Hlavní navigace

Názory k článku Jak porostou důchody? Jejich výši ovlivní několik novinek

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 2. 11. 2020 8:16

    bez přezdívky

    No hlavně nebude stoupat v nedaleké budoucnosti. Vypadá to, že volby vyhraje ODS s TOP což znamená privatizaci minimálně části důchodových peněz což znamená cestu do pekel. Představitelé těchto stran to vědí, avšak kolaps již nezažijí a "sponzorské" peníze bank a dalších finančních domů "připlují" již teď.

  • 2. 11. 2020 10:40

    bez přezdívky

    Státní důchody se vyplácejí vždy predelhutne. Tj abych v začátku ledna měla již lednový důchod doma a nechcipala hlady , vyplácí se v průběhu prosince v daných termínech. Důchod pro únor obdržím v lednové platbě. Valorizace vypočítána k 1.1. Se tedy vždy promítá až do důchodů určených na unor, nikdy ne od lednovych. Chce to tedy pan Ferjencik změnit tak, že důchod pro leden bude již valorizovany a vypláceny v prosinci. Tak by to totiž bylo správné.

  • 2. 11. 2020 13:41

    ViR

    Důchod se ovšem nevyplácí na kalendářní měsíc (např. na leden), ale na "klouzavý" měsíc, například od 6. prosince do 5. ledna. Prosincovou splátkou tedy dostáváte důchod na 26 prosincových dnů a 5 lednových dnů. A vzhledem k tomu, že (v r. 2021) více než 94 % důchodu na těch 5 lednových dnů dostanete předem v prosinci, mám za to, že není až tak zásadní, vyplatit předem i valorizaci, protože hodnota peněz za těch 5 dnů klesne jen zcela nepatrně. Technicky je naopak ten měsíc podstatný, protože ČSSZ by musela cca 2,9 milionů důchodů přepočítat (a zkontrolovat) oproti současnosti za dobu o třetinu kratší než nyní. Takže mi přijde "doplatek" za část ledna (již či až) v lednu celkem přiměřený.

  • 4. 11. 2020 19:53

    bez přezdívky

    Výplata duchodu je opravdu predelhutne na kalendářní měsíc. Výměr důchodu je pro kalendářní měsíc, nikde není nic uvedeno o klouzavem měsíci. Stát má pouze rozložené výplaty do předcházejícího měsíce, aby se to stihlo ro všechny. Všechny penzijní fondy také vyplácejí predelhutne, mají to i v penzijním plánu. Je to zcela logické.

  • 3. 11. 2020 2:44

    Paly

    Nemáte pravdu.
    ID mi chodí běžně 5. v měsíci na období 6.-5. Následujícího měsíce..
    A tak to má každy, jen s jiným datem výplaty.

  • 2. 11. 2020 10:49

    bez přezdívky

    Moje "bída" přesto bude pokračovat a mnohem víc než letos, natož loni, neb tohle, co se stalo s cenami - potravin, energií. vody je nehoráznost sama o sobě! Budu mít 12068 Kč, o děkuji vládo, to se budu mít dobře !

  • 2. 11. 2020 23:09

    ViR

    No, 30 let odpracovaných není mnoho, dnes to je minimum, aby vůbec byl nárok na řádný starobní důchod (resp. 35 roků vč. náhradních dob). A daně mnoho společného s vyměřeným důchodem nemají. Záleží, jaké měla Vaše žena vyměřovací základy pro důchodové pojištění a kolik celých roků pojištění (včetně náhradních dob) měla celkem uznáno, v poměru k možnému maximu. Ona je totiž získaná doba pojištění často důležitější, než výše platu a odvodů, což dost lidí nebere v úvahu.

  • 3. 11. 2020 22:58

    bez přezdívky

    Já jsem na tom jak Vaše žena, mám 6300,- kč, to bylo křiku když jsme měly dostat před vánocemi 5 000,- Kč.
    Když nám Kalousek přidával dostala jsem 12,- kč a manžel 45 kč.

