Hlavní navigace

Jak podat přehled pro ČSSZ krok za krokem

25. 3. 2020
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
I když se nejzazší termín pro odevzdání daňového přiznání prakticky posouvá, jsou tací, kteří už chtějí mít daně a přehledy vyřešené. Právě pro ty pokračujeme modelovým příkladem, podle kterého vyplníme formulář.

Ačkoli se sankce za pozdní podání daňového přiznání odsunula tak, že formulář můžete odevzdat nejpozději 1. července 2020, jsou tací, kteří chtějí mít daně a přehledy vyřešené už nyní, jako by se nic nezměnilo. Třeba proto, že jim vyšel velký daňový bonus, který se jim teď bude hodit. Čím dříve o něj požádají, tím dříve jim ho finanční úřad pošle.

Termíny pro přehledy

Původní termín je do 4. května 2020 a platbu je nutné uhradit nejpozději do 8 dnů po té, co jste jej podali nebo měli podat, takže maximálně 12. května. (OSVČ, které nemusí podávat daňové přiznání, musí přehledy podat do 8. dubna 2020).

Michal Žurovec z Tiskového oddělení Ministerstva financí nám ale sdělil, že: Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny jsou připraveny se k záměru ministerstva financí připojit a termín předkládání přehledů odložit. Konkrétní postup a technické detaily budou projednány v příštích dnech.

Vlivem nouzového stavu a odkladu sankcí pro daňové přiznání tak lze očekávat, že dojde k prodloužení termímů i pro podání přehledů ČSSZ. Nový nejzazší termín by tak měl být je 3. srpna 2020 za předpokladu, že využijete maximální lhůtu. K prodloužení termínů pro zdravotní pojišťovny již došlo, nicméně ke dni publikace článku u přehledů ČSSZ stále platí oficiální termín 4. května 2020.

Modelový příklad

Dnes navazujeme na článek, kde jsme vyplňovali daňové přiznání podle modelového příkladu, a pokračujeme v něm dál i s přehledy. Připomínáme, že formuláře bude podávat Lucka Krásná, která si vydělává jako živnostník na vedlejší činnost. Je totiž doma s roční dcerkou, na kterou pobírá rodičovský příspěvek. Přesto si za loňský rok zvládla vydělat nějaké peníze (činnost zahájila od 1. dubna 2019). Protože reálné výdaje má velice nízké, uplatňuje výdajový paušál. Z titulu vedlejší činnosti loni Lucka neplatila žádné zálohy na zdravotní a důchodové pojištění. Reálnou výši pojistného za celý loňský rok si vypočte až v přehledech. Při vedlejší činnosti se pojistné počítá z reálných příjmů. Pro vyplnění formuláře jsou pro nás důležité následující informace:

  • Lucie pobírá rodičovský příspěvek,
  • loni si vydělala 225 000 Kč,
  • 60 % paušál z 225 tis. Kč odpovídá výdajům ve výši 135 000 Kč,
  • loni neplatila žádné zálohy na pojistné.

Přehled o příjmech a výdajích

Řešíte daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ? Využijte formuláře přímo na serveru Měšec.cz.

Než se dostaneme ke konkrétním oddílům formuláře, vyplníme na úvod, které okresní správě přehled posíláme, zda je řádný, či opravný, a uvedeme variabilní symbol, pod kterým s námi správa sociálního zabezpečení komunikuje. Najdete ho třeba na pravidelné inventuře pohledávek s přehledem placeného a předepsaného pojistného, který od ČSSZ dostáváte začátkem nového roku. Nenechte se zmást, variabilní symbol neodpovídá rodnému číslu, jako je tomu třeba u zdravotního pojištění a čísla pojištěnce.

Oddíl A

U oddílu A se příliš nezdržíme, je určen osobním údajům. Máte-li datovou schránku pro komunikaci s úřady, patří její ID právě do této části.

