Ideální by bylo důchody zrušit.Tak jak v Japonsku.Tam si šetří a až mají dostatečnou částku tak jdou do důchodu.A to se tam dožívají prosím běžně 90 let.Tady v tomto státě zamořeném rakovinou se všudypřítomných aut s nápisem TDI a vynikajících a zdravých potravin z Polska je problém se dožít 65 let.Z mojí rodiny se toho za polsedních 50 let dožily pouze dvě ženy.Jinak třeba všichni muži se nedožili ani 55 roků.
Nevím, proč pro svůj nick používáte jméno tak výjimečného člověka. Jestliže chcete zásadně změnit důchodový systém v ČR, nepište to anonymně na internet. Při nejbližších volbách kandidujte do senátu. A tam tento svůj nápad můžete prosazovat. Ale asi vás budou ukazovat jako raritu v televizi a na plakátech. Když naprosto přesně víte, že zemřete před dosažením důchodového věku, protože dýcháte výfukové plyny z aut a jíte potraviny z Polska - mimochodem, proč to děláte? - o důchod se vůbec nestarejte. Proč neuvažujete o tom, odstěhovat se do Japonska? Budete jíst ryby, šetřit si na stáří a žít do stovky.
Jste asi jediný člověk,který uvažuje hlavou v této diskuzi.Ne,nejsme rodina horníků,děda dělala mistra a pak vedoucího,rukama téměř nikdy nedělal a otec dělal za minulého režimu pohodové práce jako řidič a pak údržbář.Máme to prostě v genech a vlastně naše rodina přispívá na důchody všem ostatním a sami to vlastně nikdy nevyužijeme.
No moment.Třeba všichni z té rodiny byli horníci a nebo hutníci,neboť ti se nedožívají ani šedesáti let.To je možné.Sice,pokud vím,tak horníci mohou jít do důchodu v 55-ti letech,ale též vím,že důchodu užijí tak bratru dva tři roky.Někde jsem to četl.Třeba v takovém Polsku chodí horníci do starobního důchodu údajně ve 43-ti letech.To jsem též někde četl.To by mohlo být,neboť těch deset,patnáct let ten horník požije.No jo,ale kluci a děvčata od stolu o tom nic neví.Ti tam mohou být klidně do osmdesáti.To je sranda,není tady smajlík.
Kamarád dělal horníka na Kladně, pak báňského záchranáře... Do důchodu šel v 50 a užívá si ho ještě v 70, nějak ti to tu teorii nabourává... A tihle chlapi taky nevypadají moc po smrti, co? https://kladensky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-kladensti-hornici-oslavili-v-mayrau-svatou-barborku-20181209.html
No to ale to píšete o hornících z Kladna. Ale horníci na Ostravsku pracovali v daleko horších podmínkách a bylo tam daleko víc dřiny než na Kladně. Dovolím si o tom psát proto, že tatínek a moji dva bratři na šachtě v Ostravě dělali jeden z bratrů už nežije umřel měl nádor na mozku v 62 letech můj druhý bratr už je dávno v předčasném hornickém důchodu a pobírá rentu zdraví má podlomené. No a tatínek ten umřel na rakovinu skeletu v 65 letech. No a co se týká srovnání práce horníka na Kladně s horníkem na Ostravsku tak to vím proto, že můj muž pracoval 12 let na Ostravsku a pak další roky na Kladně
Jak mám prosím nedýchat výfukové plyny,když všude okolo má každý TDI?Mám chodit s nějakou rouškou nebo jak?Potraviny z Polska kolikrát jen v ČR přebalují do nového balení a tím pádem je napsáno vyrobeno v ČR,přitom je to z Polska.To už prostě nejde z etikety zjistit.Takže ty vaše rady jsou jaksi k ničemu.
V Japonsku samozřejmě důchody mají, jen je ten jejich systém trochu složitější, protože jde o souběh "veřejné" penze (anglicky označována jako National Pension - NP) a zaměstnaneckého penzijního pojištění (Employee pension insurance - EPI). Přitom existují tři kategorie pojištěnců, kdy NP se týká všech tří, ale EPI pouze jedné, tedy zaměstnanců. Z NP je poskytován tzv. základní důchod, a to od 65 let. Pro jeho pobírání v minimální výši je potřeba platit příspěvky alespoň 25 let, nicméně v plné výši je poskytován jen tehdy, pokud byly příspěvky placeny 40 let. Systém EPI je složitější, podle konkrétních penzijních plánů lze získat i "předčasný" důchod již od 60 let. Obecně lze říci, že problém Japonska je období před 65. rokem, protože v rámci "zajištění práce pro mladé" mnoho zaměstnavatelů propouští i dlouholeté zaměstnance již kolem 55. roku věku. Shrnuto - Japonci si v podstatě šetří na desetiletý "předdůchod", aby přežili do doby, kdy dostanou důchod z NP, případně plný z EPI. (Důchod jen z NP je přitom relativně malý - jen z NP bez EPI se týká OSVČ, zemědělců a příbuzných oborů a nepracujících manželek a manželů osob, zahrnutých do EPI).