  • 4. 11. 2020 13:01

    ViR

    Jen na okraj, "Kalousek" nepřidával nikdy nic, protože to nikdy nebylo v jeho kompetenci (tedy v kompetenci MF) ale vždy v kompetenci MPSV, potažmo vlády. Samozřejmě ovšem rozumím tomu, že ta valorizace základaní výměry důchodu o 10 Kč a procentní výměry o 0,4 % od ledna 2014 (což u průměrného důchodu činilo opravdu cca 45 Kč) dokázala penzisty zejména naštavat. Nicméně, o této valorizaci bylo rozhodnuto vyhláškou MPSV č. 296/2013 Sb. ze dne 19. září 2013 (na základě statistických dat známých v září 2013), přičemž v té době již "Kalousek" nebyl ministrem pár měsíců, a u moci byla panem prezidentem Milošem Zemanem jmenovaná vláda, jejímž předsedou byl pan JIří Rusnok, ministrem financí (tedy nástupcem "Kalouska") pan Jan Fischer ministrem práce a sociálních věcí (tedy tím, kdo onu vyhlášku vydal) pan František Koníček. A sluší se též podotknout, že od ledna 2014, tedy od roku kdy platila tato (zákonem daná) valorizace, byla u moci vláda koalice ČSSD + ANO + KDU-ČSL s predsedou panem Bohuslavem Sobotkou, ministrem financí panem Andrejem Babišem a ministryní práce a sociálních věcí paní Michalelou Marksovou. Tato vláda ovšem velmi ráda ušetřila výdaje a "hodila" nízkou valorizaci na před-předchozí vládu. Ještě menší valorizace však byla po dvou letech existence této vlády (Bohuslava Sobotky), protože v roce 2016 byla valorizce jen 40 Kč do základní výměry a 0 % výměry procentní. Všechny důchody tedy byly valorizovány v r. 2016 právě jen o těchto 40 Kč. (Je mi ovšem jasné že z pohledu důchodu se symbolickou procentní výměrou, který nyní činí 6300 Kč se jevila tato valorizace jako větší....)

    4. 11. 2020, 13:04 editováno autorem komentáře

  • 4. 11. 2020 22:51

    bez přezdívky

    Taktně jste ovšem pomlčel o tom, že vláda, jejímž členem byl i "nejlepší ministr financí" změnila valorizační schéma v neprospěch růstu důchodů. Proč?? Určitě o tom víte. To se pak táhlo s valorizacemi důchodů hodně dlouho. Rovněž se mi nezdají vaše informace o souvislosti složení vlád a velmi nízkých valorizací důchodů, ale to bych si musel najít, teď to nemám po ruce. Ta valorizace cca 40,- Kč mě už potkala a dobře vím, komu jsem to tehdy přisuzoval. :-)

  • 5. 11. 2020 4:52

    ViR

    To složení vlád i to jak se v jednotlivých letech valorizovalo je dohledatelné docela dobře, během takových 10 minut. A pokud se týká "valorizačního schématu", které máte na mysli? To které bylo dáno novelou 220/2011 Sb. nebo (dočasně na roky 2013 -15) novelou 314/2012 Sb., jako reakce na přetrvávající recesi? V obou případech šlo o zákony a ty, jak snad víte, navrhuje sice hlavně vláda (případně, skupina poslanců či senátorů atd.) ale schvaluje je parlament, senát a prezident. Jinak ta novela z r. 2011 zavedla pevné valorizační schéma (předtím se valorizovalo tak trochu dle pohledu z okna, či očekávaných voleb). A to schéma bylo takové, že (zjednodušeně) základní složka důchodu činíila 9 % průměrné mzdy a procentní byla stanovena tak, aby celková valorizace odpovídala pro průměrný důchod indexu růstu cen (t.j. inflaci) + 1/3 čistého růstu mezd. Novela 314/2012 Sb. pak ponechala způsob stanovení výše základní výměry stejný, ale (na tři roky) se měla inflace u procentní výměry zohledňovat jen z 1/3. Inflace ovšem v r. 2013 činila 1,4 %, v r. 2014 pak 0,4 % a v r. 2015 jen 0,3 %. A bídný byl i růst mezd. V roce 2012 došlo dokonce k poklesu mezd, v r. 2013 byl index růstu 2,73 %, v r. 2014 pak 2,46 % a v r. 2015 "úžasných" 3, 96 %, a to bez očištění o inflaci. Takže ono by se nijak zlášť nevalorizovalo ani podle současného zákonného schématu. A na druhé straně, jestliže v r. 2019 byla inflace 2,8 % (a letos je ještě vyšší) a relevantní index růstu mezd byl pro poslední valorizaci 8,43 %, byla by ta valorizace výrazně vyšší než v době recese i podle "historických" schémat. Jinak, komu jste tu nízkou valorizaci přisuzoval je celkem jasné, protože ten návrh vlády v rámci úsporných opatření v rozpočtu objasňoval v parlametu (jak jinak) ministr financí "Kalousek", tedy posel špatných zpráv... A že to vše ponechala Rusnokova i Sobotkova vláda v platnosti až do konce asi mělo nějaký ekkonomický důvod.

