protože KAŽDÝ má nárok nechat si jednou ročně zdarma zaslat tzv. "Informativní osobní list důchodového pojištění" (IOLDP), v němž jsou uvedeny všechny u ČSSZ evidované doby od ukončení základní školní docházky a vyměřovací základy od počátku rozhodného období, tedy v současnosti od r. 1986. A pokud tam něco chybí, lze to dohledat a doplnit. Podklady (evidenční listy - ELDP) přitom zasílá na ČSSZ 1x ročně zaměstnavatel, a to tuším do května následujícího roku, případně při ukončení zaměstnání nebo žádosti o důchod i za kratší období. A u OSVČ předává "centrále" údaje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) která vede spis, a které OSVČ každoročně zasílá "přehled" za uplynulý rok. Čili není problém včas zjistit že něco nesedí, a zajistit opravu v evidenci.

6. 11. 2020, 13:27 editováno autorem komentáře