Za první republiky stačilo člověku na důchod mít odpracovaných 20 let a pak mohl jít do důchodu v podstatě kdykoliv. Za komunismu to bylo 25 let a nyní za toho úžasného kapitalismu 35 let. Volejte sláva a tři dny se radujte.
PS: Například v Německu je sice "oficiální" věk odchodu do důchodu sice 67 let, ale naši politici se nám jaksi zapoměli zmínit, že zaměstnanci tam (až na výjimky) chodí do důchodu o 6 let dříve. Zaměstnavatel jim totiž po 15ti odpracovaných letech ve firmě vyplýcí 3 roky mzdu ve výši cca 90% aniž by museli chodit do práce a po těch třech letech můžou jít do předčasného důchodu (bez výrazného snížení důchodu) Následný důchod pro obyčejného dělníka je sice "pouze" cca 1200 Euro, ale dalších 500 Euro dostává z úspor, co mu našetřil zaměstnavatel. Dělníci z WV, což je v Německu jeden z nejlepších zaměstnavatelů dostávají celkový důchod i 3500E
Přičemž průměrnou dobu dožití tehdy snižovala podstatně vyšší úmrtnost dětí oproti dnešku. Neznamená to, že by se jenom tohoto věku dožívali dospělí lidé. Vždy je třeba si nejdříve nastudovat, co to slovo "průměrná doba dožití" znamená, a jaká je metodika výpočtu. Jinak i člověk s historickým hobby bude sveden na scestí.
Za první republiky hlavně nebylo "všeobecné" důchodové pojištění, ale "pod penzí" byly jen některé kategorie pracujících, respektive zaměstnanců. Mnoho dnes standardně důchodově pojištěných lidí by se divilo. Pohříchu se to týký mnohdy právě těch, kteří na současný "všeobecný" systém ve velkém nadávají (typicky třeba většina nespokojených žen by si nedokázala z vlastní práce "ve fondech" na penzi na úrovni současné státní našetřit, protože to prostě podle "pojistné matematiky" nevychází) . Před rokem 1945 by mnozí dopadli tak, že by zůstali na krku příbuzným, či "domovské obci"...
Dovoluji si upozornit, že původní Taafeho "kastovní" zákon, byl roku 1924 novelizován a pojištění rozšířeno tak, aby se týkalo i dělnictva a obecně manuálně pracujících. V této souvislosti stojí za to poznamenat, že šlo o pojištění povinné, kdy navíc část příspěvku musel za zaměstnance odvádět zaměstnavatel.
Do té doby do bylo vyhrazeno jen některým oborům (především duševně pracujícím). I některé cechy nařizovaly svým členům platit příspěvky do cechovního fondu, který zajišťoval jakýsi důchod svým členům, respektive pozůstalým.
Já jsem odešel do předčasného důchodu o 26 měsíců dříve , dle výpočtů mých a posléze i odborníků , kde jsme se fakt shodli , začnu na tomto mém rozhodnutí prodělávat - respektive půjdu do mínusových čísel v mých 73 letech a 6 měsících . Vzhledem k tomu , že jsem muž , myslím , když se podívám na statistiky dožití , moc neprodělám …… Iluze o dlouhověkosti si nedělám , jsem kuřák , s těžkým postižením pohyblivosti . Např. můj táta , sportovec , zarputilí nekuřák , se zřejmě vlivem celoživotní těžké fyzické práci dožil pouhých 63 let . Mám za to , že především záleží na genech , na způsobu žití , na tom v jakých podmínkách žiji a tyto faktory brát v potaz při rozhodování o předčasném důchodu . Osobně vím , že jsem udělal dobré rozhodnutí , nikdy toho nebudu litovat , peníze nejsou všechno …...