  • 2. 11. 2020 12:24

    Zvoník

    Millene, kdo si hrál nebo hrála po 89. na soukromého podnikatele, tak ať se nediví teď svému důchodu. Já byl zaměstnán ve fabrice na tři směny přes 40 let ve výrobě v dělnickém povolání. A nyní si na důchod nestěžuji! Co jste dělala Vy? He?

  • 2. 11. 2020 22:56

    ViR

    Tak, já jsem OSVČ od r. 1992 a na vypočtený důchod si také nestěžuji. Příjmy sice byly někdy malé (1998 a 1999, 2008 až 2012, či nyní), ale mezi roky se to tak nějak vyrovnalo a nikdy jsem nemusel být na "pracáku". A za celý život mám u důchodového pojištění jen asi 16 dnů "neevidovaných" (z r. 1988) takže uznaných budu mít 47 roků pojištění, tedy včetně náhradních dob. A o tom to je.

  • 5. 11. 2020 13:24

    bez přezdívky

    Tak já mám bez jediné přestávky odpracováno 32 let a ještě 17let před sebou. Po celou dobu s nadprůměrným příjmem. Na rozdíl od Vás si jsem téměř jistý, že já při nástupu do důchodu nebudu tak spokojený jako Vy. Píle a zásluhovost má na výši důchodu zanedbatelný vliv. Solidarita je v tomto případě velmi zvýrazněna.

  • 5. 11. 2020 17:42

    Zvoník

    Davide, ruku na srdce: To, že máte ,,odpracováno" 32 let a máte 17 let do důchodu, to přičtěte kapitalismu, který jste si odcinkali nebo odcinkali Vaši rodičové. Dobře vám všem tak. Vaše nadprůměrně výdělky neznemají, že Váš ,,chlebodárce" odvádí patřičnou částku na sociálním a zdravotním pojištění z Vašeho platu! O daních ani nemluvím, protože pravicové vlády byli vždycky za snížení těch daní, ze kterých se bralo právě na důchody, aby zhoršily stávající důchodovou situaci. A to máte teď! Proto vznikl nápad o tzv. ,,důchodových" pilířích na tzv. ,,spoření", aby ve výsledku na důchody prakticky vůbec nebylo. A to je právě ten stav, že si dnes jako každý budoucí důchodce musí prakticky ještě velmi rychle nakrást kdekoli, aby měl na slušné stáří!

  • 6. 11. 2020 0:37

    Jehovista

    "Vaše nadprůměrně výdělky neznemají, že Váš ,,chlebodárce" odvádí patřičnou částku na sociálním a zdravotním pojištění z Vašeho platu!"

    Koho jste potkali? Co vam to nalhali? Z lehce nadprumerneho platu(rekneme 40k) jde na duchody pres 10 tisic korun. Pri 45 letech v pracovnim procesu a 15 letech v duchodu by to znamenalo, ze duchod by mel byt nekde na urovni 30 tisic. Jenze on bude sotva polovina, protoze se musi rozdelit mezi ty, co odvadeli malo.

  • 6. 11. 2020 2:22

    Zvoník

    Jehovisto, jen úředníci, kteří evidují odvody na důchod a jestli jsou ty odvody podloženy skutečností, mohou ty odvody zaznamenat k pozdějšímu výpočtu Vašeho důchodu. Jestli v tom někdo dneska podvádí, bude plakat stejně jako pláčou ti, co mají dnes nízké důchody. A těch plakajících je hodně! Příklad: Celý život dřela bezdětná žena jako odbornice na opravách starých fresek v kulturních památkách. - Svobodné umělecké povolání. -Vydělala na dva velké baráky, nemá rodinu. Důchod má takový, že zaplatí telefon a poplatky za energie tam, kde bydlí, a nemá na živobytí. Musí makat na tom samém až do dnes, kdy je jí 80 let, aby se najedla. - TAKHLE TO VYPADÁ V PRAXI A tito lidé nejvíc štvou proti důchodovému systému země.