Oddíl B

Oddíl B také není komplikovaný. Lucka zde potvrdí, že je povinna podávat daňové přiznání, ale nevyužívá služeb daňového poradce. Uvede také, že není poplatníkem daně z příjmu, která se stanovuje paušální částkou, a že neúčtuje v hospodářském roce.

Oddíl C

V oddílu C uvádíme, jakou jsme v minulém roce vykonávali samostatnou výdělečnou činnost. Zda jen hlavní, jen vedlejší, nebo obojí. Lucka pobírá na své mladší dítě rodičovský příspěvek, takže minulý rok vykonávala pouze vedlejší činnost, a to od dubna, kdy zahájila činnost. Zaškrtne tedy pole „jen vedlejší“ a ve spodním řádku u vedlejší činnosti označí měsíce výkonu činnosti od 4 do 12 (duben–prosinec).

Oddíl D

Zde musí Lucka úřadu vysvětlit, z jakého důvodu byla její činnost vedlejší. Obecně má na výběr z několika možností:

  • zaměstnání,
  • nárok na výplatu invalidního důchodu nebo přiznání starobního důchodu,
  • nárok na rodičovský příspěvek,
  • nárok na PPM nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu z nemocenského pojištění zaměstnanců, není-li nárok na PPM,
  • osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve st. I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve st. II–IV,
  • nezaopatřenost dítěte podle § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb.

Lucka zaškrtne podle řádku 21, tedy „nárok na rodičovský příspěvek“.

Oddíl E

Teprve v tomto oddílu dochází na pověstné lámání chleba, proto si ho projdeme řádek po řádku.

řádek 25 – zapíšeme daňový základ, který odpovídá rozdílu mezi příjmy a výdaji ze samostatné výdělečné činnosti, tedy 90 000 Kč,

řádek 26 – do pole „vedlejší“ zapíšeme hodnotu 9, protože Lucka loni vykonávala vedlejší činnost po dobu devíti měsíců (pole „hlavní“ necháváme prázdné, protože hlavní činnost se Lucky minulý rok netýkala)

řádek 27 – do pole „vedlejší“ opět zapíšeme hodnotu 9 z téhož důvodu (pole „hlavní“ opět nevyplňujeme)

řádek 28 – průměrný měsíční daňový základ spočteme tak, že vydělíme hodnotu z ř. 25 počtem měsíců z ř. 27, vyjde nám 10 000 Kč (v případě výkonu hlavní i vedlejší SVČ vydělte daňový základ číslem, které je součtem čísel z obou políček v ř. 27)

řádek 29 – nevyplňujeme – týká se pouze OSVČ, které vykonávaly v minulém roce hlavní i vedlejší činnost

řádek 30 – vypočtený vyměřovací základ – Lucka podle pokynů k formuláři vyplní 45 000 Kč, protože její daňový základ z této činnosti dosáhl rozhodné částky, a ona tak musí vyměřovací základ stanovit jako 50 % daňového základu z vedlejší činnosti a následně hodnotu zaokrouhlit na celé koruny směrem nahoru (pokud by daňový základ nedosáhl rozhodné částky a Lucka by nebyla dobrovolně přihlášená k úhradě důchodového pojištění, vyplnila by v řádcích 30 až 37 jen nulu)

Rozhodná částka pro vedlejší činnost v roce 2019 odpovídala 78 476 Kč. (Rozhoduje o tom, zda jako OSVČ s činností vedlejší musíte platit pojistné nebo jste od něj osvobozeni.) Částka 78 476 Kč je ale hodnotou pro činnost vykonávanou po celý rok. To znamená, že od ní musíme odečíst jednu dvanáctinu (78 476 Kč / 12 = 6540 Kč po zaokrouhlení) za každý měsíc, ve kterém nebyla vedlejší činnost vykonávána. Lucka bude odečítat tři dvanáctiny, tedy 3 × 6540 = 19 620 Kč.