ODCHOD do STAROBNÍHO důchodu se řídí zejména důchodovým věkem, ať už se to týká důchodu řádného či předčasného. Požadované minimum 35 let pojištění (včetně náhradních dob), týkající se jak odchodu v řádném termínu, tak v předčasném, odpovídá asi 3/4 běžné doby pojištění u mužů, kteří nyní odchází do důchodu. Čili jde o požadavek relativně mírný. (Abych s tím měl problém, musel bych někde "proflákat" 12 let....)
Do řádného nebo předčasného důchodu je možné odejít i tehdy, kdy doba pojištění včetně náhradních dob sice nedosáhla 35 let, ale je splněna doba 30 odpracovaných let (bez náhradních dob). Je také možné získat starobní důchod i při pouhých 20 letech pojištění, ovšem ve věku o 5 let vyšším, než je věk muže se stejným datem narození.
Skutečné roky pojištění (nikoli minimální doba pojištění) ovšem významně ovlivňují výši důchodu. To se dá říci i o odpracovaných hodinách, protože vyšší příjem za "hodiny navíc" zvyšuje (logicky) průměrný měsíční výdělek a tedy i osobní vyměřovací a výpočtový základ.
Ano musíte mít odpracováno 35 let. Když jsem před 20 lety začal pracovat byla tato hranice 25 let. Uvěřil jsem tomu... naivně...
Stát tedy hbitě inkasoval "sociální pojištění" a nyní změnil podmínky... jednostranně pochopitelně... Já měním podmínky taky, stát už neuvidí ani korunu, práce na černo je mým koníčkem a neodvádím peníze na kraviny.
Tu podmínku odpracované doby nezměnil stát "nyní", ale vzrůstala postupně tak, že deset let za sebou se každý rok od r. 2010 přidal jeden, až to letos dosáhlo plánovaných 35 let. Vzhledem k tomu, že většina mužů, kteří v současné době odchází do důchodu, má 46 - 48 let pojštění ("dětné" ženy zhruba o tři roky méně) tak ta podmínka minimálně 35 let pojištění většině skutečně pracujících lidí v praxi nedělá problémy, s výjimkou těch, co pracovali na černo :-). Jinak, roky pojištění mají podstatný vliv zejména na procentní výměru důchodu (často větší, než výše příjmu), ale to si holt mnozí mimoni neuvědomují. A jen na okraj - důchodový věk se známým způsobem prodlužuje od r. 1996 (jen se v mezidobí "odstropoval", aby se zase následně "zastropoval", ale ty stropy se budou týkat až lidí od ročníku narození 1965, pro ty starší se zatím vše prodlužuje). Čili nedějí se žádné zásadní skokové a neočekávané změny.
Dal jsem si dohromady věk rodičů a jejich dožití,pil jsem kouřil a sex...l , tak jdem si to spočítal nato nepotřebujete boha ani doktora.Za 63 roků jsem promarodil 100 dní, přežil komunismus, anarchií,a teď čekám co přinese jaká si demokracie? Tady bude dobře až budou veverky padat ze stromu, lidská blbost a vychcanost je neomezená. Tak lidé zdař.
Situaci a nepřehlednost komplikuje i zde v ČR dlouhá pracovní doba. Kdyby byla na úrovni například Francouzské, Německé, tak odcházíte do penze o několik roků dříve. protože 35 hodin týdně není 40 hodin. Nejen v těchto zemích bude brzy zaveden 4 denní pracovní týden. Zde se zase bude diskutovat, otálet a přešlapovat. Není to v zájmů oligarchů. Prostě naše pracovní doba je velmi dlouhá. A za nízké mzdy zde lidé otročí příliš roků. Na druhou stranu zde máme skupiny lidí jako jsou poslanci či senátoři, kteří jen na náhradách dokáží měsíčně pobírat téměř 40 tisíc korun a to nezdaněně. Volny mají více než učitelé. Přes prázdniny kolem 40 dnů, minimálně 30 dnů na konci a začátku roku. "Práci" začínají v úterý a většinou do čtvrtka je vše "hotové". Celé týdny a měsíce se dokáží dohadovat, zda zřídit tu či onu vyšetřovací komisi... A potom nám paní ministryně financí s hereckým patosem sdělí, že se začne šetřit. Mohou začít u svých odměn.
Co Vám brání v tom, tedy pokud jste svéprávný a splňujete věkový limit, stát se tím poslancem nebo senátorem? A tedy tím, kdo vytváří pravidla? Případně někým jiným, kdo si (také) o svých příjmech (spolu)rozhoduje sám?