  • 6. 11. 2020 13:10

    ViR

    Jádrem problému u té "odbornice na opravy starých fresek" ovšem je, a nejen u ní, ale i u jiných umělců, že v minulosti (do roku 2009) nebylo u příjmů na základě autorského zákona a příjmů obdobných povinné důchodové pojištění. A proto si jej také mnozí "umělci" neplatili, nebo si jej platili jen v minimální výši, či jen občas a tedy krátkou dobu. Teprve od ledna 2009 byla i pro příjmy z této SVČ stanovena povinnost odvádět obdobné pojistné, jaké platí pro živnostníky a další OSVČ, jako jsou lékaři, veterináři, advokáti, daňoví poradci, patentoví zástupci, soukromí zemědělci a další "neumělecké" činnosti k zajištění obživy. To má pak samozřejmě v jednotlivých případech dopad podle toho, jak k tomu kdo přistupoval. Na jedné straně existují známí umělci, kteří namísto "volné nohy" preferovali pracovní poměr, a když náhodou ten PP neměli, tak si to pojištění platili, a dnes se vyjadřují, že důchod mají dostatečný (myslím např. Marie Rottrová). A na druhé straně jsou tací či také (zde nebudu jmenovat), co např. jako "hvězdy popíku" v sedmdesátých a osmdesátých letech spoléhaly na to, že budou mít "do smrti" příjmy z autorských práv, tak jako to bylo v době jejich aktivní činnosti, či to prostě "jen neřešily". A to procitnutí ze sna potom bylo bolestné. Bylo a je totiž úplně jedno jak kdo "dřel" a kolik vydělal, ale jako u všech ostatních (zaměstnaců, OSVČ či samoplátců) záleželo na tom, jak dlouho a jak vysoké bylo placeno (někdy dobrovolné) důchodové pojištění. Je to jako u žen v domácnosti. Znám takové, které byly doma dlouho, a důchod mají slušný, protože si nějakou dobu, tedy když byly doma s dětmi, platily dobrovolné pojištění. A jiné, které nyní hekají, že mají nízký důchod "protože vychovávaly děti", ale první jejich aktivita týkající se důchodu byla žádost o něj. Závěrem - existuje přímá úměra mezi roky pojištění a výší procentní výměry důchodu, stejně jako přímá úměra mezi osobním vyměřovacím základem do první redukční hranice a redukovaným výpočtovým základem po jeho překročení. Nízké důchody mají v první řadě zejména lidé s krátkou dobou pojištění (hlavní vliv) a lidé s velmi nízkými výdělky, respektive odvody (vedlejší vliv). Tak to prostě je.

  • 6. 11. 2020 13:26

    ViR

    Ještě další věc. Jaké "evidují úředníci odvody", respektive vyměřovací základy, si každý může celkem snadno zkontrolovat, protože KAŽDÝ má nárok nechat si jednou ročně zdarma zaslat tzv. "Informativní osobní list důchodového pojištění" (IOLDP), v němž jsou uvedeny všechny u ČSSZ evidované doby od ukončení základní školní docházky a vyměřovací základy od počátku rozhodného období, tedy v současnosti od r. 1986. A pokud tam něco chybí, lze to dohledat a doplnit. Podklady (evidenční listy - ELDP) přitom zasílá na ČSSZ 1x ročně zaměstnavatel, a to tuším do května následujícího roku, případně při ukončení zaměstnání nebo žádosti o důchod i za kratší období. A u OSVČ předává "centrále" údaje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) která vede spis, a které OSVČ každoročně zasílá "přehled" za uplynulý rok. Čili není problém včas zjistit že něco nesedí, a zajistit opravu v evidenci.

    6. 11. 2020, 13:27 editováno autorem komentáře

  • 2. 11. 2020 16:37

    bez přezdívky

    Nevím co má vláda společného s vaší "bídou"?
    Je třeba si uvědomit, že důchody vám platí současní daňoví poplatníci, tj. lidé co musí kromě důchodců uživit sebe i rodinu. Nelíbí se vám to? Mě také ne, a proto si šetřím, nespoléhám na důchod. Co Vy?
    Momentálně je republika v "prčicích", koronavirus mezi lidmi, a důchodci mají málo? No a co?