Rozhodná částka pro ni tak činí 58 856 Kč. Protože její daňový základ činí 90 000 Kč, Lucie rozhodnou částku přesáhla, bude za předchozí rok doplácet pojistné a vzniká jí povinnost platit zálohy. Pokud by rozhodné částky nedosáhla, vyplní od řádku 29 do řádku 39 hodnotu 0. V části H by pak nic nevyplňovala, protože se nepřihlásila dobrovolně k pojištění a platit zálohy nemusí ani v následujícím období. O tom, zda musí něco doplatit za rok 2020 pak rozhodne Přehled podaný příští rok.

(Od rozhodné částky se obecně odečítají dvanáctiny i za měsíce, ve kterých měla OSVČ nárok na nemocenské, PPM nebo dlouhodobé ošetřovné, ale tyto případy se nás teď netýkají.)

řádek 31 – nevyplňujeme, týká se jen OSVČ, které loni vykonávaly hlavní i vedlejší činnost

řádek 32 – minimální vyměřovací základ – uvedeme opět 45 000 Kč (v případě vedlejší činnosti se pole vyplňuje, pouze pokud daňový základ v řádku 25 dosáhl výše rozhodné částky nebo se OSVČ dobrovolně přihlásila k placení důchodového pojištění). Uvádíme částku z řádku 30 pro vedlejší činnost

Částka na řádku 30 obecně nesmí být nižší než 39 240 Kč. Tato hranice odpovídá ročnímu minimálnímu vyměřovacímu základu u vedlejší činnosti, která trvala po celý rok. Za každý měsíc roku 2019, ve kterém ani jeden den nebyla vykonávána vedlejší činnost nebo měla OSVČ nárok na výplatu nemocenského, mateřské či dlouhodobého ošetřovného, se tato částka snižuje o jednu dvanáctinu za každý takový měsíc (tedy částku 3270 Kč).

Pokud by částka z řádku 30 byla nižší než tato minimální částka (případně hodnota snížená o dvanáctiny této částky kvůli zmíněným důvodům), uvede se tato minimální (případně snížená) částka.

Protože Lucka první tři měsíce minulého roku vůbec činnost nevykonávala, upraví se pro ni tato hranice následovně: 39 240 − (3 × 3270 = 9810 Kč) = 29 430 Kč. Protože Lucčin daňový základ je stejně vyšší, zapisujeme hodnotu odvozenou od jejích reálných příjmů, tedy 45 000 Kč.

Minimální vyměřovací základ může činit maximálně 1 569 552 Kč.

řádek 33 – zde si můžete určit vyměřovací základ sami. Nesmí být ale nižší než hodnota z řádku 32 a vyšší než 1 569 552 Kč. Lucka opět zapíše 45 000 Kč, protože si nechce vyměřovací základ zvyšovat

řádek 34 – Lucie řádek nevyplňuje, protože nemá příjmy ze zaměstnání

řádek 35 – zde sečteme hodnoty z řádků 33 a 34 a zapíšeme opět 45 000 Kč

řádek 36 – vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti – pokud je částka v ř. 35 menší nebo rovna 1 569 552 Kč, uvede se hodnota z ř. 33. Lucka tedy zapíše opět 45 000 Kč. Pokud by byla částka v ř. 35 vyšší než 1 569 552 Kč, uvede Lucka hodnotu, kterou vypočte jako 1 569 552 minus ř. 34. V případě, že by vyšel záporný výsledek, uvádí se 0

řádek 37 – zde vypočteme, jaké bychom měli platit pojistné. To činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Částku uvedenou v ř. 36 vynásobte 0,292 a zaokrouhlete na celé koruny směrem nahoru. Lucka zapisuje 13 140 Kč

řádek 38 – zde zapíšeme úhrn zaplacených záloh na důchodové pojištění, který zjistíme z inventury pohledávek od OSSZ. Lucka zálohy minulý rok platit nemusela, takže si pro tyto účely ukládala každý měsíc peníze stranou na spořicí účet. Zapíše tedy 0 Kč

řádek 39 – uvádíme rozdíl mezi pojistným na důchodové pojištění a úhrnem záloh, v našem případě vyjde 13 140 Kč

Pokud je předepsané pojistné na důchodové pojištění vyšší než zaplacené zálohy, vyjde kladné číslo a jde o doplatek na pojistném na důchodové pojištění, který musí Lucka zaplatit do osmi dnů po podání přehledu. V případě, že by pojistné bylo nižší než zaplacené zálohy, vyjde částka záporná a půjde o přeplatek na pojistném, jehož vypořádání si zvolíte v oddílu G.