Jinak by mne zajímalo, z čeho čerpáte tu jistotu o 35 hodinové pracovní době v Německu, či že "v těchto zemích bude brzy zaveden 4 denní pracovní týden". Že je něco (smluvně) zavedeno v několika významných a hlavně prosperujících podnicích neznamená, že je to pravidlo, či že je to "nárokové".
V Německu je totiž podle zákona stále základem 48 hodinový pracovní týden s průměrem 8 hodin denně, tedy 6 pracovních dnů v týdnu. (Kratší pracovní doba je věcí smlouvy, případně kolektivní smlouvy, a je to "benefit".) Přestávky na jídlo a oddech, na rozdíl od ČR, se v Německu do pracovní doby nezapočítávají.
Dále cituji z webu eures-triregio.eu:
"Zaměstnanec pracující v pracovním poměru trvajícím déle než 6 měsíců může požadovat zkrácení pracovní doby sjednané ve smlouvě. Zkrácení své pracovní doby a rozsah tohoto zkrácení musí zaměstnanec uplatnit nejpozději 3 měsíce před začátkem uplatňování režimu kratší pracovní doby, přičemž by měl uvést, jaké rozvržení pracovní doby si přeje.
Pokud chce zaměstnanec snížit rozsah své pracovní doby, měl by se se zaměstnavatelem ve shodě dohodnout na jiné úpravě pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu, pokud tomu nebrání provozní důvody. Platí to však pouze pro podniky s více než 15 zaměstnanci.
Výpověď pracovního poměru daná zaměstnavatelem z důvodu, že zaměstnanec odmítá přejít z plné stanovené pracovní doby na kratší pracovní dobu nebo naopak, je neplatná.
V kolektivní smlouvě je možné sjednat i jinou úpravu ve prospěch zaměstnanců."
Český zaměstnanec podle zveřejněných údajů OECD, které jsou za rok 2017, odpracoval 1770 hodin. Jeho kolega v Německu 1363 hodin. Za jeden rok odpracuje český zaměstnanec o čtyři sta hodin více. Za čtyři roky dokonce o jeden rok více. A za čtyřicet let aktivního ekonomického života dokonce o deset let více.
Když něco kritizujete, nemusíte usilovat o kandidaturu a zvolení do Parlamentu ČR. Jedinec nikdy nic nezmění, to je pouze lež pro voliče.
35 hodin je v Německu v mnoha průmyslových odvětvích, další velké skupiny pracují v 37,5 hodinovém režimu. U nás se, jak jste chybně uvedl, nezapočítává přestávka na oddech do pracovní doby. S přestávkami jde u nás o 42.5 hodin týdně. Uvádí se čistá pracovní doba 40 hodin. Jinak u dvojsměnného provozu je krácena na 38,5 a u nepřetržitého na 37,5 hodin. Pokud Vám nebude ještě něco jasné, rád Vám vše vysvětlím.
Nic proti důchodcum a solidaritě. Logicky a statisticky lidstvo stárne a dožívá se vyššího věku. A to i v lepší kondici. Od nás z kolbenky jezděj lidi do důchodu na kole nebo v zimě na běžkách. A to jsme skoro automontovna a mluvim o dělnických profesích. Prostě se žije líp tak navýšení odchodvýho věku chápu. Podle mně by měl jít člověk na odpočinek v době, když už ze zdravotních důvodů pracovat nemůže nebo nepotřebuje vydělávat peníze. Dřív lidi na poli, v mlejně atd taky pracovali dokud je potomstvo nemohlo nahradit a uživit na vejminku.
Navíc je mi tak nějak proti naturelu (ač jsem zaměstnanec) brát peníze za nic (ano i s nárokem na dovolenou mám kapku morální problém, natož marodit za peníze !). Fakt bych ty debaty utnul, zrušil komplet sociální pojištění od určitýho ročníku, stejně tak důchody a postarejte se sami. Bohužel to se nikdo nastavit neodváží. Sám čekám od revoluce, kdy to na mně spadne a ono ne, počítal jsem že bych já měl být ta přechodná generace, co to odnese - platit na aktuální důchodce a sám nedostat nic. Ale bohužel :-( Čim déle se bude skutečné řešení odkládat, tim víc to pak bude bolet větší část společnosti.