  • 2. 11. 2020 11:43

    bez přezdívky

    Vláda nemůže zajistit blahobyt všem., tj odshora. Je zajímavé, že si nikdo nechce rozhodit image poukazem na znění Občanského zákoníku týkající se Výživného mezi rodiči a dětmi a předky a potomky.napr.
    Paragraf 915: Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.... V dalším i naopak.
    Málokdo se pouští do soudů o výživné a chce více od státu. Stát by měl více připomínat solidaritu nejprve uvnitř rodiny, např. poukazovane samozivitelky mají své rodiče, tchany, tchyně, sourozence. Pokud se domoci nelze, pak žít skromně na skromném místě.

  • 2. 11. 2020 12:13

    ViR

    V článku je uvedeno: "Výši budoucího starobního důchodu ovlivňuje průměrná měsíční mzda, které jste dosáhli během doby pojištění, přepočtená pomocí koeficientů ZOHLEDŇUJÍCÍCH INFLACI na současnou hodnotu."

    To však neodpovídá skutečnosti.

    Přepočtové koeficienty pro výpočet (nově přiznávaného) důchodu odpovídají růstu nominálních mezd (tedy bez zohlednění inflace!), zatímco valorizace důchodů vyměřených do konce předchozího roku zohledňuje celou inflaci + polovinu reálného růstu mezd (reálný růst mezd je mzdový nárůst po odečtení inflace).

    To bude mít pro důchody vyměřované v r. 2021 poměrně nepříjemný dopad, protože zatímco staré důchody (vyměřené do 31.12.2020 včetně) budou valorizovány o 60 Kč základní výměry + 7,1 % procentní výměry, bude výpočtový základ pro nově vyměřený důchod (od 1.1.2021) vyšší jen o necelá 2 % oproti letošnímu roku.

    Konkrétně to bude vypadat tak, že důchod vyměřený do 31.12.2020 včetně, například ve výši 15500 Kč v .r 2020, bude valorizován od lednové splátky v r. 2021 na 16413 Kč (bude tedy valorizován o 913 Kč). Avšak důchod vypočtený ze stejných příjmů a za stejnou získanou dobu pojištění k 1.1.2021 bude činit (jen) 15770 Kč! Valorizace pro r. 2021 se jej už samozřejmě netýká. (Pro srovnání byl celý letošní rok uvažován jako vyloučená doba, t.j. výdělky neovlivnily osobní vyměřovací základ, ale byla zachována doba pojištění.)

    Jde o vyjímečnou situaci, která v takovém rozsahu nastala poprvé po r. 1995. Zpravidla totiž nově vyměřované důchody bývají vyšší, než valorizované staré. Vysoká inflace a velmi vysoký propad růstu mezd však situaci pro rok 2021 velmi zásadně otočil.

  • 3. 11. 2020 9:14

    bez přezdívky

    Jedno vím zcela jistě. V roce 2035 se důchodový systém položí. To mě totiž bude čekat odchod do zaslouženého důchodu.... :)

  • 3. 11. 2020 12:23

    ViR

    Položit by se neměl, to v podstatě průběžný systém "neumí", pokud jej politici cíleně nerozbijí. Jiná věc je, pokud by byl financován pouze či převážně z důchodového pojištění, jak vysoké ty "státní" důchody budou. A pokud by měly být hrazeny i z jiných zdrojů (což už jsou dnes, protože s výjimkou několika poměrně malých výkyvů do plusu jsou důchody dlouhodobě "dotovány" z dalších daňových výnosů státu) bylo by velice záslužné v rámci důchodové reformy říci, jakým způsobem se ty příjmy státu, určené vedle pojištění na důchody, budou řešit.

  • 6. 11. 2020 11:50

    bez přezdívky

    V souvislosti s tématem mě více zajímá algoritmus zvyšování, který je dle mého názoru nespravedlivý. Způsobuje, že nejchudší důchodci, ti s podprůměrnými důchody, jsou každou valorizací poškozováni v absolutní hodnotě navýšení. Nůžky mezi nejnižšími a nejvyššími důchody se tak otvírají, přestože inflace zvyšuje náklady všem důchodcům stejně. Ti, kteří mají sotva na nájem, léky a potraviny, budou mít při růstu inflace ještě méně, a ti, kteří si mohli dovolit zahraniční dovolenou každý rok, si budou moci dopřát ještě víc.
    Princip zásluhovosti, t.j. výše důchodu dle hodnoty vykonané práce před odchodem do důchodu, není při valorizaci důchodu opodstatněný, protože důchodce již tyto hodnoty nevytváří. A navíc byly "pracovní zásluhy" zohledněny primárně při výpočtu důchodu.
    Ovšem nějakou zákonodárnou iniciativu v tomto směru od poslanců nečekám, protože oni jsou ti, kteří budou mít důchody vysoce nadprůměrné a bránit jejich dynamické valorizaci jistě nebudou!