Oddíl F

V tomto oddílu se mohou OSVČ vykonávající vedlejší činnost dobrovolně přihlásit k účasti na důchodovém pojištění za rok 2019, pokud z výše jejich příjmů nevyplývá, že musí pojistné platit povinně. Rozhodující je zde opět fakt, zda daňový základ (DZ) dosáhl rozhodné částky (případně její snížené úrovně za určité měsíce, jak jsme si popisovali v boxu pod řádkem 30). Pokud je DZ nižší než rozhodná částka (nebo její snížená úroveň), je přihláška dobrovolná. Chcete-li se přihlásit, zaškrtněte „ano“.

Pokud váš DZ překročil rozhodnou částku nebo její sníženou hranici, musíte pojistné hradit povinně, stejně jako Lucka, a tento oddíl se vás proto netýká.

Oddíl G

Zde bychom v případě přeplatku na pojistném vyplnili, jak si ho přejeme využít. Máme možnost si s ním nechat uhradit zálohu, nebo si ho nechat zaslat složenkou na adresu či na bankovní účet.

Oddíl H

Lucka bude z titulu nároku na rodičovský příspěvek i nadále vykonávat vedlejší činnost, zaškrtne proto pole „vedlejší“.

řádek 40 – měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné Lucka stanoví tak, že ř. 25 vynásobí číslem 0,5 a následně vydělí částkou z ř. 26, tedy 90 000 Kč × 0,5 / 9 = 5000 Kč (případně zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru)

řádek 41 – měsíční zálohu na důchodové pojištění (DP) získáme tak, že hodnotu z ř. 40 vynásobíme číslem 0,292 a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Lucce vyšlo 1460 Kč. Protože při své vedlejší činnosti její daňový základ překročil rozhodnou částku, musí se účastnit důchodového pojištění a musí platit zálohy.

Obecně platí, že měsíční záloha na DP činí při výkonu vedlejší činnosti minimálně 1018 Kč měsíčně.

řádek 42 – OSVČ se k platbě nemocenského pojištění přihlašují jen dobrovolně. Lucka se k němu kvůli mateřské přihlásila. Výši měsíčního pojistného vypočte tak, že částku z ř. 33 vydělí číslem uvedeným v ř. 27 a vynásobí číslem 0,021. Výsledek se zaokrouhluje směrem nahoru. Lucce vyšlo měsíční pojistné ve výši 126 Kč.

Oddíl I

Je určen pro identifikaci spolupracující osoby. Lucka žádnou spolupracující osobu nemá, takže oddíl nevyplňuje. Přečtěte si také: Jak optimalizovat daně pomocí spolupracující osoby?

Oddíl J

Na tomto místě udělujete České a okresní správě sociálního zabezpečení souhlas se zpracováním vašich kontaktních údajů. Určitě se vám vyplatí se o telefon a e-mail podělit. Kontakt v případě nesrovnalostí ve formuláři nebo jiných potíží s vámi pak úředníci vyřeší rychleji a flexibilněji než dopisem.

Oddíl K

Tento oddíl slouží k odůvodnění předložení opravného přehledu OSVČ. Lucky se proto netýká.

Oddíl L

Zde už jen doplníte datum a vlastnoruční podpis. Je to banální, ale nepodceňujte to. Chybný podpis na přiznání a přehledech totiž bývá pravidelně mezi nejčastějšími důvody, proč je ještě po odevzdání formulářů nutná vaše další součinnost s úřadem.


Byl pro vás článek přínosný?