S některými slovy lze souhlasit, ale proč mají například dnešní padesátníci pracovat o 5 let a ženy o 8 až 12 let (dříve odcházeli dle počtu dětí mezi 53 až 57 lety) déle oproti stavu zhruba před 25 a více lety??? Rozhodně se za 25 let neprodloužil lidský život v ČR o uvedený počet let. Jak jsem psal v jiném příspěvku, tak nám dnes politici uvádí, že si v průměru občané užívají starobní penze čtvrtinu života. Což by znamenalo u zmiňované generace padesátníků žít minimálně do 87 let věku. V době, kdy muži se dožívají zhruba 74 a ženy kolem 81 let. Nejde nad tímto nesmyslem jen mávnou rukou. Týká se to většiny obyvatel. A lékaři potvrzují, že život ve zdraví končí někde kolem 63 - 65 roku věku. Dnešní adolescenti mají před sebou perspektivu 50 let práce. V 18 - 19 letech odmaturují a budou pracovat na samý práh 70 roků. Kdo bude studovat VŠ, tak si může odečíst cca 5 let studia. Opravdu chce většina společnosti stále jen pracovat a pracovat. Spokojit se se 4 až 5 týdny dovolené v roce a zase jen hákovat??? To snad ne.
Nelíbí se mi velmi jedna věc. Mám odpracovaných 38 let a rozhodla jsem se ze zdravotních důvodů jít do předčasného důchodu.
Proč ale, až dosáhnu důchodového věku, nebudu mít přepočítán důchod na plnou částku, když mám řádně odpracováno tolik let.
I když odečtu dobu mateřské, mám jedno dítě, tak jsem i tak splnila poctivě odpracovaných 35 let. Někdo horko těžko dosáhne roky v řádném důchodovém věku a dostane plný důchod.
https://www.vscr.cz/informacni-servis/rychla-fakta/aktualni-pocty-zamestnanych-veznu/
Ale k čemu fakta, když se vám udělal Názor, že jo.
Rád bych věděl a znal oficiálně, hlavně dle zákona pravdivě, reálnou výši částky vypláceného důchodu u lidí, kteří do důchodového systému nepřispěli za svůj život ani korunou (nedovolím si je označovat ty dnes "nedotknutelné")?!
Jaký je vyplácený nárokovatelný důchod těch jednotlivých obyvatel žijících v ČR, kteří jsou celý život na sociálních dávkách a dosáhnou zákonného důchodového věku.
Dokáže mi někdo zodpovědně=pravdivě bez zavádějících složitostí ujasnit konkrétní částkou pro srovnání?
Děkuji
Jeden Liďo
Na důchod nemají nárok. To je jen tradovaný, chybný názor části populace. Obecně hojně rozšířený. Jak píše čtenář pod námi, jsou odkázání na sociální dávky. To nebude žádná hitparáda. Ale jejich volba. Osobně si přeji, aby ČSSD již po příštích volbách skončila. Jen ožebračuje střední třídu, která platí jejich účty. Stejně je jejich cílová skupina obyvatel (na které směřuje jejich sociální inženýrství) volit nepůjde. Z velké části, že tyto velké skupiny populace volit nechodí a dalším sociálním kohortám je to jedno. Největší škodiči jsou soudružka Maláčová se soudružkou Kateřinou Valachovou. Budou stále navyšovat své požadavky, snažit se vydírat vítězné hnutí ANO až se jich jejich koaliční partner bez skrupulí zbaví. Kdysi jsem tuto partaj volit, v posledních letech a měsících je již nevolitelná. Inkluze, obědy zdarma, rušení speciálních škol, zvyšování pravomocí Ombudsmanky, budování důchodových rad, poslední hřebíčkem bylo nominování ex hejtmana "JUDr." Haška do Legislativní rady vlády (naštěstí to Hamáčkovi nevyšlo, šlo jen o získání loajality Haška v době před sjezdem socialistů). Ze socialistů je mně na ....
Nechci o úřednicích, prodavačkách atp. tvrdit, že, pracuje málo, ale člověk, který celý život „maká“ tedy pracuje fyzicky, by měl být zvýhodněn a měl by mít možnost bez krácení důchodu jít do něj dřív. Je přece rozdíl operovat lidi, starat se o hospodářská zvířata či práce v předklonu na poli. Nebo stát 8 hodin ve fabrice na jednom místě u stroje a vykonávat práci, která je ve vnucených polohách a jedná se o jednostrannou svalovou zátěž. A toto vykonávat třeba 20 let a víc tak zdraví se v 65 letech nedočkáte a ani tak dlouho pracovat nedokážete. Po zbytek života tedy už v důchodu jste jen nemocný a udřený. Tito lidé by měli jít minimálně o 3 roky dřív do důchodu.