  • 6. 11. 2020 14:29

    ViR

    Inflace sice působí na všechny (nejen na důchodce) stejně, ale "procenticky", respektive ve stejných proporcích. Jestliže byl někomu vyměřen nízký důchod (protože měl krátkou dobu pojištění a/nebo nízké odvody) a druhému důchod vyšší (protože měl delší dobu pojištění a/nebo vysoké odvody) je to aplikace zásady zásluhovosti (ta ovšem dostává zabrat díky redukční hranici již od příjmů nad 44 % průměrné mzdy, a to ve prospěch nízkopříjmových jedinců). Účelem valorizace přitom je, aby byl pokud možno zachována výše poměr kupní síly provotně vyměřených důchodů. Taže jestliže napřiklad panu Pohodovému byl vyměřen důchod 10000 Kč (za což si může koupit NAPŘÍKLAD 250 kostek másla á 40 Kč) a panu Zběsilému byl k témuž datu vyměřen důchod 12000 Kč (za což si může koupit NAPŘÍKLAD 300 kostek másla á 40 Kč) je třeba při 5% růstu cen (inflaci) valorizovat uvedené důchody tak, aby byla ZACHOVÁNA kupní síla obou důchodů, respektive její vzájemný poměr. Pokud tedy valorizujeme důchod pana Pohodového o 500 Kč na částku 10500 Kč, a důchod pana Zběsilého o stejné procento = 600 Kč na částku 12600 Kč, může si pan Pohodový stále koupit 250 kostek másla, které ovšem stojí 42 Kč a pan Zběsilý svých 300 kostek, samozřejmě taktéž za 42 Kč/ks. Je tak zachována zásada, že výše důchodů má být z odrazem celoživotní práce a z hlediska jeho kupní síly být stabilní, nebo v rámci možností růst. Pokud bychom však přidali oběma stejně (například) 550 Kč, mohl by si pan Pohodový koupit 251,2 kostky másla (tedy o 1 a 1/5 kostky více) zatímco pan Zběsilý by měl již jen na 298.8 kostky másla (tedy o 1 a 1/5 kostky méně). To by znamenalo (další) pokles ohodnocení celoživotní zásluhovosti, která by byla po věším počtu valorizací prakticky vymazána. Došlo by tak k výraznému zvýhodnění "netáhel" a znevýhodnění "pracantů". (Což už ovšem dnes bohatě naplňuje u průměrných mezd při vyměření důchodu redukční hranice pro vyměřovací základy nad 44 % průměrné mzdy, která má u výdělků nad touto úrovní stejný vliv, jako dodatečné zdanění ve výši 74 %.)

  • 6. 11. 2020 18:03

    Jehovista

    To ti lidi nikdy nepochopi. Preci "zaludek mame vsichni stejni". Ze je ten, co odvadel vic penez, uz okraden pri prvnim vypoctu, jim nedochazi.

  • 6. 11. 2020 19:51

    ViR

    Tak, ono to je mimo jiné tím, že u většího než malého množství těchto "tydýtů" je první reálnou starostí o důchod podání žádosti o něj. A když se před pár lety zjišťovalo mezi lidmi 55+, zda vědí jak se jim bude počátat důchod, tak 98 % z nich to buď ani netušilo, nebo měli představu, zhruba odpovídající stavu před 30 lety. Jinak já bych i souhlasil s tím, že by byl státní starobní důchod pojat jako pro všechny stejná sociální dávka se stejnou valorizací. Ovšem s tím, že by také existovala povinnost stejných odvodů po stejnou dobu. A komu by to bylo málo by si prostě platil další komerční pojištění. Pak by se možná mnozí "nízkopříjmoví" divili, na co mají reálně nárok podle svých "zásluh".

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).